Děsí mě, co je dneska prezentováno jako XC (rozumněj cross-country) závody. Chápu snahu pořadatelů přitáhnout mraky lidí, aby se závod zaplatil, na druhé straně úroveň tratí je katastrofická. Tedy abych tady jen nelamentoval: pokusím se příští rok uspořádat závod, který bude na hranici sjízdnosti, tedy skutečné XC !
Včera jsem na XC Řež zaslechnul větu: „Tahle trať vážně bolí.“ Mě bolí z toho, že XC je dneska stíhací jízda mezi poli, kde jediné co potřebujete umět je držet řidítka a dusat do pedálů. Kam se poděla technika? Kam se podělo tradiční XC šílenství?
Ptám se Vás tedy (převážně Pražáků), měli by jste zájem zůčastnit se XC závodu, který by skutečně prověřil, co ve Vás je? Krkolomné sjezdy, kolmé výjezdy, kličkování mezi stromy?
Hned v úterý se vydám na městský úřad, abych zjistil veškeré podrobnosti a nutnosti, snad nenarazím na úřední barykádu.