Zdravím, k založení tohoto Threadu mě inspiroval příspěvek jednodoho bikera. Psal, že se zarputilou tváři předjížděl nějaké bikery. Mně osobně vadí oboje. Když mě někdo předjiždí i když někoho předjíždím. Když někoho předjiždím a zrovna „makám“ tak si připadám jako nějaký nafoukanec, ketrý si chce něco dokázat. Tak nahodím vždycky kamený výraz a doufám, že nevypadám jako blbec. Pokud mě někdo předjede tak jsem trochu naštvaný. A hned si to vysvětluji tak, že určitě nemá dneska „našlapano“ tolik co já. Ale doufám, že nezpomalí, ať ho nepředjedu. To mu vždycky musím říct nějakou pohoďackou frazi. Mám rád svůj klid a harmonii. Ruku na srdce. Jak jste na tom vy?