Vím, že už tu bylo mnoho diskusí na téma přilby, ale jaký názor máš na ně ty, to přimělo mnoho bikerů, aby slovně s tebou bojovali na toto téma v diskusi. Včera se trochu umoudřilo počasí, a tak jsem s kámošem vyrazil na 65km výlet. Byla to pohodička, nebylo vedro… Zas na druhou stranu to v lese pěkně klouzalo a užili jsme si spoustu bláta. Můj oř prostě půjde pod hadici, abych to z něho dostal. Proč píšu tuhle všechnu omáčku? Asi tak na 40km jsme jeli takový menší sjezd (u Sázavy po červené). Bylo to parádní až do té chvíle, než se bike trochu smýknul na kořenech a šutrech a dopadlo to následovně (tahle není o Sněhurce, to je realita): na jednom hopánku jsem si trochu nechtěně naskočil, jel jsem kolem 40km, víc jsem tam neměl. Po dopadu mi přední duše bouchla tak, že během sekundy jsem byl na ráfku. Snažil jsem se to ustát a docela se mi to dařilo, jenže o pár metrů dál jsem udělal i tu zadní. Takže v rychlosti kousek pod čtyřicet jsem byl jak na pryčně, jelikož obě duše byly doslova v hajzlu. V tu chvíli jsem to ale už opravdu neustál, všude mokré šutry, bláto, samý kořen a poslal jsem to na levou stranu trochu do protisvahu těsně před strom. Hlavou, na které jsem měl helmu, jsem jim tam zoral řádek na brambory a zastavil jsem u toho stromku. Myslím si, že mi helma určitě pomohla, protože to byla taková rána, že na machrování nezbyl čas a seděl jsem tam alespoň 10 minut abych se trochu srovnal. Mezitím mi kámoš vyměnil oběd duše a velice poklidným tempem jsme vyrazili dál. Můžeš být jakkoliv dobrý jezdec, ale pokud tě zradí technika, a to se může stát každému, tak to prostě neukočíruješ a „proletíš se přírodou“.