Koupě nového kola

Nemusíš nutně dávat jiné ráfky, nejezdíš takové peklo. Problém plášťů není při Tebou pravděpodobně dosahovaných rychlostech šířka, ale jejich hmotnost.

Typicky se používají trekingové pláště s protiprůrazovou ochranou. Takže pod středem běhounu při rozříznutí uvidíš vlepenou vložku, která do nějaké míry zhoršuje jízdní/odporové vlastnosti a zvyšuje při vlastní deformaci odpor. (Třeba v některých silničních galuskách se dá najít podobná, ale tenká a tvrdá karbon-kevlarová.) Dalším atributem omezujícím riziko poškození je množství gumy/pryže, použité nosné tkaniny a drátová patka. To všechno zvyšuje odolnost, ale zároveň i hmotnost. Proti tomu dražší široké pláště budou mít kevlarovou patku, tenčí tkaniny z více vláken (TPI), méně gumy, žádnou nebo tenkou protiprůrazovou vrstvu.

LandCruiser má cca 750g. Tam se hraje na nezničitelnost, hmotnost je vedlejší. Na druhém konci je G-One se 426 g. Na ten už je třeba trochu brát ohled, aby jej člověk nezničil.

Základní Mitas 35 mm už má „jen“ 570 g. Ale proti tomu od téhož výrobce X-Road se 310 g už je zase úplně jinde (mají do 320 g, v popisu nelžou).

Na kole na obrázku mám záměrně Author/Panaracer Rolling Stone (648 g), padly za vlast, budou tam znovu. Při šířce 42 mm jsou ale pořád tak nějak hmotnostně v toleranci, cením si na nich jiných vlastností. Manželka má na kole podobně široké Marathon Supreme Evolution podobné a ty mají 490 g a hlavním požadavkem bylo, aby moc nedefektily a hodně jely, což platí. Oba máme obuto na starých ráfcích, já 19 a ona možná jen 17 mm. Podstatné je nebýt dobytek při jízdě v nerovnostech a pláště zbytečně nepřefukovat.

P.S: Krom hmotnosti jako takové má vliv i konstrukce a použitá směs. Kvalitnější (dražší) lépe jedou a lépe drží, ale více ubývají.

Pokud bych stavěl „sportovní“ trekingové kolo, tak jednoznačně na bezduše, pocit z jízdy to posune jinam. Zase – podle jízdní techniky a použití. Bezduš na soumarovi mi moc smysl nedává.