Musím se podělit o své dojmy z obchodů s touto firmou a majitelem Jardou Pytlem, která zde občas inzeruje a vlastní kameňák v Ostravě. Abych přispěl k některým zde již dříve uvedeným ohlasům (a? už vycházejí ze skutečných zkušeností, nebo virtuálních zážitků jeho ženy, která mu „obstarává“ internet) – pan Pytel je velmi ochotný, cítí-li kšeft.Na tom by nebylo nic špatného. Vzhledem k příznivým cenám, po jejichž původu nepátrám, uzavřel jsem s ním řadu obchodů, jiné zajistil přes firmu, kamarády, přítelkyni.Po vyexpedování 8 kol a množství materiálu bych se už pomalu považoval za stálého zákazníka.Veškerá ochota ale vždy končí ve chvíli, kdy zákazník projeví nespokojenost se zbožím nebo službami.Ochotný úsměv se pak v okamžiku změní na útočný a vztahovačný projev plný komplexů. Reklamaci křivého rámu tak doprovázelo hodinové handrkování a i poté, co jsem musel křivost prokázat na rámařském pravítku, uspěl jsem nepochybně jen proto, že ve vzduchu ještě visela 20tis. splátka o které tušil, že by ji neviděl. Nové kolo jsem už pro jistotu koupil jinde, ale setrval jsem u drobnějších obchodů. Zlatý hřeb nastal při opravě starší vidlice Marzocchi, kterou jsem schválně přinesl už před sezónou začátkem února k výměně špatného těsnění a oleje. Po nesčíslných urgencích a následných výmluvách mi koncem června vzkázal, že vidle je hotová. Při předání mi technik na dotaz co dělali s těsněním sdělil, že už nic neteče a mastnota na pravé noze je od montáže. Pan Pytel stál vedle a dělal, že neslyší. Nebylo ani překvapení, když z vidle po nasazení na kolo přítelkyně olej asi 30km za městem začal doslova šplíchat na ráfek. Nemá smysl zde zatěžovat obsahem následného telefonního hovoru s Pytlem, řadou lží a výmluv, každý si domyslí sám. Vše popřel a na opravu jsem čekal 5 měsíců zbytečně. Po přezdívce ostravského JumpSportu „U dvou kokotů“ jsem si vzpomněl na trefnou charakteristiku Bagbiku od známého – „U komplexáka“.