Ahoj,
jak řešíte situaci, když jedete po lesní pešině s kopce, celkem to valíte, vlítnete do zatáčky a místo pevnýho podkladu je tam 20 cm písku? Existuje nějaká technika jak ten písek co nejlíp a nejbezpečnějš projet, tak aby se člověk nezastavil a neskončil na zemi?
dík Z.
váhu přenést na zadní kolo aby se přední nebořilo a mohlo zatáčet.
Wahoo SPEEDPLAY POWRLINK ZERO DUAL nášlapné pedály s wattmetrem
25 199 Kč
MOC 25 499 Kč
Ale zase ne příliš aby se nepodsmeklo.
A uvolnit se trochu – nedržet tak křečovitě řídítka, kolo si cestu najde.
Pomůže i vozit správně nafoukaný = nepřefoukaný pláště – víc se rozplácnou a tolik se nezaboří.
S piskem v zatacce uz nezatocis, pokud nejedes odpovidajici rychlosti. Jedine prenest vahu dozadu a zkusit neco vykouzlit, jestli se predni chytne. Pripadne zasmykovat zadnim, trochu to srovnat, ztratit rychlost a pak pokacovat. Obecne na pisku moc nezatocis i kdybys mel fattbika, protoze budes slajdovat po te svrchni sypke vrstve.
Hlavní je stihnout zařvat aspoň „DOPRDELE“ (Ostraváci mají výhodu, mají to kratší)
Tohle často bývá na pískovcích, třeba č.ráj..:)
Do zatáčky : uvolnit se nekřečovat, neklopit, přibrzdit, držet co nejpřímnější směr
Rovně : i to ve hlubokém písku dokáže pěkně hodit:) srovnat se, nezatáčet, odlehčit předek, držet pevně a rovně rodla
no, mě se to stalo včera na Kokoříně, tam je to taky samej písek. Asi bude příště lepší než se snažit o projetí, když se budu snažit o bezpečný zastavení. Jak čtu diskuzi, projet pískem se téměř nedá.
Ale da, jen proste uz moc nezatocis. Viz https://www.youtube.com/watch?…
Ta žiletka to krásně prořízne, na biku je to občas jak na bruslích i když je člověk nad zadním kolem :-)
Clovece, jezdim oboji a ve finale je to chovani a reakce na pisek prakticky stejna.
Moc toho na žiletce najeto nemám, takže nedovedu posoudit, jen mi logicky přišlo, že se bike tolik nepropadne..
jenže žiletka se právě prořízne až na tvrdej podklad a úzky gumy nekladou takovej odpor. Bike zůstane nahoře na písku a širší gumy kladou větší odpor.
Jenže tak „zaříznutá“ žiletka o to víc tancuje jak splašená kráva. A o to víc se to musí „dávat“.
Musíš furt šlapat, furt, jak zpomalíš, tak kolo na ramena… Ale dá se to, nejel jsem teda ve 20cm.....
No však jo, dyť píšu „musíš dávat“ ;-)
Včera jsem pár takových úseků jel, píseček s kamením nahoru a dolů (přejezd hráze), je to zábavné. Co už zábavné nebylo, byl ten defekt, co jsem v tom chytl. Zmijáček, chtělo to ty silniční pláště víc nakrmit. :)
Aspoň jsem vyzkoušel novou pumpičku…
prořízne, ale jen trochu, né když vjedeš do 10cm písku
Jsem se jednou takhle prořízl na bajku. Rašelinou. Až po horní rámovou trubku :-D
:D
sak presne to scoty popisuje. dobrzdit po tecne. ;-)
Jde to, neměj strach. Platí to, co to radili kluci tady ve vlákně. Moc nad tím nemedituj, neboj se toho a prostě klidně jezdi – jde to! Za sebe jen dodám, že není ideální mít před pískem až příliš nízkou rychlost a moc lehký převod – ztratíš tak potřebnou setrvačnost a lehkým převodem se jenom víc zavrtáš (tím samozřejmě nemyslím, aby lidi po Kokořínsku lítali jak splašený a zabili se někde o strom; jen nebrzdi na minimum rychlosti, protože to pak určitě zapadneš jak vlastenec od Raise)
Záleží dost na tom, jak je písek mokrý. Kokořínskem jsem jel skoro stejnou trasu před 14 dny a včera. Poprvé to bylo asi hodinu po přívalovém dešti, všude čerstvě naplavený písek a přední kolo si skoro pořád dělalo co chtělo a často jsem musel i zastavit. Včera byly stejné úseky ve větší rychlosti úplně v pohodě, jen to občas trochu plavalo, ale zábava.
Otázka je, co myslíš tím valit z kopce. Poprvé bylo 15 km/h moc a podruhé jsem si troufl tak asi na 25–30 km/h maximálně.
S vodou nastupuje takový „písečný paradox“. Při lijáku a těsně po něm je z písku kaše a chová se podobně jako bláto. Ovšem už pár hodin po dešti vrstva mokrého písku ztuhne a po dobu než znovu vyschne mnohem lépe nese a neboří se. Když je dlouho sucho a horko, tak je písek nejzábavnější…často vidím slečny v návějích kolem Kosti v Ráji s plnou pusou písku..:)
Na Kokoříně je písek všude, mám to tam docela projetý a za mě nezmatkovat, držet co nejpřímější směr a nechat bike jet, pokud to trefíš v nějaký palbě tak váhu hned dozadu, jakmile to nechytneš, letíš setrvačností dopředu a pak s tím už nic neuděláš.
Obecně – neposrat se je základ úspěchu :)
no nevim, jazdec nemusi robit vobec nic, to bajk a predne kolo urobi vsetko za neho :) priamy smer sa vtedy moc drzat neda, koleso tancuje a konci to drzkopadom
Přesný návod ale často je to do p.dele a modleni…jinak často vyskytující problém v Raji a v Polabí
V pisku se jezdit neda a kdyz uz do nej vjedes tak spadnes
Pěkný kurevstvo jsou po dešti takový ty splavený jazyky(odplavenej písek s hlínou),ať už mokrý nebo suchý.A taky třeba na polňačce slunkem prudce naschlej povrch po dešti,vypadá to dobře ale pod tím je skoro tekutý blato.
Ale da,jazdim tam skoro denne.
Na to platí, a je ověřeno, Clarksonovo ,,Speed and power" :D
Docela si neumím představit, že bych při vyjížďce o písek nezavadil. Po mnoha letech ježdění tady v okolí ČL s tím mám nějakou zkušenost. Jak už tady padlo, v písku (hlubším než pár cm) se prakticky zatáčet nedá. Snad jen jednou se mi podařilo projet zatáčku s ladným driftem přední kola :-). Nejdůležitější je tedy pevně držet řídítka, nevlnit se a snažit se jet co nejpříměji. Což je v zatáčce problém a tak nezbývá než zpomalit.
Vacsinou to spomali samo a obcas s plnou hubou piesku ☺
