Co nejšílenějšího se vám stalo na silnici? vol. 2

Všechno v klidu, děkuji za optání.

Par dni zpátky jedu z prace domu. (Ta fabrika mi jen přináší smůlu, protože u ni jsem si již zničil kliky, pak jednoprevodnik a píchl 2 duše). Otočím se, vidím bus MHD. Řidič to držel na podlaze. Ukazuju do leva(byl tak 100m za mnou když jsem začal ukazovat). Po chvíli najizdim pomalu do leva jakoze na cyklostezku a koutkem oka zahlidnu předek autobusu vedle me. Este ze jsem byl unavenej, normálně bych to v ten moment naprudko strhl na druhou stranu. Asi si někteří řidiči mysli ze mají všude a vždy přednost

Chtěl jsem přeskočit retarder na nábřeží, vycvakl mi pedál, sedlo jsem si zarazil do koulí, pedál jsem si vytetoval do lítka, a kdyby tam nebylo zabradlí, tak jsem se i vykoupal, takhle jsem si jen dodrbal loket :D

Jo pedály jsem dneska čistil a mazal… jak kdybych jel poprvé na kole :)

Timto bych chtel pozdravit cleny patrne nejakeho dacia srazu, kteri se rozhodli v poctu asi 40 aut zastavit za sebou na ceste Kotvrdovice – Kojal, zablokovat tak celou jednu pulku, vylezt z aut a zacit se tam fotit. Ja rikal syn husty. Timto se omlouvam tem, co jsem kolem nich jel a ponekud je tim prekvapil, ale cekat se me opravdu nechtelo.

Snad tady světla vozí všichni, ale kdyby přece jen…

Cesta z práce v jedenáct večer, tma a mlha, že to měly Aurory problém prosvítit. Na silnici uprostřed polí si to přede mnou jakýsi stealth cyklista bez jediné odrazky nebo světla namířil napříč od levé krajnice na moji stranu. Byl jsem opravdu vděčný za 180mm kotouče.

Dneska jsem se přesvědčil, že někteří řidiči nedělají prasárny cyklistům schválně, oni jsou jen skálopevně přesvědčeni, že pro kola platí úplně jiné silniční předpisy než pro auta. Jel jsem ke kolejím na Zličíně (směrem do Řep), za mnou dodávka, která mě samozřejmě musela přejdjet přimo na kolejích, což pak ještě vyšperkoval tím, že řiznul zatáčku hned za kolejema tak, že jsem musel vjet mimo cestu a zabrzdit, aby mě nelíznul. Řidič pravděpodobně hodně spěchal, aby mohl cca za 200 metrů zaparkovat u baráku, tak jsem využil příležitosti a slušně se ho zeptal, jestli mě opravdu musel předjíždět na kolejích. Odpověď mi vyrazila dech, prý pravidla neznám já, protože když mě předjíždí auto, tak mám „přestat šlapat, abych mu umožnil předjetí“. Tak jsem mu řekl, že porušil minimálně dva předpisy -předjížděl na žel. přejezdu a navíc minimálně omezil dalšího účastníka silničního provozu. Pán se mě pak zeptal, kolik mi je vůbec roků, tak jsem raději jel…

tak aspon ze hajzla zadrzali, snad si posedi par rokov

http://plzen.idnes.cz/…-zpravy.aspx?…

Tak tohle me celkem pobavilo Proste veverci dzihad.

V pátek ráno jsem potkal čelně – no skoro – chlápka. Zastavil asi 30 cm proti na křižovatce – chvíli jsem hulákal jestli nevidí moji šajnovku 1200lm (přepnutou na 700) a prý se omlouvá, ale koukal doprava…

teď jsem se byl projet a pozledovatělé silnici a z kopce jsem dostal smyk a spadl a natlouk sem si zadek ruku a hlavně zápěstí dost bolí. ale hlavně že jsem měl přilbu a hlava se země ani nedotkla.

Dvě příhody, které rámují moji zimní sezónu.

První se stala koncem listopadu, nebo začátkem prosince, kdy už mrzlo, ale sníh ještě nenapadl. Testoval jsem zimní hadry a s úsměvem idiota jsem vletěll asi padesátkou do Břežanského údolí. Zapomněl jsem na pramen vytékající na silnici a tak jsem absolvoval asi 20 metrů po čistém ledu, se zadkem zakousnutým do sedla a tak vyvalenýma očníma bulvama, že byly opřené o skla brýlí.

Druhá je z minulého pondělí. Vracel jsem se už za tmy domů a v dálce blikala spousta modrých majáků. Bouračky okukuji nerad a tak jsem odbočil a vyjel malej kopeček, Za ním číhala kaluž a abych se nezacákal, tak jsem v ní přibrzdil. Chyba byla, že pod centimetrem vody se ukrýval krásně hladký led. Lehl jsem ve velmi malé rychlosti, ani mě, ani kolu se nic nestalo, jen jsem do zimních hadrů kompletně nasál vodu z celé kaluže. Dojel jsem pár kilometrů před barák a za výtrysků vody z bot a vydatného kapání z oblečení šel ke vchodu, kde na mě narazil soused. Chvíli nevěřícně koukal a pak suše prohlásil : „Vím, že přejíždíš Vltavu, ale netušil jsem, že po dně.“

Dneska Řepy, nabrán Octávkou z vedlejší ulice, salto přes řidítka, helma na sračky, hlava naštěstí OK. Asi to muselo vypadat hruzostrašně, protože se seběhli všichni lidi z okolí:) Nakonec mi bylo pána pomalu líto, prý neměl nikdy nehodu, a nevšimnul si mě (blikačka plus jasná fluoro bunda, oranžová helma) Asi se soustředil, jestli nejede tramvaj (odbočoval pak přes koleje)

Kolo jakžtakž OK. Vlastně největší nasraní (když opomenu, to jak jsem seřval řidiče hned po sražce) jsem zažil na pohotovosti – záchranka mě vezla na pohotovost na rentgen, když se mě tam doktor zeptal, co mě bolí, já jsem řekl, že vlastně nic, jen jsem se bouchnul do hlavy, a doktor mi řekl, proč jsem teda vůbec došel…

celkem zajímavý rozhovor, až se divím, že se objevil v mainstreamo­vém médiu

https://zpravy.idnes.cz/…/domaci.aspx?…

Jedna známá dostala průjem v zácpě…

Jedu Dukelských Hrdinů od výstaviště v noci. 400lm na helmě, 150lm blikačka na řidítkách. Přítelkyně za mnou podobný setup. Přede mnou 2 taxikáři, vědí o nás, předjeli nás.

Prví taxi začne blikat že bude parkovat u obrubníku. Druhé taxi, to předemnou, hodí blinkr jako že ho objede. Tak předjíždíme také, ale v tom zadupne brzdu a otočí se přes plnou do protisměru. Zatímco brzdíme čím jde nás řidič fakuje z okénka.. :)

Scházelo asi 10cm a podíval bych se mu do auta.

Jinak na Náměstí republiky stojí pár dní měšťáci a hlídají aby nikdo na kole nepřejížděl přes zakázanou oblast :D

Dneska pri me stali snad vsichni svati. Jedu na kole po silnici, rovny prehledny usek mimo obec. Provoz celkem v klidu. Chystal jsem se na odboceni vlevo, takze jsem koukl za sebe, z mnou nic nejelo tak jsem pomalu najizdel ke stredove care, ukazujic rukou, ze budu odbocovat. V protejsim pruhu se blizila nejaka auta a najednou jedno z nich zaclo predjizdet (pres plnou caru). Typek mi normalne vjel do protismeru a ritil se primo na me. Ikdyz me videl, vubec nebrzdil, tak jsem se snazil to rychle stocit ke krajnici, ale to same udelal i on. Na posledni chvili jsem to strhnul smykem zpatky ke stredove care, takze jsem se trefil mezi obe auta. Typek proficel tesne kolem me a vesele uhanel dal. Jako zazil jsem ruzne nebezpecne situace na kole, ale tohle je urcite to nejsilenejsi co se mi doposud stalo. A uz nikdy v zivote bych tohle nechtel znova zazit.

Jedete do Německa?

… mohlo by se vám hodit!

http://www.mojenemcina.cz/…ych_slov.php

Já se zeptám tady. Ve středu jsem se jel projet. Vyrazil jsem ve 12 a přijel v půl 3. Krásný jasný den, silnice holé. Bílo-zelené oblečení i helma. A po cestě na mě sem tam nějaký pošuk vytroubil. Vždy jen řidič autobusu nebo dodávky. Osobák ani jeden. To jako fakt nemůžu v prosinci vyrazit na kolo? Vedle silnice nevedla žádná cyklostezka. Fakt jsem nenašel důvod proč…Stává se to někomu?

Mně už vytroubili a vyfakovali kolikrát, taky sem potkal ******, kterej na mne řval z okýnka náklaďáku, co tam pohledávám, jako že na ulici v Praze, asi jedu ne? A párkrát mne vytlačili na trávu úmyslně, bo málo místa pro plecháče, voe.

Jezdím vším možným a tak jsem tolerantní. Spousta debilů má mindráky. Nebo pospíchá a pak dřepí u bedny s lahváčem u nekonečného seriálu.

Jeste cerstve – dnes dopo auto, ktere jelo primo proti mne. Na jeho omluvu ovsem musim dodat, ze on byl ve spravnem pruhu :D

Je tu dlouhy, celkem technicky sjezd, ale zaroven slusny provoz. Nektera auta pusti, nektera se daji predjet v prudsich pasazich, ale tohle zrovna nebylo ze zas tak prudkeho kopce, ale bylo posledni ze tri, ktere me brzdily. Predjizdet jsem zacal, kdyz jsem videl asi na 150 m, protijedouci auto vyjelo ze zatacky hned v zapeti. Vyhodnotil jsem to, ze nebudu panikarit a asi to vyjde (bal jsem se, ze kdyz zacnu brzdit, zacne brzdit i predjizdeny a nedopadne to dobre). Dopadlo to tak, ze jsem to projel po care mezi nema a protijedouci ridic nesmele a kratce zatroubil. Ale neni to v Cechach, no.

Ale nejsilenejsi to asi neni. Zajimavy byl sjezd serpentinami pred par dny – jednou ve smyku, jednou jsem botou skrtal o betonove sloupky, ktere tam byly misto svodidel a na brzdeni ocima taky doslo. Je tam ale evidentne jeste prostor, na segmentu jsem 20 z 3500. To uz mi ale silene prislo celkem dost. Nevim, kde ten sraz koncil.

Musim rict, ze na hodne ridice se da zvyknout. Tady za mnou jedou klidne 100 metru tou vyse zminovanou rychlosti 10–15 km/h, kdyz si nejsou jisti, ze muzou predjet. A ani kdyz uhnu na krajnici, stejne nejedou. Vsiml jsem si, ze jsem ohleduplnejsi i ja (ne ve sjezdu :D). Kde se da uhybam ze silnice a ukazuji, ze maji jet. U nas bych se neobtezoval, protoze by mi tu ruku, kterou ukazuji, jeste nekdo oprasil autem ;-)

Čerstvá drobná ekšn, nikoliv však z cyklobuznostezky, ale z jízdy plechovou krabicí.

Jedu v sobotu v poledne s nákupem a chystám se zabočit do naší ulice, abych zaparkoval. Někde v dáli ve vedlejší ulici postřehnu kolizistu, ale není pro mě důležitý. Takže dávám blinkr doleva a pomalu najíždím do naší jednosměrné ulice a hned vidím, že napravo u chudníku je výhodné místo, takže dám pravý blinkr a chci zajet do parkování, ale vtom to musím zadupnout – ten cyklomamrd mě zezadu podjel zprava, protože jsem asi jel moc pomalu a pravý blinkr a zajíždění do pravého parkovacího místa ho neznervóznilo…

A když jsem na něj zatroubil, zastavil a něco povykoval, tak jsem vylezl a zavolal na něj, že když dávám blinkr doprava, tak jedu doprava a on že nesmí podjíždět – tak nasedl a odjel…

Takže vážení velmistři v podjíždění, jak se vlastně správně podjíždí, existuje nějaký kodex podjížděče…?

Já mám taky „veselou“ a taky z krabice – ve čvtrtek jsem se vracel s dítkem ze školy, večer, 17h, tma jak v pytli, zahýbám vlevo do naší uličky, když na poslední chvíli uvidím z protisměru kluka na elektroskůtru (takovej ten větší, se sedlem), jak mi to střihnul přímo vpravo mně před auto, jelikož zatáčel taky k nám do ulice. Skutr černej, i když má světlo vpředu i vzadu, všechno zhaslý, kluk cca. 10–12 let rovněž celej v černém – vidět byl skutečně na poslední 2 metry, jak už jsem byl najetej do leva a světla mi svítila do ulice.

Kdybych ho sestřelil, asi by to bylo jen o pádu (jel jsem krokem), nicméně bych mu nedal přednost (jenže to by ho člověk musel vidět).

Vím, že chtít po puberťákovi, aby zapřemýšlel hlavou a rozsvítil si světlo, nebo si na sebe vzal alespoň něco světlýho či odrazkou nebo blikačku a nepodjížděl odbočuící auto z prava, když už to auto jede (ačkoli teda tu přednost teoreticky má) je asi celkem nadlidský úkol, ale měl jsem chuť (když jsem si zanadával a uklidnil se) ho dojet a dotáhnout ho za flígr domů – zda jsou rodiče normální, nechat ho jezdit v „ninža“ oblečení na úplně zhasnutým skůtru po silnici. Možná bych dostal vynadáno já, co si to dovoluji, řešit jejich synka (lidi jsou různí), ale pokud bude takto jezdit dál, je celkem šance, že se dospělosti zdravej či živej nedožije.

Celkem fakt nechápu, že dost lidí nemá ani základní pud sebezáchovy a jezdí po ulicích ve tmě, na kole, koloběžkách a těhle bazmecích, úplně bez světla, někdy v černém oblečení bez jakýchkoliv reflexních prvků – vídám jich stále hodně moc.

Já když jedu za tmy, svítím a blikám jak vánoční stromeček a opravdu se za to nestydím…

Davam na kruhaku prednost projizdejicimu autu a jedu za nim smerem k vesnici. Ve vsi zpomaluje pred krizovatkou, dojizdim ho, dava levy blinkr a radi se do pruhu, co odbocuje doleva, aby to vzapeti vzal pres prubezny pruh a odbocil doprava.

Ubrzdil jsem to asi na rychlost chuze. Presednul jsem z kola na kufr auta (ktery pode mnou ve vterine zmizel) a nasledne pak na asfalt na zemi. Ridic byl dost mimo, asi pul hodiny jsem ho uklidnoval, ze se vlastne nic nestalo :)

Třicet let jezdím Prahou a po městě jsem najel víc než 50 000 Km bez nehody. Proto jsem si do dnešního dne myslel, že už mě nemůže nic překvapit. Ráno jsem jel do práce rovnou ulicí po Novém Městě a přede mnou zcela volno, bez aut. Najednou jsem zaregistroval, že jsem projel velkým psím hovnem, na okamžik jsem se podíval na přední kolo, jestli je to hovno moje a když jsem hlavu zvedl, metr, dva přede mnou stálo auto. Řidič totiž vyjížděl od chodníku, kde parkoval a koukal se pouze dozadu, jestli má volno. Já byl proti němu přímo proti sluníčku a asi mě ani vidět nemohl. Dělat jsem už nic nemohl a narazli čelně do auta. Bohužel se mu vysypalo celé přední sklo a on se tím pádem hrozně lekl. Já jsem si pouze o zrcátko rozsekl dost hluboce kůži těsně pod kolenem a musel jít na šití. V nemocnici mě navštívil policista, který nehodu dokumentoval a jeho první věta byla: „Já jsem trasoval vaši stopu, vy jste projel tím hovnem, že jo?“

Nakonec to dopadlo tak, že já jsem vyjížděl ze zóny mimo silnici před školou, ohraničenou patníky a tak šla vina za nehodu za mnou a zaplatil jsem pokutu. Pánovi, kterého jsem vylekal a zkomplikoval mu den (odtah) se ještě jednou velice omlouvám. Kolu zdá se kupodivu nic není, jen jsem měl protočené řídítka a trochu rozcentrované přední kolo.

Na závěr bych zvlášť upozornil, k čemu může vést to, že si někdo po psovi nesebere hovno! :-)

PS: Po ránu bylo chladem vše ztuhlé, takže jsem ho na plášť nenabral :-)

Něco tu řeším s bočním odstupem a přitom jsem si vpomněl na jednu rok starou příhodu:

Jel jsem z kopce – vyloženě serpentýny do U – a dojížděl jsem auto s tím, že ho v příští serpentýně vezmu vnitřkem (na rovinkách jsem nebyl o tolik rychlejší, aby to vyšlo). Pěkně jsem se nachystal na prostředek silnice s tím, že budu brzdit na poslední chvílu a najednou hned vedle mne motorkář – nacpal se ještě vlevo odemne – do protisměru. OK, říkal jsem si, že to auto vezmu hned za ním, ale jak jel vedle mne a taky brzdil, tak mne zablokoval zboku on a zepředu to auto (dodávka). A protože ten idiot na motorce měl malý rejd, tak se samozřejmě pod tu dodávku nevešel a naopak mne přimáčkl úplně na vnější okraj, protože ho to vyneslo. Nadával jsem jak pohan, ale on mne samozřejmě ignoroval a jel dál.

Přemýšlel jsem o poučení, jak tomu případně předejít, ale na nic jsem nepřišel – to bych musel sám vyjet až doleva do protisměru a to nebylo úplně bezpečné a taky jsem si sám potřeboval tu zatáčku najet trochu víc zeširoka – zprava. Prostě smůla.

Taky se přidám.

Někdy v pátek začátkem září loňského roku zhruba kolem páté odpoledne jsem jel na svojí silnici ze sběru ovoce. Jelikož jsem to neměl daleko od domova, a nechtěl jsem řešit nějaký převlékání, tak jsem jel prostě v kraťasech, tričku a samozřejmě s helmou. Nějaký blikačky či odrazky jsem neměl, ale jelikož to bylo ještě za světla a na přehledných cestách, které dobře znám. Jedu si pomalu vesnicí, jelikož už jsem toho měl ten den dost, v klidu přejíždím křižovatku, projíždím jednu mírnou pravotočivou zatáčku, a vjíždím do druhé podobné levotočivé hezky pomalu u krajnice, když v tom v protisměru do zatáčky vletí dodávka (Fiat Ducato) a z mě v té době neznámých důvodů nepřibrzdí a jede zatáčkou rovně. V tu chvíli už moc nešlo dělat, a tak jsem strhl řízení do protisměru, abych aspoň zabránil čelní srážce, a zpětným zrcátkem jsem to dostal do pravého ramene, a zadní stavba to schytala od nárazníku. Samozřejmě mě to vyhodilo, kousek jsem letěl, a pak se krásně kutálel po silnici. Hnedka jsem si sedl, jelikož mě z toho šoku nic nebolelo, pohlédl jsem na pochroumané kolo kousek ode mě, a pak hned na řidiče který ke mě aspoň hnedka běžel. Naštěstí byl slušnej, a hned začal zjišťovat co mi je, a s jeho přítelkyní a otcem kteří jeli v osobáku za ním my pomohly na chodník, kde jsem se aspoň trochu vzpamatoval. Dál následovalo omlouvání že se chlap zamyslel a že ho to mrzí, pak ale přišlo něco na co do teď nezapomenu, a to když se ke mě ohnul otec toho řidiče, že samozřejmě chápe že to byla synova vina, ale že by rád kdyby to šlo vyřešit mimosoudně, a nebo že bych hodil vinu na sebe. V tu chvíli se mi už všechny smysly vrátili, a začal jsem taky cítit pravý koleno, tak jsem radši trval na tom že ne a že chci do nemocnice. Vím že to mohlo být riskantní ale jelikož jsem jednou už něco podobného zažil, a protože jsem se necítil tak špatně, tak jsem zamítl sanitku, a nechal se jeho přítelkyní odvézt asi 3km domů, kde si mě převzaly naši a odvezly do Bohunic. Otec radši zůstal s řidičem, a počkal na přivolanou policii. Jinak v nemocnici klasika na urgent kde si měl převzal, a prohlídl doktor s tím že po zkoušenostech vím, a že policajti dávaj dejchat, a jelikož jsem nic neměl, a nerad bych aby mohl řidič v budoucnu argumentovat tím že jsem se tomu třeba vyhnul, tak jsem bych trochu nervozní, jelikož policajti nikde a doktor mi na otázku zda mi může vzít krev řekl že jsem moc opatrnej. Našťestí už když jsem šel z rentgenu, tak tam na mě čekali, a zkouška dopadla podle očekávání. Jinak výsledek nehody byla zničená helma, zkroucenej rám, zničená přehazka, zničený zadní kolo, ohnutá klika a v ní ohlý šlapátko, podřený páky a odřený sedlo. Co se těla týče tak naštěstí jenom naražený koleno, který jsem akorát pár dní chladil, odřený klouby na ruce a naražený rameno od toho zpětnýho zrcádka. Na řidiče který, se k nehodě přiznal, jsem po dohodě kdy jsem zjistil že je to řidič z povolání a že odebrání řidičského průkazu by pro něj byla existenční záležitost, nepodal trestný oznámení s tím, že co na škodě nezaplatila pojišťovna tak doplatil on a plus samozřejmě něco přihodil, s tím že policie mě ujistila že mu dají nejvyšší pokutu co mohou.

Tímto jsem chtěl hlavně ukázat, že i když budete dávat sebevětší pozor, dodržovat všechny předpisy a jezdit tak jak máte, tak se může stejně vždycky stát něco podobného, čemu nemůžete zabránit.

Jinak všem přeji bezpečnou jízdu, a doufám že se do podobné situace nedostanete.

Mám taky hezký žážitek. Není sice cyklistický, ale snad pobaví. Před lety mi jeden šmoula nedal přednost. Křižovatka mimo obec, úplně rovná cesta, křižující silnice z obou stran se stopkou. Na obou stranách stojí auta. Ten vlevo se prudce rozjede asi ve chvíli, kdy to mám ke křižovatce 30 metrů. No už jsem s tím nic nenadělal. Dupnu na brzdu, auto se postaví na čumák, ale trefím ho přesně na střední sloupek. Měl kluk štěstí, páčto to bylo z jeho pravé strany a čumák mýho auta se mu podíval až někam k fofrklacku. Koupit to z druhý strany, už tu nebyl. OK, štěstí ještě stálo při něm. Vylezu z auta a to jeho akorát dokončuje takový divný pohyby na poli asi 40 metrů od křižovatky. Ukáže se, že to byla ještě socialistická Dacie natřená štětkou na kanárkově žlutou barvu. Z ní vylezl spoluobčan a než by se jeden nadál, vypařil se. Seběhli se lidi, byli fajn, zavolali policii. Přiběhla nějaká paní, že prý je zdravotnice a jestli jsem v pohodě. Nějakej ochotnej kluk odvezl manželku a syna na pozorování do nemocnice (nic jim nakonec nebylo). Tak čekám na policii. No a začali se trousit příbuzní toho vypařeného se nepřizpůsobivého spoluobčana. A že prý nesmím říct, že to řídil ten mamlas. Nabízeli se jako výměnou. To jsem odmítnul. Nakonec ho přivedli, aby si se mnou promluvil sám. A začalo z něj vylejzat, že prý to musím celé zatlouct, a že on tam vůbec nebyl. Že prý mi to zaplatí, že prý zítra prodává dům a bude mít peníze. … Zkrátím to, nakonec to bylo tak, že neměl řidičák (bo již o něj přišel), neměl povinné ručení, auto nebylo jeho, auto nemělo technickou, neměl ani občanku. Jediné co měl, byla průkazka na slevu do nějakého supermarketu a taky měl podmínku. Navrch před policajtama začal hrát divadlo, že se mu udělalo moc špatně. Tak se ho optali, zda mají zavolat záchranku, no a že prý jo. Usmáli se a provedli. Sanitka ho odlifrovala. Pak mi vysvětlili, že tím, že se nechal odvést, z toho udělal tkzv. velkou dopravní nehodu a ta se řeší před soudem. Tak krom podmínky si blbec ještě upletl další soud.

Tak se mi stalo podobné, taky chlapec doplat rozdíl co nezaplatila pojišťovna.

A v zatáčce jsem už kolikrát předjížděl auta, kdyz´ž bylo hodně serepetinek a věděl jsem, že mne zdržuje a nedožene.

No, tak právě jsem se vrátil z jízdy, která mne zase pěkně „obohatila“.

Ze Sklaního Mlýna na Punkevky vede asfaltka – je to normálně silnice, žádný chodník, ale lidi si tam chodí jak se jim zlíbí, často to blokují odleva doprava, takže se člověk musí ozvat, oni pak mívají blbé kecy – prostě klasika, s tím se počítá. Ale tentokrát tam bylo něco navíc – asi 50 čoklů, vesměs navolno a všichni bez košíku a zhruba dvakrát tolik lidí – samozřejmě v neproniknutelném davu, roztáhnutí odleva doprava asi na 100metrech – nějaká hormadná organizovaná akce. Už zdálky jsem se teda začal hlasitě ozývat (používám univerzální zvolání „kolo“) – většinou reagovali asi na druhé zvolání, kousek mi udělali trestnou uličku a na další před nima jsem musel zase dvakrát zakřičet a tak jsem se probíjel (že jsem musel dost zpomalit, to je taky jasné) – no a zhruba v poslední pětině davu mi najednou křižovalo cestu z různých směrů několik volně puštěných čoklů (vpředu zjevně šli ti nejmíň ukáznění – měli nejvíc času se uklidit a byli nejmíň uklizení), jel jsem asitak 10km/h a neubrzdil jsem to a jednoho jsem vzal předním kolem napřímo přes žebra, naštěstí jsem se o něj zastavil a nevyboural jsem se.

Ale vytočený jsem byl doběla – proběhla standardní obousměrná výměna zdvořilostí a jel jsem dál, zase o něco víc (a)socializova­nější… :-(

Takhle jsem potkal dvě maminy s kočárky, jeden neukázněný parchant a jeden ještě víc neukázněnější čokl. Na úzké silnici se to taky nedá předjet, a když hulákám kolo vpravo jedna jde doleva druhá doprava. Prostě takové stádo ovcí. Slepic…

Tak už to padlo i na mne. Jsem byl dnes po práci na krátkém kole a jako vždy zakončeno na jednom. Ale začalo chcat, a jako fakt fest, tak jsem byl nucen čekat až přestane a pít jedno pivo za druhým, dokud nepřestalo, no prostě fakt hnus, nepřeju to nikomu.

Díky všem za pozitivní reakce, ale ještě k tomu rozdělování skupinek po stranách. Jsme zkušení chlopi, já budu brzo mít 40 let jízdy na kole,ale budu tvrdit, že jsem se v mladém věku NIKDY s tímto jednáním nesetkal. Potkávám to až v posledních cca 20–25 letech. Je to jakýsi vývoj, ovšem kam směřuje, si musí domylset každý sám…

Anarchie vládne světu.

Válku na Vás parchanti – říkala babička -teda prej, já už ji nezažil.

Bacha na vejrostky

https://tv.idnes.cz/…_idnestv_krr

Tak pár měsíců starý zážitek.

Při jízdě do odbočovacího pruhu doleva na rohanského nábřeží, mě v něm přejdel frajer v mondeu a zablokoval abych ho nemohl podjet a dostat se tak do vyhrazeného prostoru pro cyklisty.

Tak jsem ho objel, zastavil na tom vyhrazeném místě pro cyklisty a on – přestože stál – do mě pomalu najel. Najel mi do nohy a mával jako co si to dovoluju být před ním.

To mě dost nasralo, ale z auta srab nevylezl a byla zima, tak jsem pčr neřešil a jel dál, ale tězký wtf teda..

Včera mne poprvé někdo celkem znatelně oprasil ostřikovačem – na tom by nic zvláštního nebylo, ale byla to autoškola, ženská – oni je to učí už v autoškole… Jela jak s hnojem do kopca ke křižovatce, tak jsem podjížděl zprava (místa bylo komfortně dost a stejně jsem zrovna odbočoval doprava).

V úterý odpoledne jsem jel v Blansku směrem na Rájec (hlavní ulice) a u Kauflandu se z vedlejší z mého pohledu zprava připojovala Fábia a vyloženě jela do mne. Mohl jsem se jí skoro dotknout a dál postupně zrychloval jako kdyby mne chtěl drcnout – byly to centimetry. Začal jsem divoce gestikulovat a konečně si mne všiml (přitom jsem zrovna měl fosforovou bundu a zapnutou zadní červenou blikačku). A aby to nestačilo, tak mne pak začal předjíždět a stáhl okénko a najel zleva až skoro ke mně a že se omlouvá (borec 50+) – a to dvakrát po sobě a v místech, kde je obrubníkama a ostrůvkem zúžený pruh… :-( tohle fakt nepochopím – nejdřív mne málem nabere a pak se 2× omlouvá způsobem, kterým mne přimáčkne ke kraji.

Zacal sem potkavat novy druh silnicniho pirata. Identifikace: jede na nelegalnim elektrokole, ma 50+ a nema helmu. Vrchol byl borec co aby nemusel cekat az odjede trolejbus ze zastavky to svihl po chodniku mezi lidma co do nej lezli.