Kudrna

Co se přesně stalo a kdo to byl asi nevíš? Možná jsem ho znal. Můžeš mi to poslat i soukromě.

Jinak Extremtour ty akce neopakuje a jezdí se vždy trochu něco jiného. Jako průvodce tam byl s vámi Láďa Lomský?

Obecně (Kudrna, Extrem Tour, Adventura): je daná nějaká základní trasa především tím, že je jasný místo (kemp), kam má člověk večer dojet. K cíli vedou většinou volitelně tak 2–3 trasy (liší se náročností), ale člověk si může vymyslet vlastní, nebo prodloužit nebo cokoli. Většinou platí, že je dohodnutý místo a čas někde na trase, kde čeká bus (možnost jídla, pití, převlečení, nebo to i pro ten den zabalit). Bus (mikrobus) veze všechny věci do dalšího kempu, takže se jede úplně nalehko. Některý cestovky ráno dělají snídani (Adventura, Kudrna), výjezd je individuální, jak kdo chce jede sám nebo s kámoši. Cestovka připraví mapy se zákresem trasy a profilem, často i GPS data. Někdo dělá i večeře (což není špatný).

Pyreneje: atmosféra byla fajn a lidi v zájezdu taky, všichni měli vcelku solidně naježděno (jak moc netuším). My jsme za 8 jezdeckých dní najeli asi 1050 km a nastoupali 24 000 výškových metrů (ale nesvezli jsme se busem ani metr a spíš jsme etapy ještě protahovali, šlo by to i zkrátit). Doporučuju hlavně vhodné převody (Pyreneje mají občas docela prudké stojky), pro hobíka určitě kompakt a kazetu s převodníkem alespoň 27–28 (jasně, jsou borci, co to v pohodě vytočí na klasikách a třiadvacítce…). A dva košíky na bidony, třeba Baskicko je hodně suchý a řídce zalidněný, voda je občas problém.

Pyreneje obecně (byl jsem tam na kole třikrát): parádní hory, liší se španělská a francouzská strana (španělská suchá a horká, míň lesů), při přejezdu od Baskicka k Středozemnímu moři se výrazně mění charakter hor. Proti Alpám možná občas někde horší asfalt, málo aut, méně hospod.

V podstatě už všechno řekl kolega. Určitá fyzická kondice je potřeba, ale nějaký extra nájezd není nutný, obzvlášť když třeba děláš i jiný sport. Já mívám obvykle před takovými akcemi najeto 1000–1500 km (jezdíme většinou v druhé polovině června). Převod vozím nejlehčí 34–28 a využívám ho docela často. V Pyrenejích jsou kopce až na vyjímky do 13% max, takže by to šlo i na těžší, ale člověk se na tu 28ku tolik nenadře.

Na doprovodný autobus a smluvené místo na trase bych se na 100% nevázal. Autobus může mít poruchu, zabloudit atd a je dobré s touhle alternativou počítat a vzít si sebou dostatek jídla, vody peněz popř. oblečení.

Jinak bych ještě doplnil, že v Pyrenejích se volně pohybuje (často i po silnicích) domestikovaná zvěř (ovce, krávy, koně), tak je dobré s tím počítat. Nepříjemné pak bývají husté pyrenejské mlhy, hlavně v západní části pohoří. Na východě zase vedra. Východní Pyreneje jsou celkově vyprahlejší a méně zelené a podobné rozdíly jsou mezi španělskou a francouzskou stranou, jak už zmínil Glum.

Zásadní problém podobných akcí vidím v poměrně značné nejistotě, zda se zájezd vůbec uskuteční. Až na vyjímky se přihlásí málo lidí a pak se ze čtyř zájezdů do různých destinací udělá jeden náhradní nebo se úplně zruší. Já se hlásil na zájezd s Kudrnou 3×, z toho dvakrát se zájezd zrušil a jednou jsem jel na náhradní, takže jsem se vlastně vůbec nedostal tam, kam jsem chtěl (i když náhradní zájezd byl výborný). Do Alp, Pyrenejí a vůbec do světa tak jezdím s mini cestovkou Cyklotour.sk, která bere skupinu max 8 lidí a zájezd je sestavený de facto dle požadavku klientů (na míru).

Jinak, atmosféra zájezdů bývá pohodová. Silničáři bývají obvykle vcelku zdatní, ovšem na bajkových zájezdech není vyjímkou naprostá fyzická nepřipravenost třeba poloviny klientů. Když jsem byl před pár lety s Alpinou ve Švajcu, tak ze dvanácti bikerů bylo schopno objet program jen cca 6 cyklistů. Zato třeba na silnici v Pyrenejích to byla prestižárna, než se dojelo zvlněnou krajinkou pod Aubisque, byl průměr kolem 33 km/h :-).