Vzhledem k mému rozpadu kolen jsem se vrhnul na centrování předního Aksia po zajetí. Jako povedlo se kolo hodit na střed s rozdílem 0,5 mm a s o něco menší nepřesností do stran, na výšku ok.
Jenže… radiál jsem nikdy necentroval a jsem trochu nesvůj z rozdílů v napětí drátů. Na zadku, kde je kombinace jsou dvojice na straně s křížením poměrně stejně utažené, ale radiální strana má taky různý napětí, ještě z výroby. Je to u radiálu běžné nebo sem to prostě posral :-D ?
Ať je výplet jakejkoliv, měl bys mít na jedné straně dráty napnutý co nejrovnoměrněji, ideálně úplně stejně.
savings Kärcher K 2 Battery bateriový vysokotlaký čistič
3 799 Kč
savings
MOC 5 999 Kč
No , u spojení ráfku je to složitější, na jedný straně 2 celkem napnutý a na druhý bby chtěl jeden volnější oproti zbytku strany. Ale zase potom me to moc nehraje na strany :-D . U klasiky s tím nemám problém.
Sem v hajzlu :-D
Dráty jsem utáhl skoro stejně (podle tónů, tenzometr doma nemám) , ale ráfek nebyl rovně ani zdaleka, tak jsem ho srovnal v rámci podobnosti napnutí na stranách, ale je to citlivý jak svině na každý pootočení…asi mi něco uniká…a přetažením to nebude, zdá se mi to akorát.
Na dotahovani podle tonu zapomen i kdybys mel absolutni sluch. Uz jen drobne rozdily v uchyceni v naboji ci rafku udelaji neplechu. Navic nemas sanci dotahnout to nekam k vyrobcem predepsanemu maximu.
Ja to treba delam tak, ze kolo promerim nez zacnu a pak vetsinou dotahnuju postupne vyplet k maximu rafku a vzdy po jednom kolecku dotahovani zkontroluju tenzometrem a pak znovu. Kontroluju tak treba trikrat a ladim na stejne napeti. Pak docentruju rafek jak to jen jde a pak znova zkontroluju a pak pripadne delam drobne opravy.
Dneska jsem si tenzometr pučil, takže se uvidí jakej mám hluch (pro zajímavost :-) ) a udělám to profi.
Hlavne je problem, ze tezko podle sluchu poznas jaka je hodnota napnuti dratu. Ciste pro porovnani napnuti dratu mezi sebou, proc ne, ale mnohdy je opravdu nutne draty napnout k maximum rafku. Kdyz jeste byla klasika s 36 draty nebyl mekci vyplet problem, dneska uz bych si centrovat bez tenzometru netroufnul, abych z toho pak nemel blby pocit mizerne odvedene prace.
To je na delsi debatu.
To jestli někdo používá nebo nepoužívá tenzometr nemá dle mých zkušeností na kvalitu vycentrování skoro žádný vliv. Jsou jelita co používaj tenzometr a stejně výsledek stojí za hovno a naopak.
Ono když člověk vycentruje stovky kol, tak přeci jen má pak napětí tak nějak v ruce.
A co se týče tónu drátů VS napětí, tak pokud má človkě nějakej sluch, tak je to opravdu vodítko, nechápu tvoji teorii, že ne. Kdžy jsou dva dráty stejně napnuté, tak mají prostě stejný tón. To je fyzika.
Jecnak pise ze podle tonu poznas jak je vyplet rovnomerny, ale uz ne jaka je absolutni hodnota napeti.
Vyska tonu zavisi na delce a prurezu dratu a ruzna kola potrebuji ruzna napeti- nicmene myslim ze by to nebyl problem udelat jednoduchy konvertor. Pak uz jen mit absolutni sluch (musim na to pouzivat deti) nebo jestli by to chytala najaka smartphonova ladicka. Ev. napsat centrovaci appku kam zadas delku dratu a prumer/prurez…
Parktool má k tenzometru aplikaci na webu, kde zadáš rozměry a tvar a vyplivne to převodní tabulku, dokonce z toho uděláš i graf…ale mám tu smůlu, že mám k dispozici Unior :-D ale na tón to samo není…
Princip mas stejnej, tak si prekalibruj stupnici na meraku podle tabulek od Unior a parktool pro stejne draty.
Ta aplikace je fajn, ze si to muzes aktualne zadat do te tabulky a vidis.
A ladil jsi to na D-dur, nebo A-dur? Tvl to ne, pomoct…
Proč ne? Když jsem hrál denně na cello mnoho hodin, měl jsem vytrénovaný absolutní sluch. Drnkl jsem do špic a hned jsem věděl, že je to dvoučárkované fis :-).
Teď jsem koukal do tabulky od tenzo Parktool a nikde tam to dvoučárkovavé fis nemůžu najít :))
Ze tuhle tradicni metodu neznas jeste neznamena ze to je nesmysl
Tomu se říká exaktní měření :))))
No, skoro jako já :-D
No a jak jinak chceš poznat bez tenzometru napětí? Čekám převratné řešení…
Treba multimetrem by to asi slo. :) Kovy maj pri ruznym napnuti jinej odpor.
Akorat bys musel do vsech dratu udelat „vrypy“ v presne odmereny vzdalenosti aby ses dostal prea eloxovanou vrstvu, ktera je nevodiva.
Ale to bys musel drát fakt napnout, aby byl odpor měřitelný multimetrem…asi by prdnul dřív, než by to šlo měřit :-D
Jaka eloxovana vrstva?
Nech ho, asi má lepší dráty ;-)
Ale stejne by me zajimalo jak by to chtel merit.
Ano, existuji odporove tenzometry, ale ty pouzivaji konstantan a ne nerez a prumer dratu je kolem setiny milimetru, ne 2mm.
Ne hlinikovy draty fakt nemam. :)
Omlouvam se za mystifikaci, elox to asi nebude, nevim proc me to napadlo.
Ale i tal pochybuju, ze je ta cerna vrstva (co to vubec je?) vodiva.
Ano, je treba dalsich prukopniku slepych ulicek.
Zjišťuju, že to správný naputí je občas problém i s tenzometrem. Jsem v létě dotahoval dráty na Crestech s tim, že ty nejnapnutější byly na max cca 98 kgf. Teď jsem vyměnil Unior tenzometr co měl rozlišení asi 10 kgf na dílek za budíkovej, udělal nový převodní tabulky pro používaný dráty a náhodou zjistil, že najednou podle obou tenzometrů byl jeden nebo dráty napnutý asi na 115 kgf :/ Trochu chyba měření, lehce rozkalibrovanej starej tenzometr (povolená matka na kalibračnim šroubku) a hnedle to může „ukázat“ skoro 10 kgf mimo. Takže pokud se to utahuje natěsno k limitním hodnotám, tak je dobrý si tenzometr před každym větším servisem překontrolovat na přes váhu nataženym drátu.
A jak se dělá nová převodní tabulka? Svoje dráty jsem v tabulce u Unioru totiž nenašel, jel jsem přibližně podle podobných, ale nezdálo se mi to zrovna košer. Mám 1,2 mm x 3,2 mm a nejbližší tam je 1,2 * 2,6, což je docela rozdíl.
Dela se tak, ze mas kalibracni pripravek v podobe dratu napnuteho znamou silou.
… odpověď pšišla v okamžiku odeslání mojí stejné doměnky :)
Chce to závěsnou váhu nebo někde levně sehnat/půjčit mechanickej mincíř a dohromady s drátem to upneš buď k obdelníkovýmu rámu, přiděláš k ponku, lešení apod. Pak jen napínáš a zapisuješ hodnoty. Ty převodní tabulky jsem asi 3× při každý kontrole/docentrování kol kontroloval a byly ok a teď jsem zjistil, že se nejspíš pohnul ten kalibrační šroubek/matka, dělal jsem to přes vytahanej/zkroucenej drát nebo nevim co, ale rozjelo se to skoro o jeden dílek.
No to znamenám že mám sice pučenej tenzometr, ale k ničemu :/
Taková malá reportáž :D
Po soustředěném vycentrování na předepsaných 80–90kg výrobcem Mavic, pomocí tenzometru Unior skoro na desetinu a do středu osy je to na výšku úplně v hajzlu :D
Hele, a znas tu o tom „neopravovat, co neni rozbity“? :) Abys kolena nemel v cajku driv, nez ty Aksia.
No jako že byly o 2mm stranou a ne uplně rovně nepovažuju v pořádku a to z krabice. Po zajetí to bylo o fous rouzhozený.
A na ty kolena odmítám jakkoliv reagovat :-D
:-)
Jo a Asium 2017…máte, víte někdo s správnou váhu napnutí? Jelikož jsem našel jen 2010 (v nadšení jsem přehlídnul) .
Nalezeno, 75/90kg přední, 130/150kg zadní. A teď už jen zbejvá, jestli se nějaká dobrá duše, která má převod drátů Asií 1,2*3,2 na Unior tenzometr podělí o svoje tajemství…?
No při nejhorším to prostě vezmu podle nejpodobnějšího drátu v tabulce na střední hodnotu a aspoň bude kontrola rozdílů, když ne přesné síly.
Kdyz jsem koukal na tech.mavic.com, tak nevim, jak si ten jejich udaj interpretovat. Jestli je to mysleno jako rozmezi?
Tak jsem to pochopil. Asi mě nezbyde nic jinýho, než se spolehnout na cit a řešit jen rovnoměrnost napnutí plus si oměřit zadní kolo pro aspoň pro představu o konverzi.
Já myslím, že to až moc hrotíš. Aksia jsou low-end kola, poměrně blbuvzdorný, věř, že zvládnou i nepatrné odchylky v napětí drátů.
Není to raketoplán. Ráfek přeci není dokonalej, nába není dokonolá, dráty nejsou dokonalý, ve výsledku tyhle malý nedokonalosti malých částí ve výsledku udělaj, že to prostě nevycentruješ na absolutně stejný napětí při absolutně rovným ráfků.
Nikdo ani netvrdí, že to tak má být.
Tenzometr ano, ale s rozumem.
No mě šlo o to mít vůbec představu, jak asi mají vypadat dráty napnutý na to rozmezí a rád bych se to naučil i odhadovat, jelikož plochý a ještě v radiálu se chovají úplně jinak, než klasika se 32 dráty, kterou mám už celkem v ruce.
Tak tak.
No dobře, nebudu to tak hrotit :-D váhu už vybírat nebudu a rám taky nevařim :-)
Pro pobavení zkušených, pro poznání nás nezkušených…dotáhl jsem podle tenzometru, resp. podobně jako užší drát s přibližným tahem a ejhle, po nahuštění na 5bar se ráfek zakroutil a některé dráty plavaly, asi volnější výplet což? :-D
Tohle se mi nějak nezdá. Že by napnuté dráty byly po nahuštění úplně volné?
Ne všechny, jen ty volnější oproti jiným, z toho usuzuju, že odhadovat to podle podobnosti s užším drátem je na nic…
..
Hotovo!
Zradou byla i moje důvěra v CZ tabulku výrobce k tenzometru, která se liší od tabulky na stránkách výrobce!?! Ta správná. Dotáh sem to na přibližnou hodnotu vzhledem k nejbližšímu rozměru a cca +/- 0,2mm do strany, na výšku téměř nic.
A teď k brnkání…uši posloužily stejně dobře jako měřák k rozeznání rozdílů, samozřejmě ne na hodnotu napnutí, kde bych se bez něj jako amatér s malou zkušeností s tímhle výpletem neobešel.
