Jak je na tom rodina? Každý víkend je to jen o tom, jak brzo vyjedu, jak pozdě se vrátím a jak to nikoho (ne) štve. Tak musím přemlouvat moje dvě náctileté dcéry, aby za příslib oběda někde v hospodě se mnou vyrazily do boje. Hranolky s kečupem – to je pak dílo a baby šlapou v pohodě 50 km. Příště je nato už nedostanu, musím přikročit k finanční stimulaci 1 km/ 1 Kč + 10 m převýšení taky kačka. Tak si v sobotu vydělaly stovku, já byl spokojený, že jsem něco „udělal“ pro rodinu, děti mají kilko na Vánoce… ale jak vlastně své děti dokopete – přemlouváte, aby třeba neseděly jen u bedny nebo nedej pane Bože někde chlastaly atp..??? Ovšem v sobotu po výjezdu z lesa na silnici přemýšlím, jestli by nebylo lepší sedět přece jen doma a nečekat, že do nás každou chvíli napálí každý druhý řidič (HOVADO). Jen se utvrzuju víc a víc, že na NAŠICH ČESKÝCH SILNICÍCH jde fakt o život a myslím si, že nepřeháním, co si DEBILOVÉ dovolí. To jsem si jen vylil svoje pocity ze sobotní vyjížďky. Howg !