Rozmyslam o novych kolesach a o vypleteni z plochych dratov konkretne DT Aerolite. Aky je ich vyznam na MTB kolesach kde aerodynamika asi moc ulohu nehraje. Ake su ich vlastnosti v porovnani s kulatymi dratmi. Momentalne jazdim 28 x DT supercomp a po asi 12000km je uz vyplet riadne vymackany a to som dost lahky jazdec (65kg) a nejazdim ziadne extremy. Planujem vsak prejst na 32 dratov asi. Bude vyplet s plochymi tuhsi? Bude mat dlhsiu zivotnost? Ake su vase skusenosti? Vdaka za nazory.
Ploche draty na MTB
273 nepřečtených-
Anketa: Ake DT draty su najsamlepsie?
-
Přidávám se k dotazu, váhu mám ještě lehce nižší a docela by mě fakt zajímalo, jestli ten přínos ve vyšší tuhosti do záběru vyrovná to, že ty dráty (aspoň co jsem koukal) bývaj při stejný ceně těžší. Aerodynamika by mě taky zajímala… Říkám si, že firmy jako Mavic a Fulcrum asi ví, proč tam cpou ty placatý dráty, jestli ty tenoučký dráty u gramařskejch výpletů už nejsou příliš na úkor tuhosti nebo kvality, jak se to u ultragramařskejch dílů za nízkou cenu občas stává.
-
Mám dráty DT New Aero 2.0/1.0 mm – 14/19G ploché na ráfcích DT Swiss XR4.1d a 28 drátů.Jsou o dost tužší než když jsem měl na stejných ráfcích 32 kulatých drátů .Vůbec to nemusím centrovat a i při jízdě ze sedačky dost drží a to mám cca 85 kg.sice jsou těžší než klasické DT revolution ale opravdu podrží.O žádněm aerodynamickém odporu či pomoci jsem v lese nevěděl a ani neřeším.Sice už jsem dva utrhl o klacek v lese ale není problém přes Boticco koupit náhradní.Jeden kousek stál cca 80 korun.:-)))
-
No, jenže za ty peníze už jsou Sapim CX Ray. To už je právě ta cenová kategorie, kam se asi možnostma nedostanu. A snad už k tomu ani neexistuje rozumná neplacatá alternativa… Mě osobně (nevim, jak zakladatele vlákna), by zajímalo, jak by si proti sobě vedly dráty srovnatelný ceny, jestli by ty plochý byly o tolik tužší a aerodynamičtější, že by to vyvážilo tu vyšší váhu. Prostě jestli mi v kopci víc pomůže, že budu roztáčet o 100g míň nebo že se to bude míň kroutit.
-
Jakou vyšší váhu? Aerolite/cx ray jsou na tom hmotnostně super – stejně jako Revolution, nic lehčího ocelovýho moc není…
-
-
-
široký placatý dráty vypadaj přece cool !
-
No, všim jsem si, že ty na vlastnosti materiálu moc nevěříš :). Ale když člověk začne uvažovat, že rozdíl tužších kol může za celej závod znamenat úsporu energie, která udělá rozdíl mezi tím, kdy člověk závěrečný spurt vyhraje a kdy prohraje, tak už o to prostě jde.
-
No jaká tuhost? I normální drát můžeš pořádně napnout, co to nevydrží je ráfek ;-)
-
Ale přenáší se tam energie, která to kolo namáhá rotačně od náboje na ráfek, takže ty dráty se prohnou nepatrně do oblouku, čemuž plochý dráty (natočený ve správnym směru :)) brání. Otázka je kolik.
-
Myslim ze v rovnakej cene plochy a kulaty drat neexistuje. Cierny Aerolite stoji asi 90Kc NewAero a AeroSpeed okolo 45–50Kc. Kulate stoja max 30Kc. Cize asi to nejde uplne takto porovnat.
-
Pillar Aero 6.5g jeden (416g výplet), 35Kč.
Zeslabovaný kulatý DT SWISS Supercomp (318g výplet), 30Kč.
-
-
To neni pravda, draty at kulaty nebo plochy jsou namahany pouze na tah.
-
Když o tom tak uvažuju, tak je asi docela dost dobře možný, když si uvědomim, jak jsou dráty naproti sobě a že vlastně ten krut se rozloží do jednotlivejch drátů do tahu. Ale zase tam působí to, že se ta síla musí přenášet na podklad a tam působí odporová síla opačně a u tý si pořád myslim, že má na výplet účinek takovej, že ty dráty jdou do ohybu.
-
no to skutečně jdou, pokud máš ráfky s tak debilním vrtáním, že to ani sapimový uchycení nevyrovná.
-
-
-
-
Mě teda taky připadá, že uchycení těch drátů na obou stranách se dá víceméně považovat za kloubové, jelikož umožňuje pootočení a přenáší pouze minimální moment. Takže jsou to vlastně tažené pruty. Pak tedy logicky nemá vliv tvar prutu. Jde jen o modul pružnosti, který je u všech nerezových drátů prakticky stejný, ne? No a pokud je předpínací síla omezená ráfkem a ne dráty, pak rovný i kulatý drát můžeš napnout na jednu a tu samou maximální sílu. No a deformace je napětí lomeno modul pružnosti. Napětí je síla lomeno plocha. Čím větší plocha průřezu, tím menší napětí při stejné síle, takže tím menší deformace. Z toho mi vyplývá, že u tohohle idealizovaného modelu výpletu je tuhost přímo úměrná ploše průřezu drátů (stejně tak ale i hmotnost).
Leda bychom ty uchycení drátů považovali za vetknutí – aby přenášely momenty vzhledem k ose rovnoběžné s osou otáčení..
-
-
tedka když o tom tak uvazujes tak na tom neco muze byt ale…
jaky bude mit vliv na prubeh zavodu vaha a jaky tuhost… nebo aspon v jakem pomeru… je lepsi lehci nebo tuzsi – samozrejme oboji ale to stoji nehorazne prachy :D
-
Viděl bych to tak, že tužší budou mít větší význam. Ale jen v tom případě, že by se ty méně tuhé pod tebou kroutily. Pokud se ale oboje budou chovat stejně, tak bych šel po váze.
-
stesjne na fulovi prd poznam co se krouti co mi propruzuje… :D
jako mam 2 sady kol
jedny „tuhe“ – hope ploche pilar a archy
druhe „mekke“ – AC WCS 717
rozdil cca 150–200g ve prospech „mekých“
a zajimalo by me to jaky je v nich rozdil a jestli je to pocitove znatelne ale nikdy je nepojedu na stejnem kole se stejnyma plastema… takze me to jen tak zajima ktere jsou „lepsi“ ;-)
-
Aby se ti na fullu kroutily kola, tak to by musely být vyloženě nějaké šunky :-)
-
tam se mi krouti uz vidle takze kola fakt nepozoruju :)
-
-
protože ty ráfky jsou ± stejně těžké a největší rozdíl máš na nábách a pak drátech, tak rozdíl například při akceleraci a stoupání bude minimální
-
-
Vychadzal by som z toho ze Aerolite, Revolution a SuperComp su vahovo ±10% rovnake. Mna skor zaujimalo ze ci ma zmysel dat za plochy drat 3×krattolko ako za kulaty alebo ten rozdiel bude v kvalite vypletu minimalny
-
-
No a to je přesně ono… Při stejný ceně můžou bejt dejme tomu 300g kulatý ztenčovaný dráty a 400g plochý, který budou tužší. A teď jde o to, na kterejch bude člověk ve výsledku rychlejší. A tady nastává problém, že podle toho, kolik se na tý trase bude zrychlovat atp. A taky jsem díky tomu pochopil, proč maj továrně zaplejtaný kola uchycení drátů ve směru tečny k tělu náboje a že tam ta tuhost musí být zákonitě vyšší, než u zahnutýho drátu chycenýho jenom do vrtaný díry.
-
zajimava otazka je, jestli budou SLRka lepsi( rychlejsi) nez rucne zaplitane za stejne prachy :)
vahovy rozil bude cca 150–200g
-
Už jsem to tu jednou řešil a nikdo mi neodpověděl :). Dokonce snad ani Hnoj svým obvyklým „za cenu SLRek se dají vymyslet daleko zajímavější kola“ :).
-
ja bych vybiral mezi ZTR nebo SLR nic zajimavejsiho jsem zatim nevidel :)
i kdyz jel jsem XTRka a nechovaly se vubec blbe ;-)
-
-
-
-
-
No a já sem si všiml, že naopak proklamovaný vlastnosti přeceňuješ a seš snadná oběť na vábičky marketingu :o)
-
Kdybych byl oběť vábičky marketingu, tak se buď nechám zmasírovat tim, že čim lehčí tim lepší nebo tim, že SLRka prostě jedou jak z praku a koupím to podle toho a neřeším to tady. Měl jsi mě vidět, jak jsem vybíral foťák, testovací fotky z jednoho serveru za stejnejch podmínek, porovnávání kvality za různejch podmínek, určený funkce, který tam prostě chci a podle toho udělaný bodování :). S těma kolama bych to nejradši udělal podobně, ale nemám ani prostředky ani možnosti koupit SLRka, DT Swiss 1550 Tricon a ZTR Alpine/CX Ray/DT 240s , podrobit je pořádnýmu testování v terénu i na přístrojích a pak jezdit ty, který vyjdou nejlíp :). Proto by mě zajímaly reálný zkušenosti lidí, co už měli tu čest z různejma druhama výpletů.
-
Však jo, každej sme nějakej a já tě chápu, že chceš dostat z techniky maximum .. ale myslim že obecně úlohu matroše přeceňuješ, kor s tvejma 60kg řešit tuhost.. no a nebo naše minulá diskuze ohledně toho našeho rámu .. prostě si nemyslím že „Alpha red aluminium“ je nějakej zázrak a přisuzuju tomu stejný vlastnosti, jako jiným kvalitním hlínám. Pochybuju, že kdybych tě posadil na Meridu/Cube/Scott/Giant (se stejnejma komponentama – záplety,vidle ..), tak bys dokázal naslepo říct, co je tužší :)
-
Pochybuju, že kdybych tě posadil na Meridu/Cube/Scott/Giant (se stejnejma komponentama – záplety,vidle ..), tak bys dokázal naslepo říct, co je tužší :) – souhlas! :)
-
Já skoro myslím, že při přímym přesednutí bych to možná i poznal… Nicméně na výslednym čase by se projevilo to, že ty výše zmiňovaný rámy budou lehčí, než Trekouš, takže výslednej čas bych se skoro vsadil, že by se lišil minimálně. Počítám, že většina rámů velkejch výrobců bude blízko ideálního poměru váha/tuhost, Trekouš dotáhne tu vyšší váhu vyšší tuhostí a Scott bude zase lehčí, ale o něco míň tuhej, tak nějak si to představuju a proto by mi bylo i docela jedno, jestli jedu na Scottu, Cannondalu, Spešlu nebo Treku. Nicméně tady se bavíme o tom, jestli to zvýšení tuhosti dokáže vyrovnat to zvýšení váhy nebo už je ten poměr pro jednu z těch variant míň příznivej.
-
S tebou je to furt dokola. Nižší váhu, na rozdíl od tuhosti, poznáš vždy.
-
ma tezky ram tak to chce nejak ukecat :)
sry JakeF :D
-
a to ještě neví, že stará verze toho rámu (kterou jezdím) má o 100g méně:-D (v ekvivalentních velikostech)
-
ale to zas budes mit strašně mekke, to ti musi žrat tolik energije ze pri slapani skoro couvaš :D
-
jedině tak:-D
-
Ale no tak, už jsem to tu s tou tuhostí rámů vysvětloval… A ty rozdíly v těch rámech prostě jsou, když jsem přesed na starýho Authora a šel ze sedla, tak bylo vysloveně cítit, jak se to kolo kroutí a nechce zrychlovat…
A k tomu rámu, v tomhle směru lidem u Treku věřím, že vědí, proč to dělali, ten rám byl mezi lety 2009 a 2010 předělanej a vzhledem k tomu, že 2011 je stejná, jako 2010, tak se jim to asi i osvědčilo :). Ale počítám, že ten rozdíl bude fakt neznatelnej.
-
ale no tak, srovnávat x let starýho artura s novym trekem … a navíc neporovnatelně lehčim, s lepšíma zápletama, vidlí .. to je asi jasný jak facka, co pujde líp za pedálem a bude se míň kroutit :o)) jenže ty tuhle tvojí zkušenost převádíš na treka jako kdyby to byla modla, etalon tuhosti. Stačí se projet na jiný soudobý hlíně a budeš na tom stejně.
-
Ale nepřevádím… Jen říkám, že něco je tužší, něco lehčí, z logiky věci to vyplývá. I karbec rámy, spousta lidí tu říkala, že když sedla na karbon, tak měla pocit, že má píchlý zadní kolo, když jsem sednul na karbec Trek s nálepkou Gary Fisher, tak ta zadní stavba se ani nehla a o nějakým tlumení rázů proti hliníku taky sotva mohla být řeč. Trek tu tuhost prostě staví nad váhu a je to způsob, jak se dostat k dobrýmu výsledku.
-
lol tak třeba letošní trek 9.8 byl hodnocený jako jeden z nejpohodlnějších ht rámů. že je rám tuhý, neznamená že nemůže tlumit vibrace (v případě karbonu). nechci ti kazit moc radost, ale trek je třeba v usa něco jako tady author:-D
-
Taky nemluvím o 9.8, kterou jsem nejezdil. Ale možná jsem jen prostě čekal, že to bude tlumit víc, zas tolik těch karbonů jsem nezkoušel. Ale rozhodně jsem neměl pocit, že mám defekt… A s tou poslední větou nemám problém, klidně bych jezdil na Authoru, kdyby mi nabídnul slušný kolo cena/výkon.
-
A co si myslíš třeba o A-ray+ ?
-
Myslíš ty jejich nový A-Ray fully? To bych nejdřív určitě zkoušel, ale kdyby mi tu 3.0 nabídli za slušný peníze na SLRkách a s rovnejma řidítkama a to pružení fungovalo slušně (takže asi i s výměnou tlumiče za RP-23), tak bych s tim neměl problém.
-
Ne ne, myslím ten starý hliníkový jednočep s RP2.
Osobně s ním jsem spokojen ( použil jsem jen rám a kola – zbytek směs kdečeho – má to teď cca 12,5Kg a za rozumné peníze ). Problém je v tom, že to nemám s čím srovnat – můj první full.
-
-
-
měl jsem 8500 a teĎ 9,9 a to pohodlí je tam sakra znát, tedy teĎ už mi to nepřijde co jezdím jenom karbon…:)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
O tom právě nejsem přesvědčenej. Lehčí kola člověk určitě pozná při každym zrychlení, ale celkově tužší kola, ve kterejch se bude za každý situace ztrácet míň energie člověk sotva pozná jinak, než na stopkách. Jinak teda nechápu Tvou volbu Fulcrumů, který na tom hmotností nejsou až tak slavně.
-
Pokud s sebou potáhneš více kg, musíš vykonat více práce, tady není co řešit. Pokud ale budeš mít supertuhá kola, která nedokážeš využít, tak přínos proti tuhým kolům nebude žádný.
-
Pokud budu mít o 100g lehčí kolo, tak to taky přímo nepoznám, ale věřím, že tam ten přínos bude. S tuhostí to vidím podobně. Ale sám nevím, kde je ten poměr váha/tuhost, který má smysl řešit a kde už ne. Spousta lidí, co vyzkoušela CrossMaxy, tak říká, jak jdou neuvěřitelně za pedálem. A pochybuju, že to bude jen vahou, která u nich neni až tak zázračná a že by všichni ty lidi měli vrcholnou výkonnost, aby byl u nich ten rozdíl znát. Ale fakt jsou to jen moje spekulace, kterejma se snažim dostat k ideálnímu řešení.
-
-
No právě že jsem poznal to že ty kola jsou o dost tužší než předešlé s kulatými dráty .Váhově byli cca 50gr +/-.Stejné náby DT 240/stejné ráfky XR4,1,stejné pláště NN/RR.Prostě se tolik nekroutí a je to dost poznat.
-
A jsi si jistej, že to bylo jenom drátama, že na tom nemělo podíl třeba větší dotažení, vyšší počet drátů apod.? Já se osobně taky přikláním spíš k plochým drátům, asi holt kola budou o měsíc až dva později, ale na DT Aerolite nebo Sapim CX Ray…
-
No rozdíl to byl dost znatelnej,plochých 28 a kulatých 32.Dotažení bylo cca stejný ale neměřil jsem tenzimetrem.Dt revolution jsem musel v sezoně několikrát docentrovat ale New Aero III za poslední dva roky skoro vůbec.Já ty kola nekupoval ale kvuli plochejm drátům ale proto že jsem měl na Ebay vybraný 3 páry a tyhle vyšli nejlevněji.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Když má člověk svůj den, tak zajede i na starém kanapi :-)
-
poradne si zajezdit na kanapi je nekdy lepsi nez sednou na poradne kolo a vyjet ven :D
-
:) Tak v tomhle souhlas bez výhrad.
-
btw: fakt planujes v KPZ tuhle sezonu zajet v hlavni kategoriji tech 18–29 (nebo jak to tam je) tesne na bednu ze potrebujes tak super kola? :)
-
Uvidíme, jak bude příští sezónu čas na trénink a jak já půjdu výkonnostně nahoru/dolů, když začnu s nějakým promyšlenějším tréninkem a jak dokážu ten režim udržet. Nicméně vzhledem k tomu, že eliťáci maj vlastní kategorii, tak dojet kousek za bednou v 19–29 by nemusela bejt až taková utopie… Ale KPŽ spíš orientačně, uvažuju spíš o ČP XC, zatím v kategorii Open.
-
planujes jet i neco tady v okoli ostravy… ?
-
O ničem nevim, pokud se tam nepojede ČP XC, tak se tam kvůli ničemu nejspíš štvát nebudu, letos jsme tam byli v Rožnově pod Radhoštěm, ale ten si už odpustím, za tu dobu strávenou na cestě a peníze za projetej benzín to nestojí…
-
skoda, zajima me kolik by mi na tebe chybelo ;-)
-
Je mi to jasný :). Jedna možnost by byla Galaxy Náměšť nad Oslavou, ale tam to máme dost daleko oba a je to jeden z těch závodů, kterej se mi sice líbil, ale s klidnym srdcem bych ho kvůli tý vzdálenosti obětoval…
-
zas tak moc cestovat nechi :D jen me zajima jestli me tedka ta sezona pod trenerem nekam posune…
-
Jo, to by mě zajímalo taky… Ale ještě nejmíň letošek si budu jezdit podle sebe, ve svym dosavadnim tréninku jsem měl spoustu mezer a chyb, takže doufám, že příští rok bych měl bejt schopnej tu výkonnost ještě dostat nahoru svépomocí…
-
-
-
-
Šela taky nic?
-
No, mám to nějakejch 360km… Z fotek to vypadá parádně, ale pořád to je pro mě nějakejch 8hodin za volantem a cca 1400Kč jenom benzín. Jednou možná, ale letos budu rád, když se ufinancuje ČP XC a závody, co jsou blízko, ani nevim, jak to budu mít s proplácenim startovnýho, takže s plánovánim vejletů na druhej konec republiky si moc nevyskakuju.
-
Jo takhle. Já měl za to, že ti cestu a startovné proplácí team.
-
-
-
A co Chachar ;-)
-
Co?
-
-
Tak já už se v tom nevyznám… Tady o tom nic neni… Nemá někdo kalendář ČP XC na rok 2011?
-
To není v rámci ČP, ale pokud chceš ČP jezdit, tak todle bys neměl vynechat, vyborná trať, kvalitní soupeři.
-
Letos ho chci zkusit, objet si tratě, vyzkoušet svojí výkonnost, takže mě to kvůli tomu do Ostravy neláká… Zvlášť když by se to mělo křížit s Dobříší, kterou mám za rohem a je to super závod.
Ale nevylučuju to, třeba to bude v nějaký okně, kde nebudou závody a já si třeba rozhodnu udělat výlet na víkend a spojit to se závodem, nicméně neni to priorita a sotva to můžu slíbit.
-
Tak to sebou hoď, moc dní už na to nemáš a navíc při tom sněhu :-)
-
:) pro mě je letošní sezóna už 2011, snad se tolik nestalo…
-
-
-
-
Tak ČP začne 16.4 na Okrouhlé u Boskovic, další jsou (v jakym pořadi nevim) v Chebu, Karlovejch Varech (doufám že bude ta původní trať, loňská byla o ničem), Teplice (to bude mistrák) a Kutná Hora. A jeden mi myslím chybí, ale to už si nepamatuju.
-
Super, dík. Ta Okrouhlá je zas dálka, pak už je to v pohodě… Ale třeba se Nox rozhodne, že si přijde zajet XCčko :). Ještě mimo, když už tu jsi, do kategorie Open nemusim mít licenci ani nic, že ne? Prostě se přihlásim, zaplatim startovný a jedu? Nějak se mi s tou licencí nechce patlat a chci si ty tratě zkusit, než abych se přihlásil na celou sezónu a pak zjistil, že mi to moc nejezdí a že se tam akorát budu trápit.
-
tak daleko bych kvuli zavodu nejel ;-)
-
Je to tahle ( 49°30'27.02"N, 16°43'55.191"E ) Okrouhlá, ne? To máš kousek, ne?
-
cca 150km ne? to je pro me dost :D
ja jezdim zavody jen v okoli :)
-
Já to mám skoro 300km, tak mi to při pohledu na mapu přišlo, že to máš kousek :D. Ale jo, chápu, taky se mi tam moc nechce, asi to spojíme s výletem na Macochu, tam jsme chtěli už loni…
-
-
-
-
Cože? Všechno kromě Okrouhlé je daleko :-D bydlím 10km od ní. Licenci nepotřebuješ, ale zase 2 stovky nebo kolik stojí myslím není tak hrozná investice. Minimálně se dá použít v zimě na seškrabování zamrzlyho okna na autě :-D
-
na ČP XC budeš trpět a kolo taky. Pokud nepojedeš doraz materiálu, nezajedeš výsledek.
pokud máš omezený rozpočet, radši bych se soustředil na závody co vyjdou levněji.
plusem je rozhodně posun v technice, dynamice a síle.
-
Co se tam tak dorasí za komponenty? Přijde mi, že nejvíc se rasí pádama a to zase snad člověk nespadne každej závod několikrát, ne? A co se týče bahna a podobně, tak mi přijde, že to už je jedno, jestli XC nebo 50km maraton.
-
je fakt vidět že nevíš :-)
-
Kdybych věděl, tak se neptám :). Můžeš mi to prosím objasnit?
-
myslí to asi tak, že na XC jako jsou některý ČP klidně několikrát za závod opravdu spadneš a ikdyž ne, tak komponenty stejně dostanou pěknej pohul.
-
-
-
-
On trpět bude, ale že by nějak extra kolo, to bych neřekl
-
při tom kalupu mi přijde, že řadím jako prase, některý kamenitý pasáže jedu tak tak, takže nějaký ohledy na výplety a rozříznutí pláště jsou odsunutý až za „hlavně se nezabít“. Běhání s kolem a sesedání a nasedání – občas si vezmeš o kámen, už sem i protočil řidítka do rámu :)
zbytek je jasnej, ten dostane hlavně při pádech. A na XC to k zemi zasílá i elita, když je bahno, tak i překvapivě často :)
hlavní problém je, že všechno dělám v tepovce nad ANP -nebo alespoň já- a to ta koordinace a uvažování nejsou úplně tandartní
-
Tak plášť můžeš říct kdekoli, to máš fuk. Já to mám asi naopak, že řadím míň než normálně. Běhání za „normálního“ počasí tolik není a těch pádů bych řekl že taky moc ne, ono se podle mě úroveň ČP předceňuje, když i já „netechnik“ většinou všechno sjedu a nic nerozmlátím (stejně tak i přítelkyně).
-
Pokud nejsi vítěz, co si jede v klídku a s rezervou start – cíl, tak XC jedeš nadoraz. A to pak jsi schopen padnout i na rovině. A i když nepadneš, tak často jedeš jinam, než chceš, protože si kolo dělá, co chce. A proto rozkrojíš plášť, rozstřelíš ráfek… :-)
-
nejvíc to ovlivní počasí. Úroveň je mnohem vyšší, než KPŽ, Okolo, Galaxy serie.
-
-
ámen :)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
tabulka drátů DTSwiss
-
Hlavně třetí řádek mě překvapil :o)
-
-
ještě jednou
-
nějak to nejde tak snad ted.
-
Podla toho co som pozeral tak NewAero su 3,3×1,0mm co som si neni isty ci vobec ide prepliest cez klasicky naboj. este by tam mali byt AeroSpeed ktore su 2,2×1,2mm a potom Aerolite ktore su 2,2×0,9mm. Ja som zatial uvazoval len o Aerolite pretoze robustnejsie verzie mi prisli skor na nejake aero kolesa na cestaky…ale verim ze na MTB kolesach vyplet riadne vystuzia ale zase su o dost tazsie hlavne v pripade New aero ktore by mali mat 437g oproti 278gr ktore ma Aerolite
-
Nějak tam nevidim DT Swiss Aerolite, který jsou v tý „top“ kategorii plochejch asi klíčový. A měly by mít 278g při 64 drátech.
-
To bude tím že mám v compu starou tabulku co jsem stahoval když jsem zlomil dráty a hledal co na kole vlastně mám a až Boticco mi řeklo a poslalo přesnej drát co jsem zlomil.
-
-
-
Aerodinamiku u MTB nema smysl resit a pouziti techto dratu ti neprinese vubec nic krome nizke vahy, nedokazes vyuzit jejich vlastnosti. Na MTB je Supercomp ideal. Revolution pro gramareni.
-
S aerodynamikou som pri priemernej rychlosti 20km/h ani neuvazoval:) Ploche ma zaujali preto pretoze su na vacsine „factory“ setov aj od DT aj od ostatnych vyrobcou a preto mi prislo ze na nich asi nieco bude …a hlavne sa mi paci biely Aerolite za nekrestansky peniaz:)
-
I když se na špici KPŽ jedou na rovinkách rychlosti kolem 40–45km/h a na konci rozhodují maličkosti a desetiny? Já bych ani tu aerodynamiku nezavrhoval, z hlediska ježdění pro radost to je samozřejmě nesmysl, ale v závodě to může bejt zrovna to klíčový.
-
Ale na Králi šumavy krásně řežou vodu v potoce.:-))))
-
:) Jestli ono by nakonec nebylo nejlepší jim udělat kapkovitej profil, aby se za nima nedělaly drobný víry, který působí proti směru otáčení :). Asi si to nechám patentovat a za 20 let tu budu tvrdit, jak jste všichni debilové (velký výrobci kol nejvíc), že ode mě ten patent nechcete, protože je to prostě geniální!
-
Máš pravdu, kulatej průřez je v aerodynamice hrozný zlo a eště k tomu ty nesnesitelný vibrace, které požerou snad 50% výkonu :-)
-
Ach bože, ani mi o tom nemluv, každej večer se kvůli tomu bojim jít spát, protože se mi o tom zdá. Ale musí to bejt těžkej úděl bejt o něčem přesvědčenej, že to je nejlepší řešení a on to nikdo nechce chápat (teď to beru z pohledu na tu osobnost, bez nároku na souzení pravdivosti výroku)… Lepší bejt nevzdělaná ovce, co na kolo sedne jenom občas, když jede na výlet :).
-
a to jste jeste nezminili sonicky tresk vznikajici pri zrychleni (treba pri spurtu) a jeho devastujici ucinek na tuhost kol v zaberu! :-)
-
Tento účinek mohou ovšem pocítit pouze dva useři BF.
-
-
-
-
-
-
1" plast bude mit taky mensi odpor nez 1,5" a 1,5 bude mit menši odpor nez 2,1"…
idelani univerzalni kolo asi neexistuje :(
-
A zase jsme u těch podmínek, kde je rozdíl skoro silniční závod a nějaký brutální XCčko, je to jasný, chtělo by to mít 3 sady kol a obouvat podle závodu. (Nebo spíš rovnou 3 kola, že)
-
samozrejme 3 kola :) sady kol by se mi nechtelo menit – vazne ;-)
-
No, já už to pomalu vidim na řešení turistický záplety (Bontrager RL a nějaký odolnější TLR pláště) + výkonnostní/závodní záplety s lehoučkejma pláštěma a měnit to.
-
menit kola resitt jestli mi nebude skrkat brzda… moc se mi to nelibi :D
ja si necham XC fula se ktereho delam AMko :D
a pak celopevnaka ktery se nikomu nelibi
a pak silnci ktera je tezsi nez ten celopevnak a proto se taky nikomu nelibi
ale ja jsem spokojeny a začínam šetřit na velkou vanu :D
-
Seřízení třmenů je u XTček otázka pár vteřin, když to má člověk v ruce. Jasný, je to otrava, ale nemám na to zaplatit špičkovýho závoďáka a ještě k tomu si udržovat fulla na výlety. Plus silničku na tréninky. Jednou určitě, zatím to nejde, tak se musí improvizovat…
-
-
-
-
Ty takový závodník s podporou týmu a nemáš několik sad kol? Já jsem hobbík a s jednou sadou bych tedy nevystačil. Kola dělají kolo :) Univerzální kola nikdy nebudou ideální, to samé pláště, je třeba přezouvat a měnit.
-
Člověk se k tomu postupně dostane, pro mě tohle byla první závodní sezóna, takže jsem byl rád, že mám vůbec slušný kolo. A materiál nefasuju, takže na tu druhou sadu kol si musím pěkně našetřit…
-
-
-
-
-
-
No, k té aerodynamice:
Asi těžko ti tu někdo potvrdí, že pozoroval rozdíl způsobený aerodynamikou drátů. To se dá měřit možná laboratorně, ale při jízdě na MTB působí mnoho jiných (podstatnějších) faktorů.
Jiná věc ale je, že právě dráty výpletu se v horní polovině kola pohybují skoro dvojnásobnou rychlostí, než jakou jede kolo samotné. Proto si myslím, že pokud někde řešit aerodynamiku, tak právě u výpletu (proto na svoje kola pořád cpu pokud možno přímý výplet – ale o tom už se tu diskutovalo).
-
A ještě mě teď napadlo, že čím větší průměr kola, tím menší otáčky při stejné rychlosti a tedy další plus na stranu 29tek.
(ale 29tky tady asi nikoho nezajímají) :D
-
-
Chceš-li plochý dráty za cenu, které tě nezruinuje, pak jedině Pillar 1422.
- Todle je reklamní slogan roku- :-D
-
podle ciselek nevim…, ale asi je vozim co ? :D
-
Jop.
-
ty cisla neco znamenaji nebo je to jen tak ?
-
22 = 2.2mm šířka ploché čáasti.
14 nevím co znamená :-/
-
No asi 1,4 mm – šířku té užší části.
???
:)
-
-
-
-
-
Pillar nepoznam…doteraz som zil len vo svete DT:)A vlastne ani ploche nechcem za kazdu cenu lebo neviem co si o nich mam mysliet…ci to ma zmysel alebo nema aj ked ako som pisal biely Aerolite vyzera fajn:)
-
Pilla je taiwanský výrobce drátů, kvalita se zdá velmi dobrá, cena zcela bezkonkurenční.
Ten 1422 drát má skoro stejný tvar jako Aerolite, ale stojí třetinu cenu…
-
Nemáš je nějak převážený? Ta váha, co jsem našel (6.5g na kus) mě od nich docela odrazuje…
-
Hoši vy se z té hmotnosti jednou poserete :-))
-
Převážím v pondělí.
-
maj asi 300g (64×264mm)
-
-
-
-
myslím, že aspoň 1 alternatíva tu je – CN Aero 424 (2.0mm/0.9×2.2mm/2.0mm) 4.33g/ks (278g/64ks) 1 Euro/ks
-
Kde se to dá koupit?
-
Pěkný data, teď je otázka, co to vydrží za napětí a jak často praskaj…
-
vydrží to isté, čo CX-Ray, napätie rovnaké. Kupujem na actionsports.de
-
-
-
Tak nějak mě napadla trošku kacířská myšlenka a rád bych věděl, jestli to má cenu…
Už je skoro jistý, že si začátkem závodní sezóny budu pořizovat druhý kola (za předpokladu, že se Trek mi uráčí vyměnit rám, co u nich už bezmála čtvrt roku visí :/ ) a zatim to vypadá na kombinaci DT Swiss 350 CL, ZTR Alpine a (snad) Sapim CX Ray. Teď jsem si nějak při brouzdání netem (eeh, teda učení matematický analýzy :) ) všimnul, že ZTR Alpine ráfky se dělaj i na 28 drátů. Mělo by smysl zaplétat zadní kolo na 32 drátů a přední na 28? Slibuju si od toho lehce nižší hmotnost a teoreticky možná i vyšší odolnost ráfků proti podélnýmu prasknutí díky menšímu počtu vrtání. Při mý váze ani ne 65 kg by snad ta trošku nižší tuhost vadit nemusela, ne? Když záběr by šel stejně přes zadní na 32.
A jen tak na okraj, vydrží při mý váze tyhle kola tratě ČP XC i kdybych to někde trošku zprasil? Zase nerad bych měl bilanci ráfek na závod, to bych radši obětoval nějakou tu váhu.
-
Ses zbláznil ne? ČP? Dyt tam všichni vozej minálně archy nebo Deemaxy!
-
Tak mně šlo o to, že nejezdim úplně čistě a moc by se mi nechtělo pak vrážet další peníze do přeplejtání častějš, než dejme tomu jednou až dvakrát ročně.
-
Tak já sem ho odjel celej na ztr olympic a na kola nebylo potřeba sáhnout ;-) Mám 70 kg.
-
Tak to mě uklidnilo, děkuju.
-
-
-
-
Co se ti stalo s rámem ?
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
U mýho úžasnýho Treka jsem po pádu v Kácově (počítám, že sis tady na B-F už někdy všimnul o co šlo :) ) zjistil, že mám lehce ohlou spodní rámovou trubku do boku (bez toho, aby na ní zboku byla nějaká rána). Ale neni ani jistý, že to bylo následkem toho pádu, co přeměřili geometrii, tak to moc hnutý neni, takže to prej mohlo bejt i od výroby (no, toho bych si počítám všimnul, ale je možný, že se ten ohyb tim pádem jenom zvětšil), nicméně rozhodně nevidim moc důvodů, proč by mi to vyměnit neměli.
-
Po padu :-) a nevidis duvod. Trochu vychcanost.
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Ohlá spodní rámovka? :-O Dej foto, to jsem v životě ještě neviděl.
-
Sorry za kvalitu fotky, měl jsem jednu ruku v ortéze, druhou obvázanou kvůli odřeninám a fotila to přítulka :). Ale myslim, že i tak z toho docela jde vidět, o co jde…
-
neskutečne tuhy trek ktery jak si psal vynika oproti ostatnim ramum tuhosti a vydrží :D
-
Myslím, že při nárazu v 50 km/h by se hnulo všecko.
-
to mas pravdu… ale to neznamena ze to tady nemuzu napsat :D
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Já myslim, že když kolo letí v 50ce bez jezdce, tak by se teda rám hnout neměl. Kdybych na něm seděl a vzal to kolem do ležícího stromu přes cestu, tak to beru jako jasný, ale jak jsem psal, soustava 11kg při 50km/h má poměrně malou kinetickou energii a ty síly nemůžou bejt ani takový, jakejma na to působí těžší jezdec při ježdění v terénu naprosto běžně.
-
Lepsi nemyslet nez psat tyhle blaboly :-(
-
Ek=1060J (samotný kolo při 50km/h),
při 100kg jezdci se to vyrovná pádu z 0,096 metru.
-
A to jako znamena co? Ze muze 100kg chlap skocit na ten ram z metru
Svuj nazor sem ti o kus vys napsal a nemam duvod na tom nic menit.
-
Že když kolo by trefilo zeď z 50km/h, tak se přenese stejná energie, jako když s ním 100kg jezdec seskočí z chodníku, to to znamená. A když to kolo šlo do kotrmelců, tak se nikde ta energie nepřenesla ani zdaleka celá, takže ty působící síly byly přinejmenším srovnatelný s těma, co působí během jízdy. Jedině by to mohlo bejt trochu víc namáhaný do krutu, když přední kolo trefilo šikmo zem, ale to většinu tý energie pobere vidle a výplet, ani tam by se neměla přenýst nějaká velká síla na rám. Prostě podle mě při takovymhle pádu, kdy kolo šlo jenom vlastní vahou, se nemá co ohybat rám. Že se ulámou páčky a zlámou brzdový páky beru, ale rám by to měl bez problémů vydržet, protože tam nemá jak vzniknout nějaká extra velká síla, proto je taky dost dobře možný, že ten rám už byl trochu křivej z výroby nebo tam byl nějak oslabenej.
-
To fakt nema cenu. Ale si vedle jak jedle.
-
Dobře, napiš čím, samotnýho mě to zajímá…
-
jestli te to zajima, tak si mel jit na stavarnu :-) nemuzes zjednodusit nekontrolovatelny let kola a spocitat jen Ek a tvrdit, ze to tomu kolu nic neudela…
-
Můžu spočítat Ek a tvrdit, že větší energie se tam přenýst nemohla a shodnem se, že vzhledem k tomu, že to kolo se ještě několikrát odrazilo, tak se ani při jednom dopadu nepřenesla ani zdaleka tak velká. A teď jaký síly by mohly dostat rám, aby se ohnul do boku? Boční rána do předního nebo zadního kola? Nesmysl, obojí propruží výplet a síla na rám přejde minimální, to už i když člověk v zatáčce najede na kořen, tak tam je větší síla. Jediný, o čem jsem ochoten diskutovat, že by to mohlo způsobit, by byla ta boční rána přes pedály, na tu ten rám opravdu stavěnej neni, ale i na to si myslim, že je ta energie moc malá, aby ho opravdu mohla ohnout.
-
-
-
-
Nechci ti nějak odporovat, protože očividně jsi o své pravdě přesvědčen a máš někde určitě popsaný stoh papírů pevnostními výpočty, ale troufám si říct, že při kotrmelcích na kolo působí trošku jiné síly v trošku odlišných místech a trošku odlišnými směry než při normální jízdě, na kterou je rám navrhovaný… Se mi zdá, že si to představuješ jak Hurvínek válku :)
-
A co když je to tak, že to kolo v kotrmelcích už bylo ohnuté a k deformaci rámu došlo v momentě, kdy z něj byl jezdec katapultován. Ono vyrazit 65 kilové závaží ze sedla, to už musí být nějaká síla, nehledě na to, že při havárii působí ta síla třeba z boku a v tomto směru je rám kola úplně papírový ve srovnání se svislým směrem, viz. rámové trojúhelníky.
-
No, tohle už zní pravděpodobnějš a klidně by to mohla bejt příčina… Vzhledem k tomu, že jeden pedál mi vylítnul (asi levej), tak v okamžiku toho odrazu byla moje váha na pravý noze a rám je hnutej doleva. Nicméně stejně si myslim, že by rám (zvlášť od Treku :) ) měl vydržet 65kg na jedný šlapce i s nějakým tím zrychlením. Na XCčku se do pedálů naskakuje, některý lidi kola rozjíždí tak, že se jednou nohou zapřou do pedálu a druhou přehodí, tak takovýhle zatížení tam dělaj 3* denně, pokud jsou o něco těžší, než já.
-
Holt takto se prichazi o iluze ohledne tech snovych ramu znacky Trek:)
-
Se na to vykašlu, koupim si Cube Stereo jako Mlok a budu s tim jezdit pod 30km/h i z kopce, kdo má ty náklady na závodění pořád živit…
-
-
-
-
navrhuju ti test :-)
Teď po vánocích tam tu stovku skoro mám.
Seskočím 20cm obrubník na placku a pak vyhodíme tvoje kolo z auta při 50km/hod proti zdi jo?
Kdo prohraje platí škody :-)
-
Hmm, tak koukám, že mi tam někde uletěla desetinná čárka. Tak bys musel skočit skoro z metru :). Je vidět, že se blíží zkouškový, už neumim ani násobit a dělit… :)
-
Taky nevim, jestli jsi počítal s tím, že když člověk jede na kole, zpravidla se snaží ty rázy tlumit rukama a nohama, takže ta tebou vypočítaná energie není přenesena celá okamžitě, ale formou zrychlení působícího po určitý čas. Jsem silně přesvědčený o tom, že to zrychlení při nárazu samotného kola v 50km rychlosti do zdi je ŘÁDOVĚ vyšší, takže hmotnostní rozdíl hraje až druhou roli. A základní vzorec F=m.a dává jasně najevo, jak zjistit sílu, která rám namáhá. A jak již bylo zmíněno – rámy jsou optimalizovány pro síly, které na ně působí během jízdy. Kvůli snížení hmotnosti jsou v ostatních směrech maximálně oslabené…
Takže abych to shrnul – teorie se spotřebovanou energií při deformacích je zajímavá, ale jelikož zcela opomíjí deformace samotného jezdcova těla, které pohlcují naprostou většinu energie, je absolutně chybná.
-
Tady šlo akorát o modelovej příklad, kterej teda nebyl úplně dobrej, když jsem v něm udělal chybu. Stejně jako jezdec tlumí rázy, tak to kolo nenarazilo do pevný překážky, ale několikrát se od země odrazilo. A jak už jsem psal, tak boční nárazy do kol hodně pobere výplet, takže jedinej náraz, kde by se to přenášelo opravdu natvrdo, by byl přímej boční do pedálu, kterej to klidně způsobit moh.
-
-
no 50km/h na placku znamená pustit kolo z 10m (jestli mi taky neuletěla čárka)
Vtip je imho v tom, jak to křápne. Můžeš mít štěstí a kolo jenom tak poskáče (bude mít dlouhou brzdnou dráhu) a dle terénu může být jen špinavé či poškrábané.
a nebo do něčeho třískne vší silou, což se skutečně blíží tomu vyhodit to kolo z třetího patra. A to se doufám shodneme, že nelze očekávat nulovou újmu.
-
Jo, už jsem si to právě taky našel, proto ta oprava skoku na necelej metr. To jsme si tu včera mohli ušetřit diskuzi…
S tim dopadem je to jasný, jestli se ta energie přenese naráz nebo postupně v menších rázech. V tomhle případě to právě ale byly ty menší.
-
to nemůžeš vědět jistě.
Ono to někdy taky nevypadá.
-
-
-
-
-
škoda, že zde nemůžu vložit fotku jak dopadl můj rám ještě na starém Instinktovi, když letěl určitě menší než 50km rychlostí a dopadl na šutry v potoce. Zohlá vrchní i spodní trubka skoro do pravého úhlu. Problém je, že na ten rám působí síla v konkrétním místě, která způsobí deformaci než na celý rám zatížený jezdcem.
-
-
-
A co potom muj chudak Avalanche, kdyz se popral s mym temer metrakem z peti metru volnym padem?
-
V nebi máte net? :)
-
Nemam tuseni. Dost toho pobrala sedlovka, kdyz se cela zasunula a pak jsem jeste ohnul lyziny u sedla. A rozmlatil helmu. Kdyby se na tom dalo sedet, tak by sem si na ten rentgen dojel sam ;).
-
Moment, chápu to teď dobře, že si letěl z 5 metrů vejšky, nezahazoval jsi kolo a ještě sis pak chtěl dojet do nemocnice? Tak to jsi docela klikař :).
-
Tak nejak. Znovu si to rozhodne nechci prozit…
-
Spoustu je toho o klice, kámoš se letos 3× rozlámal na ptákovině a chirurgie, zatimco já třeba podělal asi 8–9m dvoják, vystoupil šíleně (taky bez zahození, nevim proč…) hlavou napřed, a až na to, že se mě zdály věci sem měl akorát škrábance od představce na krku(musim zaklepat), na kole nic. O měsíc dřív sem jel na malej drop, rychlost 0 (slovy nula), jenom sem jakoby sklouznul s kolem dolu fakt něžně a pomalu, a odepsal řídítka ani sem nevěděl jak.
Podle mě při pádu hraje štěstí obrovskou roli, ať pro kolo nebo pro jeho pilota )
Tak doufám, že bude stát na mojí straně tenhle rok, loni to konec konců taky šlo, z kola sem se na pár tejdnů vyřadil až na uplně poslednim závodě co loni byl )
-
-
-
-
-
-
-
rozdíl bude zejména v tom, ze jezdec působí na kolo silami, na které je kolo postaveno… neřízený let kola a jeho následné kotrmelce působí na kolo tak, jak nebylo konstruováno…
Ale jde souhlasit s tím, že pád kola bez jezdce je jistě lepší než s jezdcem… pro oba :-))))
-
No vetsinou se pada bez kola ze :-)
-
když máš kolo rád, tak se ho nepouštíš ;-)
-
-
Nepůsobí. To kolo samotný má tak malou energii, že prostě boční rána do kola je podobná jako síla, kterou vyvine zatáčení, rána do zadního kola je podobná, jako když člověk vlítne do kořenitý pasáže a rána do sedla je podobná tomu, když člověk ostře dosedne na sedlo. Při pádu, kdy kolo dělá kotrmelce a nezastaví se přímo třeba o strom nebo o zeď, tak se tam prostě nemá kde vzít tak velká síla, aby ohnula rám, natož ve směru, ve kterým by ten rám, vzhledem k jeho profilaci, měl bejt nejodolnější.
-
Nevim jestli to hrajes, nebo jestli je to chronicke, ale rozhodne kolo neni stavene na to aby bez uhony prezilo pad v 50km/h.
Me kolo sletelo asi v 75km z auta do prokopu udelalo par kotrmelcu, vysledkem byla osma na obou kolech, ohle riditka, znicene sedlo, ohla patka prehazky a ohla zadni stavba fullu, jo a byl to taky Trek :-)
-
Tak ale rozdíl 50 vs 75km/h znamená 2,25* vyšší kinetickou energii, to už bych tu ohnutou zadní stavbu odpustil. Ale tohle je pevňák a ta spodní rámovka je nejmasivnější trubka, co na tom kole je, navíc je tvarovaná tak, že proti ohybu do strany je nejodolnější…
-
tak na to určitě stavěná není.
-
-
-
-
-
To je akorát demagogie, počítat zde kinetickou enerii a něco tím dokazovat. To bych klidně mohl v Tvé demagogii pokračovat a tvrdit, že lepší položit hlavu pod gilotinu něž se nechat narazit na mantinel od Jágra :)
-
Počkej, ale tady zase operuješ s tlakem. Nicméně to u kola dost odpadá, když kolo při pádu narazí na zem kolem a když někdo na kolo dopadne (za předpokladu, že nejde dokonale čistě na obě naráz, pak by to teda bylo 20cm :) ), tak je to velmi podobná situace. Proto jsem taky řikal, že ta spodní rámovka na sobě nemá šrám od boční rány! Kdyby na ní byl šrám, že dostal rám ránu do spodní rámovky, tak neřeknu ani slovo, ale ta je netknutá. Kdyby to tak bylo, tak se můžem bavit o tlaku. Takhle na to působily síly akorát od kol a od řidítek, maximálně ještě od šlapek do boku, tam už by se o nějakým namáhání špatným směrem mluvit dalo… Nicméně ještě u starýho měkkýho authora jsem zkoušel držet řidítka a stoupnout si celou váhou z boku na kliky, abych zjistil jak moc je měkkej a ten rám bez problémů propružil a vydržel to (ta síla bude srovnatelná). Pokud mi chceš říct, že Trek by se při tomhle testu měl ohnout, tak to snad nemyslíš vážně.
-
divím sa, že ťa ešte nenapadla nejaká takáto teória:
Tá spodná rámovka mohla priamo dopadnúť na nejaký kameň/koreň, ale vďaka extrémne kvalitnému/odolnému/dlhodobo vylepšovanému laku čo dáva Trek iba na top-end hliníkové rámy sa tam neobjavil ani škrabanec :)
-
:) Kořeny tam nebyly a o extrémně kvalitním laku Treku jsem nenapsal ani slovo, protože vim, jak ten můj vypadal. Dát mu takovou ránu šutrem, tak to je na laku poznat velmi snadno :).
-
-
Klidně můžeš mít pravdu, ale v tom případě už bych si nekupoval šíleně drahá kola značky Trek a Scott a za 50 tis. bych stavěl výrazně lehčí kolo. Docela se mi zdá, že ty drahá kola jsou pro potřeby závodníků velice průměrná až podprůměrná. Už jenom svou hmotností, která je dimenzovaná na tlusté Amaričany a Evropany, kteří do kopce a v posteli nemohou a vynahrazují si to jízdou z kopce.
-
Moment, ty jsi proti Scottu? Vždyť to jsou zrovna docela lehoučký kola, ne? Zrovna Scale v karbonu je jedno z kol, o kterým bych hodně vážně uvažoval.
-
Samozřejmě, že jsou relativně lehká, ale katalogové ceny atakující hranici 200 tis. jsou trošku úlet. Scott Scale 20 v. 2011 79490 Kč osazeno kompletně sadou XT. Katalogová váha 9.7 (bez pedálů, malý rám, plus trošku lhaní), takže za 80 tis. jsi na na 10.5 kg a jako bonus dostaneš křivý rám :) Za 80 tis. by to kolo mělo mít určitě pod 9 kg, když bude odolné nebo pod 8, když zariskuješ a nebude Ti vadit menší životnost komponentů. Jejich letošní top model je za 250 tis. (Scott Scale 899 2011) bez pedálů a s Furious Fredy, taže bude mít přes 8 kg v reálu :)
-
Tak katalogový ceny komplet kol bych vůbec moc neřešil. Rám a stavět, stejně je to celý zabitý, když tam nacpou 3*10 Shimano…
-
Mimochodem, to je ten Scale 20 za ty prachy docela těžítko, když si vezmu, že to je karbec a ještě se silničním sedlem.
-
To je ten po… marketink. Oni mají na klikách trojpřevodník, uprostřed nechají 32z, ale velkou dají 42, takže 30 převodů a přitom si z kopce pohoršíš :)
-
Je to jako u Škopků: Když oni 2×10, tak mi 3×10!
-
MY, sakra
-
-
sakra marketinG
-
buď v poho, i „marketink“ je přípustný ;)
-
-
Já jsem z toho systému Shimana dost znechucenej, 3*10 je nesmysl a na XTRko nemám. Což mě docela mrzí, když už přešli na 1:1 poměr. Takže holt budu muset na Sram…
Jeden hezkej rám Scale se teď válí na CB za necelejch 12, sice opravovanej, ale to bych asi po vyzkoušení zkousnul. Kdyby mi odmítli vyměnit ten rám, tak ten by mě docela lákal…
-
Kurnik to sou zase kecy :-(
Co ti brani udelat z 3×10 2×10?
Staci na smyku zablokovat 3 polohu a pouzit vhodne kliky bud od Sramu nebo poladit placky.
-
Jako bych to nevěděl… Ale nepřijde mi to ani extra finančně výhodná volba a vypadalo by to dost hnusně, to kombinovat. A důvod proč stavět by byl hlavně v kolech.
-
Dalsi nesmysl. Kdyz sundas placky a prodas tak za to koupis v klidu 2 nove od Gebhardtu a mas cistou sadu. Ale ty furt jen vymyslis nesmysly a hledas problemy :-)
-
Na druhou stranu, kdyz uz je to shimano, davat tam sram kliky je prasarna. A resit uz u novych klik prevodniky (a jeste k tomu treba gebhardt). Uplne souhlasim s tim, ze 3×10 je pro zavodni pojeti XC naprosta kravovina. V tomhle u me Sram dost zabodoval a Shimano razi svoji, podle me nesmyslnou, cestu.
-
Jestli je 3×10 nesmysl je jina vec. Jen pisu ze to jde jednoduse resit. Ja vozim 2×9 uz 8 let :-)
-
-
A proč bych si měl kvůli tomu kupovat kolo na blbý sadě a radši si to rovnou nepostavil na kolech podle sebe a sadě dle libosti nakombinovaný X9 a X0? Řešit převodníky u XT by cesta možná někdy byla, ale když to člověk dá na pozici střední a malý, tak to vypadá hnusně, navíc třeba já o tom uvažoval a u toho rámu je tak málo místa, že by se to tam nejspíš vůbec nevešlo a i kdyby náhodou natěsno jo, tak bych z toho měl dost blbej pocit… Kupovat kolo na 3*10 by byl pro mě fakt nesmysl.
-
Jasne vsechno je nesmysl jen ty mas pravdu. Si kup co chces. A jezdi na cem chces. Stejne ti nejde poradit protoze vis vde nejlip sam.
-
Co blbneš? :) Já si rád nechám poradit, ale teď fakt nechápu, o čem diskutuješ. 2*9 jsem uvažoval, ale v tom rámu je málo místa a co se týče tý koupě vs. stavby, tak přece nebudu kupovat kolo na XTčku, abych na něm moh rovnou měnit kola a kliky vyměnil za Sramy, což by mi přišlo designově dost ošklivý, no ne?
-
tak kup XTR 2 krát deset a máš to …:)
-
Jasný a k tomu Cannondale Flash rám, karbec lefty a DT Swiss XRC 1.2 kola. Kdybych měl na nový eRko, tak už dávno jezdím na XX. A vůbec nevim, co tu řešíme, já žádný nový kolo stejně kupovat nebudu, maximálně kola a rám a na tom dám třeba těch 2*9 když se to tam vejde, ale nějak na tom nelpím, stejně tam peru španěla i s trojplackou a nějak mě to dvakrát netrápí.
-
SRAM XX jě akorát dráhá sračka jako dávat 7000za kazetu to fakt ne..a jezdit na tom závody už vůbec ne..
-
:D
-
Chceš radu ? dám ti radu CANNONDALE „NEBRAT“
-
-
-
-
No u toho sramu je to delany stejne jako ta kombinace malej stredni u prestavby z shimana, akorat tam neni skok na pavouku po velke pile. Navic kdyz to chces na nove, nestandartne rozteci, tak proc ne:)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Chtěl bych po letech oživit tohle téma … a dobrat se k nějakému závěru :D K čemu jsou dobré ploché dráty? :)
Na takové to trailové ježdění uvažuji o kolech Mavic Crossride, a ta mají ploché dráty. Nějaké reference na tato kola? ;) Díky
-
Jo, že se to kroutí (měl jsem ročník 2007), na druhou stranu drželi jak židovská víra. A mini problém byl s ořechem, musel docela často mazat.
-
v těchto kolech na parádu :D
-
A jaký účel mají u nějakých jiných kol? :)
-
-
-
Máte někdo zkušenosti s dráty Pilar PSR 1423 a 1432. Budu to dávat má silniční kola. Stojí 20Kč kus. Je to zajímavá alternativa k DT AeroComp
-
jsou slusně kvalitní a hodně tuhý, ale jsou váhově skoro jako klasika kulatý 2ky… na 27,5ky na pár, mi 64 drátů vážilo přes 430gr…
-
Váha mě nevadí. Budě to na 20/24 drátů a původně jsem chtěl plné 2mm Sapim. A teď přemýšlím, co bude co do tuhosti lepší. Plné 2mm nebo 1423?
-
placaty jsou vždy lepší…
-
Tim si nejsem právě moc jistý. Plné Sapim mají průřez 3.14mm2 a ty 1423 (2,3×1,5) mají 2,71mm2 ( plocha elipsy) a na hlinikovém ráfku je napnu na stejnou hodnotu.
-
-
Úplně nevím co si tím chtěl říct. Ano, CX Ray je TOP, ale na to jsem se neptal :)
-
-
-
takovej věčnej mýtus, kterej tu tvrdí snad každej.
Drát o větší ploše průřezu bude vždy lepší. Tuhost zápletu udělá napnutí drátu a ráfek.
Plochý dráty jsou lépe aero, samotnej tvar s tuhostí a odolnosti nemá žádnou souvislost. Jedině pokud jsou kvalitnější a třeba vydrží větší napnutí než podoný kulatý drát o stélné ploše průřezu, to souvisí s výrobním postupem (údajně).
Jelikož je drát ve výpletu namáhán v tahu, tak jeho tvar s nějakym ohybem při záběru nemá žádnou sovislost, jak tu někteří tvrdí.
Za mě, pokud neřešíš aero agramy, tak jsou lepší kvalitní kulaté, než shity placaté (ale to netvrdim, že pillar je shit, jen teda sapim a DT je lepší)
-
já nikde netvrdím, že josu dráty namahaný jinak, než na tah… a právě proto ;). z hlediska natahování a stability jsou placaty vždy lepší, pokud je srovnatelný množství matroše. a zrovna tyhle pillary jsou bytelný fakt hodně, až se na nich i těžko vyplejtá. I na ten ohyb do strany jsou pomalu tužší než kulatý. Odpověděl jsem na to, na co se ptal Cav. O debatě zda je lepší kulatej nebo placatej v různejch průřezech a kde je ta hranice, kdy bude kulatej lepší, tak o tom tu nemluvíme, že:)
-
Ty jsi odpovedel, ze placaty jsou vzdycky lepsi.Nevim co ma spolecneho stabilita prurezu s tahem. Tah je tah a k zadnymu borceni nedojde. Proste z mechanickeho hlediska je holej nesmysl, aby v tahu mel nejakej nekruhovej prurez lepsi vlastnosti.
Problem kulatejch dratu je spis ten, ze hodne lidi je proste neumi zaplejtat a prekrouti je, plochej se lepe chyta a je lepe videt, ze je zkroucenej.
-
placaty pillary co uváděl jsou vždy lepší než obyč 2ka, přesně tedy…
stabilita průřezu?? to jsem napsal kde? stabilita celýcj kol je n aplochých drátech lepší, plocjeh drát se ti rozhodně nikdy nentáhne tak, jako kulatej, pokud je stejnej materiál u obou. už jen to že to dostaneš do placatýho tvaru změní mechanický vlastnosti k lepšímu. O tom, jak to probíhá, se tu rozepisovat nemusíme.
a jak podržíš kulatej drát, abys ho nepřekroutil když ho dorváváš třeba 1200N?
-
Rvat draty na 120kg je trochu picovina, ale hodne lidi to tu dela, kdyz uz to musi bejt…
No a nebo vzdy dotahnes a vratis se, abys ho nezkroutil…je to jebarna.
-
proč picovina?
vetsina kol co skládám se dotahují na 115–120kg
karbony i víc
-
Prijde mi to uplne zbytecne hnat to do extremu i na karbonu. U papirovejch hliniku bych byl vubec opatrnej a takovej crest, kterej tu lidi vesele napinali na 120, ma max 95.
Taky kvuli tomu, ze presnost tenzometru, kterej mam a kterej ma vetsina lidi co si to kuti doma, kdyz uz nejakej ma, neni moc velka.
Docela bylo zajimave, kdyz o tom mluvil nejakej servisak ze svetaku. Vubec nenapinali na absolutni max, ale kazdemu zavodnikovi sedelo neco uplne jineho…neptej se me proc.
Mi prijde, ze tady to kazdej v dobre vire utahuje na krev, pritom neni potreba ten material tak trapit.
-
Crest sem netahej :)
Ono je to cele složitější A vím moc dobře za ty roky co ďelam
-
je jedna věc nové kola nějak dotáhnout, oni si pak sednou, a je spousta dalších věcí kolem, záleží na drátech, jaké ráfky, na co kola sou, počet drátů, SP se taky chová jinak
-
Crest je zrovna extrémní případ ráfku. Je to ultra papír, vyžaduje speciální zacházení. Ten bych sem netahal.
Bavme se o standardním hliníkovém ráfku. Ty mají limit většinou 1100–1200N. A asi bude velký rozdíl, když ve výplet utažený na 80Kg a nebo na 100Kg. I v případě 100Kg, je člověk pod limitem a trápení materiálu se nekoná
-
Jenže právě tady nemluvíme o 100kg, ale 120kg, což je přesně ten limit a přijde mi prostě hovadina to dotahovat na psanej max. já si dotahuju kola, abych byl přes 90 a pod 110. Navíc prostě tady mluvíme o relativně neměřitelnejch hodnotách na mechanickejch tenzometrech – když to máš v ruce, tak to dotáhneš tak, aby to bylo vše stejně, ale jestli tam dáš 100 nebo 110, to je s obyčejnym tenzometrem témeř nezjistitelný a) málokdo si kalibruje tenzometr (kubad asi jo, dělá toho hodně). b) měl by sis ho kalibrovat častěji, když už to děláš c) už úplné minimum lidí si dělá pro svůj konkrétní tenzometr tabulku na ten konkrétní drát co zrovna plete, když už něco kalibruje.
Proto mi přijde trochu nebezpečný pohybovat se kolem maxu výrobce a hlavně 100 a 120 já teda při jízdě moc nepoznám.
Crest sem uváděl, protože to tu zaznělo docela často, že ho maj vypletenej na údajnejch 120.
-
Crest Mk3 v první verzi je peklo
a jasné chce to kvalitní tensometr
https://www.sapim.be/…-tensiometer
jinak kola si během zajetí sednou, takže ze 120kg máš 110–115
pak sou ráfky co snesou 130 i 140kg takže nenapínám na max vždy cca 90% maxima, proto ta reakce že 120kg nemusí být nesmysl
-
.
-
Jop, mas pravdu, takhle souhlas. Byl jsem prehnane negativni.
-
no vidíš to :)
-
-
Tak ono 1200N napětí je i maximum u většiny výrobců nábojů, že? Minimálně u DTčka…
-
copak ses probudil? jen namátkou z manuálu DT – ke kolům
-
-
-
-
-
-
už z první věty je vidět, že o tom nevíš tolik, jak tady teď vystupuješ ;).
-
A pak tu někomu věř :) Prdím na Pillar. Válelo se mě doma 14ks CN Spoke 424 vhodné délky. Objednal jsem zbylých 38 kusů a je to! Na 24/28 to musí být ok. Váha jako bonus 1515g.
-
Tak to prosim zaplet na shitovy niple a odnes do servisu na dotazeni. Oni ti udelaj radi z dratu vevrtky… Nekdo to tu pred lety podstoupil
-
To jsem byl já a tvoji podrážděnou reakci nechápu.
-
-
-
Tak hlavně, že ty jo ;)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Nevím jestli to pomůže, ale mám 2 roky Pillar PSR X TRA 1420 na karbonových MTB ráfcích a jsou v pohodě. Za ty 2 roky závodění jsem měnil 3 dráty, které dostali kamenem.
tady je link: https://www.aliexpress.com/…2809471.html?…
-
-
Kdyz je tu rec o tuhosti vypletu, proc je to tak zadouci aby draty byly co nejtuzsi? Stavim kola rad a docela casto, a casto karbonove rafky doporucujou pouziti ztencovanych dratu proto, ze 2mm jsou prilis tuhe. Mimo to ztencovany drat dyl vydrzi.
Je to vec vic na XC, nebo maji ploche draty nejakou vyhodu o ktere nevim?
-
Taky by mě to zajímalo. Měl jsem kola s dráty Pillar 2.2–1.8–2. Chtěl jsem to tužší a vyměnil to za ploché CN Spoke 494 (2–1.2×3–2) a žádný zlepšení se nekonalo.
U hliníku jsou ploché dráty asi trochu zbytečné (pokud se nehoní váha). U karbonu mají smysl díky vysokém napětí a podpoří i aero toho ráfku.
-
ztenčovaný drát vydrží výrazně víc cyklů tedy delší životnost, pak váha , aero a možnost vyššího napnutí
kdysi dávno sem viděl tabulku měření pevnosti kdy se který drát přetrhl a kolik vydržel cyklů namáhání – bohužel v tomto počítači ji nemám a hledat nebudu
jinak u karbonu MTB ploché moc smysl nedávají, tam poslouží kulaté zeslabované, u silnice ploché
-
Tak mě k plným 2mm doporuč ploché špice, aby to měli stejnou nebo vyšší tuhost
-
Pillar a mosazny nipl bude ok. :-)
-
.
-
Niple mám nachystaný Sapim Polyax mosaz. Pujde to na ráfky Remerx RTX 20/24 děr na silnici. Tak já to s těmi PSR 1423 zkusím. Ale běda vám, jestli mi to nepůjde, běda vám… :D
-
Blato rafek a malo der, no snad vis co delas. :-)
-
RTX a bláto? Odkdy…mám je doma ještě ve verzi 24/28 včetně nábojů k tomu. Ale plánoval jsem to na jiné kolo. Na galusky pevnější ráfek kromě karbonu neseženeš
-
No prave, je tam jasny limit v materialu, takova kombinace proste nikdy moc tuha nebude. Nizky hlinik je relativne pouzitelny na 28 nebo 32, kdyz se teda bere v potaz, ze to ma trosku fungovat.
-
Na karbon nemám a ve verzi 28/32 to už bude těžký. Takže na silnici dam tu 24/28 verzi
-
-
-
-
-
-
-
-
Ztenčované dráty mají lepší vlastnosti, protože jsou dále válcované a mají konzistentní pnutí, tzn, že když vezmeš kulaté, levné, neztenčované dráty, tak se výplet po čase povolý a ještě k tomu nesouměrně. Každý drát má jiné vnitřní napětí.
-
ano, je pravda že při velkém ahalvně vysokém profilu ráfku na mtrb (třeba 30mm výška ráfku) už je potřeba přemýšlet i opačně, tzn. že může být vysledný „výtvor“ příliš, né tuhý, tuhosti není nikdy dost, ale příliš tvrdý (kořeny, kameny v přímém směru apod.)
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
