Ševela, V. (2006 18.-26.12.). Na válečné cyklostezce: Stezka králů Sumavy: Silničáři objevili půvab dálnic pro kola. Respekt, pp. 1, 4.
ocr, odpustte chyby, doufam, ze respekt odpusti, ze jsem to sem po tydnu od vydani dal.
Stezka králů Šumavy Silničáři objevili půvab dálnic pro l{ola
Pražský primátor Pavel Bém se nechal před volbami fotografovat na kole a
slíbil obča- nům spoustu nových cyklostezek. Rada Karlovarského kraje
minulý týden schválila plán na vybudování sto padesáti kilometru
cyklostezek kolem řeky Ohře za více než půl mili- ardy korun. A bolet to
zas tolik nebude: velká část peněz na tyto bohulibé projekty má přiletět
z fondů Evropské unie. Nastávají lepší časy. Ale pro koho? Pro životní
prostředí, cyklisty, nebo asfaltéry? Odstup, tetřeve
Olympijská vítězka Kateřina Neumannová se před dvěma týdny tvářila
před televizními kamerami spo- kojeně. Na kolečkových lyžích si
předposlední listopadový den projela jako první testovací jezdec právě
otevřenou cyklostezku mezi zaniklou osadou Gerlova Huť a vsí Nová Hůrka
poblíž Železné Rudy, která má v zimě sloužit také jako trasa pro
běžkaře. Jde o prulom: první nově postavenou cyklostezku v Národním
parku Šumava. Pětikilometrová trasa má ze dvou třetin asfaltový povrch,
z jedné třetiny štěrkový. Cyklostezka vede paralelně s bývalou
vojenskou silnicí do Železné Rudy, která byla zpřístupněna veřejnosti
až po roce 1989 a po níž milovníci Šumavy jezdili na kole dosud. Nová
cyklostezka je široká tři metry, takže se tam v protisměru vyhnou i dvě
osobní auta (pokud poruší zákaz). Stromy a rostliny byly však odstraněny
v pruhu ještě o několik metru širším, aby se tudy v zimě mohla
pohybovat rolba na úpravu sněhu. Přes rašeliniště tu silničáři
vybudovali několik betonových mostků a na konci stezky vyrost- 10 rozlehlé
parkoviště pro padesát aut. U parkoviště stojí několik tabulí. Na té
největ- ší, kde se skví žluté hvězdy na modrém pozadí, je nápis:
„Tento projekt je spolufinancován Evrop- skou unií.“ Menší tabule
oznamuje, že brzy vyra- zí do národního parku stroje budovat další cyklo-
stezky vylepšené sítí parkovišť. Silničáři mají z nového trendu
radost. Cyklostez- ka z Gerlovy Hutě do Nové Hůrky za téměř dvacet
milionů korun, kterou si objednala Správa Národ- ního parku, sice
představovala jen asi šest procent z letošmno obratu firmy Silnice Klatovy,
ale jak říká její ředitel Ladislav Koláčný, podnik si dělá zálusk na
mnohem větší sousto. Úsek, po němž profrčela běžkyně Neumannová,je
jen první částí trasy, jež má vést přes Prášily až do Smí a stát
celkem 200 milio- nů. Klatovští silničáři se do výběrového řízení
na dal- ší úsek, jež má brzy proběhnout, určitě přihlásí. Naděžda
Kopelentová, rázná dáma z pobočky L:eského svazu ochránců přírody
v Sušici, nadše- ní budovatelů nesdílí. „Víc než vykácené smrky mi
vadí, že tam byly rostliny, které jsou na seznamu ohrožených druhů,“
říká, když ukazuje na pět kilo- metru dlouhý pás země kolem cyklostezky,
který vypadá jako po přejezdu tankové kolony. Spíš než cyklostezku ta
silnice vedle jiné silnice připomíná dlouhou ranvej pro start letadel.
„Zničeny tu byly mokřady, rašeliniště se stavbou odvodnily a zřejmě
vyschnou. A navíc byla v blízkosti hnízdiště tetřevů, kteří se kvůli
stavbě odstěhovali.“ Paní Kopelentová to nechápe: kolaři mají přece
možnost jezdit po nedalekých zpevněných i nezpevněných lesních cestách,
které vedou nejen k cíli nové cyklostezky, tedy k Nové Hůrce, ale na
další zajímavá místa. „Nová cyklostezka vypadá dost nesmyslně. Komu se
bude chtít jezdit podél silnice? Estetický zážitek z toho moc velký
nekou- ká a navíc budete dýchat zplodiny z aut, které se po silnici
prohánějí,“ říká sušická ochránkyně.
Ohled na člověka
Myšlenka postavit cyklostezku podél někdejší armádní silnice se zrodila na vedení SprávY Národ- ního parku Šumava na konci 90. let. Jak hKájejí zaměstnanec Josef Jiřička: „Na silnici stoupal pro- voz cyklistů,jezdily tam rodiny s dětmi a mezi těmi auty to nebylo ono.“ Správa si tedy dala vypraco- vat studii, která měla určit nejlepší možnou trasu. „Podnikli jsme opatření, aby zátěž na přírodu byla co nejmenší, třeba přejezdy přes rašeliniště na pilířích,“ říká pan Jiřička. „Ale je třeba brát ohled i na člověka. Park je přece území určené k rekraci, a proto jsme přihlédli i k uživatelskému komfortu. To znamená, aby lidi něco viděli a samozřejmě aby tam, kudy pojedou, třeba nebylo příliš mokro:' Ředitel Správy NP Alois Pavličko říká, že mno- hakilometrová cyklostezka z Gerlovy Huti do Smí se buduje také se "strategickým záměrem stáh- nout cyklisty z vyšších partií“ , kde masová turistika může podle něj napáchat větší škody. Podle údajů správy je podíl turistů na kolech k pěším návštěv- níkům parku 60 ku 40 procentům a Pavličko věří, že náruživé cykloturisty nově vybudovaná stezka vedle silnice nadchne natolik, že na sjíždění hlu- bokých šumavských hvozdů zapomenou. „Pochybnosti o tom, zda projekt poškozuje pří- rodu,jsme neměli,“ říká ředitel Pavličko na námit- ky ochránců. „Jde o úsek odlesněný už v polovi- ně minulého století kvůli elektrickému vedení, odstraňovaly se pouze tříleté malé stromky z nále- tů.“ A pokud jde o chráněné rostliny nebo živo- Když přijdou boule
Šumavská cyklostezka není ojedinělým případem sporné „ekologické stavby': Město Rokycany chtělo napříklod před třemi lety vybudovat asfaltovou cyklostezku podél říčky Klabavy, přestože po pěšině, kteró kolem řeky vedla, lidé odnepaměti na kole jezdili. Kvůli stavbě měl být zničen biokoridor s několiko druhy lužních stromů a živočichů. Proti projektu se postavila lokólní občanská sdružení, město ale svoji stezku nakonec prosadilo: povede osi pět metrů vedle biokoridoru podél pole. "Asfalt ale stejně nepovožujeme zo dobré řešení, Povrch cyklo- stezky z Rokycan do Hrádku po letošních záplavách zboulovatěl, a cesta je tak pro kola nesjízdná,“ říká jeden z protestujících občanů Zdeněk Paul. Chystá se tedy nové asfaltování této trasy. Vedení města podle místostarosty Rokycan Jaroslava Mráze ještě neví, z jakých zdrojů miliony na stezky vezme, o podporu z „Evropy“ zatím nepožódolo. čichy? „Tetřevi tu zůstali. Samozřejmě, jednot- livou žábu nebo střevlíka najdete všude. Kdyby- chom věděli, že je ohroženo větší množství, nikdy bychom do toho nešli,“ říká Pavličko, který rovněž ódmítá. obavu, že vyschnou rašeliniště. Ochráncům přírody se také nelíbí, že cyklostezky jsou stavěny zbytečně široké a zdají se být dimenzo- vány spíš pro auta. Ta šumavská měří tři metry – tak si to správa parku objednala. Alois Pavličko to obhajuje tím, že třímetrovou šířku určuje státní norma pro cyklostezky. Tato norma je však jen nezávazným doporučením v případě, že provoz na stezce dosáhne „sto dvaceti cyklistů za hodinu ". "Tato čísla jsou ve studii, kterou pro nás dělala Přírodovědecká fakulta UK,“ říká Pavličko. Jenže studie nezkoumala frekvenci kolaru na území, kudy vede a má vést cyklostezka, ale v turistických tepnách Šumavy, například na Kvil- dě nebo v Antýglu. Tam projede podle autora výzku- mu Martina Čihaře „tisíc cyklistů za den“. Pavličko prostě věří, že stejný provoz bude i na nové cyklostez- ce – argumentuje mimo jiné tím, že vede a v budoucnu povede kolem míst, kudy davy návštěvníků na Šumavu přijíždějí Gako je Gerlova Huť či Smí). Proč ale do schvalovacího řízení nevstoupi- li ochránci přírody? Oznámení o projektu podle ředitele Pavlička viselo na nástěnce stavebního úřadu v Sušici. „Vůbec jsme o tom nevěděli,“ říká Naděžda Kopelentová. „A najednou to tam stálo, Přiznávám, že jsme trochu zaspali.“
Až po tlaku
Zda peníze z evropských fondů, původně určené na ekologii, skutečně směřují na ekologické pro- jekty a neutrácejí-li se jen ve zbytečných „nazele- no“ natřených projektech, sleduje nezisková orga- nizace Bank Watch Network. „Evropské instituce kontrolují jen větší věci, jako spalovny, čističky. Na ty dohlíží také výbor zástupců z ministerstva životního prostředí a dalších ministerstev a o vět- ší projekty se zajímáme i my,“ říká č€ský zástupce organizace Pavel Přibyl, který je také členem Hnu- tí Duha. Ty enší,jako jsou cyklostezky, jsou čistě na českých úřednících. „Všechny evropské peníze mají být jištěny procesem EIA,“ poznamenává Tomáš Oliva, ředitel odboru evropských programů na ministerstvu životního prostředí, který zmiňuje proceduru Environmental lmpact Assesment, tedy odborné posouzení vlivů staveb na životní prostředí. , Zatímco podle této evropské normy se mají pro- věřovat všechny stavby, český zákon o posuzování vlivů na životní prostředí z roku 2001 nařizoval zkoumat jen stavby, kde je zátěž pro přírodu tak jako tak evidentní – například továrny, elektrárny či dálnice. Proto ani ředitel Správy Národního par- ku Pavličko svou šumavskou cyklostezku proce- sem EIA projít nenechal. „Zákon to po nás nechtěl,“ vysvětluje. Tomáš Oliva z ministerstva k tomu říká: "Až po loňském tlaku z Evropské unie se musela upravit novela zákona a vliv na životní prostředí se u všech staveb zkoumá povinně. Měli jsme prostě takové malé přechodové období:'