Budování cyklistické infrastruktury - včera, dnes a zítra

Nevím jak jinde, ale u nás (JM) začínám vidět problém v návaznostech jednotlivých cyklostezek. Jedna končí někde na začátku dědiny, druhá začíná na opačném konci v nějaké zapadlé uličce. Značení samozřejmě žádné a když nejsi místní, vůbec se nedozvíš, žes nemusel jet po silnici, ale o kousek dál je cyklostezka. Chtělo by to už opravdu začít s nějakým jednotným přístupem.

Líbí, díky.

Obecně mám problém se všemi „cyklosluníčkovými“ iniciativami, že berou cyklistiku jako prostředek militantního odporu proti autům, což prostě není možné a ve výsledku to vede ke zbytečnému vymezení ostatních účastníků provozu vůči cyklistům.

Na druhé straně mi taky vadí, že k řadě obchodů v okrajových čtvrtích nevede třeba ani chodník a s autem se tam počítá nejen jako s primárním, ale jako s jediným prostředkem dopravy na místo.

Vehementní budování zbytečných cyklodálnic pak zpravidla není nic jiného než předvolební kampaň za brutálně neefektivně vylnaložené evropské peníze, to pak není divu, že chybí celková koncepce a návaznost.

Přístup koncepčního plánování na prvním místě, který by respektoval hlavní roli chodců, hromadné dopravy a cyklistů v centrech měst, mi proto přijde velmi sympatický. Když si vzpomennu, jak jsem byl před pár lety v Montpellier, tak jsem žasnul nad tím, jaký je v centru města klid a jak tam ta doprava bezvadně funguje i přesto (nebo právě proto), že je jí infrastruktura tak málo přizpůsobená.