Potká Cvrček Prcka :)

Medvěd, liška a zajíc hrají mariáš. Medvěd povídá: „Jestli tady bude někdo podvádět, tak mu rozbiju tu jeho rezavou držku!“.

víte jak se dělá zmrzlina? ;-)

Pocitac bez Windows je jako kakao bez kecupu…

Už jsem myslela, že na něco zase narážíš :o))) viz foto:)

Proč píšeš Prcek s velkým P? :-)

Víte jaxe se řekne žába na šest písmen? žába ne..

a víte jak na osm písmen? no žába ne..

• Mami, kupis mi zmrzlinu?
  • Za to, ze sukam s tvojim otcom ma nemusis volat mami!!
  • A ako ta mam volat?
  • Volaj ma Peter!

Sedm divů československého socialismu: Kaľdý je zaměstnán. Přestoľe je kaľdý zaměstnán, nikdo nepracuje. Přestoľe nikdo nepracuje, kaľdý plní plán. Přestoľe kaľdý plní plán, není ľádné zboľí. Přestoľe není ľádné zboľí, kaľdý má v¹echno. Přestoľe kaľdý má v¹echno, v¹ichni kradou. Přestoľe v¹ichni kradou, nikde nic nechybí.

Nepěkné výrazy v jedné významné telekomunikační společnosti dostali nedávno zaměstnanci následující upozornění, že pokud budou nadále používat hrubých výrazů, budou si muset hledat jiné místo: VÁŽENÍ SPOLUPRACOVNÍCI, již několikrát jsme byli upozorněni majitelem naší společnosti na to, že řada z Vás používá „nepěkných“ výrazů při komunikaci s kolegy. Některým z nich to dokonce vadilo a také si stěžovali. Proto Vás žádáme, abyste si ode dneška dávali pozor, jak se vyjadřujete a nabízíme několik frází, které nahradí ty Vámi běžně používané. V případě neuposlechnutí tohoto napomenutí bude zmínka o Vaší mluvě zaznamenána do zápočtových listů při propuštění.

Zkuste říct: „Tak já dnes zůstanu déle v práci.“ Místo: „A kdy to mám, *****, udělat?“

Zkuste říct: „Nejsem si jist, je-li to vůbec možné.“ Místo: „Nezájem, seru na to.“

Zkuste říct: „Opravdu?“ Místo: „No ty si snad ze mě děláš prdel.“

Zkuste říct: „Takhle to asi nepůjde.“ Místo: „To je na hovno.“

Zkuste říct: „Promiňte, chtěl jste něco vědět?“ Místo: „Polib mi prdel.“

Zkuste říct: „Mám rád svou práci.“ Místo: „Zkurvenej džob.“

Zkuste říct: „Měli bychom to probrat.“ Místo: „Zasranej mítink.“

Zkuste říct: „Šéf není z nejbystřejších …“ Místo: „Většího ****** jsem ještě neviděl …“

Franta se přihlásí na konkurs do stolařské firmy. Ředitel mu říká: „My máme ale tvrdé podmínky pro přijetí. Musíte rozeznat dřevo se zavázanýma očima podle vůně!“ On na to: „To pro mě nic není. Já mám 30tiletou praxi.“ Zavᵝou mu oči a dají mu očichat buk. Franta přičichne a říká: „To je jasný buk.“ Jako druhý vzorek mu dají očichat ol¹i. Franta opět s přehledem: „To je zcela určitě ol¹e.“ Ředitel pak kývl na sekretářku, ta si lehla na stůl a stáhla si kalhotky. Franta čichal, čichal, ale nebyl si jistý a povídá: „Můľete mi tu desku otočit?“ Sekretářka se otočí a Franta opět čichá, čichá a nakonec říká: „Uľ jste si mysleli, ľe jste mě doběhli co? To se vám ale nepodařilo. Tohle jsou totiľ na 100% hajzlové dveře ze staré rybářské lodi!!!“

V obrovském hypermarketu přijali nového prodavače. ©éf jej vezme na den na zku¹ební dobu, aby viděl, jak se osvědčí. Po zavírací hodině si jej zavolá do kanceláře: „Tak kolik jste dnes udělal obchodů?“ „Jeden, ¹éfe.“ „Coľe!? Jeden? Na¹i prodavači udělají průměrně ¹edesát aľ sedmdesát obchodů denně! Co jste celý den dělal!? A kolik jste vlastně utrľil?“ „Sto osmdesát tisíc dolarů“ ©éfovi do¹la řeč. „Sto osmdesát tisíc? Proboha, co jste prodal?“ „No, první jsem prodal malý háček na ryby..“ „Háček na ryby? Za sto osmdesát tisíc?“ „..pak jsem zákazníka přesvědčil, ľe by si mohl vzít je¹tě střední a velký háček. Pak jsem ho přesvědčil, ľe by si měl vzít i nějaký vlasec, prodal jsem mu tři pruty – malý, střední a veliký. Dal jsem se s ním do řeči, zeptal jsem se, kde bude rybařit. Povídal, ľe na mysu dvacet mil na sever. Tak jsem mu prodal je¹tě pořádnou větrovku, nepromokavé kalhoty a gumáky, protoľe tam dost fouká. Přesvědčil jsem ho, ľe na pobřeľí neberou, tak jsme ¹li vybrat motorový člun. Pak jsem se ho zeptal, co má za auto – vylezlo z něj, ľe dost malé, člun by s ním nemohl odvézt. Tak jsem mu prodal je¹tě přívěs a auto …“ „No to je úľasné. A tohle v¹echno jste prodal člověku, který si při¹el koupit jediný háček na ryby!?“ „Ne. On původně při¹el koupit vloľky pro svoji ľenu. Tak jsem mu navrhl, ľe kdyľ si teda o víkendu neuľije, ľe by si mohl zajít aspoň na ryby…“

„Pane řediteli, kolik ve va¹em podniku pracuje lidí?“ „Troufám si tvrdit, ľe dobrých 50%.“

Chlápek ve vlaku se ptá průvodčího, kdy ten vlak staví v Libni. „Pane, tohle je expres, ten v Libni nestaví.“ „Vy si děláte legraci, ne? Já nutně musím vystoupit v Libni!“ „Je mi líto, pane, ale tenhle vlak tam nestaví.“ „Musí přece být nějaká moľnost.“ „No, jedna by byla. Můľu říct strojvedoucímu, aby zpomalil, a já vás podrľím nad nástupi¹těm a dostanu dolů.“ „To zní ¹íleně. Bude to fungovat?“ „No, stojí to za pokus.“ Vlak tedy vjíľdí do nádraľí, průvodčí drľí chlapa za sako ve vzduchu. Chlápek ve vzduchu utíká. Průvodčí jej pomalu spoustí níľ, aľ se chlapovy nohy dotknou nástupi¹tě. Kmitají se neuvěřitelnou rychlostí. Průvodčí jej pou¹tí, chlap pomalu ztrácí na rychlosti. Uľ to není sprint, ale normální sviľný běh. Kdyľ chlapa míjí konec vlaku, z posledních dveří se někdo vykloní, popadne jej za límec, vtáhne do vlaku a povída: „Chlape, máte ¹těstí, ľe jsem tu zrovna stál. Tenhle vlak tady totiľ vůbec nestaví.“

Maminka vaří v kuchyni a volá do dětského pokoje: Pepíčku, nechceš vylízat misku? A z dětského pokoje se ozve: Hmmmm, a která vlastně letos vyhrála???

Povídá babička vnučce: Víš, v životě každé ženy je jen jedna velká láska. A kdo to byl u tebe babi? Námořníci…

Tak vám jednou jdu a koukám – podkova! Tak jí zvednu – a on je z druhé strany kůň!

Jednou takhle přijdu do chalupy, rozsvítim – a chalupa nikde!

Rozhovor učitele a Padlisty: „Proč jsi přišel pozdě do školy?“ – „Protože jsem vyšel pozdě z domu.“ – „A proč jsi nepřišel dřív?“ – „Protože už bylo pozdě, abych vyšel dřív!“

a co par kontrolnich otazek??

1. Je to neviditelny, ma to kridla a pije to krev, co je to??
2. Je to bily furt se to vraci, co je to??
3. Proc je slon velky a sedy??
4. Jaký má žába oči?
5. Je to venku, ale neni to venku, i kdyz to melo byt venku.. Co je to??
6. Proc indiani pohrbivaji sve mrtve na kopec?

Manželé hrají golf. Při jednom odpalu proletí míček sklem terasy přilehlého domu. Manželé, vědomi si viny, beží ihned tím směrem a jdou se omluvit majiteli. Volají, ale nikdo neodpovídá. Dívají se tedy rozbitou terasou do domu a vedle rozbité krásné láhve vidí stát poměrně atraktivního muže s turbanem na hlavě. „Jste majitelem domu?“, ptá se ho manžel. Muž chvíli hledí na pár a potom odpoví: „Ne, já jsem byl 1000 let uvězněn v této láhvi a někdo střílel na golfovém hřišti, láhev rozbil a mě osvobodil.“ Manžel: „Óóó, potom jste tedy duch z té láhve!“ „Zcela správně. Splním vám dvě přání, třetí bych si nechal pro sebe!“ Manžel si tedy rychle přeje: „Super! Takže já bych chtěl plat 1.000.000 Eur zdaněných ročně!“ „Splněno! A druhé přání?“ Manželka: „Abychom měli stále na stole jen nejlepší jídla a nápoje!“ „Zajisté!!! No a teď moje přání…“, na to duch. „1000 let jsem byl uvězněn v láhvi a neměl žádnou ženu. Přál bych si teď užít zbytek dne s vaší ženou!“ Manželé rozpačitě souhlasili, on šel zpět na golfové hřiště, ona s duchem do ložnice. Když byli právě v nejlepším, ptá se duch ženy: „Jak starý je tvůj manžel?“ „37!“, ona na to. „A to ještě věří na duchy z láhve!!!“

Manželé by chtěli mít děcko, ale nějak se jim to ne a ne podařit. Manžel často jezdí na služební cesty. Jednou se takhle vrátí o den dřív a načape ženskou v posteli, pošťák klečí s hlavou v jejím rozkroku. Manžel na něj začne řvát: "Tak já se snažím mít děti a ty mi je sem chodíš žrát?!?!

K farmářovi přijde tulák, aby požádal o něco k snědku a o nocleh. „Rád bych zůstal na pár dnů – ale nebojte se, to co dostanu, si chci odpracovat.“ Farmář se však dívá podezřívavě a říká: „Nikoho tady na práci nepotřebuji, táhněte o dům dál.“ Tulák se ale nedá: „Pane, hodilo by se vám, kdybych promluvil s vašimi zvířaty a zjistil, co je trápí?“ Farmář povytáhne obočí: „Říkáte, že rozumíte řeči zvířat?“ „Jistě,“ odpoví tulák. „Je-li tomu tak, budete u mne mít třikrát denně teplou stravu a slušnou postel,“ říká farmář, „nejdřív si vás ale musím vyzkoušet.“ a zavolá psa. Tulák na něj promluví několika tajuplnými zvuky a pes se rozštěká. „Pane, váš pes říká, že spí na příliš tvrdé podlaze a že ho od toho bolí nohy.“ „To je úžasné,“ říká farmář, „před týdnem jsme v ložnici vyhodili staré koberce a nechali udělat novou dřevěnou podlahu a můj pes tam spí s námi.“ Jdou ke koňům. Tulák ze sebe opět vydá několik tajuplných zvuků a kůň se rozřehtá. „Říká, že ho bolí žaludek od té doby, co jste ho začal krmit těmi granulemi.“ „To je neuvěřitelné,“ diví se farmář, „před měsícem jsem začal koňům dávat tyhle granule, protože je to levnější; to jsem netušil, že jim to dělá problémy.“ Jdou zpátky přes dvůr a tam bečí mladá ovce. Farmáře popadne panika: „Nevěřte jí, je to lhářka, bylo to jenom jednou a byl jsem přitom hrozně vožralej!“

Koná se sjezd Svazu emancipovaných žen. Pan Novák podá žádost, aby jeho žena byla tímto oficiálním ženským orgánem prohlášena za úplně tupou. Vystoupí předsedkyně sjezdu: „Než paní Novákovou takto označíme, musíme celou záležitost prošetřit a paní Novákovou přezkoušet. Paní Nováková, kolik je 3 + 4?“ Paní Nováková odpoví: „Pět…?“ Účastnice sjezdu začnou okamžitě skandovat: „DEJTE JÍ ŠANCI, DEJTE JÍ ŠANCI…“ Předsedkyně: „Paní Nováková, ještě jednou, kolik je 3 + 4?“ Paní Nováková: „Šest…?“ Následuje opět skandování účastnic sjezdu: „DEJTE JÍ ŠANCI, DEJTE JÍ ŠANCI..“ Předsedkyně se zakaboní: „Paní Nováková, soustřeďte se a opravdu naposledy, kolik je 3 + 4?“ Paní Nováková: „Sedm…?“ Ze sálu se ozve hurónské skandování: „DEJTE JÍ ŠANCI, DEJTE JÍ ŠANCI…“

Atraktivní dívka stopuje na frekventované silnici, když v tom ji zastaví vůz s mladým řidičem. Proběhne klasická konverzace a dívka se najednou zarazí: Ježišmarjá, nejste náhodou ten moderátor z rádia?" „No, jsem a co má být,“ odpoví řidič. „Víte moji rodiče dneska slaví výročí svatby a já bych jim chtěla nechat něco zahrát. Nešlo by to?“ ptá se skromně dívka. „Bohužel, je mi líto, ale dneska máme opravdu plno, víte hodně lidí chce nechat něco zahrát,“ říká jí moderátor. Dívka je ovšem neoblomná. „Udělám pro vás, co budete chtít.“ Mladý muž samozřejmě souhlasí a na první zatáčce odbočí do lesa, rozepne si kalhoty a vybízí dívku k činnosti". „Víte, já jsem to nikdy nedělala, jsem trochu nervózní,“ červená se. „To je v pořádku, to určitě zvládnete, chlácholí ji moderátor. "Myslíte?“, ptá se dívka. „Určitě,“ ujišťuje ji mladík. Dívka se tedy sehne k jeho přirození, vezme je do ruky a roztřeseným hlasem říká: „Milá maminko a tatínku…“

Manžel se vrací domu a narazí na rozčilenou ženu v předsíni. Ona: – trošku ses zdržel, co, supermane? On: – mohu ti to vysvětlit. Mrzí mě to, drahá, ale byl jsem s klienty… Ona: – a diskutovali jste celou noc až do sedmi ráno, jo, supermane? On: – nech mě prosím domluvit, získal jsem nového klienta pro firmu. Byli jsme u Itala, dobře jsme se najedli… Ona: – a to do 7 ráno? supermane, za jak hloupou mě máš?!? On: – ano, přiznávám, šli jsme potom na bar něco vypít, do 3 hodin… Ona: – jasně, supermane, do 3 hodin. A co bylo potom do 7, supermane? On: – no jo, potom jsme šli do tančírny, ale já jsem se jen díval, byla to nuda a … Ona: – to stačí, supermane, ty ses jen díval a čekal poslušně jako pejsek. Co ještě ti mám věřit, supermane? On: – prosím tě už mě nech domluvit a poslouchej… A vůbec, proč mi pořád říkáš supermane??? Ona: – protože jen superman nosí slipy přes kalhoty!!!!

Přijde vlk do porodnice podívat se na syna. Prohlíží ho a celej se rozplývá: „Jaký má krásný očička, a ten čumáček. A jaký má malinký zoubky, a ty ouška. Ty ouška? Ty uši!!! Jen počkej, zajíci!!!“

Jaký je rozdíl mezi MacGyverem a Petrem Novotným? MacGyver udělá z hovna bombu a Petr Novotný výbornou pomazánku.

Víte jaká byla poslední slova krátkozrakého: „Vy trháte maliny v kožichu ?“.....

Věděli jste, … …že je nemožné si olíznout jazykem vlastní loket ?

…že si při silném kýchnutí můžete zlomit žebro ? A v případě že se budete snažit kýchnutí potlačit Vám může prasknout cévka v hlavě nebo krku ? A pokud během kýchnutí máte otevřené oči tyto jsou vytlačeny ven z očních důlků ?

… že je pro prasata fyzicky nemožné se podívat nahoru k nebi ? (no napadlo vás to někdy?!?)

… že 50% obyvatel světa nikdy netelefonovalo ani žádný telefonát neobdrželi? (lítost nad nimi střídá rychle závist…) …že krysy a koně neumějí zvracet? (…závist bez lítosti…) … že nošení sluchátek již během jedné hodiny zvětší počet bakterií v uchu o více než 700%? …že zapalovač byl vynalezen dříve než sirky?

…že kvákání kachen nevytváří žádnou ozvěnu a nikdo neví proč ? …že celkem 23% všech poruch kopírek jsou zaviněny lidmi kteří se na ně posadí aby si zkopírovali zadek ? …že po dobu svého života sníte během spánku okolo 70 kusů hmyzu a 10 pavouků? (Fuj tajbl!) …že lidská moč svítí pod ultra-fialovým světlem? (á, někdo se při pařbě vymočil před UV lampou…) …že otisky jazyka jsou stejně unikátní jako otisky prstů ? (nenapadá mne moc zločinců, kteří na místě činu zanechávají otisky jazyka…) …že víc než 75% všech lidí kteří toto čtou se budou snažit si olíznout svůj vlastní loket ? (nebo o tom budou vážně přemýšlet, že by to měli vyzkoušet) Doopravdy to nejde! (nevěřící Tomášové!!!)

A tady jsou ještě další: Když budete křičet po dobu 8 let,7 měsíců a 6 dnů , tak spotřebujete jen tolik energie která by byla potřebná k ohřátí jednoho šálku kávy. (Jestli se to vyplatí?) Orgasmus domácího prasete trvá přibližně 30 minut. (V mým příštím životě bych se chtěl stát prasetem ? obětuju pohled na nebe…) Když budete mlátit hlavou do zdi spotřebujete asi 150 kalorií. (Stále musím myslet na to prase.) Šváb může žít až 9 dní bez hlavy než zemře vyhladověním. (Hrozné, surové, fuj) Lvi se někdy páří až 50× denně. (Přesto bych byl raději tím prasetem. Kvalita jde před kvantitou.)

Motýli si lížou vlastní nohy. (To nemohlo chybět. Zajímavé ne ?) Sloni jsou jediná zvířata která neumějí skákat. (A je to tak asi lepší.) Moč kočky domácí fosforuje ve tmě. (Koho vlastně platí za to, aby tohle zjišťoval ?) Oko pštrosa je větší než jeho mozek. (Znám lidi u kterých to je stejné !) Mořské hvězdice nemají vůbec žádný mozek. (I takové lidi znám!) Všichni lední medvědi jsou leváci. (No a co? I takové lidi znám) Lidé a delfíni jsou jediná zvířata která praktikují sex pouze pro radost. (A co je s tím prasetem ???)

To je vše. Teď jste mnohem chytřejší.

(… a přestaňte už myslet na to prase !)

Manžel se vrácí z hospody a nemůže se trefit do dveří. Manželka se jde po pěti minutách podívat, co mlátí do dveří, spatří manžela a povídá: „Ty máš ale opici!“ A manžel odpoví: „Jsem rád, že jsi sebekritická.“

Vážená pojišťovno, odepisuji na Váš dopis, kde jste mě žádali o upřesnění mého úrazu. Do oznámení úrazu jsem uvedl, že jsem si úraz způsobil sám. Jsem zaměstnán jako zedník a zmíněný den jsem pracoval zcela sám na stavbě domu. Po dokončení mi zbylo asi 250 kg cihel na střeše. Sešel jsem tedy dolů, tam jsem přes kladku vytáhl nahoru po laně prázdný sud, do něhož jsem hodlal uložit zbývající cihly. Lano jsem dole pevně zabezpečil a šel jsem na střechu naložit cihly do sudu. Po naložení všech cihel jsem sešel opět dolů, abych spustil sud s cihlami. Ve smlouvě máte uvedeno, ze vážím pouze 75 kg. V momentě, když jsem lano odvázal a držel jen v ruce, jsem se ujistil o působení gravitace. Výše jsem napsal, že sud, který sám o sobe váží 25 kg, byl naložen 250 kg cihel. Jak si jistě domyslíte sami, moje váha 75 kg nemohla udržet tak těžký sud a něž jsem si to uvědomil, byl jsem v prudkém pohybu vzhůru a sud, který byl na úrovni střechy, naopak v prudkém pohybu dolů. Zhruba na úrovni třetího patra jsem se setkal s proti pohybujícím se sudem, což vysvětluje to naraženi hlavy a zlomeniny krku a lícní kosti. Dále jsem pokračoval směrem vzhůru, až jsem se zastavil s prsty v kladce. I přes velkou bolest jsem se vsak držel lana. V tom samém momentě sud s cihlami dopadl na zem a rozbilo se mu dno. Výše jsem napsal, ze sud sám o sobe váží 25 kg a já, jak máte uvedeno ve smlouvě, 75 kg. Působení gravitace pokračovalo dále, a jak si jistě domyslíte, situace, kdy já se 75 kg jsem nahoře a sud vážící pouze 25kg dole, nemohla setrvat. A tak jsem se v mžiku ocitl v prudkém pohybu dolů a prázdný sud v prudkém pohybu naopak nahoru. Zhruba na úrovni třetího patra jsem se opět setkal se sudem, tentokrát prázdným. To vysvětluje zlomeniny obou kotníků. Dále jsem pokračoval směrem dolů, kde jsem prudce narazil na zem, což vysvětluje ta rozdrcená kolena a sedací kloub. V bolestech a bez vůle jsem pustil lano, na jehož druhém konci přes kladku visel prázdný sud beze dna. Působením gravitace se ocitl v prudkém pohybu dolů, přesně do míst, kde jsem bezvládně ležel. To vysvětluje ta tři zlomená žebra. Doufám, že jsem vám poskytl všechny Vámi požadované informace. Na další zajímavou spolupráci se teší.....

Kukačkové hodiny Taky se vám to občas stává? Nedávno mě kámoši vytáhli ven. Manželku jsem ubezpečoval, že přijdu okolo půlnoci! Ale hodiny ubíhaly a pivo šlo dolů příliš hladce. Okolo půl třetí ráno, ožratý jako sviňa, jsem se vydal domů. Jen co jsem vstoupil do bytu, naše kukačky v hale ožily a třikrát zakukaly. Napadlo mě, že by se manželka mohla probudit, tak jsem duchapřítomně ještě 9× zakukal. Byl jsem fakt hrdej na svou schopnost šikovně se vyhnout konfliktním situacím ve stavu totální opilosti! Ráno, když se mě pak manželka ptala, kdy jsem se vrátil večer domů, tak jsem jí s klidem řekl, že o půlnoci. Nevypadala, že by něco tušila! WOW! Dostal jsem se z toho!! Později mi oznámila, že budeme muset koupit nové kukačkové hodiny. Když jsem se ptal proč, odpověděla: „Tak si představ, že v noci třikrát zakukaly, potom řekly do ******,ještě čtyřikrát zakukaly, odkašlaly si, třikrát zakukaly, chvíli se chechtaly, potom ještě dvakrát kukly a nakonec si prdly…“ :-)

Potkal bacil bacila.

• „Jak se vede?“
• „Ale nějak mizerně, asi jsem chytnul nějakej penicilin!“

Poslední slova obyčejných smrtelníků: >

Teď mě vyfoť na té skále!

Z prava dobrý…

Pusť mě k tomu, já tomu rozumím!

Zmlátíme ho, vždyť je sám!

Klid chlapci, to je nulák.

Podívej, vždyť není nabitá…

Hoď mi sem to kladivo!

Citíš ten plyn? Rozsviť!

Já chci dvojitou vanilkovou!

Ty že děláš pro mafii? Tomu teda nevěřím!

Pejsku, pojď sem!

Jasně trenére, v příštím kole ho knockoutuju!

Miláčku, nechceš řídit?

Brzdy jsou hotové. Jedu to vyzkoušet!

Přidej mi prosím ještě tu houbovou polévku.

Tady žádný miny nejsou. Rozvědka to zase popletla!

Podívej, užovka!

Tady je silný led. Přejdeme na druhou stranu.

Zásady úspěšného sebevraha:

Oběsím se doma na háku od lustru. Bydlím-li sám, nezapomenu zavřít plyn a otevřít okno – kdo to má pak po měsíci čuchat. Volím dostatečně dimenzovaný hák a lano, není nic horšího, než když se sebevražda promění na distorsi kotníku. Pusu si přelepím leukoplastí, abych nepoblil toho, kdo mě bude odřezávat. Pokud nemám hák, nebo se utrhnu, dojdu se oběsit na půdu na trám. Židli s sebou a nezamykám se, aby policie nemusela vyrážet dveře (zejména to platí u těch starejch plechovejch protipožárních). Pokud bydlím v paneláku, kde není půda, tak skočím z okna. Padám zásadně mimo hlavní chodecké trasy a na asfalt, abych se havranům líp seškraboval. K zemi se přibližuji po hlavě, aby to bylo tutový a abych neplýtval financemi na zdravotnictví. V přírodě se věším na místě z dálky viditelném. Není nic horšího, než jeden oběšenej a pod ním tři důchodkyně, který šlehlo, když se jim v úrovni očí znenadání zhouply nohy – to je pak strašnýho papírování.

Skok z mostu: Volím dostatečně vysoký most – např. Nuselák – a skáču v noci a rychle. Nedělám to napínavý hodinovou přípravou a konzultací s psychologem a policií, protože vím, že i oni nemají čas na zbytečný kafrání. Při pádu hlasitě řvu, aby chodci v dopadišti mohli včas uskočit. Pokud mám čas, rozprostřu na místo dopadu igelitovou plachtu, případně si před skokem obléknu igelitový pytel (ani havrani nemají času nazbyt).

Zastřelení: Volím potřebnou ráži a druh střeliva – nepředimenzovávám, ale taky nejsem krkna – a vybírám si spolehlivou zbraň, kterou si vyzkouším. Ostatně je to naposledy v životě a dělám to pro sebe, tak můžu bejt trochu haur a nebudu přece sám na sobě šetřit. Volím trasu z ucha do ucha, nebo ústy směrem dozadu. Zásadně se nestřílím zpod brady nahoru, mozek rozcáknutý na stropě se blbě sloupává, prostřelenej prkennej strop a zastřelená bába o patro vejš taky nasere.

Přejetí vlakem: Hlavu mezi koleje, tělo ven, aby mě nemuseli pracně odmotávat z nápravy lokomotivy. Volím trati s pomalu jedoucími vlaky a zásadně se vyhýbám tratím rychlíkovým (policie má důležitější úkoly, než sběr a kompletaci osob na trase Praha – Havlíčkův Brod).

Obecné zásady: Vždy mám u sebe doklad totožnosti, u destruktivních metod navíc štítek z odolného materiálu s rodným číslem. Vážím si práce kriminálky a tudíž ji usnadním identifikaci. Nechám vlastnoručně psaný dopis na rozloučenou, čímž vyvrátím podezření z násilné smrti. Pokud dopis nemám komu dát, odesílám jej doporučeně policejní složce místně příslušné dle místa sebevraždy. V případě přejetí vlakem místně příslušnému útvaru železniční policie (pokud nevím, kam až dojedu, tak útvaru, v jehož působnosti je konečná stanice vlaku, kterým se nechám rozjet). Vždy řádně popíši místo sebevraždy, ve složitějších případech, nebo při nepřehledném terénu přiložím náčrtek. Volím takové místo, kde mě najdou, než budu smrdět, nebo adekvátní jiná opatření – např. v zimě když mrzne. Volím takové místo, kam může zajet osobní automobil a funebrácká Avia. Nejsem paša, aby se se mnou někdo tahal ještě po smrti. Nevolím různé avantgardní metody – rozpuštění v kyselině, převálcovaní apod. – jelikož jsem si vědom, že tyto nestandardní metody se hůře objasňují a nekomplikuji tak jiným jejich práci.

Pan Vonásek šel k doktorovi, postěžoval si mu na své potíže, a doktor na to říká: „Budete asi muset přestat kouřit.“ „Ale já nekouřím.“ „Tak přestanete pít alkohol.“ „Prosím, já jsem abstinent.“ „No tak přestanete jíst maso.“ „Ale já jsem už pět let vegetarián!“ „No tak co máte rád?“ „Brambory.“ „Tak dobře, přestanete jíst brambory!“

Do řeznictví přijde policajt a chce půl kila salámu. Prodavačka mu řekne:

• Salám tady máme, ale už jenom točený.
• To nevadí, já si skočím do auta pro kanystr.

Z vojenské důstojnické příručky: Kaluž je vodní nádrž zanedbatelného strategického významu

Chození do školy neudělá člověka vzdělaným, ani chození do kostela neudělá člověka zbožným, stejně jako chození do garáže neudělá člověka autem.

Učitel k žákovi:

• Kdybys měl sedm jablíček a já tě o dvě poprosil, kolik by ti

jich zůstalo?

• Sedum!

„Paní Millerová, musíte bezpodmínečně zhubnout. Ode dneška budete jíst maximálně tisíc kalorií denně.“ poučuje doktor obézní pacientku. „A před jídlem, nebo až po něm, pane doktore?“

„Nemohu se odnaučit kouřit.“ stěžuje si pan Novák u doktora. „A s bonbóny jste to už zkoušel?“ „Zkoušel, ale ani jeden nešel zapálit.“

Koupíme pětikilového krocana (pro šest osob) a láhev whisky. K tomu sůl, pepř, olivový olej a proužky špeku. Krocana poklademe špekem, zavážeme, osolíme, opepříme a potřeme olivovým olejem. Předehřejeme troubu na 200 °C. Nalejeme si sklenku whisky a připijeme na úspěch díla. Poté uložíme krocana na pekáč a vložíme do trouby. Nalejeme si dva bleskové panáky whisky a připijeme opět na úspěch díla. Po dvaceti minutách nastavíme termostat na 250 °C, ať trouba pořádně bručí. Dame si další tři whisky. Po půl hodině ptáka otočíme a nadále bedlive hlídáme. Občas se chopíme flašky ffiskie a nalejem si do řepy. Po další bůlhodince se uopatrně vydáme k lince a krocanou prodočíme. Přidom dáuáme bacha, abyzmese neupálili uo ty pojebaný dvéře vod trouby. Si dalších pěét nebo zedm fixki vevnitř sklenice si a pak a tak. Kruvacana pečem další dři hodinkýý (ale je to vcelku fuk) a každých deset minud dem čúrat. Je-li to aáspoň drožku možný, dolezem ke sforákua úytáhnem troubu z grozana. Dofřejem si ježdě jedoóo loka a znoúua se pokuzíme tu mrchu dostad uen. Zúédnem tóo prokladýo ffóógla z éé zeměéa prrrrrrrrdnemho na boddnos. Dáúuúáme uéélkýho majzla na uk! louznutí na zamaštťěnýým liinoúlluélu. Néllsze-li tomu zabránid, szskuszszsimesze zsznoúúa póószszsdááuitna nohýýýáááaúú uonojetostejnějedno !!!!!! Trošku se prospíme Príští den sníme krocana studenýho s majonézou a s aspirínem.

Nejkurioznejsi rozhovory mezi Dispecery a piloty – udajne opravdove. Vez: Abysme zabranili hluku, uhnete prosim o 45 stupnu doprava Pilot: Co muzeme delat za hluk ve 35000 stopach ? Vez: Takovej rachot, kdyz vase 707 narazi do 727 pred vami

Vez: Jste Airbus 320 nebo 340 Pilot: Samozrejme ze Airbus 340 Vez: V tom pripade budte tak laskav a zapnete pred startem taky ty dva dalsi motory

Pilot: Dobre rano Bratislavo Vez: Dobre rano. Pro informaci – tady je Viden Pilot: Chystame se na pristani Bratislavo Vez: Tady je opravdu Viden Pilot: Viden? Vez: Ano Pilot: Ale proc? My jsme chteli do Bratislavy Vez: O.K. Tak prestante pristavat a zahnete doleva

Vez ironicky k pilotovi, ktery prave obzvlast tvrde pristal: „No jo, pristani nemusi byt zadny tajemstvi, pasazeri muzou klidne vedet, ze jsou dole“ Pilot: „To nevadi, oni stejne vzdycky tleskaj“

Pilot spolecnosti Alitalia, kterymu blesk vyradil z provozu pulku cockpitu: „Skoro vsechno nam vypadlo, nic uz nefunguje, ani vyskomer uz nic neukazuje…“ Po peti minutach nadavani se ozve pilot jinyho letadla: „Drz hubu a zemri jako chlap“

Pilot: Mame malo paliva. Okamzite zadame dalsi instrukce. Vez: Jaka je vase pozice. Nemame vas na radaru Pilot: Stojime na draze 2 a uz vecnost cekame na cisternu

Vez: Po pristani prosim na Taxiway Alpha 7, Alpha 5, Whiskey 2, Delta 1 a Oscar 2 Pilot: Kde to je? My se tady preci nevyzname Vez: Nic si z toho nedelejte. Ja tu sem taky teprve druhej den

Pilot: Zadame o povoleni ke startu Vez: Sorry, nemame vas letovy plan, kam letite? Pilot: Do Salzburgu, jako kazdy pondeli Vez: Dneska je utery Pilot: To je super. Tak to mame volno

Pilot: Copak tady neni zadny Follow-me-auto? Vez: Negativ. Koukejte se dostat na Gate sam

Vez: Vase vyska a pozice? Pilot: Merim 1,80 a sedim vepredu vlevo

Vez: Mate dost paliva nebo ne? Pilot: Ano Vez: Ano, co? Pilot: Ano, pane

Vez: Oznamte nam ocekavany cas priletu Pilot: Utery by se mi docela hodilo

A pak se ma clovek cejtit v letadle bezpecne…

Po startu letadla kapitán osloví cestující. „Vážení cestující, vítám Vás na palubě letadla. Letíme v 10000m nad Atlantikem, rychlost je 900km/hod…do prdeééleééé…!!“ Následuje úplné ticho, pasažéři jsou bledí a vyděšení, zavládne panika a křik. Po chvíli se kapitán opět ozve a omlouvá se cestujícím: „Letuška mě polila kávou a měli byste vidět moje kalhoty zepředu."Jeden z cestujících na to: "Ty vole, měl bys vidět moje kalhoty zezadu!“

>

Přijde Tomáš na návštevu k Frantovi, který je na vozíku. Sedí, povídají a když už k večeru začíná být zima, Franta Tomáše poprosí, zda by mu z horního pokoje přinesl bačkory. Ten se ochotně zvedl a jde do pokoje, kde najde dvě Frantovy dcery jenom v kalhotkách, které jsou v nejlepších letech. Jedné je 17 a druhé 19. Zálibně se na ně podívá a na jejich otázku, co tam děla, jim odpoví: „Váš otec mi řekl, že vás můžu přefiknout.“ Vyděšeně se na něj podívají a říkají: „To určitě není pravda, to by náš tatínek nikdy neřekl!!“ „Tak vy mi nevěříte?“ ptá se a otevírá dveře: „Franto,obě?“ zavolá a ze zdola se ozve: „Jo, jo, Tomáši, obě!“

Zobudí sa medved na jar zo zimného spánku a protahuje se na slnku. Joj! Já by som trtkal, až by som plakal. Tož otrtkám prvé živé zviera, na ktoré natrefím. A ejhle – na cestě idě jež. Chňap ho do paprčí, ale ježko sa stočí do klubíčka a medved reve: " KDE MÁŠ PI..U !! KDE MÁŠ PI..U !!" ??? „Ale já nič také nemám“ „ČÍM SI TO POVEDAL !?! ČÍM SI TO POVEDAL !?!“

Přijde muž do spovědnice a říká: „Otče, já mám tchýni, že bych hřeši!“ Otec mu říká: „Nesesmilníš, synu, nesesmilníš!!“ Muž na to: „Nene, otče, nene! Nezabiješ…“

Ptá se paní učitelka dětí ve škole: „Tak dětičky moje, kdo mi poví nějaký slavný výrok nějaké významné osobnosti?“ Hlásí se Janička: „A přece se točí – Galileo Galilei.“ Hlásí se Jiříček: „Učit se, učit se, učit se – Lenin.“ Hlásí se Pepíček: "Do ******, tyhle hodiny se nám do gazíku nevejdou – maršál Malinovskij před orlojem na Staroměstském náměstí v roce 1945.

Tři chlapi se hádají kdo z nich má hubenější ženu. První říká – já mám tak hubenou ženu, že se protáhne mezi tyčkama v plotě. Druhý říká-to nic není já mám tak hubenou ženu, že když s ní jdu na procházku musím jí hlídat aby nepropadla mřížkou do kanálu. A třetí říká – to nic není to já mám tak hubenou ženu, že když to dostane tak jí dám do fixky a tejden s ní píšu.

Jedou ve vejtahu dvě dívky-10letá a 8letá, sousedky, když vtom si ta 10letá říhne-no spíš pořádně ukrkne. No a ta 8letá zavětří a povídá: „Ty vole, já tady cejtím sperma!“ Pak natáhne ještě jednou, chvilku se zamyslí a dodá: „A nebude nikoho vod nás z baráku…“

jak se tezi kamen Paní učitelka přijde s žákama na exkurzi do kamenolomu. Reditel kamenolomu ji odkáže na strelmistra, co se opírá támhle o lopatu. Že tady delá celej život a ví o tom úplne všecko. Strelmistr ríká," Decka, divéte se. Tady do té skály se najebó díry. Do tech der se najebe dynamit … a ten to rozjebne. Na takový vélký jebance. Do tech jebancu se jebe a jebe, až se rozjebó na takový menší jebance. Ty jebance se jebnó do lisu. A ten lis do toho jebe a jebe, až se to rozjebe na prach. Ten prach se jebne do cihelne. V té cihelni se z toho najebó cihle. Ty cihle se jebnó na stavbu. A ti zedníci se s tema cihlama jebó a jebó, až najebajó baráky. A v tech barákách se jebe a jebe a jebe, až se najebajó takový zjebanci, jako ste vy, kerí nevijó, jak se jebe do kamena.

Paní ucitelka prijde s žákama na exkurzi do kamenolomu. Reditel kamenolomu ji odkáže na strelmistra, co se opírá támhle o lopatu. Že tady delá celej život a ví o tom úplne všecko.

Strelmistr ríká," Decka, divéte se. Tady do té skály se najebó díry. Do tech der se najebe dynamit … a ten to rozjebne. Na takový vélký jebance. Do tech jebancu se jebe a jebe, až se rozjebó na takový menší jebance. Ty jebance se jebnó do lisu. A ten lis do toho jebe a jebe, až se to rozjebe na prach. Ten prach se jebne do cihelne. V té cihelni se z toho najebó cihle. Ty cihle se jebnó na stavbu. A ti zedníci se s tema cihlama jebó a jebó, až najebajó baráky. A v tech barákách se jebe a jebe a jebe, až se najebajó takový zjebanci, jako ste vy, kerí nevijó, jak se jebe do kamena.

.. je to cervene a kazi to zuby .. co je to? ..

Delsi a mozna i zname, ale nektery jsou fakt drsny: Upozoznění: jedná se o SKUTEČNÉ policejní zápisy – tedy jejich výběr!!!

Po příjezdu na místo hlídka zjistila stopy násilí na dveřích, skříních, tchyni a okolí.

Pachatel zanechal na místě činu mnoho otisků, z nichž mu ale žádný nepatřil.

Při při došlo k vyražení menšího počtu zubů, jmenovitě jednoho řezáku.

Po poučení uvádí jako tamtéž, dodává jako tamtéž a nic podstatného nedodává.

Konaným šetřením bylo zjištěno, že objem paní V.P. nedovoluje vstoupit do kurníku bez jeho rozvalení, takže strany krádeží slepic je její objem dostatečným alibi.

Po převozu do nemocnice lékař konstatoval smrt pacienta, ale to jsme tušili, už když jsme ho našli na třech místech v lese.

Pachatel odcizil ze zásuvky vedoucího nezjištěné množství pětikorunových mincí v celkové hodnotě 300 Kč.

Po kontrole občanského průkazu jsem byl natolik zmatený jeho fotkou, že jsem zapomněl na to, že ho mám zatknout, tak jsem ho nechal jít

Nepamatuji si, že bych toho člověka už někdy viděl, a to mám skvělý zrak, jen s tou pamětí je to horší.

Podezřelý vypadal normálně, ale choval se nenormálně.

Nejdříve jsem si myslel, že jen žertuje a že po mně střílí slepými náboji. Když mě odváželi do nemocnice, tak jsem si to už nemyslel.

Několikrát jsem ho vyzval, aby zastavil, ale on padal z okna dál.

Zastavili jsme rychle jedoucí auto, jenže málo, takže pokračovalo dál v jízdě nepřiměřenou rychlostí.

Po několika dalších metrech zabočil sledovaný vpravo, což jsme nepředpokládali a pokračovali dál rovně.

V tom parku jsem byl jen já a pachatel. No a ještě asi padesát jiných lidí, které jsem neznal.

Vystřelil jsem na něj služební zbraní až poté, co jsem střílel do vzduchu, ale to bylo tři dny před tím, a to zadržený asi neslyšel

Služební pes sledoval stopu několik metrů a poté usnul.

Zadržený se při zatýkání bránil, jako kdyby věděl, že ho chceme zatknout.

Nasadil jsem mu pouta, a než jsem se vzpamatoval, utekl i s policejním psem.

Služební pes sice zadržel pachatele, ale pouta jsem mu musel nasadit já.

Zadržený při zatýkání kousal, proto to asi služební pes nevydržel s nervy a kousl ho také

J.K. se při zatýkání bránil tak intenzivně, že jsme se po chvíli už bránili my.

Při převozu zadrženého došlo k jeho útěku. Bylo to tak nečekané, že zadržený nečekal, až ho znovu zadržíme, a byl pryč.

Připouštím, že to byl omyl, jenže v tu chvíli to byl nejlepší nápad, který jsem měl.

N.J. nejdříve vyhrožoval, ale pak začal vyhrožovat.

Ta žena nás napadla slovně. Co říkala, nevíme, protože nemluvila a jen vydávala různé zvuky.

Byla to zajímavá situace, protože zadržený, ač byl Róm, tak mluvil cikánsky.

Hrubě mne urážel, tak jsem ho mírně uklidnil obuškem

Narazil jsem do telefonního sloupu, protože jsem chtěl zabít mouchu.

Ten náklaďák nacouval skrz přední sklo do manželčina obličeje

Když jsem přijížděl domů, vjel jsem omylem do jiného dvora a naboural do stromu, protože ho doma na tomto místě nemám.

To druhé auto do mě nabouralo bez jakéhokoli předchozího varování

Před jízdou jsem něco vypil. To ale nebylo nic proti žízni, kterou jsem měl. Nehodu tedy zavinila manželka, která přesolila oběd.

Ten dědula, kterého jsem porazil, by se na druhou stranu silnice stejně nedostal.

Myslel jsem si, že mám stažené okénko. Zjistil jsem ale, že je zavřené, když jsem vystrčil ruku ven.

Srazil jsem se se stojícím nákladním automobilem, když přijížděl z opačného směru.

S odcizeným autem jsem jel dost rychle, nemohu ale říci kolik, protože se mi všechno pro opilost rozmazávalo. V autě jsem ale už nepil.

Chodec do mě narazil a pak mi skočil pod auto.

Ten chodec váhal, kterým směrem se má vydat, a tak jsem ho přejel.

Přejel jsem krajnici, pohlédl jsem na svou tchýni a sjel jsem z náspu.

Celý den jsem strávil nakupováním sazenic a rostlin a už jsem byl na cestě domů. Když jsem přijel na křižovatku, vynořil se přede mnou živý plot a zaclonil mi výhled.

Nezvládl jsem zastavit a naboural jsem tak do jiného vozu. Řidič i spolujezdci se pak neprodleně odebrali na zdravotní dovolenou

Když se mi stala nehoda, řídil jsem vůz už čtyřicet let a usnul za volantem.

Protože jsem nechtěl vrazit do nárazníku auta přede mnou, srazil jsem chodce.

Abych auto řádně zaparkoval, nacouval jsem do jiného vozu.

Minul jsem roh baráku a za ním stála tatrovka. Vjel jsem tam s přesvědčením, že tam nemá co stát.

Kde se vzalo, tu se vzalo, přijelo neviditelné auto, narazilo do mého vozu a zase zmizelo.

Pivu jsem již odvykl a v důsledku toho jsem přehlédl jedoucí motocykl.

Řekl jsem policii, že nejsem zraněný, ale když jsem si sundal klobouk, zjistil jsem, že mám frakturu lebky.

Ve tváři toho starého pána, který se odrazil od kapoty mého auta, jsem si všiml nečekaně smutného výrazu.

Nepřímou příčinou této nehody byl chlapík v malém autě s velkou hubou.

Před jízdou jsem požil alkohol v množství šesti velkých alkoholů, ale podotýkám, že zatáčku jsem přehlédl jen proto, že foukal dost silný vítr.

Když auto sjelo z cesty, vyhodilo mě to ven. Později mě našla v příkopě toulavá kočka.

Ten chlap se potácel přes celou silnici. Než jsem ho srazil, musel jsem několikrát prudce strhnout volant.

Důvod k napadení ten řidič neměl, vždyť jsem mu jasně rukou naznačoval, že špatně vidí, a ne, jak on se domnívá, že je blbec.

Telefonní sloup se rychle přibližoval. Snažil jsem se mu uhnout z cesty, ale najednou mi narazil do předku auta.

vite jak se lisi frajer od superfrajera? frajer po tom co ho partnerka oralne uspokoji se ji zepta jak se ji to libilo, superfrajer po tom co se mu behem oralu ani nepostavi se partnerky zepta – stava se ti to casto?:-)

„Děti, co jste včera dělali?“ Hlásí se Alenka: „Prosím, já jsem si hrála na písku.“ „Výborně, Alenko. A když napíšeš na tabuli bez chyby PÍSEK, dostaneš kousek koláče.“ Alenka se soustředí, napíše PÍSEK, a za chvilku si už pochutnává na velkém slaďoučkém kousku koláče. Pak se hlásí Pepíček: „Prosím, já jsem si hrál na písku s Alenkou!“ „No to je pěkné, Pepíčku. Teď napiš na tabuli HRA, a když to bude bez chyby, dostaneš také koláč.“ Pepíček na druhý pokus napíše třesoucí se rukou HRA a už cestou do lavice se zakusuje do koláče. „A copak jsi dělal ty, Dežíku?“, ptá se paní učitelka. „Prosím, chtěl jsem si hrát s Alenkou a Pepíčkem, ale oni po mně házeli kamení!“ „No to se tedy opravdu zachovali nepěkně! Ale když napíšeš bez chyby BEZPRECEDENTNÍ DONEBEVOLAJÍCÍ RASOVÁ DISKRIMINACE ROMSKÉ MENŠINY, dostaneš koláč i ty.“

Týpek kupuje nového Harleye a dostane k němu i vazelínu, aby si, když bude mokro, natřel chrom tou vazelínou a že mu déle vydrží. Paráda, potěšil se hned vyrazil na tom Harleyovi k frajerce představit se rodičům. Přišel tam, dali mu super oběd, všechno dobře probíhá, rodičům se nadějný zeť líbí. Po moučníku mu frajerka říká: „Víš, u nás je takový zvyk hrát po velkém obědě hru, kdo první promluví, ten musí umýt všechno nádobí.No tak se týpek zatne a je ticho. Uběhne 5 minut, 10 minut, po 15– ti minutách už se nudí, tak začne před rodičema frajerku líbat. Nic, ticho. Tak ji hodí na stůl a pořádně ji vojede. Nic, ticho. Tak popadne i tchýni a taky ji pořádně vojede. Zase nic, stále ticho. Tak jde znuděný k oknu, koukne se ven a vidí, že bude pršet. Tak ho napadne, že by si mohl natřít tu motorku.Jde tedy k židli, vytáhne z bundy vazelínu a v tom sa ozve fotr: "Dobře,dobře, já to umyju!“

GENERAČNÍ VÝVOJ ŽENY Žena stará 18 až 21 let je jako Afrika nebo Austrálie. Je napůl objevená, divoká, a přirozeně krásná i se svou džunglí v úrodných deltách. Ve vě ku 21 až 30 let je žena jako Amerika nebo Japonsko. Zcela odkrytá, velmi dobře vyvinutá a otevřená obchodu zejména s komoditami jako jsou peníze a auta. Mezi 30. a 40. rokem je žena jako Indie nebo Španělsko. Velmi žhavá, uvolněná a vědomá si své vlastní krásy. Mezi roky 40 a 45 je žena jako Francie nebo Argentina. Válkami snad byla napůl zničena, ale pořád ještě může poskytnout vřelá a žádoucí místa k návštěvě. Žena stará 45 až 50 let je jako Jugoslávie nebo Irák. Prožila si své válečné útrapy a teď splácí minulé chyby. Masivní přestavba je bezpodmínečně nutná. Ve vě ku mezi 50. a 60. rokem připomíná žena Kanadu nebo Rusko. Velmi rozlehlá, tichá a s nekonečnými hranicemi. Přes to všechno její ledové klima nechává chladným každého muže. Mezi 60 a 70 lety života je žena jako Anglie nebo Mongolsko. Má slavnou minulost, ale žádné vyhlídky na podobnou budoucnost. Po 70.roce už žena připomíná Albánii nebo Afghánistán. Každý ví, kde leží, ale nikomu se tam nechce. GENERAČNÍ VÝVOJ MUŽE Muž starý 14 až 70 let je jako Kuba – pořád ovládaný jedním črkem

Dámy mi odpustí :o):Vývojová řada ženy dle Darwina:žába,koč­ka,slepice,krá­va.

Soudní přelíčení – napjatá atmosféra – nikdo z přítomných ani nedutá. Soudce se ptá staré babičky: „Kolik Vám je let?“ „Šestašedesát, pane předsedo“, odpoví žena. „Řekněte nám, co se stalo“, říká předseda. „Seděla jsem takhle jednou v parku na lavičce a užívala krásného jarního dne. Najednou se objevil takový mladík a vetřel se ke mně na lavičku“, vypráví rozechvělým hlasem babička. „Znala jste toho muže?“,chce vědět soudce. „Ne, neznala, ale byl přátelský.“ „A co bylo dál?“, nabádá předseda. „Položil mi ruku na koleno“, zjihne stará paní, „a jemně mně ho pohladil…“ „Nechala jste ho?“ „Jistě, pane soudce“, usměje se babička, „připomnělo mi to má mladá léta. Zavřela jsem oči a… představovala si …“, babička se zarazí. „No, a jak to bylo dál?“, pobízí předseda. Babičce ztuhnou rysy „Najednou ten spratek dal ruku pryč a zařval ‚apríííííl‘, tak jsem ho zabila – hajzla jednoho!“

„Babi a co se vám vlastně stalo“ dí cajt při vyšetřování. „Ale v parku še na mě vrhli a … a … a … a“ " a znásilnili vás?" dí opět cajt. A babi na to „Kdepak naslinili panáčku, na šucho mě dželi, parchanti“.

Chodí cigán po stavbě a potká svýho parťáka. Ten se ho ptá: „Co tady tak chodíš“ – „Ale, hledám hranolek 20 na 20.“ Tak hledají spolu. Za chvíli potkají mistra a ten po stejné otázce a odpovědi hledá s nimi. Za půl hodiny potkají stavbyvedoucího a ten se jich ptá: „Co hledáte?“ – „Hranolek 20 na 20.“ – „Tak ten tady není!“ Cigán se zastaví a povídá: „To nevadí, tak já si sednu na kulatinu!“

Dežo dostane práci u stavební firmy. Šéf mu povídá: „Běž natřít okna!“. Po pěti hodinách „těžké“ práce dojde Dežo za šéfem se slovy: „Šefe, aj ramy?“

Pařba na fakultě informatiky :o)

Sem slysel drsnej vtip: Prijde ******** do zeleniny a rika: ,,Chci jednu salatovou okurku!" Prodavač na to: ,,Chcete to nakrajet, nebo v celku?" *****: Si myslis ze mam prdel na zetonky, nebo co?" Konec vtipu

Stupně zimy: +18~C Obyvatelé Havaje si berou na noc dvě přikrývky. +10~C Obyvatelé helsinských činžáků vypínají topení. Rusové pěstují kytičky. +2~C Italská auta nejdou nastartovat. 0~C Destilovaná voda zamrzá.

• 1~C Dech se stává viditelným. Rusové jedí zmrzlinu a popíjejí studené pivo.
• 4~C Pes se ti snaží nacpat do postele.
• 8~C Bezdomovci vlézají na noc do krabic.
• 10~C Francouzská auta přestávají startovat.
• 12~C Politikové začínají mluvit o bezdomovcích.
• 15~C Americká auta nejdou nastartovat.
• 18~C Helsinští nájemníci zapínají topení. Obyvatelé Havaje už zmrzli.
• 20~C Dech se stává slyšitelným.
• 21~C Pokud vůbec dostaneš psa na vyčůrání ven, musíš ho potom ukopnout.
• 22~C Bezdomovci si berou dvě krabice přes sebe
• 27~C Pes zkouší vlézt ti pod pyžamo.
• 29~C Švédské automobily přestávají startovat.
• 32~C Bezdomovci zmrzli a jsou v krabicích stohováni za městem.
• 33~C Žádné normální, ani ruské auto už nejde nastartovat.
• 38~C Rusové si zapínají vrchní knoflíky u košile.
• 43~C Ruská auta nestartují už ani na vodku.
• 50~C Auto se ti snaží nacpat do postele.
• 60~C Obyvatelé Helsinek zmrzli. Tuleni opouštějí Grónsko a stěhují se na jih.
• 70~C Zamrzlo peklo. Univerzita v Kuzněcku organizuje orientační závod na zahřátí.
• 75~C Santa Klaus opouští polární kruh.
• 120~C Alkohol zmrzl. Rusové jsou nasraní.
• 268~C Hélium zkapalnělo.
• 273,15~C Absolutní nula. Ustává pohyb elementárních částic. Rus, žužlaje zmrzlou vodku, připouští, že je pořádná kosa.

Temny středověk. Slabě po půlnoci se na bránu Karlštejna ozývá veliké tlučení. Strážný s halapartnou otevře a před branou stojí opilý rolník. „Co chceš, rolníku?“ „Já jdu přát Karlu IV. k svátku.“ „Co blázníš, dnes není Karla!“ „Já vím, ale je čtvrtého…“

Povídá tchyně zeťovi: „Tady máš sto tisíc korun a dělej, co umíš, ale až umřu, chci mít hrob na Slavíně.“ Zeť si vezme peníze a na několik dní se ztratí. Pak přijde a říká tchyni: „Dělej, co umíš, ale pohřeb je zítra.“

Sice starý ale…

Krutá smrt zajíčka :o)

NÁVOD K LOVU KROKODÝLA:

Potřebujete: Matematické tabulky, traverzu, jablko, dvě pletací jehlice a příručku k lovu jelenù.

Nejprve se musíte posadit na břeh a začít si číst matematické tabulky. To je hrozná nuda, takže vás to uspí. Krokodýl poplave okolo, uvidí vás spát a vyleze na břeh. Cestou si ale všimne těch matematických tabulek a začte se do nich. Protože to je hrozná nuda, samozřejmì ho to uspí. Jelikož ten, kdo dřív usnul, se probouzí dřív, vzbudíte se dřív než on a vrazíte mu jednu pletací jehlici do oka. Krokodýl se probudí a začne vás honit. Běžíte, běžíte, a když už vás skoro má, odhodíte traverzu, takže jste lehčí a získáte zase náskok. Když už vás dohání, vyšplháte rychle na strom a shodíte jablko. Jelikož jablko nepadá daleko od stromu, spadne přímo na krokodýla a to ho zmate. Zatímco se rozhlíží, vrazíte mu pletací jehlici i do druhého oka. Protože pak vypadá jako jelen, postupujete dál podle příručky k lovu jelenů

# Jedné noci dorazil přítel se svou přítelkyní k ní domů. # # > # U vstupních dveří se začnou líbat na dobrou noc a mladík začne být

pomalu # vzrušený.

Opře se dlaní o zeď, usměje se na ni a povídá:
„Miláčku, co kdybys mi ho vykouřila?“
Ona zděšeně odpovídá: „Zbláznil ses? Rodiče nás uvidí!“
„Ale prosím tě! V tuhle hodinu?“ zubí se na ní.
„Ne, prosím tě. Dovedeš si představit, co by se stalo, kdyby # nás
přistihli?“
„Ale jdi! Nikdo tu není, vaši už spí!“
„Ani náhodou, je to moc nebezpečné!“ # „Prosím, prosím, moc tě miluji?!?“ # „Ne, ne a ne. Taky tě miluji, ale teď nemohu!“
„Jasně, že můžeš. Prosím?“ # „Ne, ne. Fakt nemohu.“ # „Moc prosím… “

# Najednou se na schodech rozsvítí světlo a ukáže se její mladší sestra # v
> pyžamu,
s rozcuchanou hlavou a rozespalým hlasem povídá:

>> „Taťka říká, že už ho máš vykouřit, nebo to mám udělat já.
A máma vzkazuje, že kdyby bylo třeba, tak to udělá klidně sama.
Jen ať už proboha dá pryč ruku z toho zvonku!“

Vešel jsem dovnitř, nebyl tam nikdo – jen matka mé nastávající.
Byla to velmi atraktivni žena.
Chvíli jsme si povídali a pak mi řekla, že jsem se jí
vždycky líbil.
Bez dlouhých okolků mi navrhla, že se spolu pomilujeme.
Byl jsem neschopný cokoli říci.
Řekla, že teď půjde nahoru do své ložnice a je
na mně, jestli půjdu za ní nebo odejdu.
Pomalu stoupala po schodech a já se díval na
jeji krásné pozadi.
Pak jsem se otočil a vyšel z domu.
Za dveřmi čekal její manžel, objal mě a řekl, že jsem obstál v jejich zkoušce.
Nyní vědí,že je na mne spoleh a že mi svou dceru mohou s klidem v duši svěřit.

A poučeni z tohoto příběhu?

Vždycky nechávej kondomy v autě … !!!

Láska na první pohled? Zní to sice romanticky, ale to se pouze setkají dva nadržení a ne moc vybíraví lidé…

Sexuální soulad po čtyřicítce? To bolí hlava ne jen ji, ale i mě…

Moji manželku jsem si vzal proto, že protiklady se přitahují. Ona byla těhotná a já ne…

Mnoho žen si stěžuje na nemožnost podívat se muži přímo do očí. Je to však důsledek faktu, že ženské oči nejsou umístněny na hrudi…

Včera mě potkalo štěstí! Přišlo se se mnou rozloučit…

Na Valentýna jsem zažil nezapomenutelný erotický večer! Ona byla v průsvitných kalhotkách, nahoře bez, na nádherné široké posteli… A já jsem byl v teplákách a bačkorách… s dalekohledem v domě naproti..

Ja nejsem pedofil! Ja jsem pouze nedočkavý…

Skutečná deprese je stav, kdy se už i při skupinovém sexu stále cítíš poněkud osamělý…

I tak mi je milování vzácnější než Vánoce… vždyť Vánoce tu jsou každou chvílí…

Žena mě už delší dobu podvádí a velmi mě to trápí.. stále mi totiž nerostou parohy! Bože, co když mám málo vápníku…?!

Vždy, když mě posere holub, děkuji Bohu, že nedal křídla i krávě…

Je to velmi nespravedlivé, že jídlo zůstává několik sekund v ústech, několik hodin v žaludku a několik měsíců na bokách… (Dior)

Na stará kolena se začínám podobat dveřím – když jsem namazaný, tak si nevrznu…

K čertu, i s tímhle středním věkem! Důchod mi nedají, protože jsem příliš mladý a ženy mi nedají, protože jsem příliš starý…

Sedí manželský pár v restauraci, ženě ukápne polévka na halenku a povídá: „Podívej, já vypadám jako prase.“ A muž na to: „Nejenže vypadáš jako prase,ale ještě sis pokydala halenku.“

Jiří Paroubek navštíví jeden selský dvůr a uspořádá při té příležitosti tiskovou konferenci. Jeden fotograf ho vyblejskne v prasečím chlívku mezi prasátky.Paroubek to komentuje: „Doufám, že se v novinách pod obrázkem neobjeví něco hloupého jako třeba: Paroubek s prasaty…“ „Ne, ne, to je přece jasné!“ Příští den vyjde článek o návštěvě a pod obrázkem je text: „Jiří Paroubek (třetí zleva).“

Dopravák zastaví auto, které jede ve městě 110 a povídá: >

D: Dobrý den, váš řidičský průkaz. R: Nemám, ten mi sebrali před chvílí vaši kolegové, když mě chytili vožralýho.

D: Tak techničák. R: Cože techničák, nemám, vždyť já sem tak zlitej, že ani kde sem to auto ukrad…

D: To je kradený auto ?!!! R: Jo, ale moment, kouknu se do kaslíku, myslim, že sem tam něco takového zahlídl, když sem tam házel pistoli…

D: Jakou pistoli? R: No, jak jsem s ní vodpráskl toho podělanýho řidiče, co mi překážel v tomhle autě. Jestli chcete vidět jeho zdechlinu, tak je v kufru… Dopravák ihned zavolá zásahovku, ta přijede, vyskáče, obklíčí auto a její šéf jde k řidiči a povídá:

C: Řidičák! R: Tady prosim. C: Techničák ! R: Tady…

C: Můžu kouknout do přihrádky? R: Jasně… (samozřejmě žádná pistole)

C: A do kufru ? R: Samozřejmě… (žádná mrtvola)

C: Tak teď jsem trochu zmatený, tady kolega mě zavolal, že jedete opilý bez papírů, v kradeným aute, ozbrojenej a s mrtvolou v kufru… R: No to je skvělý a vsadím se, že bude ještě tvrdit, že sem jel moc rychle…

# Přijde Paroubek do kostela, poklekne k ukřižovanému Ježíši a # začne: # „Ó děkuji Ti, že jsem vstoupil do ČSSD.“ # „Máš štěstí.“ # „Ó děkuji Ti Pane, že jsem se stal předsedou vlády.“ # „Máš štěstí.“ # Paroubek se podiví, ale pokračuje: „Ó děkuji Ti, že jsem mohl pomoci # naší zemi a pracujícímu lidu.“ „Máš štěstí,“ zní znovu odpověď # Ježíše. Paroubkovi to již nedá a tak se zeptá: „Proč mi stále říkáš, # že mám štěstí?“ # „Protože kdybych neměl přibité nohy, tak Tě kopnu do držky.“ #

Tak tohle napsal můj kamarád ještě někde na ZŠ:)))

Jožin z příkopu (Ondřej Kolovrat:)

S flaškou v hubě v příkopu a v kalhotách nasráno, leží Jožin na boku, ?JSEM GAY? na zádech napsáno.

Leží tam už od rána, v dálce letí hejno, na hlavu mu sedla vrána, udělala lejno.

Hlava se mu motá jako kolotoč, na kalhotách zasychá jeho žluklá moč.

O moč ani nejde, ta se rychle vsákne, horší však je když si, do trenek kákne.

Ze země vylez krtek, hledí, kde se vyhrabal, když ho viděl, rychle utek, za břicho se popadal.

Tak to je náš Jožin, každý den jak prase, a zítra tu určitě bude ležet zase.

Zkoušející: (Student si vytáhl otázku o české středověké literatuře, ale nedokázal říci vůbec nic. Protože jsme mu chtěli dát nějakou šanci, písemku napsal na 3, tak jsme mu umožnili přejít k jazykovědné otázce: umělecký a publicistický styl.) „Povězte nám tedy něco o uměleckém a publicistickém stylu.“ Student: „Tak umělecký styl používá výhradně spisovnou češtinu.“ Zkoušející: (už dost dožraný) „Určitě?“ Student: (nejistě) „No, ano, používá hlavně spisovnou češtinu a…“ Zkoušející: (skočí mu do řeči) „Prosím Vás, je hovno spisovné slovo?“ Student: (student se zarazí, komise zpozorní) „No, není… Jo! (vítězoslavně) Hovno hoří!“, blikne mu. Zkoušející: „Četl jste Hovno hoří?“, ptá se češtinář netrpělivě. Student: „Jen jsem viděl film, který byl podle něj natočený“. Zkoušející: (rezignovaně) „A jak mluví většina postav v tom filmu?“ Student: „Hm (chvíli přemýšlí), nespisovně.“ Zkoušející: „Aha, jak to? Považujete Hovno hoří za umělecké dílo, nebo ne? Vždyť jste řekl, že v uměleckém stylu se používá spisovná čeština.“ Student: (už dost zmatený, kolegyně potlačuje smích) „No, jo, asi jo, je to umělecké dílo.“ Zkoušející: „Tak nám tedy vysvětlete, proč se v řadě uměleckých děl používají vulgarismy? Znáte něco od Hrabala nebo Párala?“ Student: „No jo, tam se často mluví nespisovně.“ Zkoušející: „Vraťme se k tomu hovnu, (komise už smích nepotlačuje) může ho spisovatel použít v uměleckém stylu?“ Student: (pot se z něj řine) „No, nemůže…“ Zkoušející: (nasupeně) „Jak to, vždyť jste sám řekl, že Hovno hoří je umělecké dílo?“ Student: (už mu svítá) „No, vlastně může. Používá se vlastně docela často… (komise polomrtvá smíchy) Tedy, nespisovná čeština…“ Zkoušející: (viditelně unaven.) „Dobře, dobře…můžete jít…“ (Zástupkyně, která se po celou dobu dobře bavila, se přikloní ke zkoušejícímu a zašeptá: „Tak tenhle student, až se bude večer bavit v hospodě a někdo se ho zeptá, o čem byla maturita z češtiny, může po pravdě říci, že o hovně.“)

Mlady muz sa rozhodol, ze svojej milej kupi darcek. Uz dlhsi cas sa nevideli, a tak sa po dlhom uvazovani rozhodol pre kupu paru damskych rukaviciek. Romanticke a pritom nie prilis osobne. Doprevadzany sestrou svojej milej kupil v obchode par bielych rukaviciek. Sestra jeho milej si kupila dvojo nohaviciek.

Pri baleni vymenila pokladnicka balicky, a tak sestra dostala rukavicky a mlady muz nohavicky.

Bez toho aby skontroloval obsah balicku, mlady muz ho poslal svojej milej prilozenym listockom: ‚Vybral som ich pre Teba, lebo som si vsimol, ze normalne ich nenosis.Keby bolo podla mna, vybral by som take s gombickami, ale Tvoja sestra nosi tiez kratke a tieto sa lahsie stahuju. Farba je mozno trochu citliva, ale predavacka mi ukazala svoje, ktore nosila uz 3 tyzdne, a skoro vobec neboli zaspinene.Pre­davacka si vyskusala aj tieto Tvoje a vyzerala v nich skutocne elegantne. Prial by som si, aby som Ti ich mohol prvykrat natiahnut sam, lebo kym sa uvidime v piatok, uz s nimi urcite pride kde – kto do kontaktu.Ked si ich budes stahovat, nezabudni do nich vzdy fuknut, lebo pri noseni sa prirodene trochu zapotia a navlhnu, takto Ti dlhsie vydrzia 'cerstve‘. Mysli na to, ako casto ich budem chciet v buducnosti bozkavat. Dufam, ze si ich v piatok kvoli mne natiahnes.

S laskou Tvoj mily.

PS: Podla novej mody sa teraz nosia trochu vyhrnute, aby bolo vidiet kozusinu…

Pepa přijde v noci společensky poněkud unavený domů. Svalí se do postele vedle manželky a usne. Najednou se ocitne před nebeskou bránou. Svatý Petr mu říká: „Tak vidíš, Pepo, umřel jsi ve spánku“. Pepa zalamentuje: „Ale proč, svatý Petře? Vždyť já toho mám ještě tolik v životě udělat? Nešlo by to nějak, abych se vrátil?“ Svatý Petr se poškrábe za uchem a říká: „No, šlo, ale mohl by ses vrátit jedině jako slepice. Chceš?“ „To víš, že chci“. Pepa se ocitne zpátky na zemi v hejnu slepic, porostlý peřím, a s ostatními slepicemi se popelí v prachu a zobe zrní. Vtom si ho všimne kohout, a ptá se: „Á, ty seš tu nová. Jak se ti vede?“ „No, šlo by to, ale mám takový divný pocit tam dole“. „To jsou vajíčka, to je v pořádku. Jenom je sneseš, tak to přestane.“ Za chvilku Pepa snese první vajíčko. Štěstím je celý bez sebe, a brzy následuje druhé a třetí vajíčko. Najednou ním někdo třese. „Co je, co se děje?“ „Sereš do postele, ty prase“,křičí manželka.

Manzel pise zene SMS pri ceste z prace: „Milacku, dnes se nebudeme milovat, jsem velmi unaveny, jenom mi ho vykouris.“ A manzelka odepisuje: "Jsem taky velmi unavena. Udelej se do sklenicky, vypiju si to rano.:

Vizita v blazinci, novy doktor. Prijde na pokoj, kde lezi 2 chlapci. Prvni sedi na posteli a jako toci volantem. Doktor se pta: Pane Prochazka, co to delate?" „Jedu do Spanelska, ne?“ Druhy pacient si to ho honi pod perinou. Doktor na nej:„A co to delate vy, pane Novaku?“. „Vzdycky kdyz jede Franta do Spanelska, tak mu sukam zenu.“

vite jak se delaji červánky? to se vyzenou komunisti na kopec a rozstrili se na mraky!

www.super.cz/…-nesiku.html

Když ve slově LÁSKA změníme 4 písmena a jedno ubereme, dostaname slovo PIVO, což jistě stojí za povšimnutí. Ale teď pozor! Když ve slově LÁSKA změníme 5 písmen a jedno přidáme, vznikne slovo FERNET. To už nemůže být náhoda!

me vcera rozebral tenhle vtipek:

Manželský pár je v posteli , ona ho kouří a když jsou v nejlepším, povídá ona: „Hafni!“ On: „HAF!“ A ona zase: „Hafni!“ On: „HAF!“ Po třetí si ho už vyndá z pusy a vykřikne: „Sakra zhasni, děti se dívaj!“

Přije učitel do třídy a říká: „Studenti, učebna má rozměry 6×9 m a slunce svítí do oken pod úhlem 15°, spočítejte kolik mě je let! " Přihlásí se jeden a říká "48“. " No výborně a teď nám řekni jak jsi na to přišel" " Víte, já mám jednoho bratránka, tomu je 24 a táta o něm říká , že je to poloviční debil."

miláčku, jestli mi ho dneska nevykouříš, tak Ti vypadaj zoubky. a proč? protože Ti rozbiju hubu… ;-)

Najdi 3 rozdily members.home.nl/sa­en/Special/zo­eken.html

Paní učitelka povídá dětem: „Děti, dám vám hádanku. Je to lesní zvíře, a když mu do názvu doplníte ‚d‘, vyjde vám část těla. Co to je?“ Když dlouho nikdo neodpovídal, prozradila: „No přeci laň. A po doplnění ‚d‘ máme dlaň!“ Na to Pepíček pošeptá sousedovi: „Hned jsem věděl, ze to kuna asi nebude.“

Jde si tak jednou zalovit soudruh Brežněv medvědy s celou družinou a ochrankou. A najednou se ztratí. Všichni jej hledají den, dva a pořád nic. Třetí den potkají takového malého staříka s flintou přes rameno a sněžnicemi na nohou a ptají se: " Soudruhu, neviděl jsi soudruha Brežněva??„. On se zamyslí a odvětí :“ Viděl a neviděl" . Ochranka se zděsí a povídá:" Sakra dědku, neblbněte, je to hlava státu, to bude mít vnitrostranické, státní i mezinárodní důsledky. Tak viděl jste ho nebo ne !!!„. A děda na to : " Viděl jsem medvědí hovno“. " No a ???" " A bylo plný medailí …"

Víš z čeho vznikl člověk? Ze švestky. Ze švestky je slivovice ze slivovice je opice a z opice je člověk.

Doktor mi řikal,že mám po tý dlouhý zimě oslabenej organismus. .. Tak jsem se ptal v lékárně a nabídli mi beta karoten. .. Na to jim seru. Počkám si, až bude plná verze.

Přijde holčička do zverimexu a žvatlá: „Puosimvás, máte maí kwáíčky?“ Prodavač nasadí klasické dětské žvatlání, sehne se k ní a vezme ji k výběhu: „Ty bys chtěla kwáíčka? A jakýho? Máme tu… maího hnědýho kwáíčka, maího chwupatýho šedivýho kwáíčka, maího uoztomiího bíuího kwáíčka…“ Holčička se dívá do výběhu, zamyslí se a povídá: „No jak tu tak koukám na ty maí kwáíčky, tak myslim, že moe kwajta na bauwu doceua seue.“

Občas přijde do personální agentury neobvyklá žádost. Ta, kterou vám přináší Svět Namodro, je stará asi měsíc a pochází z jedné prestižní pražské agentury. Nechali jsme ji v původním znění s chybami i špatnou interpunkcí. Jména jsme pro jistotu změnili:

Dobrý den slečno Brabencová,

Na vašem internetu jsem našel že hledáte Product managera. Já sice nemám moc velký vzdělání, ale mám zase praxi a rád bych se u vás o tuhle pozici zajímal. Mohl bych k vám přijít? Jestli jo, tak mi taky napište email,já si ho čtu skoro každej den, pokud někam nejedeme.

Asi by vás zajímalo co všechno sem dělal a co umím. No, umím toho hodně, a dělal jsem toho taky hodně. Tu školu, jak už sem řek, moc nemám, ale zase jsem šikovnej. Chlapi v dílně o mě říkali, že jsem fakt machr, tyčku do zábradlí mě trvalo vyfrézovat 12 minut a byla bez chyby. No to už jsem trochu předběhnul, jak jste už určitě pochopila, byl jsem 12 let truhlář.

Ta práce mě bavila, ale pak jsem si doma s ženou řek, že bych chtěl taky využít ty moje organizační schopnosti. Koupil jsem si knížku o tom moderním podnikání a skoro celou jsem ji přečetl dvakrát. Pak jsme si říkali, že by to chtělo nějakou svoji firmu. No, a tak jsme si pronajali s manželkou na Křižíkově (stanice metra B) veřejné záchodky. Ono se to nezdá a hodně lidí nad tím ohrnuje nos (některý spíš záviděj vlastní podnik), ale práce je s tím víc než v truhlárně. V tom internetu píšete, že se budu starat o náhradní díly – no, to by mě fakt šlo, protože byste nevěřila, co všechno ty lidi na záchodech utrhnou, rozbijou a ukradnou. Objednávám pořád něco, i když je pravda, že spoustu si toho udělám taky sám. Já jsem vedoucí, pracuje tam ještě manželka a tchýně a vobě říkají, že jako šéf jsem fakt dobrej, že by mě to šlo. A autem jezdím rád, takže bych do tý ciziny mě to taky dost bavilo. A tu angličtinu už se učím, tak kdyby mi chvíli počkali, tak bych se taky určitě domluvil. K nám choděj i cizinci, máme tam totiž čisto a celkem hezký prostředí. Máme i dokonce nějaký stálý zákazníky, takže to je důkaz, že se o ten náš podnik opravdu staráme.

Jo, a ještě abych nezapomněl, jmenuju se Fratišek Spáčil, je mě 39 roků, jsem 16 let šťastně ženatej, 2 děti. Telefon teď momentálně nemám, protože mě ho ukradli, ale určitě si ho brzy pořídím.

Tak mě, moc vás prosím, napište, nebo se za váma stavím a promluvíme si, jestli by to s tou prací šlo. Nebo jestli by ste mě nenabídla i jiný pozice, který si myslíte jako odborníci, jsou pro mě dobrý.

S úctou Fratišek Spáčil

P.S.: jo, já nehledám práci proto, že by nás ty záchodky neuživily, to ne, ale chtěl bych zase popojít v mý kariéře dál, zvlášť když mě to tak de. Žena říkala, že by si to vedení podniku taky chtěla zkusit.

bike-forum.cz/img/u­pload/fotogale­rie/4/big/2187­.jpg

Proč je lepší být muž

1. Můžeš být zároveň inteligentní a krásný.
2. Tvé telefonáty jsou do 30 sekund ukončeny.
3. Pro 5-ti denní dovolenou ti stačí jeden kufr.
4. Nemusíš sledovat sexuální život svých přátel.
5. Můžeš si sám otevřít sklenice s marmeládou.
6. Staří známí tě nelitují, když trochu přibereš.
7. Tvůj zadek nikdy nehraje roli u přijímacího pohovoru.
8. Všechny tvé orgasmy jsou pravé.
9. Tvůj pivní pupek tě nedělá neviditelného pro druhé pohlaví.
10. Nemusíš tahat všude s sebou tašku plnou zbytečností.
11. Nikdy nečistíš WC.
12. Vysprchovat a obléct se zvládáš do 10-ti minut.
13. Když tě někdo zapomene pozvat na večírek je stejně jako dřív tvůj přítel.
14. Tvé spodní prádlo stojí jen 60 Kč.
15. Od hlavy dolů se rozhodně holit nemusíš.
16. Nikoho nezajímá, že jsi ještě ve 34 letech svobodný.
17. Všechny barvy tvého obličeje jsou originální.
18. Tři páry bot rozhodně stačí.
19. Banán můžeš sníst kdekoli si umaneš.
20. Můžeš říkat co chceš, protože ti je jedno co si o tobě ostatní myslí.
21. Předehra je dobrovolná.
22. Nikdo nepřeruší sprostý vtip , když vstoupíš do místnosti.
23. Opravář tvého vozu ti sdělí pravdu.
24. Nezajímá tě jestli někdo zpozoroval tvůj nový účes.
25. Máš pořád stejnou náladu.
26. Znáš minimálně 20 způsobu jak otevřít flašku od piva.
27. Stejná práce – více peněz.
28. Je fuk jak sedíš, tvé roztažené nohy nikomu nevadí.
29. Dálkový ovladač patří jen tobě …pouze tobě.
30. Nikdo se ti nedívá na prsa, když se s tebou baví.
31. Porno se točí přesně podle tvých představ a požadavků.
32. Nemít nějakou osobu rád, nevylučuje s ní mít dobrý sex.
33. Co je to vlastně celulitida ???!!!
34. Šanci mít sex ti nikdy nepřekazí špatná nálada.
35. To že jsi přišel na party ve stejných kalhotách jako několik dalších kolegů jen vyjadřuje tvou náležitost k týmu.

Email From: hitler@Weltherrschaft.de To: himmler@Weltherrschaft.de Re: Ležáky

******! Psal jsem ti VYCHLADIT, ne VYHLADIT!

O zajíčkovi Zajíček si koupil nové ferari a ujíždí s ním po lese. A tu náhle uslyší volání o pomoc. Vystoupí, koukne do hluboké díry a vidí v ní vlka. A vlk pak povídá: ½Zajíčku, zajíčku, když mně vytáhneš ven, tak budeme nadosmrti kamarádi a nesežeru tě.½ Zajíček uvěří, zapřáhne lano za ferari, natůruje motor a vytáhne vlka ven z díry. Druhy den si to vlk peláší po lese a najednou zaslechne: ½Pomoooc, pomoooc!½ Tak se koukne do díry a v ní je zajíc. Poklepe si na čelo a říká: ½No dobře zajíci, včera jsi pomohl ty mne, dneska já tobě½. Vlk se tedy otočí zadkem k díře, spustí dolu svůj ocas, zajíček se ho chytne a pak už vlk jen škubne a zajíček je zachráněn. A to je konec bajky. Ponaučení Když máš pořádnej ocas, nepotřebuješ žádný ferari

Počítačový slovník:

Hardware – Ty části počítače, do kterých si můžete kopnout. Chybové hlášení – Žádost o potvrzení likvidace vašich dat. Manuál – Ta součást počítače, která je naprosto nesrozumitelná. Paměť – Ta část počítače, které není nikdy dost. Pevný disk – Ta část počítače, která ½zatuhne½ v tu nejméně vhodnou chvíli. Procesor – Ta část počítače, která je vždycky zastaralá. Přídavná zařízení – Díly nekompatibilní s vaším počítačem. Software – Ty části počítače, které zpravidla nefungují. Soubor – Ona složka, kterou v počítači nikdy nemůžete najít. Šňůra – Ta součást počítače, která je příliš krátká. Tiskárna – Součást výbavy počítače, která se ucpe, jakmile se nedíváte. Zálohování – Operace, kterou nikdy nestihnete včas.

Chlápek letí v balónu a najednou zjistí, že začíná klesat, nepůjde to zastavit a neví, kde je. Tak se rozhlíží kolem a pod sebou uvidí nějakého turistu. Zavolá na něj: ½Haló, pane, nevíte, kde jsem?½ Turista se podívá na chlápka v balónu a odpoví: ½V balónu!½ Chlápek trochu naštvaně odpovídá: ½To vím, ale tak mne napadá – vy musíte být z IT!½. ½Jak jste na to přišel?½, zvědavě se ptá turista. ½To je jednoduché½, říká chlápek. ½Vaše odpověď je zcela přesná a je mi úplně na hovno.½ ½Jak vás tak poslouchám, vy musíte být z obchodního!½ říká turista. ½A jak jste na to přišel vy?½ ptá se obchodník. ½To je také úplně jednoduché,½ říká turista,½ vy jste v prdeli a můžu za to já.½

DOTAZ UŽIVATELE: Dobrý den, loni jsem provedl upgrade Přítelkyně 1.0 na verzi Manželka 1.0 a nový program nečekaně spustil proces Dítě, s mimořádně velkou spotřebou paměti a systémových zdrojů. V návodu není tato funkce zmiňovaná. Mimo to Manželka 1.0 také zasahuje do ostatních programů a natahuje se už při bootování systému. Ostatní programy, jako například NočníPoker 10.3 a Pivo 2.5 od té doby přestaly fungovat, při jejich spuštění se systém zhroutí. Zdá se, že Manželku 1.0 nemůžu odstarnit ze systému. Uvažoval jsem o návratu k Přítelkyně 1.0, ale uninstall skončil neúspěšně. Můžete mi někdo poradit?
----------------------------------------------------------- ODPOVĚĎ: Vážený uživateli, toto je velmi častý problém. Mnoho lidí přechází z Přítelkyně 1.0 na Manželku 1.0, domnívajíc se, že je to jen neškodná zábavná utilita. Ale Manželka 1.0 je operační systém, navržený tak, aby sám spouštěl ostatní aplikace. Nepouštějte se do instalace! Dodatečné odstranění Manželky 1.0 může mít za následek poškození systémových zdrojů. Někteří se pokoušeli instalovat Přítelkyni 2.0 resp. Manželku 2.0, ale narazili na více problémů, než v původním systému. Jiní zkoušeli spouštět Přítelkyni 2.0 paralelně na pozadí. Bohužel, Manželka1.0 de­tekuje přítomnost Přítelkyně 2.0, což zapříčiní konflikty, s následným kolapsem systému. Jediná možnost jak se vyhnout problémům je neinstalovat software Manželka, ale používat jen Přítelkyni. Verze Přítelkyně 1.0, 2.0, 3.0 atd. jsou navzájem kompatibilní, dokonce se mohou provozovat paralelně. Nyní je již pozdě, můžete jen varovat vaše známé. Ještě dodáváme, abyste si dal pozor na nedokumentovanou automatickou instalaci programu Tchýně 6.4.

S pozdravem FamilySoft

Vladimir Svoboda Project Manager

Archimedův zákon: Student ponořený do alkoholu je z hospody vytlačován silou vztlakovou, která se rovná součtu učtů, které má zaplatit.

Nadějný vývoj lidstva

Muž objevil ZBRANĚ a vynalezl LOV.
Žena objevila LOV a vynalezla KOŽICHY.
Muž objevil BARVY a vynalezl MALOVÁNÍ.
Žena objevila MALOVÁNÍ a vynalezla MAKE-UP.
Muž objevil SLOVO a vynalezl KONVERZACI.
Žena objevila KONVERZACI a vynalezla KLEVETY.
Muž objevil HRY a vynalezl KARTY.
Žena objevila KARTY a vynalezla ČARODĚJNICTVÍ.
Muž objevil POLNOHOSPODÁŘSTVÍ a vynalezl JÍDLO.
Žena objevila JÍDLO a vynalezla DIETU.
Muž objevil PŘÁTELSTVÍ a vynalezl LÁSKU.
Žena objevila LÁSKU a vynalezla MANŽELSTVÍ.
Muž objevil ŽENU a vynalezl SEX.
Žena objevila SEX a vynalezla MIGRÉNU.
Muž objevil OBCHODOVÁNÍ a vynalezl PENÍZE.
Žena objevila PENÍZE a tehdy se to všechno POSRALO !

Tady máte něco na postrašení:

www.rozzlobenimuzi.com/?… www.metacafe.com/…don_dungeon/ www.metacafe.com/…little_girl/

a jedna zajímavost: video.google.com/vi­deoplay?docid=34807843­03925994894&q=a­lien

Pro ty, kdo občas používají nějaká callcentra: www.callcentermovie.com/…/movie2.html

Pánové, jsme na cyklistickém fóru a cyklistické vtipy v podstatě žádné!! Tak tu je jeden, který má s cyklistikou alespoň něco společného (předem se omlouvám za „silný“ výraz, ale bez něho to nemá pointu):

Jdou dva kámoši lesem a najednou koukají, před nimi ženská, prostě sexy kus, minisukýnka, přiléhavé tričko, podprsenka žádná – a snaží se opravit kolo. Když je ženská zmerčí, tak hned na ně: „Pánové, neumíte někdo opravit kolo? Já tomu vůbec nerozumím“. Jeden chlap na to: „Jo já se v tom vyznám, opravím vám to.“ Druhý tomu prvnímu: „Tak opravuj, já už pomalu půjdu a počkám tě na kraji lesa“. No chlap čeká na kámoše na kraji lesa 10 minut, 20 minut – kámoš furt nikde. Asi po půlhodině chlap kouká – jeho kámoš jede z lesa na kole od té ženské. Tož se ho ptá: „Ty vole, tys tu ženskou zabil a sebral jsi jí to kolo nebo co?“ Kámoš odvětí: „Ale ne. Já jsem jí to perfektně spravil a ona byla tak šťěstná, že sundala kalhotky a říká mi – vemte si co chcete. No tak jsem si vzal to kolo“ Na to ten druhý: „No to jsi udělal dobře, bo v těch kalhotkách bys vypadal jak *****!“

Možná to sem už někdo dal, ale stejně zajímavé…

Kibic, ty to vůbec neotvírej.....:))

Test psychiky. Kdo nevydrží, nesmí jezdit 14 dní na kole.

mě pobavilo celkem tohle cyklobazar.cz/kon­takt.php?id=1140­0&typ=1&katego­rie=0&strana=1

Tohle taky není marný – manuál vidlic Manitou 2006. Jen definice toho „běžného“ tam chybí :)