Ahoj cyklisti,
zajímalo by mě,jaké máte zkušenosti se sport trackery na mobilech,co se týče nastoupaných metrů?!
Já používám Endomondo a teď nově zkoušim Sport tracker,ve většině hodnot se více-méně zhodují,ale v nastoupaných metrech ukazuje ST třeba 2krát tolik než Endomondo!
Máte někdo srovnání těchto prográmků třeba s klasickou GPS,nebo něčím přesnějším?
Díky za názory a odpovědi!
Pouzivam Endomondo na W8.1 a pak si to exportuju do Stravy. Endomondo ukazuje ±2× tolik nastoupanych metru nez Strava. Verim Strave.
FAVERO ELECTRONICS Assioma Duo nášlapné pedály s wattmetrem, černé
17 799 Kč
MOC 19 299 Kč
FAVERO ELECTRONICS Assioma Uno Upgrade Kit pravý pedál s wattmetrem, černý
10 599 Kč
MOC 11 399 Kč
Stravě nevěřit, měřit zkalibrovaným barometrem a nahrávat do Stravy tak, aby to nezmršila.
Mě Strava zas tak brutální rozdíl nedělá. Pokud minu hluboka uzka udoli, kde je spatny signal, tak se mi Strava (zaznam mobilem) od barometrickyho vyskomeru lisi maximalne o 100–150m na 50km. Najeta vzdalenost se lisi nejvys o 300m.
Hluboká úzká údolí nejsou ani tak o špatném signálu jako spíš o tom vzorkování té jejich výškové mapy. Já tu mám hluboký úzký údolí kdykoliv vyjedu z baráku na sever, takže všecky severní projížďky maj zhruba +500m. To mi přijde dost dementní, takže používám barometr.
Jo to je taky pravda. Jejich vyskova mapa se od reality nekde lisi fakt o hodne a vubec v ni nejsou male terenni prvky typu hraz rybnika, nejaky stary val atd.
Potvrzuji. Sports Tracker je, co se nastoupaných metrů týče, dlouhodobě, úplně na pikaču.
Sports Tracker, stejně jako většina podobných programů, používá ve výchozím nastavení pro výpočet nastoupaných metrů GPS senzor telefonu. Ten má z principu GPS výškově tuším 3× větší nepřesnost a šum než horizontálně. Je-li záznam proveden např. co 10 m a pojedete po naprosté rovině ve 200 m nad mořem, bude ST zaznamenávat např. 203, 197, 195, 200, 209, 198, … což pak udělá mnoho nastoupaných metrů navíc. Dá se na to použít filtr a asi tam i nějaký mají, ale nikdy to nemůže nedosáhnout přesnosti barometrického měření. Mě to ST ve výchozím nastavení udával 2× až 3× vyšší nast. metry než byla realita (na Samsung Galaxy S6). Máte-li ovšem telefon s barometrem, stačí v nastavení ST přepnout na měření pomocí barometru a nast. metry budou docela přesné. Mi to vychází cca 10% pod měření barometrem v tachometru (Echowell A2) a 20% pod mapy.cz. Jediná nepříjemnost je, že musíte před každou vyjížďkou v ST nastavit aktuální offset výšky (mění se s měnícím se tlakem vzduchu). Když to neuděláte, budou nastoupané metry správně, ale celá křivka výšky bude posunutá (např. mezi reálnými 200 a 600 m výšky bude ležet mezi –100 a 300 m. Ve ST je to ale tak hloupě udělané, že nejde zadat aktuální výšku, ale musíte pokaždé vypočíst offset. Je to trochu otravné, ale výsledek je na rozdíl od GPS dobrý.
Občas si připadám trochu jako malý DCrainmaker, na řídítkách různé měřiče se spárovanými různými čidly, popř. cyklopočítač MiO105 na řídítkách a na ruce hodinky FR910XT.
Je to legrace, níže nějaké poznatky:
– pro aktuální stavy pohybu nevěřit ničemu, co není připojeno k čidlu otáčení kola (ale tyto chyby příjmu GPS vyrovnávají programy relativně nejlépe)
– dva barometrické výškoměry se někdy liší na 273 nastoupaných metrech a cca 23 km třeba i jen o 2 výškové metry, někdy ale klidně o 60 (hodinky na ruce mi přijdou méně přesné, zkusím je ještě připnout na řídítka)
– co si s tím udělá strava.com je občas sázkou do loterie
– podobně jako s aktuální rychlostí bych principiálně nevěřil ničemu, co dopočítává výšku podle GPS, podle členitosti trasy lze odhadovat toleranci ± autobus
– různé mapové podklady pro různé oblasti a typy tras se barometrické realitě různě přibližují, ale většinou spíše ne
mam pocit posledni dobou nejenom podle nastoupanych metru, me v sobotu nameril Vmax 68km/h a to sem snad ani nejel z lesa na silnici. Jestli sem se v realu dostal prez 40 tak to bylo moc …
Asi špatný víkend,
včera mi ST udělal to samé :-D
Po prohlédnutí křivky jsem žádnou takovou rychlost nenašel.
Možná chvilková ztráta signálu a pak dopočítání rychlosti mezi bodem A ( ztráty signálu) a bodem B ( opětovným navázáním) ?
Nebo nepřesnost – jednou to odhadne polohu moc vzadu, podruhé moc vepředu a hned jsi mnohem rychlejší.
To by mohlo být.
Tyhle hračičky je třeba brát s rezervou :-D
mě v sobotu naměřil ST max. rychlost 74 km/h a nejel sem ani 60 km/h :-)
nesouhlasim, LG P970 bylo vpoho, Lg L9 ii taky, ted mi prosli rukou Huawei P7, Xiaomi Redmi 2 a Lenovo A7000 a u tehle to stoji zahovno. Srovnani s kamosovim Samsungem ( nevim model ale vypada to realne) a na trasach ktere znam jsou vysledky 2× vetsi… ono taky je to videt na krivce neni pekne prima ale lita si jak chce. Strasne zalezi na chipu vetsinou levna cina stoji zahouby :-( !!!
chtelo by to nejaky filtr na skokove vykyvy vysky…
on je totiš na čupakabru i co se týče najetých km, to si vyjížďku raději vryji do paměti nějakým lahodným mokem, než se nechat celý den na ledvinách ozařovat gps signálem s internetem ;)
GPS signál tě ozařuje i tak (vysílaj ho družice, telefon jen přijímá) a internet ani mobilní signál netřebna mít zaplý. :)
Kdyby jste tusili jak je slozite spocitat vasi presnou polohu, a jak je jeste slozitejsi spocitat nadmorskou vysku, tak jste radi, ze ten mobil trefi aspon spravnou planetu. Prulet svetla atmosferou, posun v case…to jsou mordor vypocty, ktere probihaji realtime, a pri tech kvantech neznamych, se tam obcas obevi odchylka. Prece nemuze nikdo chtit, aby to u civilnich zarizeni bylo stoprocentne presne, navic u mobilu, to je docela k smichu ;)
Příklad rozdílnosti nastoupané výšky z různých zdrojů:
Zdroj; nast.m; rozdíl
Sports-tracker z BAROMETRU Galaxy S6; 3150; –1,1 %
Garmin Edge 820; 3184;
Garmin Edge 820 po korekci Connect; 3570; +12,1 %
Výpočet mapy.cz; 3538; +11,1 %
Výpočet strava.com; 3831; +20,3 %
Echowell A2 býval cca 10% nad Sports-trackerem.
Takže jako etalon byl brán údaj z G 820 – a to bylo čím ověřeno?
IMHO prostě jen jeden údaj vzal za 100%. nic víc bych v tom nehledal.
Přesně tak. Žádný „etalon“ jsem nestanovil, naopak to sám považuju za podměřený údaj. Odchylky k němu jsem si zpočet, bo právě na něj prostě při jízdě čumím, každý si to snad umí přepočíst k čemu chce. Překvapilo mě kolik byla ta korekce Cennect (web Garminu). Shoduje se to ale s mapy.cz. Ovšem oba barometry (v Echowell A2 i Samsung Galaxy S6 + Sports-tracker) počítají dost pod, vlastně i barometr v Edge 820 bez korekce. Jak zjistit opravdu reálné nastoupání nevím. Přeměřit to jen na stoupavém kopci asi nemá cenu, protože ty odchylky budou asi nejvíc vznikat právě ve zvlněné krajině, v místech kde se mění sklon silnice.
Zatím mi to vychází tak, že realita může dle korekce a Garminu a mapy.cz, či spíš mírně pod nimi, tedy v uvedeném případě se na to dívám jako 3400 +/-100 m.
Tak nejpřesnější je barometrickej výškoměr za přibližně konstatního tlaku. Cokoliv jiného je ovlivněno nepřesností záznamu nebo výškového profilu mapy (nebo obojího).
Samostatný barometrický výškoměr ohledně nastoupaných metrů vůbec moc přesný není. Barometrický výškoměr je poměrně hodně ovlivněný větrem a proto u něj skoro nefunguje ukazatel aktuálního sklonu (pokud průměruje moc krátký čas, tak to při konstatním stoupání skáče od nuly až klidně po dvojnásobné stoupání, pokud průměruje delší čas, tak má zase hrozné zpoždění oproti realitě).
A stejný problém je i pro určení nastoupaných metrů. Je velmi těžké odlišit jestli jezdíš krátké vlnky (typu 2–3 výškové mětry) nahoru a dolu nebo to stejné dělá jen vítr a ty jedeš po rovině.
Pokud je stále počasí (stálý tlak), tak přístroje jen s barometrickým výškoměrem velmi slušně určí aktuální výšku. S nastoupanými metry je to ale dost bída.
Přístroje, které chytře kombinují barometrický výškoměr a výšku z gps, tak bývají daleko přesnější.
Nikdy to ale zcela přesné být nemůže.
A konkrétně dlouhodobější zkušenosti z více přístrojů, kde jsem u všech zkoušel co nejvíce zkoumat přesnost dle dostupných přesných dat (kontrola na souvislém stoupání, kde znám přesnou výšku krajních bodů; kontrola na stejné trase z maximálního množství zdrojů od mnoha přístrojů a mapy).
A z přístrojů, co jsem takhle dlouhodobě se snažil určit jejich přesnost, tak:
Tak muj konkrétní kus Sigmy ROX 6.0 mi všechny kopce v okolí co znám přesný převýšení (změřené tímto , mimochodem skvělá věc, na sondování terénu :) ) změří s odchylkou max 2–3m (u zhruba 100–250m převýšení, což je cca 1–3%). Nepochytí „vlnky“ menší než 1–2m (kterejch je v terénu spousta), ale to nepochytí prostě nic, takže odchylka na vyjížďku i za dobrýho počasí je vyšší – tak kolem 5% (což je jen 50m na 1km stoupání).
To ovlivnění větrem nevim nevim – když jedu po stezce okolo Vltavy/Berounky i za hodně větrnýho počasí (= poryvy), nějaké extra přibývání metrů nepozoruju (kromě pár maličkých kopečků, které tam skutečně jsou je to maximálně 5–10m na cca 10km), ale zase když jedu občas metrem, tak tam naskočí nesmyslná nadmořská výška třeba jen 15m, nebo zase nesmyslných 800 (což je zcela logický, nicméně uvnitř vozu nefouká – jen se prudce mění tlak jak to jede tunelem), ale to se mi netočí kolo a tachec nezaznamenává.
Při poryvech větru to přibývat nemusí, protože ty generují jen malé změny nadmořské výšky. Jenže je to vždy něco za něco. Pokud při poryvech větru nenaskakují vůbec nastoupané metry, tak to pak bude zcela ignorovat ty mini houpáčky.
Prostě buď je algoritmus ignoruj malé změny (ať už jsou vyvolané opravdu terénem nebo větrem) nebo je započítej. V obou případech to bude v nějaké situaci špatně, jedno bude podměřovat, druhé přeměřovat. Jediné co se s tím dá udělat je nastavit nějaký kompromis, ale nikdy to nemůže měřit za všech okolností správně.
Mně Polar 600 při poryvech větru při jízdě po rovině také vůbec nic nenapočítává, v tomhle případě tedy správně. Ale právě proto ve výsledku výrazně podměřuje, protože nezapočítává ani některé reálně nastupané metry.
V případě, že má přístroj více zdrojů o nadmořské výšce, tak chytrým algoritmem z toho může dostat lepší výsledky. Samotná nadmořská výška dle gps souřadnic není sice moc přesná a lítá neustále sem tam o pár metrů, ale to nijak výrazněji nezávisí na větru. Takže se dá pracovat s porovnáváním výšky z barometrického výškoměru a gps souřadnic a dostat se na výrazně přesnější výsledky než jen dle barometrického výškoměru.
Ono i dle gps souřadnic se dá dostat na dost slušné výsledky. Když se slušně zkalibruje korekční algoritmus pro daný přístroj, tak výsledky jsou také ne tak špatné. Samozřejmě když se na trase zaznamená velké množství bodů a neprovede se žádná korekce, tak jen dle gps souřadnic se lze dostat i klidně na dvojnásobnou nastoupanou výšku než je realita.
Nevim teda jak u jinych barometrickych vyskomeru, ale u ciclosportu mam cidlo na spodni strane, takze vitr se tam nema jak dostat.
Vítr se tam má vždy jak dostat, protože to nemůže být zcela hermeticky uzavřené, jinak by to neměřilo dle tlaku vůbec. Polar 600 má čidlo také ze spodní strany, kde je to poměrně kryté držákem na řídítkách.
A čím více je ztížen přístup vzduchu k čidlu, tím má čidlo větší zpoždění. Takže pak sice je méně citlivé na vítr, ale zase na druhou stranu o to horší je na ty rychlé změny výšky na minihoupáčkách (ani ho nestačí zaregistrovat).
Takže je otázka jestli je lepší to mít zakryté více nebo méně.
Nechce se mi ty Tvé příspěvky celé číst = moc písmenek :-) a začínají hned špatnou úvahou – že je baro špatné – pokud je kvalitní snímač a dobrá implementace měřícího algoritmu, eliminace šumu… – ono to není jednoduché jak se zdá na první kouknutí, tak je to to nejpřesnější co může na měření výšky být. Viděl jsem např. kalibraci výškoměrů v barometrické komoře. a mám barometrické snímače např. pro záznam stoupání do 70m/s a naměřené výsledky jsou ověřovány nejen tím snímačem. Vítr v tom nehraje roli. Klidně si to baro můžeš strčit do batohu – ten tlak se tam dostane :-)
Snad se ale bavime o pristrojich na kolo a jejich provedeni. Batoh neni uzavreny vubec z hlediska tlaku. Pokud se konstruuje vodotesna krabicka, tak uz by mohla byt. A snaha u pristroju na kolo je vodotesnost. Pak tam nekdy jako u toho Polaru 600 nechaji ze spodni strany diru k cidlu a hned je to citlive na vitr.
Jinak by mi docel zajímalo, jestli ty lepší barometrické snímače zvládají i ty drobné změny. Asi by měly, ale neměl jsem nic takového v ruce, proto se ptám.
Tedy když s ním budu v ruce mávat o metr (raději pro test o kousek více třeba 1,3m) nahoru a dolu, tak bude aktuální výška skákat správně rychle o ten 1m sem tam? A do nastoupaných metrů to také správně zaznamená (tedy pokud daný přístroj tohle vůbec měří)?
Třeba u O600 při tomhle testu se výška ani nehne. Aby se hnula, tak musím zpomalit a trvá změna cca 5s. Co je pod 5s času, tak nic.
Mno, řekl bych že nejen „lepší“ barometrické výškoměry, ale spíš „každé funkční“ by to měly správně zaznamenat. Minimálně v Garmin 910 i 920 a Suunto Core ano; právě vyzkoušeno.
Při změně na místě o metr a něco výšky ti všechny jmenované okamžitě změní aktuální výšku?
Teď jsem ještě zkusil E520 a ještě horší než O600, změna výšky (měnil jsem o 1,5m) se ukáže až asi po 8s po skutečné změně.
Tak ještě Polar 600. Nejrychleji 10s a občas nechtěl změnit výšku ani po 20s. Vždy jsem opakoval více pokusů.
Ano.
Ale znám to již dlouho z výtahu, neb je to oblíbená kratochvíle dětí – sledovat jak se za jízdy mění výška. Každé kouká na jiný „budík“ a hádají se, které absolutní hodnoty jsou ty správné. Ideální je kombinace se soutěží, které dítě nastoupá víc – pak nastává závod v dřepech se vzpažením :-)
Ve vytahu je to neco jineho. Zmena vysky je vetsi. Stejne ale vsechny moje pristroje zareaguji s mirnym zpozdenim po rozjeti vytahu. Zpozdeni je ale o hodne mensi nez pri testu s 1,5m zmenou.
Tedy dle chovani ve vytahu se neda nic rict ohledne chovani na minihupikach typu 1–3m.
Mloku, nerad to píšu zrovna Tobě, ale přečti si prosím ještě jednou, co jsem napsal. Obzvláště vem v potaz onu dětskou soutěž :-)
Jsem v Zoo a snazim se nepoztracet deti, tak jsem to cetl jen preletnutim oci a ten konec se soutezi jsem prehlednul.
V pohodě, znám to :-) Přeji pevné nervy.
Sigma Rox 6.0 taky. Mávnu nad hlavu, naskočí 331, mávnu dolu, k pasu během 2s naskočí 330.
Toz Ciclomaster CM 434, podobne jako nize Newli s 414 meni aktualni vysku o 1 metr se zpozdenim cca 1–2 sekundy, ale do nastoupanych/sklesanych metru zaznamena az zmenu o 5m, pak uz to ale zaznamena po metru (zkousel jsem to na schodech – nastoupano 5m, sklesano 6m, po „sestupu“ jsem ho jeste polozil na zem :-)
Z toho mi vychazi, ze celkovy udaj o namerenych metrech bude taky nizsi nez ve skutecnosti, protoze „hrbky“ s vyskovym rozdilem do ± 4 m to do kumulovanych metru nezaznamena, je to skoda, mohli to nastavit tak na 2–3 m, po metru je to taky blbost.
Odpoledne to jeste zkusim na kole, toto bylo v rezimu turistika, kde to pocita jen metry bez spustenych stopek, ale predpokladam, ze to bude fungovat stejne.
Tak nezaznamenava od 5 m po metru, do kumulativniho stoupani/klesani to pridava nekdy po 5 nekdy po 6 O:-) zadny system v tom proc to neni furt po 5 jsem neobjevil.
Mam v ruce krabku 7×13×23mm se záznamem výšky na 30hod v intervalu 0,1sec a rozlišení to má 0,1m/sec :-)
Vzduch se tam dostane, vitr pochybuju, vliv ma, kdyz fouknes primo do cidla, ale kdyz to z 0 na rovine rozjedes na 40, na vysku to vliv nema.
Polaru vadi poryvy, souvisle proudeni dane jizdou nevadi.
Toho jsem si nikdy nevsiml, ale za jizdy vetsinou vysku zobrazenou nemam, schvalne se na to zkusim zamerit :-)
Aktuální výška nijak výrazně skákat nezačne. Problém je hlavně u aktuálního stoupání. Když jsem kdysi dávnou pořídil Polar 600, tak jsem poměrně dlouho vozil zobrazený údaj aktuálního sklonu až jsem ho postupem času přestal zcela používat, protože je v podstatě k ničemu.
Jedeš třeba konstatní stoupání 10% (maximálně se mění sklon třeba 8–12%) konstatní rychlostí a jsou trochu poryvy větru. A Polar ukazuje aktuální sklon v rozmezí 0–20% a skáče si to na displeji jak chce.
U novějších Garminů jsem to zkoušel jen chvilku. Tam je algoritmus jiný, průměruje se daleko delší doba zpět. Tím to neskáče jako u Polaru, ale má zase hroznou prodlevu, takže třeba už dávno stoupám a Garmin ukazuje, že ještě klesám (což bylo pár sekund zpět).
A nastoupané metry jsem podle Polaru také už moc neřešil, když jsem zjistil jak moc podměřuje (vozil jsem s Polarem i vždy Garmina, kde to bylo lepší).
Aktuální výška je také kapitola sama pro sebe. Nejlepší implementaci jsem měl jednoznačně na střičké 60CSx, tam jsem nikdy neměl aktuální výšku s větší chybou než 10–15m ani když na začátku ručně nekalibroval.
U E520 a O600 jsou výsledky mnohem horší. Za horších podmínek (jak příjem gps, tak i mírné změny tlaku) jsem v Jeseníkách při stoupání na Šerák měl na O600 půl kopce výšku o 80m blbě (na začáku stoupání byla ještě správně) a na E520 asi o 40m. Ke konci stoupání se to lehce zlepšilo, na vrchol (kde byla kontrola dle bodu s výškovým údajem) jsem dojel s chybou 30m+. 60CSx (už nevozím, ale ještě jeden kus vozí kamarád) byla opět správně.
Vím proč to má 60CSx implementované lépe a je to zase vykoupené jednou velkou nevýhodou. 60CSx to tracklogu ukládá výšku z gps souřadnic (takže je potřeba se podívat na nastoupané metry ještě co ukáže v přístroji, kde to je z barometrické korigované výšky, z tracklogu už to pak je méně přesné a použitelné jen po projetí nějakým korekčním algoritmem), což je ta nevýhoda. Díky tomu ale není nijak omezená v korekcích barometrického výškoměru (tedy zobrazení aktuální výšky).
U novějších Garminů korekce jsou omezenější, protože ukládá výšku do tracklogu dle barometrického výškoměru. Tím by v případě velkých korekcí v krátkém čase bylo v grafu výšky z tracklogu pěkné nesmysly.
60CSx měla chytrý algoritmus, který trvale korigoval barometrickou výšku dle gps v závislosti na gps signálu. A nikdy to nebylo přímo převzetí gps výšky (to by mohlo někdy i zhoršit údaj výšky), ale vždy jen relativní korekce a to v závislosti na kvalitě signálu gps. Čím lepší signál, tím probíhala korekce při menším rozdílu barometrické a gps výšky.
Co jsem jezdil okruhy kolem baráku, tak s 60CSx jsem k baráku nedojel nikdy s větší chybou než 4m (znám přesnou výšku před barákem).
U E520 a O600 dojíždím někdy s daleko větší chybou (i více než 20m už jsem viděl na obou dvou).
E520 nejspíš nemá korekce aktální výšky dle gps vůbec (nemám jistotu, neznám jejich vnitřní algoritmy, odhaduje jen dle chování a dle možností nastavení přístroje). Ale u té mám zadané doma (i měl na dovolené v tom příkladu s Šerákem) body s výšku pro start aktivity. Takže na startu byla vždy přesná automatická kalibrace dle těch zadaných bodů.
Takže konečná chyba při dojetí bude dle změn tlaku.
U O600 mám nastavenou trvalou korekci dle gps, ale ta bohužel funguje mnohem hůře (dělá korekce i když má špatný gps signál a v tu chvíli tam zanáší naopak větší chybu než aby něco opravila; vypínat korekce ale nechci, abych nemusl kalibrovat na počátku aktivity; body s výškou jako umí E520, tak O600 dle toho kalibrovat neumí) než u staré 60CSx.
Sklon mi ciclosport (cm 434) ukazuje taky se zpozdenim, takze to bude podobne jak u toho garminu, ale to me moc nebere, je to spis takova blbost navic.
Co se tyka rozdilu v aktualni vysce, tak tam mivam obvykle chybu minimalni (do par metru, pokud je to treba jeden kopec v ramci hodiny), u celodenni vyjizdky uz samozrejme muze v zavislosti na vyvoji pocasi byt chyba v desitkach metru, to uz vlastne ale neni chyba, to je vlastnost barometrickeho vyskomeru.
Ty moje vetsi rozdily jsou z celodenich vyjizdek. A prave jedina stara 60CSx to umela korigovat a mit na konci tak presnou hodnotu a to i bez kalibrace na pocatku vyjizdky.
Pises aktualni vyska pri stoupani na Serak blbe o 80 resp. 40 m.
U E520 a O600 ano, ty predvedly tak velkou chybu i jen behem 1,5 hodiny vyjezdu na Serak. Stara 60CSx nic takoveho nedela (jednu posledni jeste v parte jeden vozi vcetne toho vyjezdu na Serak) a i za cely den doveze spravnou vysku s minimalni chybou.
Dost mi to u tech novejsich pristroju zklamalo po tolika letech s 60CSx. Bohuzel 60CSx uz neda zadnou poradnou mapu.
Mne ani tech 10–15 m nepripada uplne malo, pokud se to tyka toho samyho kopce.
Tak byl to extrem spatnych podminek pro prijem gps signalu + zapnute ne dobre implementovane korekce. Kdybych u O600 vypnul korekce dle gps, tak ta chyba byla mnohem mensi. A bezne se drzi do cca 20m chyby, casto i mene.
Korekce se mi ale vypinat nechce, protoze se nechci starat o rucni kalibraci na zacatku trasy.
nevím, pod který tvůj příspěvek se připojit, tak jsem vybral jeden náhodně. ;-)
nemůže tebou pozorovaná nepřesnost resp. citlivost na vítr (Polar 600) být způsobena tím umístěním na řídítka? vozil jsem jej na představci a nevšiml jsem si nijak zásadních odchylek. (uznávám, že je poměrně těžké sehnat nějaký relevantní etalon, ale když se třeba 4 lidi na stejné trase liší v řádu jednotek procent (+/- 30 m na 1000 v. m) při použití různých přístrojů, tak to je IMHO slušný vzorek dat.
Na riditkach by mohl byt vyraznejsi problem s citlivosti na vitr. Ale urcite ne to vyrazne podmerovani. A mel jsem ho dost let a to na kazdem kole jiny kus abych nemusel porad prohazovat a prepinat kola coz bylo zdlouhave. Tim se i vylucuje chyba jednoho kusu.
Vsechno to byly ty starsi modely bez X.
Je ale klidne mozne, ze v ruznou dobu kupovane kusy mely jiny firmware (a dle toho merit jinak), ani nevim jestli sel aktualizovat. Tohle soucasne Garminy uz maji poresene automatickou aktualizaci.
Moja skúsenosť, chodím na výjazdy s kolegom, on má Edge 520, ja Ambit2; trasy medzi 60–120km, prevýšenie od 1000–2000m; výsledok je vždy ±20 metrov, ja mám zapnutý čisto barometer s tým, že pred výjazdom vždy zadám aktuálnu nadmorskú výšku (resp. spustím auto kalibráciu), akékoľvek GPS meranie bude nepresnejšie. Či bude presnejšia kombinácia, tam neviem ako to bude s algoritmami a v podstate som to neriešil. Je jasné, že merať barometrom veľmi dlhé aktivity nebude ono (viac dní napríklad – zmena tlaku), prípadne ani aktivita, počas ktorej sa počasie náhle zmení (a teda aj tlak), na väčšinu bežných výjazdov však bude podstatne presnejšie ako akékoľvek GPS meranie.
proč na Ambitech nepoužíváš Fused-Alti, či jak se říká té kombinaci barometru a GPS?
Já používám na kole jedině to a obecně Suunta s touto funkcí považuji za nejbližší údaj realitě :)
Pretože nefunguje tak, ako by som si predstavoval :) Keby fungovala, tak by som ju zapol, ináč je to zbytočné. Akurát cez ňu pred výjazdom kalibrujem nadmorskú výšku.
co se ti na fused alti nezdá? dle mého funguje naprosto perfektně. jestli řešíš rozdíl v převýšení 20 metrů a je to pro tebe velký problém, tak to tě pak asi neuspokojí nic…
já si myslím, že pro všechny v tomto vlákně nám určitě stačí to co máme, přeci jen důležitější je, že to převýšení vložíme do svých noh a ne do nějakých tabulek :D
Nie, to mi nevadí, iba že pri mojich výjazdoch nemá význam ;) Proste nefunguje súčastne aj barometer aj GPS pri meraní výšky. Keby som si robil zastávky 2–3 hodiny, prosím, pri mojich chvíľkových zastaveniach ten Fused-Alti ani nespustí. A pri klasickom používaní je to zas len nepresné, pretože to nepochytá všetky možnosti a za 2–3 dni môže (a nemusí) byť už momentálna nadmorská výška úplne mimo, takže kalibrovať tak či tak treba pred každým výjazdom :)
já snad během skoro 3 let kalibroval možná jednou a to už bude hodně dávno…nikdy jsem si nevšiml nějakého rozdílu, který by mne zaskočil.
Fúha, to pekne. Netvrdím, že stále, v mieste kde bývam mám nadmorskú výšku cca 428–430m a bývajú aj týždne, kedy to ukazuje správne. Ale sú aj dni, kedy zo dňa na deň už mám podľa Ambitov nadmorskú výšku len 380–390, alebo naopak aj okolo 480–490… A keďže 95% výjazdov idem z domu, proste buď zapnem kalibráciu, alebo nastavím 430 a fičím :)
Sigmy na to maj speciální tlačítkovou kombinaci. Nastaví se „Home Altitude“ a pak jen před jízdou zmáčknout pravý dolní a pravý horní tlačítko zároveň.
A na garminu to měříš jen přístrojem, nebo máš ještě ryclostní senzor na nábě?
A jaký vliv na měření výšky, resp. nastoupaných metrů, by podle tebe měl mít ten rychlostní senzor? Já myslím že zádný…
Zbezne jsem preletl diskusi a pobavil jsem se :-) Zaroven me zarazilo, ze nektere cyklocomputery nezobrazuji vicemene realnou aktualni stoupavost (sklon v %). Mam 15 let stary ciclomaster (CM414?) a ten reaguje na zmenu 1m pomerne rychle (zpozdeni tam bude, ale v radu 1–2 sekund) a kdyz jedu do kopce, tak se to prave s drobnym zpozdenim zobrazuje pomerne presne. V zadnem pripade to neskace mezi 0–20%. Kdyz mam na computeru 20%, tak uz malem tlacim a kdyz mam 0%, tak skutecne jedu po rovine. Jo, asi bylo driv vsechno lepsi :-)
No, ale ten sklon ukazuje se zpozdenim, resp. prumeruje nejaky casovy usek (mam stejne starej CM 434). Jedes do kopce ± pravidelneho kopce, sklon se postupne meni o jednotky tak, jak pises (neskace tak jak Mlokovi Polar), ale kdyz v tom kopci je treba 20 m dlouhy usek, kde se sklon citelne zvysi, udaj o sklonu zacne rust az na konci toho useku a zvysuje je jeste chvili, i kdyz uz clovek jede treba 5 m v mirnejsim sklonu.
Ten Polar take neskakal vzdy, jen za mizernych podminek s hodne se menicim vetrem. Takze jen sem tam.
Taky tak :-) Na 50 km chyba jen 150 m, no ty kravo! Jsem se ve ctvrtek vratil z prejezdu hor, najety stovky km, nastoupane tisice metru a doma na stejnem miste byla chyba u mojeho VDO 17 m a i ta by asi byla nizsi, kdybych se naucil to prekalibrovani na zmenu tlaku.
Jinak musim rict, ze sledovat nadmorskou vysku, sklon, nastoupane metry ad. je docela zabava. Namontoval jsem si na cestovni bike VDO MC 2.0 a super. Jeste za tu cenu, kupoval jsem jej nedavno ve vyprodeji za 40 eur. Pro me vetsi jak sledovat tepy, to me akorat rozcilovalo, takze uz zadny tepak nevozim.
Jedu tvl normálně vlakem Břeclav → Hodonín, spustím sportstracker na mobilu a během několika málo minut mám nastoupané stovky metrů, protože asi ten vlak lítá, a každé 2 sekundy vzlétne o nějaký ten metr nad kolejiště a zase hned přistává na koleje. :-D Pak potkám takovou skupinku špekounků, jak tlačí Dr. Wiessnera, ale jsou skálopevně přesvědčení, že „včera nastoupali přes 3500 m“… Tak si říkám nevím, co vy frikulíni na biku měříte, já neměřím radši nic.
+1
Tak 3.500 vyskovych metru je dobrej vykon! Ja dal v zivote za den miximalne 2.600 (dle locusu) a byl jsme hotovej :-)
zajeď si na Kopřivnického Drtiče do Beskyd a dáš si kolem 3500 výškových na zhruba 120km celodenní výlet. Není to zas tak hrozné, když jedeš na pohodu ;)
nebo pak Drásal 120 km trasa má taky něco kolem 3300 výškových ± něco kolem.
stačí si vybrat :D
Jasně že 3500 jde nastoupat (stačí 29km stoupání při 7° sklonu, což můžeš v praxi udělat i na nějaké 60km akci, nebo ať nepřeháním 80km), ale nevěřil jsem jim to…
Překvapuje mne, kolik lidí tady přesnost měření výšky (či nastoupaných metrů) barometrickým přístrojem určuje podle toho, kolik mu to ukáže rozdílu, když se vrátí na stejné místo za několik hodin, či dokonce dnů. To je stejná logika, jako takto určovat přesnost teploměru – „za tři dny jsem se vrátil na to samé místo a představte si, ukazovalo mi to stejně – takový přesný mám teploměr“… Ne že by úplně nešlo zrealizovat barometrické měření výšky za konstantního tlaku a teploty, ale tahle diskuze je asi spíš pro delší švihy v horách, než hodinové kolečko kolem baráku…
A jaké kdo jezdí převýšení asi taky patří do jiné diskuze.
+1 :-)
A kde je problém? Počkám až nad náma bude sedět inverze (= téměř neměnný tlak) a kouknu na rozdíl.
Ten problém je v tom, že ten rozdíl výšky na začátku a na konci zakladatele vlákna asi vůbec nezajímá. Ptal se na PŘEVÝŠENÍ u sport trackerů, tedy i víc než 2× víc nastoupaných metrů, vykázaných při použití pouze výšky z GPS měření. Tazatel nemá problém s tím, že neví v jaké je výšce, ale že neví, jaké nastoupal převýšení během celého švihu.
Dostatečně přesnou výšku u baráku i na vrcholu kopce mu dá i to Endomondo z GPS výšky.
Musel bys asi jezdit jen mezi dvěma místy bez změny smyslu sklonu, která mají známou výšku. Tak bys věděl, kolik to celkové převýšení má být a srovnat to s tvým přístrojem. Ale pokud bychom pak nechtěli všichni jezdit na kole jen při stejné inverzi a stejným přístrojem, bylo by to asi stejně na prd.
Nicméně tě nechci od čehokoli odradit a jsem zvědavý na i jakkoli nepoužitelný výsledek :-)
Musel bys asi jezdit jen mezi dvěma místy bez změny smyslu sklonu, která mají známou výšku. Tak bys věděl, kolik to celkové převýšení má být a srovnat to s tvým přístrojem.
To nebude moc dobře fungovat. Měření výšky dle gps má problém s neustálým lítáním výšky sem tam o pár metrů a tím napočítávání nesmyslných nastoupaných metrů navíc. A tedy k největším chybám dochází naopak na rovinatých trasách, kde by to na rovině nemělo nastoupat nic, ale ono nastoupá hodně. Na čistém výjezdu do souvislého kopce bývá chyba úplně nejmenší.
Jak moc to napočítá navíc závisí zejména na nastavení jak často se ukládají body do tracklogu. Čím častěji, tím více navíc metrů přístroj nastoupá.
Dělal jsem takhle kdysi kalibraci 60CSx. Sice přímo přístroj měří vše dle barometrického výškoměru, takže na displeji ukáže hodnotu nastoupaných metrů celkem přesnou, ale do tracklogu ukládá gps výšku.
Takže se stávalo to samé co zakladateli vlákna. Při nastavení ukládat nejčastěji body (to jsem používal pro přesnější záznam trasy) byly nastoupané metry dle tracklogu běžně 2× větší než co ukázal přístroj na displeji dle barometrické výšky.
Stačilo pak projet tracklog nějakým filtrem, který se skalibroval pro daný přístroj a nastavení. Používal jsem úspěšně filtr na odstranění části bodů záznamu. Filtr byl typu odstraň všechny body, které jsou blíže k sobě než konstatna. Konstatnu bylo právě třeba určit dle kalibrace. U mojí konkrétní 60CSx to bylo 5m.
Kalibrace byla nutná na typické trase co se jezdí, nikoliv na konstatním stoupání. Já tedy dělal kalibraci dle většího množství projetých tras, tím jsem si našel tu hodnotu 5m.
A je tedy potřeba mít více tras projetých současně s kalibrovaným přístrojem a dalším s přesnějším měření nastoupaných metrů.
A pak následně další projeté trasy projeté tímto filtrem s nalezeným nastavením se dostaly na chybu do 5%, což je už velmi slušné na záznam jen dle gps výšky.
A dostatečně přesnou aktuální výšku jen dle gps to někdy vůbec nedá. Při extra špatných podmínkách příjmu gps signálu se běžně stává, že gps výška je i o celých 100m špatně. Za dobrých podmínek je chyba třeba i pod 10m, což už jde.
Delší dobu jsem jezdil se dvěma údaji výšky na displeji současně (gps výška a barometrická výška) a občas se nestačil divit, jak moc blbě je gps výška. Po nějakém čase srovnání jsem gps výšku zase vyhodil.
Já bych se na nastoupané metry jen dle gps rovnou vykašlal a nechal si to změřit na nějaké slušné mapě. Tak dostane s daleko menším úsilím celkem relevantní výsledek s ne moc velkou chybou.
A nebo jsi tu diskuzi pořádně nečetl, to bude pravděpodobnější.
Kolik ukazuje přístroj aktuální výšku při návratu z vyjížďky na místo se známou výškou nejlépe bez počáteční ruční kalibrace (tedy na začátku po zapnutí hodnota aktuální výšky zcela mimo) ukazuje naopak naprosto přesně na to, jak daný přístroj umí přesně měřit výšku.
Aby se dostal na tu přesnou výšku při návratu, tak mu musí naprosto perfektně fungovat korekce výšky dle gps, jinak se při návratu nemůže opakovaně dostat na správnou hodnotu (mohl by párkrát náhodou, ale ne pravidelně při každé vyjížďce).
A když má přístroj takto dobře implementované korekce barometrické výšky dle gps dat, tak ukazuje trvale velmi přesně a ani nepotřebuje žádnou ruční kalibraci. Bohužel tohle platí jen pro pár vyjímek (jako zmiňovaná stará 60CSx) a rozhodně ne pro současné Garminy.
S přesností měřením nastoupaných metrů to nemá společeného pak vůbec nic, to tady ani nikdo nezmiňoval.
Srovnání s teploměrem je úplně mimo.
On pise o barometrickym pristroji, takze predpokladam, ze mysli bez GPS.
Téma je o sport trackerech, tedy přístrojích s GPS. A píše o tom, že ho překvapuje „kolik lidí“ a ve vláknu vidím u většiny příspěvků s přesností psát o konkrétních přístrojích, které GPS mají.
Pár vyjímek přístrojů bez gps tu také padlo, i já jsem psal o Polaru 600 (novější verze 600X umožňuje připojit gps modul). U něj jsem ovšem nic o posouzení přesnosti dle správného údaje na konci vyjížďky nepsal (tam by to samozřejmě bylo pouze o tom kolik se během vyjížďky změnil tlak; Polar 600 má kalibraci dle domácí výšky, takže na startu bude mít správnou hodnotu).
A něco k tématu ze včera. Na jednom kopci během vyjížďky, který jezdím často pozoruju jakou výšku bude kopec mít daný den, asi ho někdo pravidelně navyšuje a snižuje :-)
Kopec má 706m. Včera O600 (zapnuté korekce po celou dobu) bez kalibrace na začátku trasy ukázal 699m. E520 s počáteční kalibrací dle zadaného bodu (tedy na začátku trasy to měl přesně) ukázal 704m.
E520 bez průběžných korekcí (žádné neumí), tedy to jen ukázalo, že včera byly naprosto minimální změny tlaku.
A prastará 60CSx ukázala 707m, ta byla také bez kalibrace na počátku (tedy na počátku vyjížďky výška úplně blbě), tedy pouze znovu ukázala jak má super kalibrační algoritmus.
Tema jo, ale castecne to sklouzlo i k debate a presnosti a ruseni barometru.
Poměrně přesná čísla převýšení ukazuje SmartRunner …
Ahoj, mám Polar M450 a doteď jsem používal pouze polarovej polar Flow. Zdálo se mi ale, že mi barometr proměřuje a vždy mi přišlo, že mi naměřil nějaké malé stoupání. Když jsem dneska nahrál první vyjížďku i do Stravy, rozdíl je obrovskej. Polar píše 460m.n.v. … Strava 1010m.n.v. … Když ujetou trasu přesně naťukám do seznamáckých map, píšou 781 m.n.v. Naopak spálené kalorie polar 2636 … strava 1961 … čemu mám teda věřit? Máte někdo zkušenosti s takovými rozdíly?
Strava vm v poslední době děsně přepaluje, místo mapových podkladů k výpočtu vm využívají nějakou svoji databázi s daty shromážděnými ze zařízení uživatelů a ten výsledek imho stojí za prdlačku, viz téma o Stravě. Rozhodně bych údaji o výškových metrech ze Stravy nevěřil.
M450 ma barometr ne? Tomu bych veril.
Btw test by mel byt pomerne jednoduchej. Najdi si nejake 100m kopec na mapach podle vrstevnic a muzes vyrazit.
