Ake nechutnosti/podobne prihody sa vam na biku stali?

Tak to je jeste hovno! Dal uz snad pokracovat nemusim :)

Můj bože, to bych se asi zhroutila!

Tak pokud ses z toho fakt poblil tak to je dobrá a vtipná story.

lol, klasicky hovno, najprv na plasti, potom preslo aj na rukavicu a sedlovku, psie hovna smrdia najhorsie a su nechutne mazlave. Mozno preto to ani majitelia nezbieraju, lebo niektori maju slabsi zaludok. Odporucam im pozerat kazdy den Fear Factor na Prime Cool :) Tie tvoje slimaky tam zenske zeru zive.

No a este som chcel raz odstranit bystrusku zo singlaca, aby ju niekto nepresiel, ale vypustila na mna hnusny smrad. Nepomohla ani servitka

Na biku už dlouho nic, ale včera večer v kuchyni…:D Vařil jsem baskické fazole a chtěl jsem do nakrájet zbytek uzeného, co mi přivezli kamarádi z Moravy minulý víkend. Vytáhl jsem ho z papíru, že začnu krájet a nahoře byl jeden takový malý kousek „navolno“, tak sem si řekl, že si ho mlsnu. Jak sem do něj kousnul, tak se mi ale málem udělalo nevolno, protože ve ze zbytku uzeného v místě, kde jsem uloupl to sousto, na mě koukalo asi 5 vypasených červů…tak sem to vyplivl a šel si vykloktat Listerinem…:D

PS: Zachoval sem klid a volám na mladou, ať se jde podívat, tak se sehnula nad prkýnko s uzeným a asi z 15 cm na něj koukala a nic neviděla. Když sem ji ty červy ukázal, tak se lekla a málem se obrátila do dřezu…:D

Jedu si to po cyklostezce za chladného počasí (kolem nuly), valím si to, předjíždím nějakýho dědka na ukrajině (asi houmlese). Když už jsem skoro na jeho úrovni, tak houmík natočí hlavu, udělá známej, bublavej zvuk a do mý dráhy vypustí nechutnej chrchel (konzistence asi jako rozjetej slimák kolegy nahoře). Schytal jsem to přímo na xicht! Na brzdy, seřvu dědka, ať čumí kam fluše, omlouval se, ale co z toho. To mi držku neutře. Kapesník jsem neměl, tak se utřu alespoň do rukavic a mažu to k nejbližší řece.

Já měl žabičku ve výpletu, když proskočila, tak jí upadly jenom nožky.

No a kamarád si naplánoval držkopád hlavou přímo do psího exkrementu, málem sem se počůral smíchy když sem ho viděl.

v mych prazskych casech jsem jel singlik v prokopaku a najednou mi neco odfrklo do vousu. Myslel jsem ze bahno. Ve snaze setrit to rukou, jsem si to psi hovno rozmazal primo pod nosem. Od te doby vous nenosim:-)

Na tom samem singlu v lete se rozhodla nejaka dvojice soulozit, lehli si tak nestastne, ze chlapovi trcely nohy za zatackou pres cestu. Jen me to dvakrat nadhodilo a pak jsem uslysel strasnej ryk, ale to uz jsem sjezdoval dolu:-)

už je mi jasné, jak to vypadá, když se jezdí pravý terén :D

Vyprávění kamarádky: Ze společné vyjížďky na bajku se vracela dříve zkratkou po silnici domů. Na dlouhém rovném úseku v protivětru zachtělo se jí smrkat. Ona, která vždy decentně smrkala do kapesníčku – papírového, nebo aspoň látkového, zjistila, že nic takového u sebe nemá. I rozhodla se, byť se značným sebezapřením, udělat to tak, jako ještě nikdy v životě před tím – po zednicku. Za jízdy přiložila pravou ručku k nosu a rázným výdechem pročistila levou nosní dírku. A v tu chvíli…ji dvojnásobnou rychlostí předjížděl jakýsi žiletkářský manekýn…

Je to už 10 let, ale když si kamarádka vzpomene na to, jak se její nosní sekret zalesknul na vzdalujícím se snědém, oholeném lýtku žiletky, zapýří se a patrně se jí udělá i trochu nevolno…

Jen dodám, že žiletka se prý zachoval velkoryse a ani se neohlídl (anebo byl tak zaujat svým výkonem, že to ani nezpozoroval).

lol cukerko, nejsi teplej? :-D a co zatrzenej nehet? z toho se Ti spatne nedela? :-D cha cha cha.. diky pobavil si :-D

No my byli jednou sjezdovat na Javorovém. Jeden týpek přede mnou si špatně usadil kolo na lanovku a co smůla chtěla, kolo mu z lanovky spadlo dolů na louku. Měl štěstí, že né z velké výšky. Křičím na něj, ať skočí dolů, že je to relativně na začátku dost nízko, pak už to nelze. Dole na něj koukaly krávy. Chlapec se stále odhodlával, nakonec skočil a přímo nohou do čerstvě vykaděné kupičky od zdejších pasoucích se krasavic. To jak se kupička pěkně rozlítla kolem jeho boty, chráničů nemusím popisovat. Pro změnu měl zase štěstí, že v tom neuklouzl a nevykoupal. A to jak tohle nadělení smrdí už vůbec ne. Chudák jeho kolega, se kterým pak jel domů v autě.

nejvetsi nechutnost je jit na bikeforum a navstivit tohle vlakno

Na kole dlouho nic (spis mam stesti na zihadla), ale nedavno sem na betonovym chodniku rozslapl velkyho oranzoviho slimaka bosou nohou. Vsechno mi to prolezlo mezi prstama a za boha neslo umejt.

Vcera som z biku zoskraboval aspon 10 zaschnutych slimakov,nabuduce ta zavolam,ked ich mas tak rad…

vrahu!

Jednou sme se jeli s kámošem projet,po pár kilometrech se mu chtělo s*át,ale že to vydrží,do pár minut ho to přepadlo,byli jsme zrovna pod mostem,on se jenom opřel o most,vystrčil zadek a začal,to sem nepotřeboval vidět tak sem zalezl za okraj mostu,když dokonal potřebu tak zjistil že se nemá čím vytřít,napadli ho ponožky,když se jima vytřel tak si tak spokojeně oddychl,jenže v tu chvíli mostem projížděli 2 auta proti sobě a most je docela úzkej,jeden řidič vjel do „té kupy“ a kamoše celýho těma jeho s*ačkama nahodil,ježiši,já myslel že se pobliju a zároven' sem se nemohl přestat smát(a nemůžu dodneška když si na to vzpomenu)

Slimák je OK.

Já mám lepší chuťovku, když jsem na zádech vedle nastříkaného bahna objevil i přilepený šušeň po zkratce cyklostezkou. Zřejmě někdo smrkal jak je vidět u fotbalistů a já do toho tak šikovně vjel zadním kolem ;O)

Já ve Všenorech chytil hovno na GoPro. Je naštěstí nejenom voděvzdorný, ale i hovnuvzdorný, i když mejt to nebylo úplně košer.

Dole následovala veselá výměna:

Já: „Ty vole, já mám hovno na Goučku.“

Kámoš: „Jakožes nic nenatočil?“

Já: „Ne, jakože na něm mám hovno.“

Sem onehda prejel uzovku, jedu, cucim jen kousek pred kolo a najednou cca 60 cm uzovka, krup, krup – jelikoz to bylo na asfaltu, tak asi neprezila, ale fakt jsem nechtel :-(

není to tedy z kola, ale je to celkem fuj:

Kdysi, v páté třídě, jsem se zúčastnil takové té táborové bojovky: večer tě odvezeme do lesa(spacák, celta, párek+chleba, tři sirky, baterka(mini energizer sprostorovým světlem, tedy hovno vidíš, do stanu ok) a kus kopie autoatlasu) a ty se do 24 hodin vrátíš, nesmíš mezi lidi, chodit po silnicích atd… ok

V deset mě vykopli z auta o 25 kiláků dál uprostřed lesa. Skoro úplná tma. Již se mi nikam nechtělo štrachat, tak jsem se uložil ke spánku, ale co čert nechtěl, zrovna začínalo chcát. Ale já i tak spokojeně usnul, protože jsem si do spacáku natajňáka sbalil i poncho a byl tak vykrytej.

Později v noci jsem se vzbudil s podivným pocitem nepohodlí a chladu a při vysunutí ruky ze spacáku nahmatal vodu. Ukázalo se, že mám „úplně“ prochcanej spacák(bavlněnej péřák) i tu celtu na které jsem ležel, protože jsem si zřejmně ustlal v jakémsi minidolíčku, do kterého natekla voda.

Bylo po spánku a tak jsem vše nalil do krosny a vyrazil(ukrutně težké to bylo a krosnu jsem měl tenkrát těsně pod prdel) neznámo kam po nějaké cestě, která mě za nějakou dobu dovedla mimo les a uviděl jsem světla.

Dorazil jsem k nim a ukázalo se, že to je nějaké lampami osvětlené jzd a v jednom z oken se svítilo. Zaklepal jsem a otevřel mi klasickej JZD man, kterému dost dlouho trvalo, než pochopil proč a jak jsem se tu ocitl. Nicméně nakonec pochopil, po té co mi vyprávěl, že tam hlídá selata, která jim kradou a mával kolem mě vzduchovkou a pendrekem(těžký kabel na provázku:) a poslal mě ať se jdu vyspat do slámy za kravín, že tam u něj být nemůžu a bla, bla, bla.

Procházím tedy úplnou tmou kravínem(nevím kde měl ty prasata), a na konci vidím ve světle hodně vzdálené lampy přibližující se siluetu hromady, na kterou se začínám škrábat, ovšem záhy se ukazuje, že to není sláma, ale hromada pěkně rostlého hnoje. Myslím, že si asi dokážete představit jaké to asi bylo

Nakonec mě tedy nechal přespat v té jeho kukani na lavičce a dojičky se o pár chvil později dost divili, co že tam dělám. Fakt jsem nemohl tak nějak zabrat a proto je slyšel..

Poncho mi smrdí do teď, ale už je to jen čichová paměť:)

Dovětek: do tábora jsem dojel povětšinou stopem, ten batoh byl fakt těžkej, z toho snad půlku traktory. Ve finále mě chytli vedoucí asi 7km před táborem a nebylo mi to uznáno. Já se fakt nehádal, šel jsem spát:(

PS: No dnes to na táborech určitě možné není, děti jsou dnes hrozný smradi(ne, chápu ten případnej *******;), ale snad je to tak trochu i škoda:? Ale svoje dítě bych do toho fakt neuvrtal, byla holt jiná doba…

ty vrah, šak mi zabíjaš mojich rýchlejšie sa pohybujúcich príbuzných.. :-(

Czechtek 2004, můj první, druhý den ráno, chytá mě sranec, toitoiky v nedohlednu a tak valím do lesa asi půl kilásku, konečně jsem mezi stromy a oči si zvykají na přítmí..ten les je plný hoven!! Obratně kličkuju mezi hromádkama směrem do středu a hledám místo, kde ještě nikdo přede mnou nebyl. Náhle spatřím mezi těmi všemi lejny postavený stan. Dodnes nevím, jestli si ho tam někdo postavil ještě, když byl les neposkvrněný anebo schválně, aby žádný zloděj potmě neriskoval :) Každopádně tolik hoven pohromadě jsem ještě nikdy neviděl a ani vidět nechci..

Já tudle jel, a už jsem nemohl. No hnus.

..já myslím že tohle mně stačí

http://www.bike-forum.cz/…-projet.html

bud rad ze to byl jenom slimak, a ne muslimak… kdo vi co by treba takovej vybuch napachal…

;)

Tak taky něco přidám. Není to sice z biku, ale i tak :-)

Asi před dvěma roky v zimě jsem šel sám pěšky širokou lesní cestou, ne zas tak daleko od civilizace. Čerstvý prašánek, jasno, prostě zimní idylka. Cesta se přede mnou stáčela do takového esíčka, lemovaného stromy. Nedaleko před sebou jsem zaslechl štěkot. Za chvíli vyběhl 30+kg pejsek na volno, majitel nikde. No nic, snad bude hodný, přece se říká: „pes, který štěká, nekouše“ :-). Pejsek se přiběhl kamarádit, decentně jsem ho poplácal po hřbetu a šel dál.

Za zatáčkou jsem spatřil scénu, která mě šokovala. Přímo uprostřed cesty, tak 20m přede mnou, seděla v ukázkovém podřepu na virtuálním záchodě paní středního věku a cosi průhledného z ní vytékalo. Po dopadu na zem ona tekutina vytvářela elegatní mlhu. Protože seděla bokem a zřejmě měla poruchu periferního vidění, tak si mne vůbec nevšimla. Naprosto překvapen tím výjevem jsem se zmohl jen na to, že jsem šel dál :-). Ušel jsem asi pět metrů, když paní dokončila vyměšování, ukázkově se vyklepala, nasadila si kalhoty, otočila se a …

Paní zachovala duchapřítomnost a protože její pes mě doprovázel, tak mě pozdravila a prohlásila, že pejsek je hodný, že se nemusím bát. Pozdrav jsem opětoval a přidal cosi o tom, že už jsem to zjistil. Tak jsme kolem sebe prošli jakoby se nechumelilo a šli si každý po svém :-)

naše menší dítě nechce na velkou mimo domov, na cyklovyjížďce po horách krušných to skončilo v cyklokaťatech:-)