Nezkoušeli jste plnit př.tlumič dusíkem,popř.jiným in.plynem?/FOX/
-
-
Kyslik ti nestaci? :-))))
-
Dej tam hélium nebo zplynovatělý RedBull a budeš se vznášet nad terénem :-))
-
Ale já to myslel docela vážně/u aut je to celkem běžné kvůli stálosti objemu za různých teplot/,tak budu muset experimentovat sám../i když toho Hélia bych se asi trošku obával/ :)
-
No sice u aut se to pouziva, ale nejakej realnej prinos je dost spornej ;)
-
nad tim sem premyslel taky:-Dnezkousel nekdo davat do vidlice,pneumatik neco jineho nez vzduch?
-
Dusik do kol ano, ale jen z toho duvodu, ze v praci nemam pumpu a u dusiku mam primo hadici s reducakem. Do vidlice by to slo, akorat nevim kde vzit redukcni ventil pro takovy tlak.
-
A KDYZ MAS V KOLECH DUSIK TAK DE POZNAT NEJAKY ROZDIL,ZMENA NEBO JE TO ASI JEDNO?
-
plnil sem dusíkem ale rozdíl sem vtom nepoznal.navíc to je obchodní tach a smysl to nemá žádný,pneuservisy si to odůvoďnujou že se dusík při vysokých teplotách nerozpíná jako vzduch,ale není to až tak pravda.
-
Naprosto zadnej rozdil tam neni. Toto neni auto s kterym jedes 200, aby se gumy poradne zahrivaly a mohls neco poznat:) Jak rikam, foukal jsem tim, protoze nic jinyho nebylo po ruce. Pokud bych mel zrovna reducak s hadici treba na metanu, tak bych to foukal tim:)
-
dam ti priklady kdy by to melo jit pozna ve vidlici…
vidlici nafoukam pri pokojove teplote a jdu v zimne jezdit… +20 –5 (25 rozdil)
podzim (nafoukano pri 20C) rano +5C na slunicku i +40 (kdyz prazi do cerne vidlice)
a nasly by se i jine priklady… tady uz by hypoteticky melo dojit k pocitove zmene chodu vidlice (alespon u tech citlivych…) nemyslis? bezny uzivatel nic nepozna, ti lepsi mozna jo ale i tak asi zbytecnost…
-
Ale ja nemluvil o vidlici, mlkuvil jsem o plastich. Do vidlice by to ciste teoreticky vyznam mohlo mit, ale problem je, jak uz jsem psal vyse, v redukcnim ventilu s vhodnym rozsahem vystupniho tlaku, ktery osobne v praci nemam.
-
kdyby ty duse byly na slunicku, nebo se jednalo o silnicni kolo, ktere jezdi po rozpalene ceste a opiral se do nich slunecni svit, tak by ten tlak mohl v tom kole vzrust, ale na druhou stranu i duse by se teplem natahla… takze to bude zase ± stejny…si myslim
-
duše by se natahla asi těžko, když ji drží plášť…
-
ty jses ale puntickar… oka oprava plast i s dusi… ;)
-
-
-
-
U vidlice i tlumiče je změna poznat a to zcela jasně při změně teploty, proto třeba v zimě foukám na více (foukám pořád při ± stejné pokojové teplotě, tedy v zimě venku dojde k snížení tlaku, v létě se drží ± stejný nebo ve vedrech jde malinko nahoru).
Ale nechápu jak by to mohlo zlepšit foukání dusíkem. Ve vzduchu je ho také většina dusíku, takže je to stejěn skoro to samé a i při nafoukání dusíkem bude docházet k úplně stejnému jevu, na dusík se vztahují úplně stejné fyzikální zákony a při stálem objemu a změně teploty bude měnit tlak úplně stejně jako když to foukneš vzduchem (kde je jak už píšu stejně skoro samý dusík taky).
-
pak to je bezpredmetne…
Dusik = blbost
-
drobny rozdily tam jsou nesmis uvazovat idealni plyn ale jak sam pises 80% a cistej dusik nemas sanci poznat.
-
Tak jasně, ale i kdyby bylo srovnání 100% dusík x např. 100% kyslík, tak i tady ten rozdíl bude velmi malý a stejně se s měnící teplotou bude měnit tlak.
-
-
mimochodem asi jedinej duvod proc zavodaci nefoukaj duse treba heliem je velikost jeho atomu – proste by to duse (nebo bezduse) nemela sanci utesnit resp udrzet
-
Na OH v Athenach foukal Usnul Kozlíkové kola heliem.
-
Na OH v Athenach foukal Usnul Kozlíkové kola heliem.
-
no když mu těch pár ušetřených gramů stálo za to, tak ať
-
-
-
Osobně bych řekl, že dusík jako intert zpomalí oxidační stárnutí oleje a pryžových dílů. Změny tlaku s teplotou jsou téměř stejné jako u vzduchu. Závislost tlaku na teplotě s ohledem na funkci vidlice není zanedbatelná a vidím v tom značnou nevýhodu oproti pružinovým vidlicím.
-
intert=inert
-
To s tou nevýhodou oproti pružinovým moc nechápu. Pružinová je na tom mnohem hůř, protože vůbec neseženeš přesnou pružinu jakou bys potřeboval, tedy ne zcela vhodná pružina bude mnohem větší problém než ta změna tlaku vzduchu dle teploty. Skok mezi dvěma pružinami je mnohem větší než rozdíl tlaku, který udělá teplota. A pak u vzduchovky stačí párkrát do roka změnit tlak a problém vyřešíš zcela, tedy pokud budu chtít být maximalista, tak na léto, jaro/pozdim a zimu. Já si vystačím se zdvěma tlaky, ten třetí mezi by byl už moc malý rozdíl.
Tedy u pružiny na tom budeš vždy mnohem hůře (pokud nebudeš šťastlivec jeden ze sta, kde se konkrétní dostupná pružina trefí úplně přesně na tvojí váhu; jednak je to fakt náhoda a ještě bys musel mít váhu trvalo naprosto stejnou) a je to právě jedna z hlavních nevýhod pružiny a nikoliv výhod.
-
Určitě vzduch má přesnější nastavení než prohazování pružin. Některépřužinové vidlice však umožňují jemnější doladění pomocí předpětí. Závislost na teplotě je dost zásadní. V přiložené grafu jsem namodeloval závislost tlaku vzduchu na teplotě ve vzduchové patroně mé vidlice. Na ose x je uvedena teplota v kelvinech v rozsahu 253.15 K až 313.15 K (0 °C = 273.15 K). Na ose y je tlak v psi. Modelováno pomocí RK stavové rovnice. Pro můj jízdní styl nastavuji 110 psi v grafu to odpovídá cca 25 °C. Dokážu si reálně představit den, kdy je ve stínu 25 °C. Při vyjížďce nachám stát kolo na slunci a tam jistě je 40 °C možných. Tuto změnu tlaku jistě pocítím. Samorzřejmě při jízdě dojde zase k ochlazení, ale ze začátku to bude znát. Nebo jeden příklad z reálu. Bral jsem si kolo na z domova na kolej. Měl jsem tlak nastaven při cca 10 °C. Po několik dnech vylezla teplota přes 20 °C a pumpu jsem samozřejmě doma. Čili jsem týden jezdil na necitlivé vidlici. Netvrdím, že přužina je super a vzduch špatný. Spíš každé má své negativa. Zrovna o tomhle se nikdo moc nezmiňuje. Samozřejmě, kdo si nafučí podle tabulky, tomu je to buřt. Pokud má někdo větší nároky, chce to mít pumpu stále při ruce.
-
Jediný problém je to ohřátí na sluníčku a to je krátkodobá záležitost a podle mě tedy nepodstatná.
Stejně to změní jen lehce průběh zdvihu (tedy v mojem případě to pak znamená, že mi chodí třeba o 0,5cm méně, což je chvilkově na tom zdvihu zcela zanedbatelné), citlivost to rozhodně u citlivé vidlice (tedy s malými pasivními odpory), která má vzduchovou negativku se stejným tlakem jako pozitivku nezmění vůbec (a jinou vzduchovou vidlici bych nechtěl), citlivost tam určují jiné faktory (pasivní odpory vidlice).
Předpětí pružiny u pružinové vidlice nic neřeší, protože předpětí pružiny degraduje citlivost vidlice a neřeší změnu tuhosti vidlice způsobem jakým by bylo třeba, to je z mojeho pohledu nepoužitelná věc.
A ten příklad co si uváděl, tak tohle foukám právě vždy na dva různé tlaky (jeden foukám pro teploty cca kolem těch 10st. a druhý pro 20+; kolem 0 a méně už téměř nejezdím).
-
Mohl bys prosím uvést jakou hodnotu tlaku dáváš do své vidlice?
-
To klidně můžu. Ale to se hodně měnilo, dle postupných úprav obou mojich Talasů.
V současnosti foukám oba Talase na 65psi (dříve jeden na 45psi, druhý na 60psi). U Talasu je to ale složitější v tom, že tlak třetí komory zůstává stejný a ten se s teplotou také bude měnit a tedy bez úpravy vidlice není možné dosáhnout huštěním hlavní komory zcela totožného stavu. Ale je to téměř zanedbatelné.
-
-
-
zahřátí(schlazení) objemu vzduchu poz.a neg. komory se bude jednat o zanedbatelný jev,spíš se změní pasivní odpory.
-
-
-
-
-
a ja ti dam zase jinej priklad – vzduch obsahuje skoro 80% dusiku – myslis ze z termodynamickyho hlediska bude velkej rozdil mezi cistym N2 a vzduchem? Nebude. Jedinej duvod proc se to do tech tlumicu rve (ale i do gum) je aby se zabranilo oxidaci oleje ci gumy. Dalsi vec je ze se do toho pak spis nehrabe kdo nema no a treti vec je ze to marketingove dobre vypada.
-
pardon…
uz jsem to psal v pokracovani vlakna
Dusik = blbost
-
-
-
šak tak sem to myslel:) ale ani u toho auto to není tak dramatické a spotřebu to ovlivní tak na 0.001%
-
-
-
-
-
-
helium bych nedával, má strašně malý molekuly a brzy ztratíš tlak, všimni si, jak brzo ti uteče balonek naplněnej heliem oproti balonku nafouknutýmu vzduchem
-
-
-
Tohle neřeš, to je kravina.
Radši se ptej čim je lepší tlačit pivo!
A proto, čim ho tlačíte? Já osobně CO2 z hasičáku. Ale dusík mi chutná víc…
-
nejlepší na tlačení piviska je samozřejmě klasika – vzduch, pak se používá směsi s dusíkem, no a na závěr startovního pole bych dal ten kysličník – ten už klasického pivaře odrazuje, protože pivo takto tlakované nadýmá a pivař krká či říhá – točák se tak blíží lahvovému, krátce kysličník nebrat!
-
Membránou. Teda netlačím ho já, ale pan výčepák co má v hospodě pivní tank.
-
-
Já foukám směsí 79% dusíku a 21% kyslíku (plus pár dalších prvků pro dochucení)… Oproti čistému dusíku to má to výhodu, že je to dostupné všude a fyzikální vlastnosti oproti 100% dusíku nejsou až o tolik rozdílné :-)
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
