Tak jsme se v sobotu vraceli ve třech ze švihu z Lysé hory, frčeli s větrem v zádech z mírného kopce tak 35–40km/h a cestou předjeli celkem namakaně vypadajícího bajkera. Ten to psychicka nevydržel, asi že zrovna táhla přítelka, a za chvíli nás zase předjel. Nejdřív jsem myslel, že chce potáhnout, pak to spíš vypadalo, že nám chce ujet, tak jsem se zavěsil, nicméně když to borec zjistil, otočil hlavu a se slovy něco jako „tobě není trapné se vézt,jo?“ ze všech sil zabrzdil.Měl jsem celkem štěstí, že jsem nebyl zavřený u kraje a podařilo se mi ho minout.Nebylo by to poprvé, co bych spadl vinou jezdce přede mnou, ale poprvé z jeho úmyslu.Asi se už fakt přestanu vozit za neznámými cyklisty, nebo se napřed zeptám na dovolení,ten jeho nenávistný pohled se mi příště vždycky vybaví…