včera kolem poledne jsem dorazil na hrad Roštejn, na nádvoří jsem si dal nealko pivo… a jak tak upíjím, všiml jsem si, že někdo fotí nádvoří se mnou v popředí. no to budeš mít mizernou fotku hradu, pomyslel jsem si a nevěnoval tomu pozornost.
když jsem pak šel ke kolu, dvojice, která si mě před tím fotila, si špitala něco jako:
- tak se ho zeptej.
- ne, to není ono.
až teprve cestou dolů po modré na Hodice jsem si ty dvě věci spojil dohromady – zřejmě měli / mají podezření, že ten můj Epic byl původně jejich.
proč to píšu: pokud to tu čteš a chceš důkaz, že nemám tvé původní kolo, ozvi se.
dodáš číslo rámu, já dodám své + fotky dokladu o koupi a budeš mít o jednoho podezřelého méně.
kdybys měl to číslo u sebe včera, mohli jsme to vyřídit hned na místě. („prosím tě, mě ukradli Epica, můžu se podívat, jestli to není tenhle?“ – a kdo bude ujíždět, za tím jeď a slečna může mezitím volat 158)