geometrie MTB ramu - teorie, jizdni vlastnosti a jak najit idealni geometrii

kde jste, framebuilderi?

zda se, ze nikdo nevi..

zkusim sem tedy obcas hodit nejake relevantni linky, ktere se mi podari najit a treba se nekdo chytne

• zde framebuilders list
• zde BikeCAD java program nadesign ramu s exportem do skutecneho CADu (nejak mi zlobi ta java, resp funkcestart new design from template, napr. funkce FullSuspension­CADfunguje do­bre)
• zde pekny clanek o fittingu (vhodnem posedu,rozmeru) na kole. Vhodnym reengineeringem by mohlo poskytnout voditko proidealni velikost ramu. Mimojine, potvrzeni z dalsiho zdroje, ze KOPSje mytus.
• zde mytus KOPS jsou tamnakresy a prace s tezistem, ale je to pro silnicni kola.
• frame buildinglinks

no ja ti neviem. zakazkova vyroba ma imho zmysel ak kua presne viem co chcem a nic take neni. pokial nechces nieco ultra specialne co proste inak jak na zakazku nejde tak podla mna nemas najmensiu sancu vyrobit resp. si nechat vyrobit nieco co bude lepsie jak kupeny ram od serioznej firmy co sa tym roky zaobera. proste tie roky skusenosti a ramarsky cit asi nejde nahradit a osobne si myslim ze dobre padnuci ram bude doladit ovela jednocduchsie jak nepodarok na zakazku. sam priznavas ze v tom trocha tapes, pravdepodobnost ze nieco nebude dobre je podla mna dost velka. ale ked uz musis tak bych asi zacal tym ze sa necham poriadne omerat a zabudol bych na to ze „viac ako 110mm predstavec mi nevyhovuje“ a pod. ako ked nemas jasno v predo zadnej polohe sedla a drope co su veci ktore sa daju uplne exaktne odmerat a urcit tak mi neni jasne jak chces doriesit finesy typu sedlovy a hlavovy uhol a pod. a dost pochybujem ze v pripade ciste zakazkovej vyroby ti v tom niekto extra poradi, asi si kazdy povie bud vies presne co chces alebo si kup „standart“. ososbne si myslim ze pri kupe titanoveho ramu ti pripadny renomovany vyrobca asi bude docela ochotny vyjst v ustrety ale zakladnu geometriu bych nechal na neho, to proste na prvy krat kde vsetko viac menej len odhadujes nemozes urobit dobre. tot moj nazor na vec.

tak jsme se dohodli ze to bude HT a na materialu a ted zpatky k originalnimu tematu – teorii geometrie ramu :)

tak jem objevil neco, co me dost nahlodalo. Mnou prosazovana firma On-One prodava take titanovy ram – 456 . Vyrabel to pro ne Lyndskey a nyni Van Nicholas (Cina mi nevadi, stejne vsechen titan pochazi z Ruska a je to delane v tovarne na letecke dily..). Ten ram (ve starsi verzi) obdrzel vynikajici recenzi . Obrovskou vyhodou je, ze delaji i ocelovou verzi toho sameho ramu se stejnou geometrii za levno. Tedy bych si jej mohl otestovat na te ocelove verzi (preskladat muj HT na ten ocelak bude velice jednoduche) a nasledne v pripade spokojenosti pristoupit k definitivnimu nakupu a stavbe.

Ma to i nevyhody: nepodpora V-brzd (!!) a to, ze On-One geometrie jsou obecne nizke a ja nechci pouzivat vlastovky, take nevim, jestli vyuziju tu moznost vyssiho zdvihu (.. ale zas proc nezkusit jit na 120mm, pripadne U-turn, tim bych take zvedl predek, takze + ..).

Ta vyhoda moznosti otestovani geometrie na stejnem ramu je obrovska!

Co když to, že stále nenacházíš návod na výběr optimální geometrie MTB rámu, je tím, že neexistuje? U silničního kole je předpoklad, že se většina trasy absolvuje v jedné poloze – tato poloha je asi považována za tu jednu optimální. S tím, že místa tratě vyžadující odchylku z této polohy jsou jetelná – prostě asfaltové(většinou) silnice nejsou budovány v extrémech a případná nejetelnost je spíše kondiční záležitostí. Proto pro silničku metodiky, rozbory, teorie…jsou.

Pro MTBiking jsou členitost tratě + pohybové dovednosti bikera natolik významnými proměnnými, že napasovat to na jednotnou metodiku (společně s dalšími faktory) nejde.

Domnívám se, že optimální geometrii rámu a polohy cyklisty je třeba hledat v té členitosti (obtížnosti) terénu, která odpovídá jeho naturelu. Najít si meze, co už je moc – kde už „fyzika je proti mně“. (Podumat, jestli by např. + 2cm na efektivním horizontálu a zároveň – 2 cm na představci bylo lepší). Pokud si najdeš takovou polohu, co Ti umožní projíždět náročnosti vyžadující jak zadek až na zadním kole tak „pyjavici na představci“ s vyhovující stabilitou, bude to asi ono. Pak se ovšem může stát, že takováto poloha bude nekomfortní pro několikahodinové vyjížďky. (To mám na mysli takovou obvyklost, jako je pnutí v zádech přecházející časem až v bolest.) Rozhodně nechci posílat do bolesti. Záleží na individuálním přístupu jedince, jak se k tomu postaví:

1. ustoupí s polohou do zóny komfortu (nalezené optimum jde vniveč, ale

řešení okamžité.)

2. dopřeje svému tělu trochu soustavné péče a posune si hranici

komfortní zóny za nalezené optimum.

Ideu o doživotním rámu nepovažuji za šťastnou, kritéria současná nemusí člověku pasovat třeba už za 10 či 15 let. Jestli máš standardně proporční délky tělesných segmentů, v konfekci by mělo jít vybrat.

Mám teoretický dotaz. Pokud vezmu dvě stejná kola se stejnou sedlovkou ale v různých velikostech rámu, je možné, že po nastavení na stejného člověka bude sedlo v uchycení na sedlovku posunuto více vzadu? Laicky jsem se domníval, že když má sedlová trubka stejný úhel, bude se lišit pouze délka vysunutí sedlovky, ale vodorovná vzdálenost vrchní části sedlovky od středu zůstane stejná. Když jsem se nemohl rozhodnout mezi velikostmi M a L, udělal mi prodejce orientačně nastavení sedla a řekl, že u M mi to vychází na konec stupnice. Vzal jsem L ale trochu jsem jej na základě své teorie podezříval, že se chtěl zbavit staršího modelu. Teď jsem si byl nechat odborně nastavit posed a technik mi řekl, že je dobře, že jsem vzal větší model, že u menšího už by to nemuselo s předozadní pozicí sedla vyjít. Jak tam ale při stejném úhlu a výšce vznikne ve vodorovné délce rozdíl?