Úspora rotující vs. statické hmoty.

Já slyšel cca 4,5 násobek. Někde pouze 4 násobek.

https://www.youtube.com/watch?…

Neříkám, že je to odborný zdroj, ale…

Jo, ale jen při prudké akceleraci. Navíc to číslo není takhle jednoduchá konstanta.

Úplně triviálně, při ustálené jízdě je úspora 300g na ráfkách stejná jako 300g na rámu. Pokud závodíš a často tedy musíš akcelerovat, je taková úspora důležitá. Pokud nezávodíš a tedy na tvé akceleraci prdlajs záleží, pak je to víceméně o dobém pocitu. Stejně tak při TT to asi nebude až tak rozhodující. Ne že by to bylo bezvýznamné, ale prostě platí, že ta úspora se odehrává především při akceleraci.

Na bunny hopu asi ne :) ale při akceleraci jo. A na řízení je lehčí přední kolo taky poznat.

http://pardo.net/…7/index.html

Co já vím, tak 100g rotující hmoty odpovídá 200g staticke

Jedine co bude ovlivnene celkovou vahou kol (tech rotujicich), je nataceni onech rotujicich kol mimo osu (nebo teda smer otaceni). S tezsimi koly budes hur akcelerovat i brzdit, ale to je kvuli vyssi vahy celkove soustavy…pocitove to ale udela strasne moc

edit: neni to teda tak ze by tezsi kola univerzalne prinesly ctyrnasobnou usporu vahy

edit2: u netechnickych disciplin na amaterskem levelu to neni treba moc resit

Platí dvojnásobek a to pouze pokud kolo zrychluje (nebo zpomaluje ale brzdy maj daleko větší výkon a neni to tak moc poznat).

Může se ještě brát rozdíl u odpružené hmotnosti a neodpružené ;-)

Už tu tenhle nesmysl dlouho nebyl…

Z hlediska jízdního odporu má hmotnost vliv ve dvou případech:

• ve stoupání – tam je jedno, jestli něco rotuje, nebo ne
• při akceleraci – tam má hmota přesně na obvodu kol (běhoun) přesně 2× větší efekt než hmotnost na nerotujících částech. Hmota přesně ve středu kol má efekt přesně stejný efekt jako nerotující

Za rotující části se v tomto případě považují v zásadě pouze kola, protože vše ostatní, co se jakkoli otáčí, rotuje oproti kolům mnohem pomaleji.

Závěr je takový:

• hmotnost plášťů, duší, ráfků, niplů atd. má na akceleraci skoro dvojnásobný efekt jako např. na rámu
• hmotnost nábojů,kotoučů, kazety, klik, řetězu, řidítek, páčky zamykání vidlice atd. má takřka stejný efekt jako rámu

Jsem se díval na ten článek s matematikou k rotující hmotě. http://pardo.net/…7/index.html

1. Je tam numerická chyba. Skutečně ten čas na 0.1km při 20km/h není 0.05 hodiny, ale 0.005 hodiny. Takže to nejsou 3 minuty ale 18 vteřin.
2. Takže energie na tu trasu není 18 000J, ale 1 800J.
3. Takže celková energie na překonání těch 100m s akcelerací by vyšla na 3340J a ne 19 600J.
4. Takže … no prostě numericky je to blbě.

Dál ten matematický model.

1. Začíná to dobře. Základní vzorce jsou správně.
2. Simplifikace, která je učiněna s celkovou energií na těch 100 metrů je prostě příliš simplifikovaná. S těma 100W by asi na těch 100m asi ani těch 20km/h nedosáhnul. To by tam byl dřív. Počítat to nebudu, nemá to smysl.
3. Tedy i závěrečná úvaha je řekněme nepřesná, protože vychází z víc než zjednodušeného modelu a hrubé matematické chyby.

Co je ovšem zajímavé, je to, že ten závěr sám o sobě je vlastně dobře. Totiž na 100m je skutečně rozdíl mezi úsporou na obvodu kola a úsporou na rámu výrazný, protože se jen akceleruje. Na 100 metrů si člověk většinou nebere kolo ani do hospody. I když tu máme sekci „Pivo – mňam“. Na 100metrů se možná nejezdí ani na MTB.

OK, stačí dosadit smyslupné hodnoty. Třeba říct, že je zajímavý model na několik kilometrů. V tu ránu ta simplifikace matematického modelu, která taktně pomíjí část akcelerace, přestává vadit. Třeba na 10 kilometrech nebude ta část cesty, co člověk akceleroval, až tak zásadní a tedy se dá s přimhouřením několika očí zanedbat. Následně pak nebude vadit ani oprava té numeriky. Páčto jakmile bude vzdálenost smysluplná a akcelerace bude jen malá část cesty, najednou to z toho vypadne.

Rozdíl v celkové energetické bilanci při jízdě na smysluplnou vzdálenost bude velmi malý. Navíc, jak zde také padlo, ta energie použitá navrch na rozrotování kola, nemusí být úplně ztracená. Pokud je trasa nejen po rovině, část té energie se vrátí hned v prvním stoupání, protože se přetaví do nějaké potenciální energie – jako že to zkraje trošičku pomůže do toho kopce.

Ještě přiblížím, proč se mluví o tom dvojnásobku. No matematika k tomu je v tom článku. Energie při pohybu po přímce je 0.5 * hmotnost * rychlost na druhou. Energie při rotačním pohybu je 0.5 * úhlová rychlost * moment setrvačnosti. Moment setrvačnosti je … musíme simplifikovat, řekněme že nemáme integrální počet … hmotnost na obvodu kola * poloměr na druhou. … Jasně, ještě jednodušeji. To kolo se nejen pohybuje dopředu, ale taky se točí. A točí se obvodovou rychlostí stejnou, jaká je dopředná. Takže ta úspora váhy na obvodu kola se projeví jednou v dopředném pohybu a podruhý stejně v rotačním, páčto obvodová rychlost je stejná jako dopředná.

Takže při akceleraci cyklista skutečně pociťuje úsporu. Ona je reálná. Akcelerace je skutečně živější. A při akceleraci je ten poměr skutečně 1gram na obvodu kola = 2g na rámu. Ale při ustálené jízdě to neplatí. A při deceleraci bez brždění je to naopak.

Prachvobyčejnej praktickej závěr: Potřebuji často akcelerovat? Pak je úspora na ráfku důležitější než na rámu.

Potřebuji stoupat do kopců? Pak je důležitější celková váha úspory, ať je kdekoli.

Gyroskopický efekty a tak podobně, to si myslím, že skutečně nikoho nevyčerpá. To je jak ta úspora energie při elektronickém řazení.

Další věc u hmotnosti kol na MTB je, že se jedná o neodpruženou hmotu, která hůř kopíruje terén.

Celkově to počítaní nedává smysl, je třeba vozit všechno co nejlehčí, ale nesmí to být na úkor odolnosti a tuhosti.

Tady to nějaká chytrá hlava spočítala (http://www.bajk.cz/data/clanek.asp?…) a vyšlo to 4.6×

Modelová situace: zrychlení z nuly na 20km/h a porovnání energie nutné na roztočeni kol na rychlost 20km/h a energie nutné na zrychlení statické hmoty.