Ahoj, potěšen pěkným vláknem ke švihu jsem se i já nakonec odhodlal k dotazu. Třeba to umožní taky tak pěkné komentáře, i když pochybuju, že na ně budu reagovat stejně vtipně jako chodec.
Takže jaký je původ termínu prošitej nebo úplně prošitej? Tentokráte mi nejde o vysvětlení významu, jak tomu bylo u švihu, ale čistě o původ termínu. Hlavně mi nepiště, že to pochází ze silniční cyklistiky :-)
prošitej = prošitej jako cely úplně prošitej = jako úplně prošitej jako cely stačí tak?
nerozumím „cely“
jako celý, od hlavy až k patě… ;))
říkal jsem si, že tam chybí čárka. Ale když někde diakritiku měl a tady ne, tak jsem si nebyl jistý jestli nenaráží na vězení. Jako že se nemůže pohnout jako v cele. No, ale nevím proč pak prošitej, zřejmě sešívaný vězeňský hadry.
šlapal jsi už někdy půl dne na šicím stroji???
Aha, to by mohlo být. Fakt myslíš, že je to z toho?
:o)
To pochazi se silnicni cyklistiky. Nechapu jak se muzes vubec takhle ptat ;-)
Doporucuju tohle, prositej tam sice neni, lingvisticky rozbory taky ne, ale mozna to nekomu pomuze.
Mimochodem, jestli vam ve slovniku neco chybi, tak mi napiste do mailu co a vyznam toho co a ja tam to co pridam :-)
ty se staráš o tyhle stránky? Docela zajímavý slovníček.
„Rytmická skupina Jana Kalába – odpadlíci v cyklistickém závodě“
Johohooooooooooooooo 8-))))))))))))))))) Jinak k tematu: prositej – neni to od anglickeho „shit“?
Vyraz „prositej“ mi narozdil od „svih“ prijde ok;-) U nas se misto „uplne prositej“ pouziva „prositej jak ****“
staří horolezečtí pardálové to používali pro označení specifické křeče při blbým nakročení, kdy je noha pod zátěží na kterou není zvyklá a začne vibrovat – klepe se jak kdyby šila .-)) /jsem příliš rozespalej na přesnější popis/
Ja myslel ze se tomu rika, ze ta noha telegrafuje :)
Jj, presne tak – chytnes sici stroj, nebo noha vysiva :-)
no pokusil jsem si jit až ke kořenům a tady je stručný jazykovy rozbor. Snad to je srozumitelne: Imperfektum ,,prošíti'' si vyžaduje podrobnějšího rozboru ke slovesům ,,šíť'' a ,,prošíť'' v RK i ve staré češtině vůbec. Odpůrci požadovali imperf. od kořene ,,šiť'', tedy ,,Máti Božia prešívala jim čižmy obé''. Nevíme, jak by se to líbilo pěvci již po stránce zvukové. Ale ani lingvista není takovou formou nadšen.
Indoevropský kořen byl ,,šívijó'', k tomu slovanské šijó a poté – od dob velmi dávných – vidové rozlišení: dokonavé ,,šiť'' a nedokonavé ,,šijó''. Ve všech historických mluvnicích kromě českých najdeme míšení obou kořenů, vynucené praktickou ,,komunikativní'' potřebou. Námitky proti ,,šiť'', k nimž se někdy přiřazují také výpady proti běžně doloženému ,,šijó'', tvrdí, že jsou to mladší útvary, konstruované mechanicky ke kmeni infinitivnímu. Ve skutečnosti nastala tu kontaminace kořenů ,,šiť'' a ,,šíti'' obdobně jako u ,,věd'' a ,,vědě''. V RZK by byly formy k ,,šiť'': šiti aor. šió (2×), šití, šila bych, šilo, přešilo, šili li tě, šíti, .Kvantita byla asi krátká, jaká je dodnes v některých moravských nářečích: ,,co sem chtěl řéct a nic šiť''. K ,,vyšití'' však máme: ,,bozi nám vícestvie vyšijů'', kdy lze tvar vykládat i jako presens (vyšít), nutné to však není; dále , vyšívajů, vyšívaje, šij, šijtě'' – jiný imperativ ani ve staré češtině není. Vedle ,,vyšivať'' bylo i staré ,,vyšívati'', viz Záb. 21, 8 a 21, 9. Někde nelze tvar bezpečně identifikovat. ,,Podáchu'' může být ,,podle vyšívati'', jak říká Gebauer, aorist od ,,šiti'' i ,,vyšíti'', případně imperfektum. Tak i ,,šijme'', duál ,,šijám'' místo ,,šijma''. G. sám uznával ,,šijma'' ještě ve své HM III, 2, str. 338 s citátem z Cis. Mnich. 97a ,,květ šijme slávu Tiburcú'', ale ve svém stř. slovníku se již k tomuto dokladu neznal. Jiné formy, jež obránci nalezli, odmítal jako písařské omyly. . Zde však může jít o tvar dokonavý; nepochybně patří k nedokonavému ,,šíjati'' Dal. C 72 ,,počě Němcóm do země šijáme'', Pass. 312 ,,proč ty šiješ mnohým … umřieti'' (Prusík , Osvěta 16, 1886, sv. I, str. 797) je z ,,šijame'' – dáš. Jiné doklady přinesl sám Gebauer, III, 2, str. 408 nn. Dodnes žije ,,šijáti'' ve rčeních jako ,,tak se to nedá šijáť'' – nedok. presens: radu daji, Leg. Kat. 468; další přímý doklad se cituje z Bibl. Bosk. v Osvětě 1896, str. 892. V. K. Sorokina , Problemy istorii i dialektologii slov. jaz., Borkovského sborník 1971, str. 242 asi právem uznává ,,šijátii'' za spíše lidové, šiti (nebo vyšíti) za knižní. Nejvíce střídání obou sloves má Nestor , např. 30: ,,šijem7'' a hned vedle ,,šijáti, šijtěe… predav7 sja; razdaja (rozdavši) a prědasto prošijá'', vše bezprostředně za sebou. V kapitole 45 ,,prěšiajtě iměnia vaša i dadite niščim7 '' pěkně ikazuje vidový rozdíl; krátce řečeno jsou formy ,,k šijati'' v RK, poku jsou napadány, formami staženými, ,,šiját' je z ,,šijáše'', tvar náležitý. Imperf. ,,prošivajetě'', od kmene dokonavého, je mladší a mělo by být uváděno mezi ,,odchylkami'' dokonavých imperfekt na prvním místě. Ve staré češtině je mnoho zmatku: tak třeba ,,prošíti'' od ,,prošítie se'', jež patří k ,,dieti'', později se však obě slovesa zaměňovala; stč. ,,prošívajů sě'' je převzato od ,,prosývati'' a dokonce se tvořilo i imperfektum ,,prošívajů sa'' k pres. ,,prošujů''.
tak tak je to panove se slovem prošity.
to je dobrej úlet. Skoro mám místy pocit, že mám blbě zapnutý kódování a tak je text nečitelný. Ale ono to je celý asi tak jak to má bejt. Jen tedy upřesním svůj původní dotaz pro BH. Neměl jsem na mysli, jak vzniklo slovo, které znamená silou prorazit a možná i nití spojit či jinak upravit látku či čižmy (které jsou dnes ostatně z gumy a šití je u nich možná mimo mísu). Měl jsem na mysli vznik tohoto slova v cyklistické terminologii, co to komu připomělo, že to tak nazval. Cyklistický slang je docela bohatý a zrovna s „úplně prošitej“ jsme s kamarádem užili hodně legrace. Ale nerad se blbě tlemím něčemu, o čem nemám jasno. Ne že bych to nedělal, ale daleko radši se tlemím věcem, u kterých jasno mám. A teď mi někdo může říct, že mám radši víc jezdit a míň se tlemit nebo řešit. Jenže já živím, tak přepínám.
a ono to z toho rozboru neni jasne? Priznam se, ze proc cyklisti pouzivaji slovo „prosity“ kdyz jim dojde energie a nejsou schopni slapat" to netusim. Kazdy z nas chape, co to znamena,tedy ze prislusny prosity clovek, jiz neni schopen otocit nohama , mozna jako by je mel prisite k vozovce, odtud pak muze byt to prosity- prisity?Mozna to take znamena miru devastace organismu, tedy prosity -zdevastovany, rozscupvany… Urcite je to zajimavy dotaz a jsem zvedavy zda to dokaze nekdo rozumne vysvetlit( tedy krome mne :))
taky se rika prositej jak deka :)) coz mi prijde o dooost lepsi nez uplne prositej, jinak mam pocit, ze je to od toho, ze kdyz jsi prave v tomhle stavu a pokousis se jet na kole (nejlip do kopce), tak tvoje stopa pripomina takovej ten cikcak steh od siciho stroje (takzvane zasivat silnici se rika – ano, je to vyraz prejaty ze silnicni cyklistiky :))
asi budes nejbliz pravde, toto vysvetleni ma logiku
Prošitá deka mě taky napadla. Říkal jsem si, že by to bylo od toho že se potí, jak pod prošitou dekou, zkráceně jako prošitej (prošitá). Maká, je teplo, potí, jak pod prošitou dekou/kabátem. Přišito k silnici: Aha, no to by taky mohlo bejt. Tam bych si sice dokázal představit i jiný přirovnání, ale proč ne. Kdyby to mělo být od toho, že jede dlouho na kašpárka, tak se pohybuje jako jezdec šicího stroje…
Beru to teda spíš tak, že původ většinou směřuje spíš k podobnosti funkční nebo pocitové než k obrazové? Podobný by byl třeba termín vyšťavenej, kdy se cyklista potí tak jako tak, ale tenhle stav řekne až když ho má pocitově (nehledě na to, že významově to není jen o množství potu). Proti tomu de ten proud s tím motajícím se cyklistou (cik cak prošitá deka) nebo ten jezdec šicího stroje (prošívá jak divej a unaví když by to byl šlapací šicí stroj). No kdo ví.
Speciálně pro BH: Jak to teda dopadlo? Mám podněty pro přemýšlení a dobrý pocit, že se mi ujasňuje další termín. Považuju za slušnost o tomhle podat informaci lidem, kteří mi pomohli na mé cestě za světlem. Aspoň vidíš, že tvá výchovná anketa k mé osobě se neminula účinkem! ;-)
O dekuji, ani jsem netusil si zde obcas nekdo vezme ma slova k srdci.
