Druhy krat narodeny ?

Tam hore máš dobrú ochranku.

Jo stalo. Třeba minulou Sobotu sem dostal na švihu žihadlo dovnitř do pusy. Pokud bych ho dostal do jazyku, nebo dovnitř do krku mám velkou šanci 9?%, že bych to nepřežil :-/ A i tak se mimoc dobře nedejchalo.

jel jsem se znamym po silnici na Karlstejn, pred nami celkem prudkej sesup. Ja se rozjel na celkem solidni rychlost, tu koukam ze zatacka pred nami je pekne ostra. Zacal jsem brzdit ale kolo moc nespomalilo. Najednou koukam ze me to vyneslo az ke svodidlum, za nima sraz tak 4m na louku. Od svodidel jsem se nastesti trochu odrazil kolenem a jeste prosvistel krovim co rostlo za jejich koncem. Znamej me za chvilku dojel s nechapavym vyrazem, ja se jenom zachechtal ale rikal sem si ze sem mel sakra kliku, jet trochu rychlejc…

Pelášil jsem si to ve vsi po asfaltu hezky dolu a mezi domy vyjela napříč zcela bez skurpulí babka. Zalomil jsem to za ni, jenže byla „pronásledovaná“ vnoučkem na pidikole. Jak jsem se tomu vyhnul, netuším. Já bych byl sice na hadry, ale malej by to měl za sebou. A mohl bych za to já a ne ta xxxxx.

Stalo se to mýmu kamarádovi. Jel tenkrát ještě s budoucí manželkou, krásnej letní den a jeli po silnici kolem neposečený louky. Prý ho napadlo, že jí natrhá nejaký kytky jenže jak měl tmavý brejle tak si nevšimnul, že je příkop posekanej jen do roviny a je asi 1 metr hlubokej. Jak tam byly usekaný jen ty vršky a na tom napadaný ty posekaný zbytky trávy tak to prej vypadalo jako rovný. No tak na tu louku asi ve 30 zabočil a probral se až v nemocnici. Podle doktorů mu moc nescházelo. Jo a je to asi 5 let spátky tak se neptejte na helmu.

Minulej tejden na silničce, cestou z kopce ve Stráži na Nisou. Opravujou tam silnici, tak jsem se chtěl vyfrézovaný díře vyhnout jizdou kousek po krajnici, ovšem to, co původně vypadalo zpevněně byl jemnej píseček. Jel jsem něco málo pod padesát a najednou mi přední kolo začlo ujíždět do strany. A aby toho nobylo málo, zepředu i zezadu autíčko… Jak jsem to srovnal nevim doteď, ale aktuální tep byl tak něco kolem 200..;-))

To mě se povedlo podruhé narodit hned na své první vyjížďce na horském kole před 8–9 lety myslim. Moc jsem na tom neuměl, neměl jsem helmu ani strach. Rozkulil jsem to po silnici z kopce asi 50, předjížděl spolucyklistu, když v tom ze zatáčky v protisměru vyjelo auto. Moc si to nepamatuju, asi jsem zavřel oči a prý letěl několik metrů vzuchem po hlavě do kamenité strouhy. Byl jsem trochu v šoku, celej od krve a ležel hlavou těsně mezi dvěma pořádnejma šutrama…asi jsem měl fakt štěstí…

Zrovna včera si to pádim silnicí třetí kategorie domů. A na nepřehlednym vjezdu na hlavní (kde je super rovinka pro piloty F1) kde auta často nepotkávam (ale přesto sem tam vždy dával pozor) se nevim proč vřítim jako blbec. A proti mě se řítí Renolt…co teď? Na druhou stranu to už nestihnu tak na to haaamstnuuu ale tak abych mu nespadnul pod kola… už taky brzdí, kola mu stojej ale jede furt dál a řítí se stále ke mě. Když mě mýjí tak je mezi náma tak 5mm…já padam přes přední a on to zastavil až tak 10m dál. Smet by mě jako nic. Ten okamžik trval hooodně dlouho. Je to tak 14 dní co jsem ji koupil po třech letech helmu už bych bez ní vevyjel.

cca 7 let: sjizdel jsem kopec z Hradistka do Pikovic. Bylo chvilku po desti. V pravotocive 90st. zakrute jsem dostal smyk, zajel jsem do lesa, hamstnul na brzdy (vyryl cca 20 cm hlubokou brazdu) a letel pres riditka. V ty rychlosti jsem se modlil, abych to nenarval do stromu, neco by mi odeslo. Primy dotyk se zemi se del hlavou (ruce jsem nestihnul vystrcit), dopadl jsem na zada. Prilba chrupla. Byli jsme 3. Mym 2 otresenym spolujezdcum jsem koupil velke panaky :-)

Asi pred mesicem sem se byl vyjet po zavode, ale nejak sem to trochu prehneli a kousek od domova v malinkaty zapadli vesnicce, kde sem nikdy zadny auto nevidel sem se rozjel po silnicce asi 40 a 5metru pred krizovatkou sem zahlid ritici se Facko po hlavni… Stacil sem jen tak tuknout do brzd a prejel predemnou tak o pul metru… Zbylej kus domu sem premejslel, jaxem moch bejt takovej debil a este, ze sem nekde neprislap…

Mě to jednou vyneslo v zatáčce na louku, pamatuju si jak se to točilo jako bych se dívak z bubnu pračky a pak jsem najednou po nárazu studoval stonky kytek zblízka. Vstát mi nešlo, když mě prohlídl doktor (naštěstí jel s náma) a neschledal nic zásadního, podpírali mě abych se posadil. Neudržel jsem hlavu, měl jsem pocit že se zvrátí dozadu a bouchne mě mezi lopatky. K tomu jsem ihned zezelenal a tak už to vzdali, sanitka mě odvezla do nemocnice, při rentgenování s podepřenou hlavou jsem jim zelenal znova a tejden jem si poležel se slušivým obojkem :o) Měl jsem to jen nějaký naražený, přišel jsem o zub, dlouho jsem měl v šeru jednu zornici o dost rozšířenějí a jedno spodní víčko pokleslejší. Podražená vidle a lehce rám (Kolumbus Cromor). CT bylo v poho, přilbu jsem si koupil na první procházce a bez ní se už nehnu. Teď nechápu ty, co čekaj na podobnou zkušenost a frajeří bez přilby. Tož a? to přežijete!

Kdysi jsem si dal na novým biku, když se mi špatně namontovaná kotoučovka zablokovala na předku a já plachtil a dopad na šotolinovou cestu asi 5m od místa vystřelení. Vstal jsem, vše se zatočilo, tak jsem si sednul, seděl tam 5 minut, než jsem to rozdejchal a čapnul kolo a šel domu. Byl jsem slušně potlučenej a přes týden jsem nebyl k ničemu. Po téhle zkušenosti dost dobře nechápu profíky na TdF, kteří sebou někde frknou, seberou kolo, naskočí na něj, rozšlapou to a pak se začnou prohlížet, jestli jsou ok…