Ještě před koncem mé dovolené jsme prožili pár dní ve Skuhrově nad Bělou. Samozřejmě s kolama. Jedno ráno jsme plánovali vyjížďku a já jen tak z hecu navrhnul Šerlich.Bylo to jen plácnutí do vody, ale moje drahá nevznesla ani slůvko protestu.Musím přiznat, že jsem měl obavy…po pár kilometrech stoupání s tím praští. No, a vono né… Jiřinka šlapala jako stroj a sesedla až na vrcholku Šerlichu.
Touto cestou ji chci poděkovat a zároveň smekám. Jejich pět křížků a fous myslím stojí za obdiv. Už jen proto, když vás v kopci předjíždějí naložené cyklobusy. Jiřinko, ještě jednou díky. Těším se na opakování…