Chtěl by se po xx letech vrátit k delším jízdám na kole. Cílem by měl být jih Francie nebo střed Itálie, do 20 dnů cesty. Zvažuju několik variant a hledám pro/proti. Lokalitu vybírám podle sympatií, krajiny, dostupnosti kempů atd. Start zatím nevím, asi bych vynechal průjezd CZ, možná i kousek Rakouska.
Fakta:
Letos jsem si zkusil jízdu s naloženým kolem ( náklad tak ± 10 kilo , denně tak do 120 km). Nic moc pocit proti jízdě na kterou jsem zvyklý – CX/gravel kolo 9 kg, 29 mm pláště.
V okolí znám lidi co jezdí s 25kg náklady, na takovém kole jsem zkoušel jet a žádná zábava to nebyla ( ok, cizí kolo – jiná geometrie atd). Navíc takový náklad už člověka odhání od velkých kopců a jízda po rovinaté cyklostezce okolo řeky celý den je taky pakárna.
Zamlada :-) jsem nepotřeboval sprchu týden a spal kde to šlo, dneska už by občas sprcha a slušná postel bodla.
Nemám moc rád cestovky a větší kolektivy nad 5 lidí.
Toto jsou parametry.
Teď řešení: přemlouvám ženu, že si půjčíme obytňák/dodávku / pro 2–3 os. vezmeme vlastní auto a pojede se mnou. Na kole jezdí ale nebaví ji sedět na tom celý den, dá tak 2–3 hod a pak chce na hrad, pěšky na kopec atd. To se zdá jako ideální nastavení pro doprovodného řidiče – dopoledne pojedu z A do B, , ona přejede autem, sejdeme se po cestě nebo v cíli v kempu, sprcha a společný výlet, večeře… Nebo pojede kus se mnou a pak se vrátí. nebo se vystřídáme úplně. Nejde mi primárně o to ujet celou cestu, klidně místa která se nedají projet komfortně na kole přejedu autem.
Je nějaká podobná zkušenost? Určitě to pro spolujezdce resp. doprovodného řidiče není ideální dovolená, proto se ptám i na jiné zkušenosti. Nebo je to pitomost celé?
