Hřebenovka Nízkých Tater

Pomer dobytku mezi bikery je uplne stejnej jako mezi pesaky a jinymi skupinami.

Pár vět k zamyšlení, nejsem odborník, abych hodnotil únosnost konkrétního povrchu v konkrétní nadm. výšce, v konkrétním sklonu, za konkrétní vlhkosti(!!!), při konkrétní zrnitosti půdy, a pro jiné další parametry, nebo jinak jaká jsou tam další rizika kromě eroze a ta eroze je skutečně obrovský problém. Ty podmínky se mění ze dne na den, a nikdo tam nebude stát a říkat vám „dneska by to šlo“, a prostě se udělá globální zákaz. Vidím tu erozi jako nejpodstatnější problém (rostliny s tím přímo souvisí, ale zvířata a voda jsou dotčeny zřejmě jen minimálně).

Jak jsem už zmínil, jde o vytváření nových chodníčků, zkracování serpentýn, eroze stávajících cest bržděním. Kromě toho ta technická náročnost hřebene tam přivede lidi, které agresivní jízda vyloženě baví. A odborníci v těch vašich studiích nepíšou nic jiného, než že agresivní jízda způsobuje signifikantní degradaci trailu..... A rozmach těchto aktivit tam nevyhnutelně taky přivede mnoho lidí, kteří jednak nemají zkušenosti s bikingem a jednak nemají žádný respekt k přírodě. Jak takový člověk pojede? Jistě citlivě přes volné šutry, určitě nepojede po travičce, že ne… Tady se nebavíme o ježdění v bikovém centru, kde jedete pohodičku po hezky nalajnovaném a udusaném trailu, vysypaném v místě kde bylo bláto a ze kterého nemůžete sjet. Mimoto to může vést k zcela zásadnímu zvýšení nákladů na horskou službu a nevím co ještě. Nedá se zaručit, že se tam ti lidi budou chovat výhradně podle nejlepšího možného scénáře, jak v diskuzích, jako je tato, často prezentujete.

Studie o vlivu bikingu na přírodu tedy skutečně existují, ale není v nich nic o tom, že je to jako „no problem“, nebo že bike nezpůsobuje erozi, nebo že chodci jsou větší problém. Veškeré zdroje na toto téma, co jsem četl, uvádějí negativní vlivy vztaženo na všechny rekreační aktivity. Tak pojďme se dohadovat o tom, kdo víc… Ne. Předpokládám, že se nad tím někdo odborně zamyslel, ty rizika vyhodnotil a rozhodl, že se tam na biku prostě jezdit nebude.

Někde se dočtete, že po deseti přespáních zmizí v daném tábořišti 70% vegetace. Takže pojďme na to jako správní demagogové, a řekněme, že mezi 11–365. noclehem už je to v pohodě, protože už dochází jen k malému úbytku, že jo? Viděl jsem slušné studie, které přiznají nějaké vlivy, viděl jsem i rádoby studie začínající slovy „I am a professional trail builder based in …“ (má to cenu vůbec číst, abych zcela dle očekávání z první věty zjistil že „hikers have the same effect as bikers do“? problém je, že se ta studie vztahovala k LESU(!), ne k hřebenovce). Napište odbornou studii přímo na NAPANT, rád si to přečtu, jak je to „no problem“, a třeba i změním názor.

Dám ti zapravdu, že těžba dřeva v kalamitních oblastech probíhá strašně bezohledným způsobem (at se podívám kamkoliv NT, VT, Roháče, …) – má to svoje důvody (třeba, že by mohl nastat mnohem větším problém s kůrovcem, atp.), ale přesto probíhá to strašně necitlivě. Dám ti zapravdu i v tom, že i nová lanovka na Chopok se stavěla strašným způsobem. Ale to je asi tak všechno.