Koupil jsem kolo s brzdami MT500 a kotouči RT56. Brzdí dobře, podle mne, protože jsou to moje první hydraulické kotoučovky. Akorát po sjezdu po silnici z Komáří vížky se ke konci asi utavilly a přestávaly brzdit a vydávaly nepříjemné zvuky (je to 14% sklon). Podle rad z tohoto fóra už mám nachystané třmeny Deore M6000, abych mohl mít lepší kotouče i desky, ale vrtá mi hlavou jedna věc: destička B01S má plochu 420 mm2, tedy přibližně, kdybych to bral jako obdélník 15×28 mm, kdežto destička G03S u brzd Deore má plochu jen 319 mm2 (11×29). Logicky by tedy levnější brzdy měly mít větší účinnost. Vše okolo kotoučových brzd se teprve učím a jsem zvyklý všechno rozebrat detailně. Otázka: projeví se větší plocha v praxi v účinnosti brzd nebo se to nepozná? (Možnost použití syntrovaných destiček neberte v úvahu.)
Plocha brzdových destiček
13 nepřečtených-
-
Ti nevím, fyzika 6. třídy
Napiš si do taháčku: menší brzdná plocha, ale větší tlak, větší účinnost a taky opotřebení :-)
-
Brzdová páka je stejná u brzd MT500 i deore, kde vznikne větší tlak? Já si napsal do taháčku: větší plocha=větší tření.
-
Řešíme plochu brzdných destiček při daném (stejném) tlaku. Představ si fakíra. Hřebíková postel je brzdná destička a jeho záda jsou kotouč. Když tam bude jeden hřebík (malá plocha, extrémní tlak jeho konstantní váhy), propíchne mu to záda. Pokud hřebíků bude větší množství, tlak jednotlivých hřebíků nepřímo úměrně klesá počtu a může si v klidu lehnout…
-
Tlak je sila na plochu F/S. Z toho vyplyva ze mensi deska vyvine na plochu vetdi tlak.
-
Hezky vysvětleno.
-
-
MTBIKER doporučuje -
-
Velikost tření nezávisí na velkosti stykové plochy (pokud stykový tlak nepřestoupí pevnostní meze materiálů).
-
To neplati uplne. Kazdy material ma koeficient treni zavisly na tlaku a teplote. A nebavime se o tlaku na urovni unosnosti daneho materialu. Nicmene ten vliv neni vetsinou nijak dramaticky a poradne je poznat prave az na limitu materialu. Ale je to ten duvod, proc nektere desky po zahrati vadnou a jine naopak po zahrati brzdi lepe (a vadnou az pri hodne vysoke teplote).
To stejne plati pro tlak, ten ale u brzd nebyva tak velky aby to melo zasadnejsi vliv. Trochu je to poznat u hodne odlehcenych kotoucu, kde je stycna plocha o dost mensi a brza trosicku hure brzdi.
Proto bude vetsi desticka na zacatku kopce vesmes stejna jako mensi desticka, ale dole bude brzdit lepe, protoze diky vetsimu mnozstvi materialu zvladne absorbovat vice tepla a pomaleji vadne. Zaroven na mensi zvadlou desticku i vic tlacis, cimz se efektivita brzdy dale zhorsuje. V extremu je to pak totalne utavena brzda, kdy tlacis na paku jak chces a stejne to nebrzdi :)
-
Nejsme ve sporu, tvrdíme jinými slovy to stejné. Třecí síla závisí na síle a koeficientu tření. Stejná síla a větší plocha = menší tlak, a naopak. Bavit se v tomto případě jen o tlaku je trochu matoucí, ten je uvnitř systému a vyvolává sílu, která působí na destičky..
-
Neber to jako spor, spis jsem to myslel jako takove doplneni :)
Jeste k tomu tlaku, bavim se o tlaku mezi deskou a kotoucem. Podle zjednodusene fyziky na nem nezalezi, nemel by ovlivnovat treni (proto jak pises, mala a velka deska pri stejne sile od pistku budou brzdit stejne, prestoze mezi malou deskou a kotoucem bude vyssi tlak).
Realne tam ale nejaky vliv je, jen neni moc velky a urcite neni linearni (2× vyssi tlak = 2× vetsi treni a brzdna sila). Pokud bychom ale vzali velke desky na plnem kotouci a porovnali to s malyma deskama na hodne derovanem kotouci (oba pripady se stejne velkym piskem), uz bychom mohli poznat rozdil v brzdnem vykonu (a odpovida to i recenzim, kdy u ultralight kotoucu casto pisou, ze brzdi o neco mene).
-
Souhlasím. Těch vlivů tam bude mnoho, mezi jinými i teplota, jinak řečeno chlazení, resp. přenos teploty od destiček pryč. Důležitější než velikost destiček (plocha) bude jejich materiál (koeficient tření) … a pak to chlazení destiček i kotouče..
Vyměnil jsem destičky a kotouče SRAM (Centerline) za sadu Galfer. Kotouče proti Sramu mají víc děrování, ale subjektivně bych hodnotil nárůst brzdné síly tak +25%.
-
-
-
-
-
Je to kontraintuitivní, ale je to tak. Třecí síla nesouvisí s velikostí třecí plochy, ale jen s tlakem a koeficientem smykového tření. Proto taky mohou existovat extrémně děravé brzdové kotouče, které přesto brzdí. Konkrétně u brzd hraje velkou roli teplota, která souvisí se změnou chování destiček. Organické desky po zahřátí vadnou víc než sintrované. Děravé kotouče se líp chladí, což je opět žádoucí. Některé desky mají z tohoto důvodu chladiče, jiné je nemají protože jejich složení to třeba nevyžaduje. To už jsou triky každého výrobce. Každopádně do hry vstupuje spousta proměnných, kde velikost destičky může mít určitý vliv, ale není to nějaká úměra ve smyslu větší deska = větší třecí síla. Takhle nás to ve škole neučili (i když uznávám, že je to první věc, co člověka napadne).
-
Jak už tu padlo. Dost podstatný problém (hlavně organických) desek je přehřívání. Takže spíš než nové třmeny pomůžou desky s chladičem, metalické desky s chladičem, větší kotouč.
-
