Ve vedlejším vláknu jsem byl vyzván, abych vysvětlil co je to šouska. Než jsem odeslal odpověď, tak bylo už zamčeno.
Když vás tedy někdo na Plzeňsku a v okolí pošle po „takový šousce“,
znamená to, že tam bude úzká asfaltka.
Jinak si s tématem dělejte co chcete – třeba může sloužit jako slovníček místních názvů čehokoli.
Kdybyste potřebovali přeložit něco z valašštiny -tož dajte věděť.
Hmm, tak šouska jsem ještě neslyšel, ale je to trochu podobný jako vošouch :-)
A ten žere co?
Ten se žere. Je to bramborák. Tušim, že zrovna na Plzeňsku.
Aha, no oni už asi šou takoví.
A Ty umíš valašsky?
Co bys potřeboval přeložit ?
No Jarda by tě možná mohl spíš učit ;-)
Odkud jsi?
Pro méně chápavé
Vodkaď si?
popř.
S kama jsi?
No k tobě to mám do Zlína 27km a do Slušovic 17. Takže učiť ňa nemosíte.
a já sa bál, že si z Plzně :-)
Říká se zesplzně !
(a taky vodbudějc).
:O)
Ale neříká! :-)
No kvůli mně jste toho nemuseli nechávat.
: )
My ani nezačali. Kvůli tobě, samozřejmě :-)
Tak až začnete, dej vědět.
To víš, už se tam tak často nedostanu, tak chci být v obraze.
jajaku 99% plzenaku podle me zezplzne irituje stejne jako me:]] nevim jaxi prisel na to, ze se rika, rikaj to jen paka co chtej bejt za kazdou cenu ftipny..
Aha, tak to se neříká u vás, ale o vás.
V tom případě pardon.
to nic:]] diky
A co ogara z valachů dělá v Plzni? Snáď né práva!
No teď už zas nic. Kdysi jsem tam někde poblíž byl zaměstnaný (denně jsem do práce naštěstí nedojížděl :)
A na práva v Plzni by snad stačila jedna návštěva. Ne?
ja je teda zamceny nemam.
díky za vysvětlení,tak na bych to nikdy nepřišel.
:-)
Rádo se stalo.
A když se zeptám,… to nabychto znamená co ?
8)
sorry to neznamená nic překlep.
(na to bych)
Škoda :)
Znělo by to hezky.
A já už čekal nějaké nemravnosti… :-(
Vydrž, jak to tady chodí – i nemravnosti budou.
já teda z Plzeňska jsem, ale šousku slyšim/čtu prvně :))))
No asi záleží z které strany Plzně. Mně teda na šousku posílali bývylí kolegové od Rokycan.
pracovně u Rokycan a bydlim kousek severně od PM.. zřejmě jde o „utajované“ názvosloví :))))))
Skus se zeptat v hospodě.
Není a nemusí to být jen silnice. POužívá se třeba k označení úzké cesty obecně, nebo např. úzké sjezdovky.
A to už sem si skoro myslel, že vám tady kecám :0)
Ha !!!
Teď mi to došlo.
Ono se vlastně úzká řekne jihočeksy ouská a od toho je k šousce jen krůček.
Jsem geniální – že já se tím už dávno neživím ?!
asi rocykánskej dialekt :), já to taky ještě neslyšel.
Ja to znam a jsem ze strednich cech, takze bych rek ze to bude lokalni nazev mezi Berounem ,Pribrami a Rokycanama
Je fakt , že poslední dobou bydlím v Příbrami, takže to asi fakt neznám z Plzně , kde jsem býval od narození.
To samé. Celý život bydlím v Plzni, ten výraz jsem ale v nikdy neslyšel.
A ten voušouch výše, to se používá leckde, neřadil bych ten výraz přímo na Plzeňsko.
Já tedy občas čtu nepozorně a tady se mi to vymstilo :-) Četl jsem Šoustat.
a uzkemu chodnicku nehovorite „šourek“ ? :)
No když uš tu máme braty spoza Dunaja – Prý byla u vás v televizi kdysi taková otázka:
Ako sa v česku vraví manželke kuriča ?
Choť topiče.
jj klasicky vtip :D
Těch zajímavých krajových výrazů by se našly mraky. Ale největší bombou fakt zůstává to strašlivé „přijeli jsme dýl“ !
:-)
Na tom nevidím nic strašlivého:-) Normální hovorový výraz…
jo, tuhle konstrukci taky miluju
přijedeme dýl, ozvu se dýl… nebo podobný konstrukce se slovem dlouho. to je taky pecka :-)
jo a ještě slovíčko nějako :-)
východočeština je prostě děsná :-)
Tady v Praze uplne bezny… :-)))
no jo, banda neandrtálců :-)
njn, ale na prachy je vám dobrá, ne ? :-)))
Jo, „přijeli jsme dýl“ je strašné peklo. Ostatní krajové nářečí v rámci možností přehlížím, ale jak někdo řekne tohle, tak mám rudo před očima :)
jo, mám to stejně. když kamarádka použije tuhle příšernost, tak se mi dělá mdlo :-)
přesně to nemám tady v čechách rád. „příjdu dýl“. To je něco tak naprosto nelogického až to pěné není
jak mam jinak rict: prijeli sme dyl.?
Co třeba později? Přijdu dýl je strašný nesmysl.
jenomže nelogický to přijde jenom nám osvíceným moravákům, češi to nepochopí :-D
Cestina s logikou nema nic spolecnyho, takze tohle slovni spojeni nevybocuje z rady jiz zavedenejch pravidel pravopisu.
Jenže slova dýl a později mají naprosto odlišný význam :-)
A treba pracoval dlouho do noci vam prijde taky nesmyslny?
tak to je konec! 8D 8D
Opravdu tam není ten rozdíl v syntaxi, smyslové skladbě, viditelný?
Pracoval dlouho je OK, tzn pracoval po dlouhý časový úsek, kdyby pracoval dýl, tak by pracoval o něco delší časový úsek než jindy, např.
Přijdu dýl nedává smysl v žádném pokusu o vysvětlení :P.
Pokud někomu ano, pak jenom proto, že už to má vžité, ale to už rovnou můžem po sobě štěkat a taky časem přivyknem.
prijedu dyl = prijedu za delsi casovy usek.
Cestina nikde nedava smysl natoz logiku takze nevim co je na tomhle konkretnim pripade tak poburujicicho
pobuřující je obhajování a vyžívání se v užívání nesmyslné syntaxe!
ABASTA!
:P
…to je, jako bys řek, že –22°C je dost KRÁTKÁ teplota a ještě bys to označil za smysluplnou větu a ospravedlnil by jsi to tím, že rtuť v teploměru opravdu dosahu jen krátké délky, tzn. že je kosa jak prase! :D
Rozmýšľam, čo si myslel tým „Abasta!“. Ono to totiž v španielčine znamená zásobovanie, alebo tak nejak.
Podobné je talianske „Abbastanza“, ale to sa nepoužíva vo význame „Dosť!“. Používa sa to vo význame ako „dosť dobré“, „celkom dobré“ a podobne.
Mal si použiť „Basta!“ alebo „Bastarea!“
;)
pěkně česky, foneticky, zapsáno „a basta“!
;)
No jedine tak. :)
ale Italsky to znamená konec :-)
je to zkrácená verze „a basta fidli!“
;)
Já znám ještě „a basamťárom fidlidom“
Koniec sa taliansky povie všelijak, ale určite nie „basta“.
Na konci talianskych filmov je nápis FINE a nie BASTA. :)
Moje teta italka to řvává na svého syna furt :-)
Basta je výzva k ukončeniu, nie samotný koniec.
Kua, to je ale lingvistická debata. :)))
Ježiš to nemyslíš vážně, že se budeme hádat o toto.
Jinak teda máš samozřejmě pravdu.
Ja sa nehádam, ale diskutujem s cieľom dobrať sa pravdy!
;) (dávam tie smajle poctivo)
Joooo najednou jsou češi a moraváci…:-)
Jak jsi to myslel?
Ty osvícený moraváku, co takhle Vzal nohy na ramena a utíkal ?
Ale copak? Místní král buzerantů přišel pricmrndávat? :-)
měl bys říct spisovně – přijeli jsme dlouzeji
to bylo pro sagistu
Tuhle otázku jsi doufám nemyslel vážně.
to teda myslel! ste paka! proc bych nemoch prijet dyl nez sem chtel? to jako na morave nemaji dlouhej cas? kluci proberte se..
Teď nevim jestli Spaceman nebo Matys řekli v rozhovoru pro(tušim DB) ono se to „uďálo“ hehehe a ted se rozjela diskuse jak se kdo uďál :-))
To budou asi někde z kraje, kde mně na dílně řekli třeba že to vzkážou mistroj.Také hezké nářečí – takové zpěvné.
řekl bych od HK na východ ?
řekl bych od HK na východ ?
Je to možné. Projezdil jsem toho dost, takže fakt nevím. A také ta sklero… – co sem to chtěl ?
trocha Kunovštiny:
šua sem šua
našua sem kus skua
když sem to skuo dvihua
boua to tihua
případně modernější verze:
jeua sem z poua
spadua sem z koua
osvěžiua mě kokakoua
slovník:
kokino = energetická tyčinka
zaryglovat vidlu = zamknout přední odpružení
poščaj ně teho araba = půjč mi to staré kolo
furt lapí na řiti = neumí jezdit ze sedla
čul sem že idete spářat po kladách = slyšel jsem, že jdete jezdit Northshore
čudle sa ti vaklú jak čagan v gumáku = čepy mají velkou vůli
kadyma jels tým šóším? = jak projels to křoví?
co si na čuni taký dodratý? = říkal jsem ti přece, že máš vozit integrálku
Vidí, že čepy máte rozhodně v lepším stavu, než my tady na Vsetínsku. U nás sa praví jak čagan ve studni.
no jo, vy to máte do Beskyd blíž :)
Jak blíž. Beskydy jsou tady ! ( Tady všude – jako sedíš ty, ty, ty… a ty)
: )
Na Vsetíně nejsou Beskydy, ale Vsetínské vrchy a Javorníky. Můj otec a Jura Crhů by Ti mohli vyprávět…
fošňa s puachtú = windsurfing
poščaj ně teho araba = půjč mi to staré kolo
:-)
Šufánek= naběračka, užička= lžíce, …
Já už slyšel i pojem „šulcka“ pro to samé… Ale možná je to jen výraz dotyčného chlápka :-)
Jinak pro Plzeňsko (snad i Rakovnicko a kus Kladenska) jsou spíše typické: tuten, tuty apod. a velké změkčování „měkkého i“ na konci. čtyří, telekomácí atd.
Tak tutoňové ani telekomácí rozhodně nejsou z Kladenska.
Tutoňové ne, ale tří, čtyří… sem tam občas slyšel. Dokonce od rozenýho Kladeňáka :-)
jak říkám s oblibou když tam přijedu „srncí, kancí novorozencí a řemesnící“ :-)
jednu tůtací rodinku sem potkal v ZOO.
Chlapeček u každé klece hlácí „tatí copa je tůto“
U lachtanů sem ho málem utopil. :-)
málem sem si myslel. že sem tuto nikdo nedá…
Já „po hanácke“ moc neumím, není to moje mateřština, ale mám na tento dialekt jednu vzpomínku.
V r.1994 jsem se dostal s kolem na Nový Zéland. Bytoval jsem u jednoho starého Čecha, emigranta. Byl to vskutku mimořádný člověk – náš basketbalový olympionik z roku 1948, pozdější místopředseda volejbalového svazu Asie a Oceánie, přeborník Aucklandu v zápase, stavitel atd.atd. Zkrátka polyhistor i polyglot, navíc zlatý člověk.
Po 46 letech v cizině měl naprosto skvělou, barvitou starou češtinu a já se svým „chudým“ moderním jazykem jsem se mohl jít schovat. Stále mě vzdělával v různých zajímavých archaických, sportovních či krajových výrazech, odborných termínech z různých řemesel i vulgarismech (zvláště u nich často zabrousil i do jiných jazyků).
Já jsem většinou jen pasivně naslouchal a vstřebával vědomosti, málokdy jsem jej něčím víc zaujal, moje novodobé české výrazy ho moc nebraly .
Zajímavou novinkou pro něj bylo, že Ladislav Pohrobek nebyl otráven Jiříkem z Poděbrad, jak se kdysi učili oni, ale zemřel na leukémii.
Docela jsem jej rozesmál onou známou hádankou, co že je největší potupa pro vegetariána.
Ale co jediné jej bez výhrad pobavilo a takřka dostalo do kolen, tak to byla zemitá hanácká říkanka:
Tetka, máte bochte ?
Pečo, senko, pečo…
Na pečo vám sero, já chco bochte !
Do peče, to peče..
Po hanácke vím akorát, jak se řekne šest – třé a třé.
A myslím, že kobyla by správný hanák řekl – kóň s pi.ó .
Když jsem pracoval kousek od Holešova, tak vedle v dílně mladý kluk na otázku co bylo na oběd, odpověděl: maso na hóbech s rýžó, tedy maso na houbách s rýží.
něco prajžštiny:
furtka – branka(v plotu;))
pohradka – chodníček od branky ke vchodovým dveřím domu
ajmer – kýbl
šeblefla – naběračka
zelter – limonáda
kobzole – brambory
kviči – květiny
Nejkratší prajzká věta: „I“ – Jí.
Nejkratší souvětí: „Le, un i!“ – Podívej, on jí!
Jj, nepravidelné časovanie :)
ím, íš, í
íme, íce, jedzá
Neumím krajově zařadit, ale čeština je v tomto, myslím, nepřekonatelná: Vona si mi ti zlomila nohu.
Podle toho „vona“ to bude určitě na západ od Jihlavy. Třeba někdo upřesní?
To „mi“ v podobě jen jakéhosi přívěšku ve větě má i svá rizika. Když paní doktorka neuroložka řekla pacientovi „Teď si mi stoupněte na špičky !“, už se jí hnal po nohách. Sotva stačila uskočit…
DDD
Pražáci mě vytáčejí větou „To mi štve.“ SPolužaška mě fascinuje větama typu „Oni vědijou.“
To „mi“ slýchám spíš od těch odbudějc a tam okolo, od pražáka jsem to snad ještě neslyšel. :)
To je pravda. Dost často na B-F nějaký pisatel použije „mi“ ve čtvrtém pádě. Docela MI to překvapuje.
Hore Kelčou béjka smejčou :). Vědijou, jezdijou, chodijou, atd. mi taky občas vyklouzne :-X
Zásadně „oni vijó“ :)
Pražákovi řekni rožni a ukliď duchny a na celý den se zabaví :-)
A co teprve kdybys mu řekl po straňansku místo rožni „rozhasni“ !
a podobně když řekneš „Polívku nabíraj šufanem a všecku zes lyžkou“:)
teď jsi mi připomněl větu, kterou jsme vymysleli z dlouhé chvíle na koleji tak, aby pražák netušil skoro o čem je řeč :)
„Hodil bečku na tačky, celu ju vychlemtal a pak se vyblul do ryny“
Ono pražákovi stačí říct rožni a je v řiti :-)
aspoň to rožni jsem už pár čecháčků, se kterýma jsem ve škole, naučil :) a ví o co jde, když to řeknu v nějaké místnosti :)
V řiti by si byl spíš ty, protože by ti nerozsvítil.
A vám stačí říct, že přijdu dýl a honem frčíte na BF se poradit co že se tím myslelo :-))))
ne, my se vám běžíme vysmát
aha, tak proto je tu thread s fnukanim o Prijdu dyl :-)))))
tys měl vždycky problém s pochopením textu, co?
neboj, to bude dobrý honzíku.
:-)) Říkáš ty, který mě obviňuje z toho, že píšu o dokonalostech dartu :-))))))
Najdi mi ten můj příspěvek, kde to tvrdím, ty moulo…ale abych ti ušetřil práci: žádný takový není, nic takového jsem nenapsal, je to zase jen dojmologie s cílem na mě zaútočit…
:-) jsi jen tlustý, srandovní prasátko :)
tohle bylo z toho slabšího soudku :-)
ale jenom se dál prezentuj jako ubožák. bavíš mě
No co toto, to ?
Tady ?
Co ?
????????
porušení desatera body 1 a 2
to je krásný :-)
Nebo mu řekni, že chceš na oběd šišku a zelé
a dostanu nějakou šišku z borovice a gumové medvídky. To víš.
Ona i ta jejich pohostinnost je legendární :-)
tak ted jsem se málem utopil…
Gumové medvídky som chvíľu kompiloval, takže som stihol položiť čaj na stôl. :)
já to měl přeložené hned a tak jsem málem ani nestihl polknout. pravidlo číslo 1 – u b-f nepijte :-D
Ty šišky a zelé je z doby, kdy existoval AgroTeam Slušovice a pánové byli na nějaké soutěži v Čechách. Jinak se k tomuto dá dodat: zemňáky a zelé, živobití celé. Toto rčení proslavila Jarmila Šuláková. Jinak třeba asi pražáci neví, co jsou hafery a hrče, zde velkokarlovické nářečí.
kua hafery znám, ale hrče?
Hrča je suk ve dřevě, hafery jsou borůvky, jdu přiložit do udírny, ať se masíčko hřeje!
kua tak ta hrča by mě nenapadla…
na hafery jsme jezdili k partyzánům, z tama pěšky do lesa :)
Hrča může být i boule nebo i rána / náraz nebo úder /…
To tady spíš baňa, nebo prda ( jak pravil Bohuš ).
a joo, jako bouli hrču samozřejmě znám :)
Taká guča se občas používá…
Guča je spíš chuchvalec něčeho…
Guča je boule (tvar – vyboulenina) nebo modřina.
No tady už chybí jen kuča.
Kua hoši, neserte mně…
Dnes jsem to čirou náhodou konzultoval. Takže podle mého kolegy je guča opravdu boule, popřípadě hlava. Já měl fakt za to, že guča je chuchvalec :) Už jsem z valašska dlouho pryč…
Já také nemluvím o guči, ale o kuči – což může zmamenat třeba polorozpadlý ( nebo jinak „upravený“ ) dům.
:)
:)
z mého pohledu je tohle vlákno na BF velmi osvěžující…
guča chuchvalec rozhodně je. používá se i ve smyslu shluk nebo hromada.
Ba, ba, všecko v jednej guči.
Guča sa nachádza v lexikóne slovenského jazyka
guča -e gúč/gučí ž.
expr.
gučka -y -čiek ž. zdrob.
A hrča tiež:
hrča -e hàč/hrčí ž.
mu hrča
na priadzi uzlík; hrča cesta
hrčka -y -čiek ž. zdrob.
Ten sumec ale prekvapil aj mňa :))
Spousta těchto názvů se používá, ale třeba i lehce upravených, ve Velkých Karlovicích. Asi to bude tím, že Slovensko je přes kopec, místní by řekli přes horu.
Jako dítě jsem byl na basketbalovém turnaji v Praze.
V přestávce mezi zápasy došlo na nějaké pošťuchování.
Skončilo to ve smyslu … chceš do držky ty ****** …
Oni tomu kluci z Bohnic nerozumněli :-) (Předpokládám, že teď už je to více národní termín než dřív)
Fakt nechápali, co to znamená, chvilku se radili a zazpívali nám:
Hele vole, chceš pěstí?
Myslím, že dodnes nechápou, proč jsme se tam tehdy tak nasmáli :-)
O něco výš v diskusi k „přijeli jsme dýl“ jsem použil hodně expresivní výraz „zvedat žaludek“. Když už jsem sáhl po tomto, uznávám, hodně silném obratu, připojím ještě pár poznámek.
Vůbec mně nevadí archaické a krajové výrazy, sám často bojuji se svým moravsko-slováckým nářečím. Naopak je krásné poslouchat, jak se liší řeč Moraváka a Čecha, jak se liší dialekt v jedné „dědině“ od nářečí dědiny pár kilometrů vzdálené.
Taky mně nevadí, že se v Čechách „zpívá“. Naopak se mně zdá, že mírné „zpívání“ zvuku češtiny často i prospívá.
Co mě ale opravdu vždy praští přes uši (v psaném textu přes oči) a co mně vyvolá když už ne zvedání žaludku, tak pokus o husí kůži:
jestli mám říct „dvacet dva vojáci“ nebo „dvaadvacet vojáků“ je hodně složité, ale nesedí mně to. „Dva vojáků“ taky nikdo neřekne.
s jeho ženou.“ Není v tom snad rozdíl ?
část Čech, ale říkat „já vém“ místo „já vím“, to je dost hrůza. A je to slyšet snad čím dál častěji. (viz např. M.Kalousek)
„viděl jsem ji“ tvar „viděl jsem jí“, tak můžu dodat akorát tak „…pod sukně“.
2000 na hodinu za to asi není co?
:-)
tak trošku sem si spletl vlákno :-)))…ale to neva…se apoň mrkněte :-)
Vidím, že se tu rozběhla vášnivá diskuze na téma „přijdu dýl“. No kdyby nebylo horšího. …
Zaryté zastánce logičnosti tohoto slovního spojení si představuji asi jako onuci ( to zní fakt divně – ale psát, že jako diskutujícího s nickem onuce je strašně dlouhé a takhle jsem ušetřil spoustu řádků – jak vidíte ), který o sobě napsal toto:
„Já se musím připojit. Přes čtyřicet let v Plzni a slyším to prvně. A to jsem ani nikdy nebyl delší dobu pryč. I dovolenou trávím v místě.“
No kdybych třeba já seděl furt doma za pecí, také bych tu třeba tvrdil, že se přece správně říká " jedu na Vsetín " a ne, že " jedu do Vsetína "
tady se jedu na Vsetín říkavalo hlavně dřív.
to ještě Vsetín uměl hrát hokej :-)
No ještě s hokejem tady.
Huš !
myslel jsem, že by šlo toto vlákno ještě oživit :-)
Tůdle.
Zaloš si svoje.
Toto je moje, moje, moje.
A tady žádný hokej nebude a basta.
Sem řek !
:o)
:O)
:0)
:-(
to by sem ale přilákalo Karlinera :-)
Neznám.
Nevím co se říká na Plzeňsku mimo tuten :-), ale na Šumpersku se šoustka používá pro úzkou cestu / silnice nižších tříd /. Tedy alespoň to používá jeden kamarád ze Šumperka.
A bydlí v tom Šumperku už dlouho ?
Takovou jsem měl radost, když se tu sepsal pojednání o své genialitě – jak jsem přišel na to, že úzká se tam někde řekne ouská ( a to v Šumperku určitě ne ) a jak už je to jen krůček k šousce.
No moment ! Tys ale napsal šousTka . To by znamenalo, že to může být odvozeno od něčeho úplně jiného, resp. by to nepopíralo moji genialitu a já že tedy mohu v klidu bádat dál.
8-)
Asi od jakživa. Je fakt, že jsem to slyšel poprvé až od něho…
Jdu bádat.
: )
PS.
Ale to „T“ tam bylo, že ?
ŠousTka je jasná jak facka. Na těchle skoro-polňačkách, u nás se jim říká třeba alkoholky, si lidi vyjedou, zpravidla autem na šoustací vyjížďku.
Víš že teď váhám …
jj, taky jsem slyšel ,,šoustka".
34 !
Ano přátelé 34 lidí si zablokovalo toto téma !
Pojďme si tedy zrekapitulovat o co že tito svým nemoudrým činem přišli.
1.Neví přesně, co znamená pojem „přijdu dýl“ – nedostalo se jim erudovaného výkladu tohoto slovního spojení a neví ani, že nás ostatní to v lepším případě irituje (v tom horším sere).
2.Neví co je šouska a ani to, že to znají snad všichni kromě Plzeňáků (od kterých to znám já).
3.Neví, že když se řekne „zezplzně“ , tak to nemají obyvatelé tohoto města rádi a že se jim tuto hodně nelíbí.
4.Neznají hanácké, ani jiné krajové říkanky (a proto budou v hospodě za hořké huby)
5.Neuzří nikdy moji genialitu (to když jsem já, ač původem z druhého konce republiky přišel na původ slova šouska).
A jaké že poučení z toho plyne?
Nikdy ! Ano nikdy si neblokujte moje témata – mohlo by to mít ne-do-zííír-néé následky !!!!
tak teď už ho bloknu taky :-)
jsi sám proti sobě
tak ho teda nebloknu :-)
Když už jsem si toto téma chtěl taky zablokovat :-) , tak jsem se naposled podíval na jeho název a vytanula mně na mysli ještě jedna vzpomínka na slovo podobně znějící.
Sloveso „********“ není u nás na „ost Mähren“ moc frekventované, před mnoha lety jsem jen tušil, že je řazeno mezi slova nemravná :-)
Když jsem pak na N. Zélandu slyšel, že jeden ze zde žijících Čechů v symfonickém orchestru v Christchurch (česky v Krajsčurču) „šoustá čelo“, znělo to mým uším, uprostřed anglofonní země, velmi příjemně. Jazyk český je krásný, košatý a libozvučný. I na konci světa !
a to si představ situaci, kdy Polák hledá / po polsky hledat se řekne šukat a byl to výraz v češtině ještě za doby Boženy Němcové / třeba správnou cestu :-) to je teprve mazec. Máme kamarády v Polsku a v Německu a když to jde, tak se jednou v roce v létě potkáme buď v Itálii nebo v Chorvatsku. A Maciej nám vyprávěl, že Česko vždycky projížděl a terve když se naše rodiny seznámili a oni jeli poprvé k nám, tak se sousedů ptali, ve smyslu, že nás hledají, ale po polsky :-) a teprve po našem vysvětlení pochopil, proč se na něj naši sousedé tak divně dívali. No a na nás taky :-)
to ještě používá moje babička :-)
Jako dítěti mi to nepřišlo, protože s námi žila.
Ale když jsem si asi v sedmnácti domů přivedl na návštěvu dívku a babička říkala, že šukala po celé kuchyni a furt ty brýle nemůže najít, tak jsem se styděl.
Ale přežila to a vzal jsem si ji :-)
:-) staročeština nebo spše archaická čeština má krásné výrazy …
No tos měl slyšet, když jsem učil na Thaiwanu místní obvatelstvo „v širém poli studánečka“ a " my sme valaši jedna rodina".
:)
Mě jednou pobavil kolega z Indie, chvilku poslouchal jak mluvím česky a potom prohlásil, že je to podobné té jejich hatmatilce :)
Mají pár slov stejných :)
No jestli ti to řekl česky, tak to jo.
Jinak na ten Thaiwan museli pivo přivést určitě češi, protože se řekne „pižo“ ( do dna se thaiwansky řekne „kam pei“ a to je asi tak všechno, co jsem se tam naučil ).
Neee, komunikovali jsme anglicky… což byl problém i tak…
Z vlastní zkušenosti vím, že komunikovak jakkoli (nevalašsky) je problém jen nastřízlivo.
Někdy to zkus.
:´)
V nestřízlivém stavu rozumím japonsky, dokonce jsem si jednou pokecal s francouzem (on uměl jenom francouzsky, já česky a anglicky).
Praxe by byla, ale v práci by to asi neprošlo :)
Tak tak, i japonština je fajn. Zvlášť pak japonské karaoke. Vééélký úspěch.
: )
Nekecaj, po valašsku se domluvíš v celém širém světě a když neé, tož zavoláš královi Bolkovi.
No k tomu karaoke se moc nehodila, tak jset do toho zaimprovizoval „jueng-šung-fuí, hndzu-fuen-schuí“ ,nebo jak to bylo.
:D
V japosku se prej rekne zmrzlina icecream samozrejme foneticky, psat to budou asi jinak, Ruprt to urcite dovysvetli
milerád :-)
Japonsko má pro zmrzlinu své vlasní slovo. Ale že převzali i to americké, jak píšeš ty, je dost dobře možné. Je možné, že tento typicky západní výdobytek přišel až s amerikanizací, která následovala po druhé světové válce a v podstatě trvá. Jisté je, že pro zmrzlinu mají i své vlastní slovo. A pokud zmrzlinu neznali a byla k nim „dovežena“, tak by to nebyli Japonci, kdyby pro ni neměli své vlastní slovo, byť „násilně“ vymyšlené a nepoužívané.
Malá zajímavost: Nebyli by to Japonci, aby nebyli lehce úchylní i v tomto směru. Takže je celkem jasné, že je oblíbená zmrzlina s chutí zeleného čaje. Málokoho asi překvapí, že mají i zmrzliny rybí. Ale to, že mají zmrzlinu s příměsí koňského masa a sypou si na ni sladké luštěniny je pro nás určitě docela zarážející.
A co třeba takový lachout? Co to asi může být?
Opak lachinu? ;-)
lahváč
šikovnej kluk :)
jj, řikal to jeden kámoš kdysi na střední škole :-)
Nejlepsi vyraz pro lahvac je stejne kuzelka :-)
Jo. Anebo vochtl :)
Kamarád se vždycky ptá „Jdeme na kuželky nebo do práce?“ (Práce = název jedné hospody) :)
