mám nějakou lehkou depresi. všude se to hemží divnýma rozměrama kol, ještě divnějšíma geometriema, hromadou pastorků vzadu a jen jedním převodníkem a přitom to není sjezďák ani nic podobnýho… kolik tu je lidí, kteří stále jezdí na kolech a komponentech z přelomu milénia či ještě starších a jezdí tak schválně a s radostí, nikoli z donucení?