• tk

    Ševela, V. (2006 18.-26.12.). Na válečné cyklostezce: Stezka králů Sumavy: Silničáři objevili půvab dálnic pro kola. Respekt, pp. 1, 4.

    ocr, odpustte chyby, doufam, ze respekt odpusti, ze jsem to sem po tydnu od vydani dal.

    Stezka králů Šumavy Silničáři objevili půvab dálnic pro l{ola

    Pražský primátor Pavel Bém se nechal před volbami fotografovat na kole a slíbil obča- nům spoustu nových cyklostezek. Rada Karlovarského kraje minulý týden schválila plán na vybudování sto padesáti kilometru cyklostezek kolem řeky Ohře za více než půl mili- ardy korun. A bolet to zas tolik nebude: velká část peněz na tyto bohulibé projekty má přiletět z fondů Evropské unie. Nastávají lepší časy. Ale pro koho? Pro životní prostředí, cyklisty, nebo asfaltéry? Odstup, tetřeve
    Olympijská vítězka Kateřina Neumannová se před dvěma týdny tvářila před televizními kamerami spo- kojeně. Na kolečkových lyžích si předposlední listopadový den projela jako první testovací jezdec právě otevřenou cyklostezku mezi zaniklou osadou Gerlova Huť a vsí Nová Hůrka poblíž Železné Rudy, která má v zimě sloužit také jako trasa pro běžkaře. Jde o prulom: první nově postavenou cyklostezku v Národním parku Šumava. Pětikilometrová trasa má ze dvou třetin asfaltový povrch, z jedné třetiny štěrkový. Cyklostezka vede paralelně s bývalou vojenskou silnicí do Železné Rudy, která byla zpřístupněna veřejnosti až po roce 1989 a po níž milovníci Šumavy jezdili na kole dosud. Nová cyklostezka je široká tři metry, takže se tam v protisměru vyhnou i dvě osobní auta (pokud poruší zákaz). Stromy a rostliny byly však odstraněny v pruhu ještě o několik metru širším, aby se tudy v zimě mohla pohybovat rolba na úpravu sněhu. Přes rašeliniště tu silničáři vybudovali několik betonových mostků a na konci stezky vyrost- 10 rozlehlé parkoviště pro padesát aut. U parkoviště stojí několik tabulí. Na té největ- ší, kde se skví žluté hvězdy na modrém pozadí, je nápis: „Tento projekt je spolufinancován Evrop- skou unií.“ Menší tabule oznamuje, že brzy vyra- zí do národního parku stroje budovat další cyklo- stezky vylepšené sítí parkovišť. Silničáři mají z nového trendu radost. Cyklostez- ka z Gerlovy Hutě do Nové Hůrky za téměř dvacet milionů korun, kterou si objednala Správa Národ- ního parku, sice představovala jen asi šest procent z letošmno obratu firmy Silnice Klatovy, ale jak říká její ředitel Ladislav Koláčný, podnik si dělá zálusk na mnohem větší sousto. Úsek, po němž profrčela běžkyně Neumannová,je jen první částí trasy, jež má vést přes Prášily až do Smí a stát celkem 200 milio- nů. Klatovští silničáři se do výběrového řízení na dal- ší úsek, jež má brzy proběhnout, určitě přihlásí. Naděžda Kopelentová, rázná dáma z pobočky L:eského svazu ochránců přírody v Sušici, nadše- ní budovatelů nesdílí. „Víc než vykácené smrky mi vadí, že tam byly rostliny, které jsou na seznamu ohrožených druhů,“ říká, když ukazuje na pět kilo- metru dlouhý pás země kolem cyklostezky, který vypadá jako po přejezdu tankové kolony. Spíš než cyklostezku ta silnice vedle jiné silnice připomíná dlouhou ranvej pro start letadel. „Zničeny tu byly mokřady, rašeliniště se stavbou odvodnily a zřejmě vyschnou. A navíc byla v blízkosti hnízdiště tetřevů, kteří se kvůli stavbě odstěhovali.“ Paní Kopelentová to nechápe: kolaři mají přece možnost jezdit po nedalekých zpevněných i nezpevněných lesních cestách, které vedou nejen k cíli nové cyklostezky, tedy k Nové Hůrce, ale na další zajímavá místa. „Nová cyklostezka vypadá dost nesmyslně. Komu se bude chtít jezdit podél silnice? Estetický zážitek z toho moc velký nekou- ká a navíc budete dýchat zplodiny z aut, které se po silnici prohánějí,“ říká sušická ochránkyně.

    Ohled na člověka

    Myšlenka postavit cyklostezku podél někdejší armádní silnice se zrodila na vedení SprávY Národ- ního parku Šumava na konci 90. let. Jak hKájejí zaměstnanec Josef Jiřička: „Na silnici stoupal pro- voz cyklistů,jezdily tam rodiny s dětmi a mezi těmi auty to nebylo ono.“ Správa si tedy dala vypraco- vat studii, která měla určit nejlepší možnou trasu. „Podnikli jsme opatření, aby zátěž na přírodu byla co nejmenší, třeba přejezdy přes rašeliniště na pilířích,“ říká pan Jiřička. „Ale je třeba brát ohled i na člověka. Park je přece území určené k rekraci, a proto jsme přihlédli i k uživatelskému komfortu. To znamená, aby lidi něco viděli a samozřejmě aby tam, kudy pojedou, třeba nebylo příliš mokro:' Ředitel Správy NP Alois Pavličko říká, že mno- hakilometrová cyklostezka z Gerlovy Huti do Smí se buduje také se "strategickým záměrem stáh- nout cyklisty z vyšších partií“ , kde masová turistika může podle něj napáchat větší škody. Podle údajů správy je podíl turistů na kolech k pěším návštěv- níkům parku 60 ku 40 procentům a Pavličko věří, že náruživé cykloturisty nově vybudovaná stezka vedle silnice nadchne natolik, že na sjíždění hlu- bokých šumavských hvozdů zapomenou. „Pochybnosti o tom, zda projekt poškozuje pří- rodu,jsme neměli,“ říká ředitel Pavličko na námit- ky ochránců. „Jde o úsek odlesněný už v polovi- ně minulého století kvůli elektrickému vedení, odstraňovaly se pouze tříleté malé stromky z nále- tů.“ A pokud jde o chráněné rostliny nebo živo- Když přijdou boule

    Šumavská cyklostezka není ojedinělým případem sporné „ekologické stavby': Město Rokycany chtělo napříklod před třemi lety vybudovat asfaltovou cyklostezku podél říčky Klabavy, přestože po pěšině, kteró kolem řeky vedla, lidé odnepaměti na kole jezdili. Kvůli stavbě měl být zničen biokoridor s několiko druhy lužních stromů a živočichů. Proti projektu se postavila lokólní občanská sdružení, město ale svoji stezku nakonec prosadilo: povede osi pět metrů vedle biokoridoru podél pole. "Asfalt ale stejně nepovožujeme zo dobré řešení, Povrch cyklo- stezky z Rokycan do Hrádku po letošních záplavách zboulovatěl, a cesta je tak pro kola nesjízdná,“ říká jeden z protestujících občanů Zdeněk Paul. Chystá se tedy nové asfaltování této trasy. Vedení města podle místostarosty Rokycan Jaroslava Mráze ještě neví, z jakých zdrojů miliony na stezky vezme, o podporu z „Evropy“ zatím nepožódolo. čichy? „Tetřevi tu zůstali. Samozřejmě, jednot- livou žábu nebo střevlíka najdete všude. Kdyby- chom věděli, že je ohroženo větší množství, nikdy bychom do toho nešli,“ říká Pavličko, který rovněž ódmítá. obavu, že vyschnou rašeliniště. Ochráncům přírody se také nelíbí, že cyklostezky jsou stavěny zbytečně široké a zdají se být dimenzo- vány spíš pro auta. Ta šumavská měří tři metry – tak si to správa parku objednala. Alois Pavličko to obhajuje tím, že třímetrovou šířku určuje státní norma pro cyklostezky. Tato norma je však jen nezávazným doporučením v případě, že provoz na stezce dosáhne „sto dvaceti cyklistů za hodinu ". "Tato čísla jsou ve studii, kterou pro nás dělala Přírodovědecká fakulta UK,“ říká Pavličko. Jenže studie nezkoumala frekvenci kolaru na území, kudy vede a má vést cyklostezka, ale v turistických tepnách Šumavy, například na Kvil- dě nebo v Antýglu. Tam projede podle autora výzku- mu Martina Čihaře „tisíc cyklistů za den“. Pavličko prostě věří, že stejný provoz bude i na nové cyklostez- ce – argumentuje mimo jiné tím, že vede a v budoucnu povede kolem míst, kudy davy návštěvníků na Šumavu přijíždějí Gako je Gerlova Huť či Smí). Proč ale do schvalovacího řízení nevstoupi- li ochránci přírody? Oznámení o projektu podle ředitele Pavlička viselo na nástěnce stavebního úřadu v Sušici. „Vůbec jsme o tom nevěděli,“ říká Naděžda Kopelentová. „A najednou to tam stálo, Přiznávám, že jsme trochu zaspali.“

    Až po tlaku

    Zda peníze z evropských fondů, původně určené na ekologii, skutečně směřují na ekologické pro- jekty a neutrácejí-li se jen ve zbytečných „nazele- no“ natřených projektech, sleduje nezisková orga- nizace Bank Watch Network. „Evropské instituce kontrolují jen větší věci, jako spalovny, čističky. Na ty dohlíží také výbor zástupců z ministerstva životního prostředí a dalších ministerstev a o vět- ší projekty se zajímáme i my,“ říká č€ský zástupce organizace Pavel Přibyl, který je také členem Hnu- tí Duha. Ty enší,jako jsou cyklostezky, jsou čistě na českých úřednících. „Všechny evropské peníze mají být jištěny procesem EIA,“ poznamenává Tomáš Oliva, ředitel odboru evropských programů na ministerstvu životního prostředí, který zmiňuje proceduru Environmental lmpact Assesment, tedy odborné posouzení vlivů staveb na životní prostředí. , Zatímco podle této evropské normy se mají pro- věřovat všechny stavby, český zákon o posuzování vlivů na životní prostředí z roku 2001 nařizoval zkoumat jen stavby, kde je zátěž pro přírodu tak jako tak evidentní – například továrny, elektrárny či dálnice. Proto ani ředitel Správy Národního par- ku Pavličko svou šumavskou cyklostezku proce- sem EIA projít nenechal. „Zákon to po nás nechtěl,“ vysvětluje. Tomáš Oliva z ministerstva k tomu říká: "Až po loňském tlaku z Evropské unie se musela upravit novela zákona a vliv na životní prostředí se u všech staveb zkoumá povinně. Měli jsme prostě takové malé přechodové období:'

    0 0
    • tk  

      MUJ KOMENTAR: je nutné ptát se potom, jaký mají současné cyklo dálnice vliv na přírodu. Je ale nutné začít se ptát, kolik cyklistu tyto dálnice vyžaduje. na zodpovědných místech se u nás nikdo nezajímá o to, kolik je mezi cyklisty bikerú, kteří by měli zájem o cyklistické produkty jiné povahy – singletrak. získat informace o poměrech typů cyklistů v populaci je finančně náročné, ale je jich třeba. drahá, asfaltová, podpora cyklistu je totiž založena na neověřeném předpokladu, ze 3m asfalt se libí všem. Do doby než budou k dispozici data pro českou populaci navrhuji řídit se rozložením typů cyklistů v USA. Tam platí následující. 92% všech cyklistů jelo na vyjížďku po asfaltovém povrchu, 58% všech cyklistů si vyjelo v terénu. 55% lidi, kteří jeli po zpevněném povrchu však jezdí i v terénu. Celkově to znamená, ze v USA pouze asi 50% cyklistu vůbec nejezdi v terénu. V Americe se pro zbylých 50% občasných i zarytých bikerů realizuji úzké, přírodě blízké cesty, které pak mohou s potěchou využívat i pěší nebo jezdci na koních. Je čas aby se ČR vydala tímto směrem a přibližně polovinu investic do podpory rekreační cyklistiky mimo město začala vkládat do údržby stávající sítě lesních cest a část z těchto peněz do stavby sdíleně užívaného singltraku.

      0 0
      • orca  

        Až tak ouplně bych nezavrhoval ty cesty podél silnic . Nevím konkrétně kde to je a jestli je to čistě jen pro turisty a nebo celoročně pro místní . Ale v Německu + Rakousky je standartně silnice 3m zeleň a 2–3m cyklostezka . Pro cykloturistu ideální – rozuměj trekové kolo , rodinka na vejletu . Dle mého podstatně více chybí zdokumentování cest už stávajících a propojení . S Mlokem jsme to už jednou řešili kolik krásných pohodlných a širokých cest je v lese a nikde nejsou zanesené . A není mnoho těch co vyjedou stylem cíl a cesta neznámá. Buď vyjedou po cestě co znají a nebo po nějaké značené cestě co je na mapě.

        0 0
        • Martin  

          tak tak… některé silnice přímo volají po solidní asfaltové stezce vedené vedle.

          jinak, otázka je, jestli nově vybudovaná stezka, ať už je kdekoliv, byla opravdu potřeba a nebo si na ní někdo namastil kapsu a udělal si další čárku do statistiky. já se obávám toho, že hodně stezek je příkladem té druhé volby.

          0 0
          • yetti  

            Po silnici z Gerlovky na Hurku jsem letos jel na biku nejmene desetkrat a pochybuju, ze jsem tam za celou sezonu potkal 10 cyklistu a mozna, ze me pokazde na tomto useku mijely tak dve auta. Proste duvod pro cyklodalnici jako prase :-( Rozhodne se nepovazuju za ekologa, ale kdyz jsem videl tu spoust co tam udelali, tak se mi z toho chtelo brecet.

            0 0
        • kolombo  

          Řekl bych, že Tomáš, tedy „tk“, ani nikdo jiný to nezavrhue, ale tohle nebude ten případ. Jedná se prostě o cestu v oblasti, kde mohli postavit klidně hutněnou neasfaltovou cyklostezku výrazně levněji. Větší peníze ale stojí údržba pouze hutněné cesty. Myslím, že stavět v oblasti s vysokou koncentrací rekreačních cyklistů s převahou rodinné cyklistky pouze singletrack není to nejlepší řešení. Ten by měl doplňovat běžnou lesně, polní cyklo-dopravně-rekreační cestní síť. Rozhodně by ji neměl nahrazovat.

          0 0
      • BH  

        Tomasi, zajimavy clanek a hlavne tema.neznam konkretni situaci na Sumave v dotycnem miste, tak nevim nakolik je pravdiva informace, ze se ta nova cyklostezka budovala soubezne s nejakou vojenskou asfaltkou. pokud to tak je , tak je to na trestni stihani nekohom odpovedneho, ne? Obecne vsak s tebou naprosto nesouhlasim. Jsem vsemi deseti pro, at se asfalterska lobi namaze na stavbe cyklostezek , jen pokud konecne bude mozne dostat se z bodu A do bodu B aniz bych musel jet mezi autaky a nebo napric krajinou po rozbahnenych lesnich ci polnich cestach. Mohu te ujistit, ze cisla o pomernem zastoupeni skupin cyklistu jsou u nas uplne jina nez v USA.I kdyz mozna 60–70% lidi u nas ma horaka, tak jich vetsina pouziva uplene jinak, nez vyplyva z nazvu kola. Vetsinou se jedna o kolo s vybavenim SIS a tedy nepouzitelne pro jizdu v terenu. Lidi na nich jezdi do prace, na nakupy, na pole…takze u nas vyhradne v terenu jezdi mozna tak 10% cyklistu( a to nadsazuji) a z tech, kteri touzi po nejakych specialnich krklomych stezkach(single­trail)je tak 1% !!!! Zatimco po asfaltu touzi okolo 90% uzivatelu kol v CR.Myslim si, ze na to jdete blbe,proste vychazite z toho co bavi Vas ( zarputile bikery) a ne z toho co chce vetsinova populace.Pokud bych toto tema prevedl na ekologii, tak je porad lepsi at lidi jezdi po asfaltovych cestach ( ovsem ne napric chranenym parkem) na kole, nez auty, a urcite je to lepsi, nez budovat singeltraily napric lesem, kde by pohyb cyklistu mel byt regulovan, nebot je tam urcite cizim prvkem. zasadni vec je pak ta , ze bychom jako cela spolecnost meli smerovat k tomu, aby se kolo stalo predevsim dopravnim prostredkem a pro to je nutno vybudovat podminky. Kolo v lese bude cim dal vic vytesnovano, viz sousedni zeme. je totiz rozdil, kdyz po lese projede 1 clovek za mesic a nebo kdyz tam prohuci 1000 jezdcu v ramci nejake maratonu se kterymi se ted rozrhl pytel.Pro tyto aktivity je urcite rozumnejsi vybudovat specialni okruhy, trasy predevsim v primestkych oblastech, zase vzory v sousednich zemich. Ja osobne proto, abych se projel po lese na horaku nepotrebuji nic specialniho, v pohode volim stezky a cesticky na kterych nepotrebuji nic upravovat. Uz vubec pak nepotrebuji vybudovat lavku na rokli ve vysce 4 m, po cemz touzis asi ty. jeste poznamka, vzdycky se nadzvednu, kdyz nekdo zacne argumentovat podminkami pro MTB v USA a u nas. Byl jsi tam nekdy v zivote? To je uplne jina zeme, jine rozlohy a take uplne jina mentalita lidi nez u nas v Evrope. Je potreba se divat jak se to dela vedle, v Nemecku, Rakousku. Tyto zeme maji stejne historicke koreny jako my, tak furt nevymyslejte ptakoviny.

        0 0
        • Martin  

          no je pravda, že „horáka“ má každej a málokdo z lidí, co osobně znám a MTB vlastní, s ním jezdí jinde než po silnicích (bajk mají jenom proto, že je to IN :-)). pro mě osobně je cestování po silnici na mém pseudobajku utrpením a hned jak můžu tak mizím do polí.

          obávám se ovšem, že v téhle divné republice každá snaha o nějakou změnu vychází jenom z toho, jak si namastit kapsu…

          každopádně třebas pro mě jakožto silničáře by byla pořádná síť kvalitních stezek požehnáním. jenže se ve mě ozývá i skeptik – kdo by ty stezky v zimě udržoval? silničáři nemaj zdroje na to, aby solidně udržovali a opravovali stávající silnice, tak se těžko budou starat ještě o stezky mezi městy. vsadím boty, že nově vybudovaná stezka nebude udělaná kvalitně, takže první tužší zima roztrhá povrch na kusy a stezka je v háji – zbytečně vyhozené prachy, které se dají investovat mnohem lépe.

          [offtopic] u nás v olomouci, místní jistě znají, byla minulý rok na cestě na Kopeček ve Chválkovicích načárovaná cyklostezka. jenže po pár měsících se v této oblasti začaly rekonstruovat inženýrské sítě a značení stezky je kde? v prdeli, protože silnice je totálně rozbitá. zbytečná investice, která se mohla projevit líp.[/offtopic]

          0 0
          • Bobo  

            Jako silničáři ti cyklostezky fakt chybí? Opravdu by ses chtěl ve třicítce vyhýbat rodinkám roztaženým přes celou šíři stezky, kličkovat mezi babkami na invalidních tříkolkách a předjíždět bruslaře se sluchátky na uších co nevidí a neslyší? Jsem sice pro cyklostezky, ale taky jsem pro změnu zákona, abych si mohl vybrat, jestli chci cyklostezku použít nebo jestli chci jet po souběžné silnici. Když jedu na silničce, skoro vždycky by byla moje volba jasná – silnice.

            0 0
            • kankrlicek  

              Naprostý souhlas!

              0 0
            • kolvys  

              Souhlasím též, raději po silnici, než po cyklostezce.

              0 0
            • ota  

              díky.

              0 0
              • ota  

                jo a ještě:nejlepší jsou cyklostezky,jako v Ostravě-Svinově,a to po nekvalitní zámkové dlažbě s výstupky pro nevidoucí a s ne příliš sníženými obrubníky na spoustě přechodů,to je přesně příklad výše uvedeného,že stezky jsou budovány pro většinu na mtb.já si na biku tu stezku fakt vychutnám a vyhraju si,ale na silničce to je kouř.

                0 0
                • Martin  

                  asi takhle… síť kvalitních stezek by rodinky na výletě a babky na tříkolkách stáhla ze silnic a hned by zas bylo trochu volněji :-)

                  samozřejmě že povinnost použít stezku je nesmysl. stejně i já si stezku se zámkovou dlažbou na bantamech vychutnám, ale na silničce je to masakr, proto na silničce stezky zásadně ignoruju.

                  o dobrym setkání se stezkou jsem se už jednou zmínil v jiném vlákně – je v uničově na hlavní cestě, která vede ze šumperka. tahle stezka vede po chodníku, na tu hlavní cestu navazuje spousta vedlejších silnic vedoucích z bočních uliček a ta stezka je snad co 10 metrů přerušena. takže zaprvé je to jak na horské dráze, furt nahoru a dolů a za druhé na každém připojení vedlejší cesty vznikne cyklistovi povinnost dát přednost. takhle si představuju diskriminaci :-) a přitom by konkrétně zde stačilo jenom na té hlavní cestě namalovat pruh vyhrazený pro cyklostezku… bohužel nejen tento případ je příkladem nepoužívání mozku…

                  0 0
                • Daník  

                  přál bych si, aby za to, co bylo spácháno s cyklostezkami v Ostravě byl jednou někdo povolán k odpovědnosti. Až přemůžu lenost, tak to někdy nafotím a přidám. Zřejmě je lukrativní job získávat dotace na výstavbu „cyklostezek“ a pak kreslit s minimálními náklady na chodníky různé klikaté žluté čáry, přes obrubníky, vjezdy do domů, napříč odbočkami, do pravého úhlu a odnikud nikam, s četnými příkazy k sesednutí z kola – pro normálního cyklistu nesjízdné, ale ze zákona povinné! Pokud by byly budovány s čistým svědomím, jejich autor na kole určitě nikdy neseděl, což ale nebude tento případ…

                  0 0
                  • ota  

                    Hrabůvka.jezdím tam tak 5× ročně od Hrabové a už se to ani nesnažím chápat.buď ale rád,že nebydlíš v Havířově.

                    0 0
                    • rarášek1  

                      Havířov – urbanistická perla socialistické vlasti :-)))

                      0 0
                      • ota  

                        ono je móda na to město nadávat ale já tam jsem spokojený.V Bes­kydech jsem na biku za hodinu a čtvrt na nejbližším kopci,takže bych neměnil:)

                        0 0
                        • rarášek1  

                          Já na to město nenadávám. jen jsen kvůli němu nedostal zápočet z urbanistiky :-(

                          0 0
        • tk  

          BH, ve dvou bodech s tebou naprosto souhlasim: 1: “zasadni vec je pak ta, ze bychom jako cela spolecnost meli smerovat k tomu, aby se kolo stalo predevsim dopravnim prostredkem a pro to je nutno vybudovat podminky”

          2: je urcite rozumnejsi vybudovat specialni okruhy, trasy predevsim v primestkych oblastech, zase vzory v sousednich zemich. TO JE PRESNE TO O CEM MLUVIM, ALE TY MI PORAD PODSOUVAS KRKOLOMNOST A LAVKY. VIM, ZE SE TO DA DELAT TAK, ABY TYTO OKRUHY MOHLI BYT SDILENE UZIVANE, BEZPECNE A ZAJIMAVE PRO CYKLISTY I PESI. Ja zkusenosti ze zemi, kde se to tak dela, systematicky vyhledavam, a snazim se je zprostredkovat zodpovednym organum. Delas neco podobneho ty?

          jinak jsi ale muj nazorovy odpurce. v nasledujicich bodech s tebou nesouhlasim, nebo nesouhlasim s tim, jak zkreslujes to co rikam:

          1: zatimco ty budes tupe jasat nad tim, jak se nase krajina ve jmenu cyklistiky meni v asfaltovou runway, ja se budu bojovat za to, aby se cyklisticke produkty staveli s ohledem na prirodu, ohledem na les, ohledem na penize a ohledem na ostatni uzivatele. treba pesi, pro ktere je asfalt utrpenim. 2: ja nejsem proti asfaltu jako takovemu. preji si vic penez pro asfatove dopravni cyklostezky v intravilanu a tam, kde nelze zklidnit provoz, tak aby byl pro cyklisty smiseny provoz bezpecny. to je ale hodne odlisne od soucasne praxe. 3: problem rozbahnenych cest je v tom, ze jsou spatne navrzeny, spatne postavany a nevhodne udrzovany. neni treba asfaltu, je treba spravneho designu. ja snazim o to, aby v CR vesla v obecnou znamost dobra praxe stavby prirode blizkych cest. Stavitele bikovych cest to maj zmakly, a ucili se mimojine od stredovekych silnic a loveckych chodniku, ktere lze v stale v ceskych lesich najit. 4: proc mi porad podsouvas, ze chci krkolamny singeltrak. lze ho stavet tak, aby po nem mohli chodit a jezdit i male deti a velmi stari lide (delsi stoupani maximalne 8%), ale zaroven byl zabavny pro ostatni. A mimojine aby byl trvale udrzitelny. 5: 1% lidi, co chce terenni cesty je tvuj odhad. dokud se neudela reprezentativni setreni navrhuji pouzivat vysledky jinych reprezentativnich setreni. podle mych informaci se takove vyzkumy bohuzel zatim delaji jenom v USA. Na produkty pro bikery a pesi turisty, ale nejde ani to jedno procento. 6: nevim proc by mel byt pohyb v lese regulovan. stale plati zneni lesniho zakona, ktere nam dovoluje po lesnich cestach na kole jezdit. podle mych informaci se to v novem zakone menit nebude. navic vyzkumy ukazuji, na vhodne zalozenych cestach je vliv kola na cestu / ergo prirodu srovnatelny nebo mensi nez u pesich. odkaz na vyzkum je pod textem. spise nez za omezovani bychom se meli postavit za udrbu site lesnich cest. (a jeji doplneni o singletrak). 7: maratony stejne jako jine hromadne poradana akce nemohou byt brany za model rekreacni neorganizovane terenni cyklistiky 8: ty osobne mozna nepotrebujes pro jezdeni na horaku nic specialniho “v pohode volim stezky a cesticky na kterych nepotrebuji nic upravovat”. zrejme mas 1: stesti na sveho lesniho sprace 2: zijes v oblasti, kde stezky a cesticky historicky existuji. Jsou ale oblasti, kde je bud asfalt nebo koleje od lakatosu a nic mezi tim. Navic cesticky casto nesplnuji kriteria trvale udrzitenosti. Prave proto se nas budou z lesa nekteri snazit vyhnat. Reseni je ale jednoduche narhadit neurdrzitelne nedvoustope cesty cestami udrzitelnymi. 9: nevim kde jsi prisel na to, ze vymyslim ptakoviny. Singletrak u nas uz v historii existoval a jeho zbytky stale prezivaji. Mezi valkami staveli turiste prirode blizke chodniky. Lovecke chodniky, ktere traverzuji svahy se nijak zvlast nelisi o toho, co prosazuji ja. Jenom chci, aby se stavajici udrzovali a staveli nove, alespon z casti penez, ktere jdou na asfalt.

          ZAVEREM singletrak je podle odhadu odbornika na lesni stavby (P. Klc, Katedra staveb, Fakulta lesnická a environmentální, ČZU, osobni komunikace) az 60× levnejsi nez asflatova cyklostezka. To tedy znamena, ze kdyby sla do sinletraku (tedy sdilene uzivanych prirode blizkych cest) jenom jedna šesátina cyklo peněz, měli bychom ho už dnes tolik, co máme asfaltových cyklo dálnic. Já se budu snažit, aby byly penize na dobře konstruované přirodě blízké cesty pro všechny, ne jen pro bikery. Vím, že na nich spousta lidi objevi krasu jezdeni a krasu lesa. Vím, že po nich bude bavit jezdit i mamky, nebo lidi na trekkovym kole, ale zaroven i hard-core bikery. Videl jsem to na vlastni oci.

          White, D. D., Waskey, M. T., Brodehl, G. P., & Foti, P. E. (2006). A Comparative Study of Impacts to Mountain Bike Trails in Five Common Ecological Regions of the Southwestern U.S. Journal of Park and Recreation Administration, 24 (2), 21–41.

          0 0
          • BH  

            Diky za odpoved,

            nemam ted moc casu to podrobne rozebirat, takze jen takovy nastrel odpovedi. jsem rad ze se v necem shodneme, alespon ad. l) budu nadsene a mozna tupe jasat nad kazdym km asfaltove cyklostezky, ktery se tu vybuduje(pocho­pitelne v souladu s ochranou prirody, za umerne penize a td.) ad ostatni body. je to na dlouhou diskuzi,ovsem pojem kolo jako dopravni prostredek chapu predevsim tak, ze mohu na kole jet do obchodu za nakupy, za zabavou, do prace, skoly…, k tomu potrebuji poradne cyklostezky a ty tu skutecne nejsou.Je urcite hloupost zacit budovat dalkove cyklotrasy spojujici mesta, coz mam pocit se tu deje a je to to proti cemu brojis ty. S tim mohu sohlasit. Urcite je vsak prioritou c. 1 doplnit stavajici komunikacni sit v mestech, obcich a okoli ( tedy i extravilanu) prave siti cyklostezek a to poradnych asi asfaltovych a nebo s takovym povrchem, ktery umozni jizdu za kazdecho pocasi.Pak tu mame kategorii kolo jako reklacni zarizeni a tam s tebou budu opet souhlasit, pro tyto kola ( vyjma silnicek) muze byt vhodny i nejaky zpevneny povrch, ovsem zakladem byla mela byt asi sit asfaltovych cesticek, urcite by hlavni roli mely hrat vyjma porizovacich nakladu i dalsi faktory jako naklady na udrzbu,vyuzitelnost i pro ostatni druhy rekreacnich aktivit( koleckove brusle a pod.)tady jde o to umoznit lidem jejich reklacni vyziti. Myslim si, ze pro tuto kategorii nejsou singletraily uplne to prave orechove. No pak je skupina zavodaku, aktivnich hobiku, ti potrebuji specialni trasy, okruhy((terbas i singletraily). Pokud bych mel moznost rozhodovat kam investovat v teto fazi penize na rozvoj cyklistiky, tak jednosznacne bych sel do zajisteni podminek pro kola jako dopravniho prostredku. to se vrati velmi rychle v mnoha faktorech, lide se budou vice hybat, bude mene kolizi s auty, tedy i smrtaku,usetri se na MHD, snizi se pocet autaku ve mestech, a nebo alepon neporoste, tak dynamicky jako doposud, tedy ekologie. teprve az bude vybudavan tento zaklad, zacal bych se zabyvat kolem pro rekreaci a tepre naposled kolem pro specialni skupiny, coz preferujes prave ty.Pokud by jsi chtel nejake odkazy na odborne publikace na toto tema mohu ti poslat seznam. me tim rozhodne neohromis, nebot to na co se ty ovolavas, je z USA a proste oni maji uplne jine problemy nez my. Nezlob se na me, ale tvoje cinnost zejmena publikacni ta toto tema je kontraproduktivni a neni v zajmu vetsiny uzivatelu kol v CR.

            0 0
            • RomanH  

              Nemuzu si pomoci, ale cyklostezky by se mely budovat hlavne ve mestech a ve spojnicich mezi nimy (pokud uz tudy nevedou komunikace III. tridy, pripadne polni a lesni cesty). Ja sam bych treba strasne rad jezdil do prace na kole, ale po hlavnim tahu rano proste nepojedu a pokud to budu objizdet pres lesy okolo, bude mi trvat cesta pres dve hodiny. Pokud bych jel po tom asfaltu, jsem v praci zhruba za hodinu. Nevidim ale smysl budovani asfaltovych cyklostezek uprosted prirody.

              0 0
            • orca  

              souhlasím je třeba začít budovat to co se využije nejvíce a nejdříve a to je œíť cyklostezek po městě a nejbližším okolí + návaznost na vesnice v okolí větších měst. S asfaltem nevím nevím jestli je to to pravé ořechové . Asfalt z kol vyžaduje pouze silnička a tu si dneska kupují pouze ti co by peravděpodobně ani na těhle cyklostezkách nejzdili . Nejprodávanější jsou biky + treky čili pro ně asfalt není třeba . Téma kolečkových bruslí + kol + pěšáků se tady řešilo několikráte asi ti tři a naráz – to by nebylo to pravé ořechové. Jinak procentuálně asi je jasné že drsnější trasu přes kořeny a po pěšinkách aktivně využívá velmi málo lidí. Naprostá většina se spokojí s lesní cestou kterou by mělo stačit prosypat a uválcovat . Nevím jak myslíš „udržovat“ cestu pro kolo jako v zimě od sněhu ? v tomhle čase už jezdí tak zanedbatelné promile lidí že to by byl luxus protahovat cestičku kvůli jednotlivcům. Stále bych preferoval nejprve zmapovat cesty které jsou a těch využít, zakreslit a prezentovat – minimální náklady a okamžitej efekt. Já např v závěru roku kroužil kolem kopce Brno na Rokycansku a zíral jsem kolik širokých cest tam je a jak dlouho mi ttvalo než jsem našel cestu k vrcholu.

              0 0
              • Pá-dlista1  

                Nevím jak myslíš „udržovat“ cestu pro kolo jako v zimě od sněhu ? Jestli treba nemysli… treba to co se dela i na silnicich, kdyz uz tam ten snih nelezi.

                0 0
            • speedy gonzales  

              docela rad bych se do vasi diskuze pridal trochu meho pohledu (tzn. bajker, ktery ma projeto i hodne ciziny; VS marketing a komunikace). nebudu se bavit o cyklostezkach slouzicich k doprave, ale tem rekreacniho razu. v chribech, ktere jsou mym revirem, je docela nadstandardni sit znacenych prevazne zpevnenych i nezpevnenych lesnich cest.

              mam neodbytny pocit, ze cyklostezky se delaji jen jako urcite samospasitelne vykazani cinnosti…(nemuzu si pomoct ale prijde mi to jako modni zalezistost) tzn. postavili sme x km cyklostezky – delame maximum pro rozvoj turist. ruchu – turiste (prachy) se jen pohrnou.

              vyda se jedna mapka, udela se webovka s peti fotkama, s 8 doporucenyma trasama a tim to pada. chybi dotazeni do konce.celistvy projekt v danem uzemi. to co vidim jako velkou slabinu je nekomplexni a neefektivni komunikace, ktera by skutecne ty lidi tahla a davala jim maximum argumentu (lakadel) proc prijet.

              ---a ted k veci--- prave nazory TK me hodne zaujaly. uz docela dlouho promyslim, jestli by byl v nasich podminkach realizovatelny celistvy system lesnich singletracku. proc?

              1. singletracku je u nas minimum
              2. singletrack poskytne vetsi zazitek – chcete-li je zabavnejsi- pro cyklisty i pesi

              narozdil od BH si myslim ze „technicke“ jezdeni ma budoucnost, je a bude na vzestupu. takze kdyz se v „zajmu turistiky“ casto bez rozmyslu vali penize do asfaltu, pak by me zajimalo, proc nevypracovat skutecne promysleny system na jednom uzemi a pak do toho ten zlomek castky dat.

              0 0
              • Radek Broz  

                Hlavne druhej odstavec mi mluvi primo z duse.

                Vic singletracku vsem!

                0 0
                • Martin  

                  jo, přesně, ten druhej odstavec klidně podepíšu :-)

                  0 0
              • Dijck  

                Suhlasim so oboma odstavcami. Ale hlavne, viac singletrackov. Inde to uz pochopili, u nas to nejako stoji a stale sme za okrajovy zaner cyklistiky.

                Dost by pomoholo uz len povolenie na stavanie singletrackov(a nezasahovanie). O nieco podobne sa parta ludi pokusame aj u nas v blikych horach, ale ked tam prideme po tydzni a najdeme zas rozbite cesticky od LKT a tony povalanych stromov, stracame vsetku chut.

                0 0
            • Karlos009  

              Bože, zas nějaký osvícenec. :-( Proč má v týhle republice každý potřebu něco regulovat, vytěsňovat a rozhodovat co je a co není cizí prvek. Když čtu tyto rádoby intelektuální příspěvky, teče mi voda ze zubů. Takže ve finále zase nějaký soudruh rozhodne jaký je ten správný druh kola a jaká je ta správná cyklistika a budeme všicni jezdit na stejných kolech po asfaltovém okruhu okolo města v jednom směru a rychlostí do 15km/h, protože tak je to „správné a bezpečné“. Zatím je to nadsázka, ale pomalu k tomu směřujeme. :-( ŽÍT A NECHAT ŽÍT!

              0 0
              • BH  

                tak nevim zda jsi cetl poradne muj prispevek,jen se snazim zduraznit, ze v CR potrebujeme nejprve vybudovat kvalitni sit komunikaci pro pouziti kola jako dopravniho prostredku a ne specialni trasy pro uzke zajmove skupiny , za kterou hovori napr. TK. Tvuj postoj „zit a nechat zit " je sice fajn, ale nevim zda je z pohledu vetsiny a take budoucich generaci rozumne protkat ceske lesy siti specialnich tras pro uzkou skupinu vyznavacu takoveho jezdeni a dovolit at si v lese kazdy dela co chce.V tom okamziku maji uplne stejne pravo vyuzit les pro sve aktivity napr.motorkari,of­froudaci, konaci a podobne zajmove skupiny. Myslim si, ze v nasich lesich je celkem dost dobre vyuzitelnych tras pro normalni uzivatele i na kolech a specialni trasy by se mely budovat v omezene mire na vymezenych uzemich.Les jako takovy by mel byt rozhodne vice chranen. p.s. omlouvam se, pokud je to na tvuj intelekt moc slozite,to vis my "osvicenci“ to jinak neumime.

                0 0
                • kolombo  
                  1. Řekl bych, že právě proto, že někde vybuduješ specielní cyklotrasy, tak pak můžeš sviňským krokem hnát všechny, kteří si zvedají adrenalínek jinde. A podle stop po lese v okolí Liberce jich není právě málo, takže skupina uživatelů nepochybně existuje.
                  2. To, že někde vznikne „kozí stezka“ pro určitou skupinu, neznamená, že ji povinně musí stavět všude a že se nesmí stavět nic jiného. To že vznikají bike parky pro skákání as podobná rajtování taky neznamená, že tam musíme jezdit všichni.
                  3. V Jizerkách je pevných cest dost, tam by se hodilo právě něco jiného.
                  0 0
                  • BH  

                    no predevsim tento problem zde na strankach BF nevyresime.Me osobne ty „kozi stezky“ ( tedy smekam kloubouk, je to nadherny cesky ekvivalent toho anglickeho vyrazu )nevadi a pokud se to podari v rozumne mire vybudovat proc ne. Ovsem vadi me to, ze lide typu TK v tom vidi jedinou spravnou cestu, kterou by v ramci rozvoje cyklistiky mely urady podporovat a velmi tvrde vystupuji proti budovani asfaltovych cyklotras. Pritom hlavnim motivem teto skupiny cyklistu je to, ze vyznavaji pouze cyklistiku s integralkou na hlave a ostani formy cyklistiky je vicemene nezajimaji.Diky tomu, ze TK umi dobre formulovat sve myslenky a pomerne casto publikuje, přičemž své názory dokáže take podporit prislusnymi odkazy, muze vzniknout dojem , ze mluvi jmenem vetsiny cyklistu.Navic on se i tou vetsinou zastituje, viz jeho statisticke udaje, kterymi se ohani.Pokud se preme na pude BF o nic nejde, ale muze se stat, ze okolo TK vznikne obcanske sdruzeni, ktere se pak bude moci vyjadrovat k nejruznejsim cykloprojektum a to na mistni a nebo i celostatni urovni.Je pak realne nebezpeci, ze diky jeho jednostranemu videni problemu muze dojit k zablokovani akci, ktere by vsak vetsina cyklistu uvitala. Je to trochu paralela s ekologickymi hnutimi, ktere bojuji snad uplne proti vsemu, co trochu jen zavani civilizacnim pokrokem a pak se deji veci viz obchvat Plzne, Temelin.Proto se tu tedy presentuji, abych ho upozornil, ze jsou uzivatele kola i s jinymi nazory.Urcite nejsem sam, ovsem na BF je vetsina spise vyznavacu kozich stezek.

                    0 0
                    • speedy gonzales  

                      a neni to spis tak ze 100% prostredku se vali do asfaltu a TK se snazi o to, aby nepomerne mensi castka, ale alespon nejaka, sla take do stavby, jinak zcela opomijeneho, singletracku?

                      myslim ze argument, ze singletracky jsou jasnym trendem horske cyklistiky (i pesi turistiky), ktery sili a bude v budoucnu silit je neprehlednutelny

                      a ten tvuj nazor s integralou je tak trochu…ehm jak to jen rict slusne…demagogicky? nechce se mi verit, ze bys byl az takovy demagog (ackoliv mam takovy pocit), z neznalosti te nepodeziram. myslim, ze pod nazvem singletrack nikdo nehleda extremni pro 98% cyklistu nesjetelny usek kopce (+ lavky), ale zkratka uzkou stezku vinouci se v kopcich, ktera nabidne trochu jiny zazitek nez zpevnena dalnice natazena hlavanehlava skrz les. na zaklade rozdeleni obtiznosti si kazdy muze vybrat co se mu libi a zvladne.a je jedno jestli je to zkuseny bajker nebo pesi rodinka.

                      0 0
                      • orca  

                        stejně pochybuji že kdyby se nějaké singltracky udělali že většina místních by je využila – zde vládne silnej svobodomyslnej duch a něco tak komerčního jako upravená cestičkaa by ignorovali .

                        Stále nevím co přesně se skrývá pod pojmem „singltrack“ – ZKUSTE DEFINOVAT CO TO JE PODLE VAS ???
                        Já dle mého jich v lese mám požehnaně , snad jediné je že nejsou značené … ale to mi nevadí v lese se kochám a bavím , a pokud cestuji využiji značené cesty .

                        Ono asi také udržovat něco tak úzkého asi bude nákladnější něž široká cesta . Viz úzká cesta kolem Berounky po pravém břehu do Dolan vezmuli to na průměrně zdatného cyklistu tak cca pro 1/2 skoro nesjízdné a hraničící se šeredným úrazem . Málo kdo by si vzal na triko tuhle cestu upravit aby se pak někdo po pádu (pokud by přežil) na něm nehojil… Takhle si tam jezdí každej na vlastní riziko. Viz nehody na dětských hřištích a tahanice kdo je viník.

                        0 0
                        • MlokCZ  

                          U té Berounky je tam ale problém s tím svahem. Pěkný singletrack vypadá jako ta cesta u Berounky, ale nemá ten ošklivý svah, takže nebezpečný není.

                          0 0
                        • Radek Broz  

                          Neignorovali, bikeparky taky neignorují.

                          0 0
                      • BH  

                        vice s me libi kozi stezka, ale k opoved. Je fakt,ze nejsem uplne presvedcen o tom ze kozi stezky jsou bodoucnosti horske cyklistiky,vychazim z toho, ze CR je protkana siti nejruznejsich lesnich cest, cesticek chodniku a ze mame dobre znacene turisticke trasy.Vesine uzivatelu horskeho(corss) kola to vicemene postacuje pro jizdy mimo civilizaci.Takze ja osobne si myslim, ze investice to celorepublikove site sopecialnich kozich stezek je zbytecna. Vyznam techto stezek ovsem vidim pro uzkou skupinu vyznavacu horskeho kola ( zjednodusil jsem to na ty vybavene integralkou- ale vetsinou to tak je), kteri na svem kole hledaji ponekud jine zazitky.Zatim tomu tak je.Takze at si tito nadsenci vybuduji specialni okruhy, pokud jim to vlastnik lesa povoli a bude to v souladu s lesnim zakonem. Zcela na rovinu, ty osobne potrebujes pro vyjizdku v lese zpevnenou cestu kulatinami a sutry?Ja tedy ne, bez problemu vyuziji toho co tam je a myslim si, ze vetsina uzivatelu kola uvazuje podobne jako ja.A predstav si, jak by tyto cesty dopadly po bezne tezebni cinnosti v lese, nezustal by z ni kamen na kameni. Kdo by je udrzoval?(Drevo se rozpadne do 5 ti let na oprach)Cyklostezky v intravilanu i extravilanu obci a mest maji urcite vetsi celospolecensky vyznam, takze proto je uprednostnuji.

                        0 0
                        • Pá-dlista1  

                          Jen takova technicka: ty vybavene integralkou- at si tito nadsenci vybuduji specialni okruhy … Kdyby to byl okruh, tak si na to urcite integralku neberu ;)

                          0 0
                        • speedy gonzales  

                          moc se mi libi jak nam tady stale podsouvas tu svoji „kozi stezku“ … takze adekvatne tvemu vyrazivu mame pouzivat neco jako „asfaltove monstrum“? ne, nemyslim si ze to necemu pomuze

                          0 0
                        •  
                          Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                          0 0
                    • pedrod  

                      Nezlob se, ale já jsem z příspěvku tk nevyčetl, že by velmi tvrdě vystupoval proti budování asfaltových cyklotras. Možná vyznává cyklistiku s integrálkou, ale zdá se mi že ostatní formy c. respektuje (i když se všemi jeho názory zase třeba taky nesouhlasím ).

                      0 0
                      • kolombo  

                        S Tomášem (tk) jsem byl na kole už několikrát, ale v integrále jsem ho ještě neviděl. Jezdí na normálním horském kole s normální přilbou. Ale má vynikající techniku, takže tam, kde já musím sesednout a kolo poponést, tak on stále ještě jede.

                        0 0
                        • Radek Broz  

                          Jinak Tomáše v tomhle naprosto podpouju, ale technická – co je na integrále „nenormální“?

                          0 0
                    • Radek Broz  

                      Nemyslím, že v tom vidí to, že by se měli přestat stavět dopravní asfaltový cyklotrasy a nahradit vše singletracky – jde spíš o to, že se stavějí JENOM ty asfaltky, ale ty prostředky by měli spíš financovat nějakej vyváženej poměr obojího. Ono lidí, kterým rovná asfaltka podél řeky nic neříká a preferovali by něco techničtější, zas tak málo není. Pokud ještě uvážíme, že „rodin s dětmi, co se chtějí projet“ je sice dost, ale že vyjedou tak 2× za léto, zatímco milovník singletracků jezdí většinu roku téměř denně, tak by to rozhodně málo využíváno nebylo. Nevím, kde bere tu jistotu, že mluvíš za většinu cyklistů ty.

                      0 0
    • pivař  

      Hlavně těch PĚT kilometrů vede od nikud nikam – a to hlavně pro běžkaře

      0 0
      • excite  

        Tak to bych si dovolil nesouhlasit. Vede to z Gerlovky, kde je parkoviste a behat se da na vsechny strany!

        0 0
    • Dijck  

      Podle údajů správy je podíl turistů na kolech k pěším návštěvníkům parku 60 ku 40 procentům – toto ma celkom prekvapilo. Treba sa spytat vedenia parku ci uz nieje cas robit nieco naozal len pre bikerov / cyklistov. Kedze tvoria vacsinu navstevnikov parku… Ale urcite nie cyklodialnice. :/

      0 0
      •  
        Obsah tohoto příspěvku je blokován.
        0 0
    • excite  

      Predem se omlouvam, ale necetl jsem to cele. Bydlim asi 5 km od onoho mista a tady nejde jenom o cyklostetzku. Na Gerlovce bylo uz davno parkoviste a behalo se v zime smerem na Hofmanky. Ted tu je navic stezka, na ktere budou v zime upravovany dalsi stopy a treba zrovna ted tam jely sestry trenovat. Dale vyasfaltovali cestu smerem nahoru nad Rudu vedouci od noveho parkoviste. To me sice trochu stve, ze se to tak rozmaha, ale vetsina to oceni. Nekdy v zari uz temer za tmy jsme tam predjizdel hned nekolik skupinek.

      0 0
    • ares  

      Ahoj, neznám situaci v dané lokalitě. Obecně jsem pro vytváření cyklostezek. Ty které nějakým způsobem kopírují hlavní tah z bodu A do bodu B nepovažuji za zcela optimální z hlediska bezpečnosti, zvlášť pokud nejsou odděleny hustým stromovím. O tom lze polemizovat, ale auto umí přeletět dost široký příkop. Z hlediska dopravní obslužnosti však bývají nejkratší, tudíž i nejekonomičtější jak pořizovacími náklady, údrřbou, tak pro cyklistu časem stráveným jízdou po ní, já nevím do práce. V drtivé většině jsou asfaltové a je to v pořádku. Jinak to vidím u sportovní a turistické cyklistiky, kde si myslím, že zcela postačují zpevněné cesty štěrkem a nějakou drtí. Ty u nás vznikají namísto stezek, které vedly podél řek. Já jako biker jsem to sice neviděl moc rád, ale vzhledem k tomu, že značně stoupl zájem o cyklistiku, je to nejlepší řešení jaké lze této situaci nabídnout, aniž by asfalt byl všude. Čas je trochu delší než po okreskách, ale já jezdím za přírodou, tak si holt kaluže najdu jinde. Pokud opustím nížinné stezky je u nás dostatek jak rozbitých polních cest tak lesních. Některé jsou zpevněny štěrkem, některé pískovcovými balvany a některé rozorány lakatošem. Síť cest je u nás poměrně hustá a nabízí jak pohodovou jízdu, tak slušný adrenalin. Kde to skřípe jsou úseky turisticky značených cest ve kterých se objevuje bláto, protože do něj se nechce ani šlapcům ani cyklistům. Tam dochází k, dle mého názoru, neúměrnému rozšiřování cest. Pokud u Vás vezmou pravítko a na mapě udělají čáru – tudy to povede… je to o ničem. Jinak plně souhlasím s názorem, že ze začátku by bohatě stačilo zdokumentovat a nabídnout k použití stávající síť cest. Holt každá nebude pro rodinu s malými dětmi, i když… :-)

      0 0
    • tk  

      v soucasnem cisle Respektu z tohoto tydne je zverejnena reakce mluvciho NP ke clanku: Radovan Holub, „Služba přírodě, služba lidem“

      0 0
      • orca  

        tak přeskenuj a šup sem s tím ať máme druhej názor zainteresované strany.

        0 0
        • kolombo  

          V dalším čísle vyšla i odpověď mluvčího NP Radovana Holuba:

          Služba přírodě, služba lidem

          V Respektu 51/06 byl uveřejněn zajímavý článek s názvem Stezka králů Šumavy. Hovoří se v něm o nově otevřené cyklostezce Gerlova Huť-Nová Hůrka v Národním parku Šumava, která by měla sloužit pouze turistům, nikoli tedy lesnímu provozu. Autor Vladimír Ševela ji zařazuje do kategorie sporných ekologických staveb. Rádi bychom čtenáře Respektu upozornili, že cykloturisté tvoří v NPŠ až 70 % návštěvníků a možná by měli mít k dispozici „svou" páteřní komunikaci, kde je nebudou předjíždět auta naložená dřívím nebo jiné služební automobily a nebudou v kolizi s veřejnou a osobní dopravou. Páteřní cyklotrasa by měla v budoucnu vést z Gerlovy Huti až do Nové Pece na východě Šumavy a bude přitom využívat i stávající komunikace nebo výseky, tak jako v případě trasy Gerlova Huť-Nová Hůrka vede po výseku pro vedení vysokého napětí, kde je nutno udržovat ochranné pásmo, tedy i vyřezávat dřeviny. Náklady na celou stavbu jsou odhadnuty na 200 mil. Kč. Domníváme se, že národní park, každý národní park, je nejen službou přírodě, ale také lidem. Pokud si cykloturisté vybrali Šumavu jako svůj oblíbený cíl, je třeba pro ně něco udělat. Pokud paní Naděždě Kopelentové z Českého svazu ochránců přírody vadí, že na trase byly „vykáceny smrky a zničeny mokřady", je třeba upozornit, že škody na přírodě tu vznikly naprosto minimální ve srovnání s drastickými těžbami, které do nedávné doby probíhaly v NPŠ i v těsné blízkosti slatí, kde byly těženy až 160 let staré porosty. Je zajímavé, že v očích některých organizací je největší škodnou turista. Těžké kolové traktory, lesní lanovky a další technika v nitru lesů a okolí jim, zdá se, nevadí. Radovan Holub, mluvčí správy NP a CHKO Šumava

          0 0
          • zdenek  

            Totéž si říkám, když někde narazím na zákaz vjezdu cyklistů. Že je stejná cesta rozježděná od aut a traktorů, už nikomu nevadí.

            0 0
    • zbartos  

      To: BH (05.01.2007 10:45:26). Myslím, že trochu moc celý problém vyhrocuješ. Co se kde vyřeší, záleží na aktivitě a vlivu konkrétních lidí. Tady na B-F jistě lidé aktivní i vlivní jsou. Kritizovat TK za to, že se aktivně angažuje ve prospěch budování nových umělých single-trailů (bez možného použití k přibližování či odvozu vytěženého dříví) pro smíšený provoz cyklistů, pěších i koňáků s preferencí cyklistů a ve prospěch úpravy a údržby současné lesní dopravní sítě tak, aby byla pro výš uvedené rekreační aktivity přitažlivější, je směšné. Vždyť celý KČT, MMR, kraje, obce, CDV i (podle mne) cca 99% z lidí, kteří se alespoň občas projedou na kole (můj odhad 5,5 milionu lidí v ČR), prosazuje tu asfaltovou verzi, určenou hlavně pro dopravu. Tak ať se TK klidně pokouší získat z toho balíku na cyklistickou dopravu alespoň to 1% pro lidi, kteří jezdí rádi daleko od ruchu aut a lidí. Já osobně si také, jako Ty, myslím, že není třeba budovat umělé single-traily, že stávající lesní dopravní sít stačí, ale uznávám, že pro určitou část cyklistické populace, by ježdění po umělém single trailu (navíc dobře podpořeném reklamou) mohlo být přitažlivé. Navíc se tím stáhnou lidé ze stávajících lesních cest a cestiček, obec se single-trailem bude mít větší příjmy než dříve a lidé z této obce budou větší možnost zaměstnání. BTW Ohledně integrálek atd. Ti doporučuji požádat TK o fotky těchto umělých single-trailů (a jezdců na nich) z GB či si přečíst jeho článek ve Velu 06 (číslo si nepamatuji). To ALL: Ohledně sumarizace již existujících cestiček vhodných pro MTB si myslím, že 80% práce již bylo učiněno vydáním NOVÉ edice cyklomap Shocart 1:60000. Podle označení povrchu cest (silnička, trekking, MTB) v těchto mapách si může každý najít trasu, kterou chce proj96d2t. Když nav9c každý v těchto mapách zkontrolujete, zda tam uvedené povrchy jsou OK, příp. navrhnete opravy nebo přidáte vlastní tipy tras pro MTB, může být v dalším vydání t2chto map pravdivost a výčet tras pro MTB 99%.

      0 0
      • kolombo  

        Zkus se na to podívat jiným pohledem: V krajině je široká, zpevněná cesta. Začíná u velkého parkoviště a vede nejkratší cestou k turisticky zajímavému místu. Je na ní plno chodců, bruslařů a mamin s kočárky. Prostě pro cyklisty nic zajímavého. A teď si vedle představ kozí stezku, která se klikatí krajinou, taky vede od parkoviště, ale je ouzká, není vždy ideálně rovná, občas kousek vystoupá, klikatí se po vrstevnici, nemá náspy v prohlubních ale o kus si zajede. Vede jen jedním směrem, pro návrat se používá druhá, ještě delší stezka. A je tu ještě jeden důvod: když se vracím z Jizerek, a nepoužívám silnici, tak je několik tras. Po té nejkratší chodí pěšáci, ale ty dlouhé a většinou neznačené mám pro sebe skoro sám. Cyklistovi je z kopce skoro jedno, jede-li 2 nebo 5 kilometrů, pěšák si na 90% vybere tu kratší cestu. Už je zřejmé, co taky mohou traily řešit?

        0 0
      • Radek Broz  

        BTW: Už jsou ty nový mapy v prodeji?

        0 0
        • MlokCZ  

          Jsou, ale zatim jen 24 map. Čekám na Plzeňsko, jestli taky bude, abych ji moh otestovat.

          0 0
          • Radek Broz  

            Kde? Nikde jsem to neviděl.

            0 0
            • MlokCZ  

              Přímo na stránkách shocartu www.shocart.cz/

              0 0
                • Radek Broz  

                  AHa, proto jsem to nenašel – ty, co chci, ještě nejsou;-)

                  0 0
                  • MlokCZ  

                    No jo, ty co potřebujem vydaj určitě jako poslední.

                    0 0
                    • kolombo  

                      Srandičky :-) Jestli Ti nějaká mapa schází a nebo máš pocit, že dlouho není, tak se nabídni jako mapér a pořiď podklady. Řekl bych, že Ti velmi rychle dojde, proč to trvá tak dlouho.

                      0 0
                      • Radek Broz  

                        Tak třeba tady kolem kámoš dělal mapéra celkem dlouho, už tak předrokem to skončilo a nová mapa stále nikde.

                        0 0
                      • MlokCZ  

                        Tak mě je jasný, že je to náročný nebo téměř nemožný udělat dokonalou mapu, která bude obsahovat všechny lesní cesty, zvlášť když se lesní cesty časem tvoří nové, stará zarůstají, atd.

                        A taky vim, že zcela perfektní mapové podklady nemá kompletně pro celou ČR zatím nikdo.

                        Ovšem na druhou stranu když někdo dělá ve velkém mapy, tak by měl být schopen si ty podklady sehnat nebo taky třeba spolupracovat s konkurencí (jeden bude mít lepší podklady z jedné oblasti, druhý z druhé, tak proč si je nevyměnit). Zvlášť když třeba KČT měl některé podklady kvalitnější už před lety (k dokonolasti jim ale taky chybí ještě hodně moc).

                        Mě někdy ale přijde, že u některých vydavatelů není ani příliš velký zájem, aby tam ta celá síť lesních cest perfektně zpracovaná byla (ono když to 95% zákazníků nevyžaduje a nepotřebuje, tak proč se někdy snažit a investovat nemalé peníze do jejich zmapování).

                        Mě ta konkrétní mapa nějak vyloženě nechybí, jen jsem byl zvědavý na vyzkoušení, abych viděl, jak se mapový podklad zlepšil oproti konkurenci nebo nezlepšil.

                        Jinak o pořizování pokladů a poskytnutí nějaké mapové společnosti už nějaký čas uvažuju a na jaře uvidím a možná se do toho pustím.

                        Víc než ta mapa od Shocartu mě teď zajímá, co provede v dalších updatech s mapou Czech V1 Picodas. Současná poslední verze je z mapových podkladů Shocartu a celkově je mapa o něco horší než tišněná od KČT. Picodas ovšem slibuje kompletní předělání a výrazné zlepšení podkladů, ale jestli na tom pracuje vlastními silami nebo to mají být přepracované podklady od Shocartu, to netušim. Ale je to další subjekt na poli map, který by situaci mohl pomoci zlepšit. Narozdíl od KČT a Shocartu vždy prodá zákazníkovi mapu celé ČR, takže od jednoho zákazníka získá mnohem více peněz, než když si koupí jen několik jednotlivých map, na druhou stranu zákazníků s GPS zatím bude mnohem méně než těch, co si koupí papírovou mapu, ale stále jich přibývá.

                        A když tu zmiňuješ dělání mapéra, jak to přesně v praxi funguje?

                        0 0
                        • kolombo  

                          Začnu od konce: dělat mapera představuje to, že jezdíš s papírovou mapou a zakresluješ do ní sjízdnost cest, dokresluješ smysluplné cesty, které tam nejsou a škrtáš cesty, které už odnesl čas. A to na celé ploše mapového listu. Nejde to udělat tak, že prostě jen jedeš a zakreslíš to doma, to spoustu věcí zapomeneš :-( Občas jezdíš cik cak lesem a zkoumáš, jak vypadají jednotlivé cesty a jestli to doopravdy sedí s mapou. Z cyklistického hlediska nic moc, málo kiláků za dlouhý čas. Ale zase začínám do podrobna znát síť lesních cest, v místech, o kterých jsem neměl ani ponětí :-) Nedělá se to zadarmo, ale je to časově náročné. Asi proto to tak dlouho trvá a nejde vydat celou republiku najednou. O dohodě s konkurencí si myslím svoje, podle mého to nejde. A ta nová edice map je 60tka, takže lepší než dosavadní 75ka, ale 25tka to prostě není, někde jsem musel ty cesty vypustit, prostě se to tam nevešlo a pro opakovaně provozovanou cykloturistiku ta cesta neměla praktický význam. Takže: všechny lesní cesty tam nebudou. Navíc se k tomu vyjadřuje ochrana přírody, která na několika místech rozdala ty podklady vlastníkům lesa, takže moc velká legrace. Co se GPS map týče, tak nová verze obsahuje novou várku chyb :-( Je to sice celá republika najednou, ale když koupíš papírovou mapu, tak ji můžeš dát i do nového batohu, u nové GPS se můžeš se starou mapou leda tak vyfotit :-( A už tady sumarizuju do souboru požadavky na opravu v okolí.

                          0 0
    • tk  

      foto: dafydd davis, mestsky park v craigavon, irsko

      0 0
      • tk  

        sorry fotka pod mym prispevkem o neco vis.

        0 0
    • zbartos  

      TO: tk (05.01.2007 20:00:20) >Singletrak je vyprojekovana a do terenu zkusenym >stavitelem vnesena cesta. JE TO TEDY CESTA, a proto jestli >ztratime pravo na vyslapane chodniky, po podle lesniho >zakona nam zbyde pravo jezdit po singletraku.

      Lesní zákon mluví o lesních cestách (a nikoliv o akýchkoliv cestách) a nijak speciálně je nedefinuje. To číní až PRÁVNĚ NEZÁVAZNÁ ČSN 73 6108 Lesní dopravní síť (dále LDS) z roku 1996. Zde jsou poměrně přesně definovány lesní cesty podle své kvality a jsou rozděleny do 4 tříd. Součástí LDS jsou podle této normy i stezky a pěšiny, jejichž definice v ní ale není uvedena a norma předpokládá, že se upřesní později (doposud se tak nestalo).

      Single-tracku se nejvíce blíží lesní cesty 4L definovaná normou takto: „přibližovací cesty a přibližovací linky, které slouží k soustřeďování vytěženého dříví z porostu nebo části porostu. Jsou vedeny zpravidla po spádnici. Povrch je vždy nezpevněný, zpravidla se neodstraňuje ani vrchní organická vrstva. Zemní práce se provádějí jen ve výjimečných případech. Šířka cesty je minimálně 1,5 m; bez technické vybavenosti anebo jen s minimální technickou vybaveností (např. odvodnění)“.

      Přibližovací (nově i vyvážecí) linky by měly být trvalé povahy (jinde by traktory či harvestery a vyvážečky/for­wardery neměly jezdit aby se zabránilo celoplošnému umačkávání půdy) a měly by být vyznačeny na stromech (přibližně od věku stromů 30 let do cca 80 let) na obou krajích linky šikmými svislými čarami dobře viditelné barvy. Většina často používaných přibližovacích linek bývá zakreslena (čerchovaná čára) v lesnických mapách 1:10000.

      Ještě blíže jsou single-tracku mezery mezi stromy (šířku určuje nutnost protáhnout tudy, pokud možno bez zatáčení, různě dlouhý kmen stromu) používané jako vyklizovací linky. Po vyklizovacích linkách se pohybuje dříví k přibližovacím linkácm či odvozním cestám pomocí živých koňů, „železných“ koňů či navijáků traktorů). Vyklizovací linky jsou však pouze dočasné, po vytažení dříví zarůstají a po čase nejsou v lese identifikovatelné.

      Zásadním rozdílem od single-tracku je tedy vedení cest 4L většinou po spádnici a jejich hlavní určení k približování dříví. Tomu spousta cestiček a pěšin používaných pro aktivní rekreaci (pěšky, na kole, na koni atd.) nevyhovuje, protože m.j. z důvodů úspory energie lidí i koňů jsou většinou budovány po vrstevnici, po hřebenu či údolím. Navíc bývají často užší než 1,5 m.

      Podle mého názoru pak cestička (min. 1,5 m široká !), která se nikdy nepoužívala (a ani se používat nebude) k přibližování či vyvážení dřeva NENÍ LESNÍ CESTOUu ve smyslu ČSN 73 6108 a nemá tedy cenu opírat možnost ježděni po single-tracích o fakt, že je záměrně vybudovaná…

      Myslím, že právo k ježdění po té části LDS, která nesplňuje požadavky na definici lesní cesty dle normy ČSN 73 6108 (tedy po stavajících cestičkách a pěšinách i po příp. uměle nově vybudovaných single-tracích) nám dává jen VYZNAČENÍ TRAS, jak o tom mluví níže uvedený text z lesního zákona:

      Zákon č. 289/95 Sb. o lesích… paragraf 20, bod j říká: V lesich je zakázáno mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních

      Vysvětlení (soukromý názor spolutvůrce zákona neprověřený asi doposud soudním sporem):

      Vyznačenými trasami se v této souvislosti rozumí např. stezky značené turistickými značkami nebo jiným způsobem (např. tyčemi značené lyžarské trasy) nebo trasy vyznačené pro daný účel (např. pro jízdu na horských kolech) vlastníkem lesa nebo jiným subjektem se souhlasem vlastníka lesa."

      Aby to bylo ještě trochu trochu komplikovanější, lesem prochází spoust starých katastrovaných cest, které se během doby přestaly používat, často zarostly lesem (na polích byly většinou rozorány) a jsou nyní jako cesty většinou naprosto nepoužitelné a v lese bez mapy či GPS neidentifikova­tlené.

      Tyto cesty mají v katastru nemovitostí (dále KN) svoji vlastní parcelu s číslem parcely. Vlastníkem bývá obvykle obec, v jejímž katastru cesta leží. Mělo by tedy jít o věřejně přístupnou místní komunikaci (podle zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunkacích). Často jsou v KN parcely těchto cest definovány následovně: kultura „ostatní plocha“, využití „ostatní komunikace“ a druh ochrany není uveden (nevím ovšem, jestli neuvedení druhu ochrany je chyba nebo záměr).

      Existují však i katastrované cesty (procházející lesem), které mají jako druh ochrany v KN uvedeno „pozemek určený k plnění funkcí lesa“ (dále PUPFL).

      Protože zákon o lesích platí jen v lese (přesně a „PUPFLu“, což jsou m.j. i pozemky pod stavbami sloužícími lesnímu hospodářství, t.j. i lesní cesty), je pravděpodobné, že po katastrovaných cestách, které NEMAJÍ v KN uveden druh ochrany PUPFL, mohou jezdit i kola (ale bohužel asi i AUTA a MOTORKY)......

      Je asi směšné tvrdit o lese, kde se často nedá ani projít pěšky, že jde o katastrovanou, veřejně přístupnou místní komunikaci, ale je to možná důvod k zamyšlení nad tím, jak získat v lese další cesty pro aktivní rekreaci a nedostat se do sporu s lesním zákonem a často ani s vlastníkem lesa (jak jsem již uvedl, tyto „ztracené“ katastované místní komunikace patří většinou obcím).

      Obecně je to i důvod k zamyšlení nad tím, zda by nebylo účelné požadovat, aby byla „zaniklá“ polní a lesní síť katastovaných místních komunikací obnovena pro rekreační účely, nebo aby byly údaje v KN opraveny vzhledem k reálnému stavu současné cestní sítě v krajině (minimálně by tak došlo k zreálnění vedení cest i v komerčních turistických mapách a nebylo by tolik třeba využívat mapaře…).

      0 0
    • orca  

      četli jste ?? www.mountainbike.cz/clanek.shtml?…

      0 0
      • Radek Broz  

        Ha, nedávno jsem se s jedním bikenovinářem bavil o tom, jestli tenhle web někdo čte – teď vidím první důkaz, že ani jeden z nás neměl pravdu;-)

        0 0
        • Michal.J  

          Hele co je?:-) Čte nás o něco víc lidí než než bajk a o něco míň než cykloserver.

          0 0
          • Radek Broz  

            Podívejme se, autor;-) Zdravim!;-) Nám tak přišlo, že na to, kolik máte díky outdoor.net reklamy, je třeba pro nás ten web prakticky neviditelnej. Nic ve zlym.

            0 0
    • tk  

      fotky cyklostezky, o které byly oba články v Respektu jsou k vidění zde: www.npsumava.cz/stranky.php?…..

      0 0
    •  

      Zdravíme pozemšťany!

      0 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.