Jak motivovat ZENU k vyjizdkam na kole

Jezdí, když se jí chce, trasa se většinou volí dle aktuální fyzické a psychické kondice, protože plány jsou často nereálné – jinak dopředu neříkám nic, kdyby věděla, do čeho jde, tak bych ji na kolo nedostal nikdy.

Spíš by mně zajímalo, jak vysvětlit partnerce, že chvíle, kdy ten druhý vypadne z baráku, jsou naprosto jedinečné a úžasné – já bych jezdil na kole a ona by mohla mít veget. Jenže ty ženské jsou tak zdegenerované, že jak chlap vystrčí paty ze dveří, tak hned začnou vymýšlet hovadiny typu uklízení, žehlení, praní a pak vám to po návratu ještě dají sežrat jak jsou z toho unavené a vy se někde flákáte na kole!!

stačí ji nebrat na dlouhé vyjížďky a neutahat ji. Rovněž je vhodný nějaký velmi zajímavý cíl, ženský málokdy jedou na kolo jen proto, aby jely, pokud si dáte nějaký fajný cíl (památka, atrakce, ******** na posedu…) tak se jí pojede líp.

A hlavně musíš brát v potaz to, že pokud ženská jezdí míň, tak nebude tak fyzicky zdatná a budou ji vyjížďky dělat větší problém. Proto pomaličku a postupně přidávat a začít opravdu spíš kratšími vyjížďkami. Musíš ji ukázat že kolo není o tom šlapat jak debil několik hodin do kopce na pokraji sil, ale že to je příjemný pohyb přírodou s poznámím zajímavých míst.

Největší chyba je vzít ji jednou za měsíc na švih a tam ji strhat tak, že se druhý den nepohne a další měsíc nebude chtít o kole slyšet.

Já když začal brát přítelkyni, tak to byl dost problém. Měla úplnou averzi ke kolu, neb jí jako dítě nutil otec jezdit neskutečné krpály, na které neměla. Začal jsem opravdu pozvolna krátkýma vyjížďkama PO ROVINĚ, při kterých jsme si povídali a zastavovali na krásných místech a v hospůdkách. Základ je ( nejen při jízdě s přítelkyní), že se tempo a vzdálenost řídí dle nejslabšího ze skupiny. Vytahovat se můžeš před kámošema. Chce to tedy pozvolna a nikdy netlačit nic přes pilu. Dneska má přítelkyně fulla a jezdíme téměř cokoliv, přesto se trasy upravují dle ní. Když chci nějakej švih podle mě, vyjedu si bezproblémů sám.

já te mojí říkám, že má to nejhezčí kolo na světě a že ji to na něm strašně sluší a nemám problém ji vytáhnout kdykoliv, dokonce i za deště :)

pohroz ji, ze kdyz nepojede, nebude ti smet delat felaci

Jezdi s takovou, kterou to baví. Tato bitva nejde vyhrát.

Když nechce, nechej ji doma. Společné záliby a koníčky s přítelkyní/man­želkou jsou zlo!

S přítelkyni sem začínal taky polehoučku – kratší vyjížďky nejlépe po rovině a po silnici. Pak se začaly trasy prodlužovat a naklápět do kopce, ale to chtělo taky jisté investice do vybavení.

Loni na dovče se mnou dala 135km na silničce s 1800m nastoupanými, a kdybychom nezmokli, tak by ani nebyla nasraná…:) Na MTB jsou to spíš kratší výlety do kopců a lehčím terénem. Trasy musím plánovat hlavně s ohledem na ten terén, aby se nebála. Kopce nevadí, pokud jsou proložené i odpočinkovými úseky – včera 48km a nastoupáno asi 1km:)

Buď rád že máš na ježdění klid a společné chvíle můžete trávit jinak, není jen jěždění na kole… Myslím že žena i já najezdíme hodně ale spolu jezdíme naprosto minimálně, spíš jdem třeba pěšky nebo plavat když máme společně čas. Prostě cyklistika, speciálně MTB mi nepřijde jako ideálnmí sport pro „páry“

tak u nás to bývá spíš naopak, přítelkyně tahá na kolo mě a mě se nechce :-)

ale snažim se, už ujedu i 5hodin v kuse, na druhou stranu se i ona přizpůsobuje a i na tu zmrzlinu mi zastaví, když si to po tréninku zasloužim ;-)

Ženu je lepší motivovat, aby zůstala doma a něco dobrého uvařila, na vyjížďce tě nebude zdržovat a až dojedeš domů hladový, hned budeš mít prostřeno :)

Ono občas stačí, aby měla alespoň trochu kloudné kolo. Dost často spíš vídám frajera na íbr karbón supr eS-Worksu a za ním manželku na 20ti kilovém x let starém trekingovém střepu ideálně ještě s dítětem v sedajdě :-))

Viz. minulý týden pod Pálavou rodinka – maminka na Esce, děcko bůh ví na čem a tatínek si to vesele bzučel na elektrokole … :-)

Záleží jaká ta žena je.

Když je sportovní typ, tak jezdí sama od sebe a ráda.

Když není sportovní typ, tak to nemá vůbec cenu, protože jí to nebude dělat radost..navíc se kvůli partnerovi na kole odře a je po…no nic..:)

Když je něco napůl, tak stačí párkrát vyjet s nějakou kámoškou a zjistíš, že máš doma vlastně cyklistku..:))

Manželku kolo baví, musíme ale při výletech samozřejmě zastavovat na místech, kde je něco k vidění, pouhá honba za kilometrama nebo trailama, to není nic pro ní. Za ty léta ale už tak nějak umím výlety s ní naplánovat a čím dál víc ji vytáhnu i do terénu. Teď jsme třeba týden jezdili v okolí Beskyd a co dokázala sjet, to jsem docela čuměl, někdy se bojí míň než já :) Neremcala, dupala, prostě ideál, já jen zkrátka musím nastavit tempo na nižší, což je ve výsledku trochu únavný, ale za ty společný chvíle to stojí :)

Nasr*t! Se ženskou je poloviční zábava za dvojnásobek peněz.

;)…neinstalovat ji tachometr na kolo (a realnou vzdalenost delit 2) + prislib a relne i tlacit do kopcu.

no tak třeba moji přitelkyni se strašně zalibil full (180/200) pry je to mnohem lepší než celopevňák :D takže když si chci společně vyjet tak ji podstrčím FR a ja si jedu na MTB :) a oba jsme spokojeni :)

A jinak plati to co řekli ostatní, nějaké zajímavé místa kde se dá zastavit (od osamělých tak třeba zahrádka nebo tak :)

:-) … blazen :-) … nech ji doma (nebo nekde jinde) a jed sam … vzajemna kompatibilita v teto veci vyloucena. A ti co rikaji ze dosahli uspechu tak vzdy jen tak, ze slevili z toho co delali (pokud neco rozumneho delali) …

Jezdit s holkou FR/DH je náhodou výborná věc, akorát musíš natrefit na takovou, co umí. Tu mojí sem k tomu před rokem přived já a teď v Kanadě na Santovi mě skillově prakticky dohnala, resp. techniku má objektivně horší, ale nějakym záhadnym způsobem mi v terénu dost uvisí. Takže čas strávenej spolu + má mě kdo posbírat, kdybych se někde rozsekal, takže se vyhecuju na věci, který bych sám nezkoušel.

Někteří by spíš potřebovali poradit „jak nedemotivovat“. Motivaci zvládám velmi dobře sama, někteří chlapci/muži mají ale schopnost od zájmu o společné vyjížďky odradit :)