čaute, chtěl by jsem se zeptat jestli jde udělat z dušových plášťů, bezdušové.
Možná hloupý dotaz, ale někde jsem to slyšel
UST z klasických (dušových) plášťů
119 nepřečtených-
-
jde to, ale není to UST. UST je typ systému…
-
aha, ja pravě myslel jestli jde udělat z dušových plašťu – bezdušové
-
Bezdušový plášť má speciální patku, je určen na daný typ ráfku a drží vzduch sám o sobě… z normálního pláště to jde udělat pomocí tmelu…pár lidem to očividně funguje:) já mám zkušenost jen s UST…
-
ja pravě mám normální ráfek (viz. profil) a dušový plášť a právě by jsem chtěl z toho udělat bezdušové kola
-
Tak pásku do ráfku, ventilky, tmel :-)
-
-
-
Dej si do vyhledávání NoTubes a určitě ti to něco najde.
-
-
-
Přímo bezdušové pláště z nich neuděláš, ale můžeš je použít pro bezdušový systém.
-
Pripojim sa. Aka najsirsia paska do rafiku sa pre NoTubes-like systemy da zohnat? Chcem tak siroky rafik, aky sa pre UST neda zohnat a vozit v tom extra nizke tlaky (na sneh), takze sa bojim, ze by som mohol trhat ventilky jeden za druhym. Preto ma napadlo NT, ale do rafku 47mm.
-
to neexistuje, navíc při tak malém tlaku by ti to nedrželo. No tubes má limit tak 10PSI. Na 15PSI jsem jednou dojel a fakt to žvejkalo zle, až jsem se bál že to podfoukne kolem patky.
-
Chcem na zimaka kupit trialove rafky a tie su v dostupnych cenach zohnatelne aj 47mm. Ak to ale bude zdrhat, tak to radsej spravim podla osvedcenych postupov: napatla galuskovym lepidlom na par miestach jednu stranu plasta (nasiel dom rady tvrdiace, ze 3×10cm je postacujuce) a pripadne vymeny duse riesit vzdy z tej opacnej strany.
-
No to jsem zvedav jak chces utesnit ty diry v rafcich, pripadne co tam das za bezdusovou pasku.
-
To som zvedavy tiez, ale ked sa tam da s nejakou obvyklou paskou vozit dusa a nevylezie tymi otvormi, tak bezdus-paska z podobneho materialu ako dusa, by nemala vyliezt tiez.
A ako pise vysmatej b., tak asi by to s rozstrihnutou dusou slo vyskusat. Ale problem bude, ak sa bude dusa vyrazne prekryvat s plastom, pretoze potom pri pretoceni plasta, sa pretoci aj dusa a odstrihne ventil. Co je ten hlavny problem, kvoli ktoremu uvazujem o bezdusi.
Takze ideal by bol iba upchat otvory v rafku a po niploch, plast nasadit priamo na rafik a nie na pasku a pripadne drobne netesnosti utesnit tmelom. Pri malych tlakoch to ale asi bude zdrhat.
-
Leda tak, ze bys vzal sirokou pasku pro tyto rafky, ktera se pouziva s dusi a na to pouzil delanou bezdusovou pasku z 20" nebo 24" duse.
Taky nevim jak s tlakama. Kdyz chodim koukat na trial, tak ti borci jezdi na „prazdnejch“ kolech a presto se jim ta paska skrze diry v rafku vcelku nafukuje. Pokud bys to nafoukal na tlak pouzivany pri normalnim jezdeni tak nevim jak moc by se to skrze diry nadulo.
-
3 vrstvy klasickej striebornej ducktapy by mohli stacit. Ked nie tak 4 (5, 6, …) Predava sa po 25m takze mozem namotat 12 vrstiev na 1 koleso :-). Len ma trapi esteticka stranka vysledku, pretoze na otvoroch bude lepidlom dovonka, takze na to nachytam bordel, co tam uz budem nosit furt. A vystrihovat 30 koliesok z pasky a lepit ich tam na zaver zvonka, aby som prekryl lepidlo sa mi nechce. Chcelo by to nejaky cierny puder.
-
Navic se ti ten bordel bude mozna dostavat mezi steny rafku. Proc vubec chces takto siroke rafky? Nevidim v tom valny smysl, pokud neresis caste prorazeni nebo neco takoveho.
Osobne jsem 40mm rafek jezdil, ale bylo to prave na trial, kvuli castemu cvakani duse, na sirokem rafku to bylo podstatne lepsi.
-
Chcem to na sneh. Na cim sirsiu plochu rozplacnes plast, tym menej sa boris. A ak si rez plastom predstavis ako ± kruh, tak obvod tohoto kruhu sa da zvacsit sirokym plastom a aj sirokym rafikom. Chcem vyuzit obe moznosti. Vcera mi dosiel Geax Mass Loco 2.5, ktory pri roztiahnuti naplocho ma asi o 1–1.5cm viac ako Maxxis 2.5, co by pri dokonalom rozplacnuti plasta za jazdy spravilo 0.5–0.75cm vacsiu sirku stopy. Ked prejdem z rafikov 21mm na 47mm, tak ziskam dalsich 23mm na sirke stopy. T.j. mohol by som mat az skoro o 3cm sirsiu stopu ako minulu zimu a to se, mily Horste, vyplati!
-
Jak jsi dosel na tech 23mm stopy navic? Kdyz jsem presel z nejakych 19mm rafku na 32mm rafky, tak jsem si zadneho vyraznejsiho rozsireni plaste nevsiml. Do jakeho ramu to chces nacpat? 2,5" plast uz je vcelku papuca.
-
Aby sa dala ziskat na sirke stopy polovica z obvodu je nutne plast dokonale rozplacnut (z kruznice spravit dvojitu usecku), co sa uplne nikdy nepodari, ale pri fakt nizkych tlakoch sa to tomu rozne uspesne blizi. Na snehu ani pri nizkych tlakoch nehrozi poskodenie rafikov. Nejaky cvak sa uz ale urobit da, takze bezdusa by bola vhodnejsia ak kvoli tomu.
Chcem si nechat stavat ocelaka so sirsou zadnou stavbou. Maxxis 2.5 na 21mm rafku sa mi vosiel aj do 13 rokov starej pevnej Meridy. Musel som sice na zimu natacat smykac aby nedrhol o plast, takze nedokazal hodit na najvacsiu placku, ale to mi na snehu nevadi. Tam je casto aj prostredna placka prilis vela. Navyse sneh sa nelepi tak ako blato, takze rezerva okolo plasta nemusi byt velka.
-
Tak to jsem zvedav na vysledek.
-
-
-
Kedze to chces na sneh, kup si nieco take: www.ktrak.pl a nemusis riesit sirku plasta. Montuje sa to na akykolvek bicykel, namiesto koles… ;-)
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Keby som nevedel co s prachmi, tak si kupim ram Surly Pugsley a k tomu rafiky Surly Large Marge a na to plaste Surly Endomorph. Lenze ja by som to radsej poskladal za 1/3–1/2 ceny, takze vyberam siroke FR plaste a trialove rafiky. Iba sa obavam, ze pri nizkych tlakoch sa tie plaste budu pretacat pripadne ich na nejakej ladovej hrude cvaknem, preto bezdusak by bol vacsia istota. Ak bude mat ale pri nizkych tlakoch bezdusak ine problemy, tak asi radsej duse a plaste prilepim na rafky podobne ako galusky a pretacat sa nebudu.
-
pořád můžeš ještě svařit dva obyč ráfky :) Kopkovina
-
To ma tiez napadlo a s tym, ze by som neodbrusil to prostredne rebro co zvarenim vznikne, ale, ze by som jazdil na 2 dusiach.
Este ma napadlo, ze by som aj obul 2 plaste, do kazdeho rafiku jeden, ale bojim sa ako by sa znasali v strede, kde by sa dotykali navzajom. V momente, ked sa plast zacina dotykat zeme, tak sa dotyka svojim vrcholom (najvypuklejsim bodom), ale ked ten plast zatazis, tak by tie plaste asi odtlacali od seba do stran, pretoze symetrickej deformacii kazdeho plasta, vzdy zavadzia ten druhy plast. Takze by to asi malo kvoli tymto treniam strasny valivy odpor (pri dotyku so zemou by sa zacali dva adhezne kusy gumy stranovo posuvat od seba – to uz nejaku energiu spotrebuje) a navyse by sa asi velmi rychlo predrali a opotrebovali na dezene. Normalny plast je stavany na odvalovanie po zemi a nie na smykove trenie na zemi.
Dalsia uchylaren by bola zvarit 3 rafiky dokopy a plastami osadit iba krajne dva. Ale je stale otazne, ci by boli dost daleko od seba, aby si nezavadzali. A asi by clovek nosil natlaceny sneh v priestore prostredneho rafku. Tomu by sa dalo trocha zabranit, keby bol prostredny rafik perforovany otvormi (nieco ako diery na beznom trialovom rafiku), cez ktore by sneh prepadaval vlastne ku naboju a nehromadil sa. Ale zase je otazka, ci by to nefungovalo iba pri nesudurnom snehu pri –15 a menej. Pri teplotach okolo nuly by sa to lepivym snehom asi upchalo. A navyse, s tymto by sa uz asi fakt neoplatilo srat, bavi ma jazdit na snehu, ale neplanujem zas cyklocesty krizom cez pol.
-
já bych svařil dva ráfky a jezdil na dvou duších s jezdím pláštěm. JK měl svařený myslím tři, ale počet duší nevím
-
kam sa chystas?
-
Ja? Ja mam iba velke reci ;-)
Jazdit v zime na snehu okolo Prahy. Co je trocha odvazne (s ohladom na obvykle ne-mnozstvo snehu), ale ak by nahodou bola zima ako minuly rok, tak by to bola parada. Minulu zimu som na snehu najazdil s naskokom viac, nez za akukolvek inu zimu. T.j., spravil som nejake male stovky km.
A ked sa to cele osvedci, tak by som chcel v zime (Kopkovsky) prejazdit nejake placatejsie ceske pohoria – Sumava, Jizerky,… a to bud natazko, alebo s jednonocnym prespavanim v nejakych penzionoch.
-
-
-
-
-
-
-
-
stříbrná duck moc netěsní. Před x lety s ní byl můj první pokus o NT :)
ale dá se koupit páska co těsní, už to tady v historii padlo. Nepamatuju si ale o co šlo.
-
Ja to pochopil, ze to chce jen na zalepeni der v rafku, jako tesnici vrstvu da pak nejakou pasku vyrobenou z duse.
-
to pak stačí cokoli, kdo nechce pásku, může zkusit plugy z GME -neboli cyklodiskuzeplugs :)
-
Ty diry maji tak 30mm a jsou skrze cely rafek.
Treba neco takoveho
-
-
-
-
-
-
-
-
tak si jí uděláš ze staré duše.s tlakama to budeš muset vyzkoušet.
-
-
-
-
Dušový plášť se dá používat bez duše, ale neuděláš z něj bezdušový UST plášť aby bylo jasno.
-
už je mi to jasné :)
-
už je mi to jasné :)
-
-
Ahoj
Da se ric ze to jde ale jen za urcitych podminek.
Nejde to z kazdym plastem (nejde to s plastem od vsech vyrobcu a jeste taky zalezi jestli zrovna nechytos nejakou potvoru co je moc ridka )
Kdyz trefis plast a das slusny mliko tak 3,5 atmosfery neni vubec problem . Je teda fakt ze to po tydnu trosku ujde tak ze pred zavodem vzdy zkontrolovat tlak popr. dofouknout.
Nejvetsi problem je s unikama tlaku okolo patky. Tam to utika nejvic . Taky kdyz to kolo dostane pecku nebo to mas podhustenya jedes nejakej ubok nebo strihnes zatacku tak to kolem patky ujde.
Prave nejvic zalezi na tom jakej system pouzijes a jakej plast zrovna trefis. Ono kdyz mas UST origos tak je to o neco lepsi ale ne o moc :-D
Me se osvedcil udelat si bezdusovej system z rozriyly duse tam to asi utika nejmin i s obyc plastem
-
3,5 atm na MTB? To je víc jak maximum u většiny pláštů
-
Já při mých bezmála 100kg hustím 3,5atm na zadek uplně normálně, jak jdu pod tři tak každou chvíli procvaknu :)
-
-
Tim tlakem se pripravujes o jednu z hlavnich vyhod techto systemu, je naprosto nesmyslne vysoky.
-
Tak na zadek na nejaky ty priblbly 50 je do dobry to pekne odsejpa . Na marathony davam tak 2.5–2.8 zadek a 2.2–2.5 predek , na XC ted klidne pod 2.
Ono na Marathoneh se pak pres ty sutry dost lita a pak prave podfouklej bezdusak je hned prazdnej na XC se to da uhlidat ale na marathonu v rychlejch kamenitejch sjezdech ne.
-
S 2,2" plastema a aspon 90kg foukam cca 25psi (1,7atm)/ 30psi (2,05atm) a neni problem. S tim prazdnym bezdusakem to moc nechapu, to neni normalni stav, aby se ufukoval.
-
Asi tomu davam moc cocku
-
Ono to je divný i technicky… To to musíš mít špatně utěsněný. Protože aby to podfouklo, tak by se musela zvednout patka a to dost pochybuju, že by se pak vrátila na svoje místo a vesele těsnila dál…
-
Patka se nezvedne nahoru, jen se natlačí ke středu a vznikne tam malá mezera.
Je to ve stylu toho testu ve videu na stránkách notubes, kde tomu akorát trošku pomáhají. A tam jim to taky jen ufoukne a těsní v klidu dál.
Při velkém tlaku z boku k tomu dojít určitě může, takže třeba extrémně ostře projetá zatáčka.
A jakmile přestane ten tlak z boku, tak není důvod, aby se to samovolně nevrátilo zpět, pokud tedy nedojde k příliš velké ztrátě tlaku.
A čím menší tlak, tím snáze se to může stát.
Při příliš velkém ale zase přijde riziko svléknutí směrem nahoru přes okraj ráfku.
A věřím, že v jeho případě k tomu klidně dojít může.
-
OK, budu tomu věřit… Já právě vždycky, když jsem NoTubes sundaval, tak to z toho ráfku bylo potřeba regulérně odtrhnout a když už se to povedlo, tak ta patka spadla doprostřed ráfku do prohlubně pásky. Ale je fakt, že to bylo bez tlaku v plášti, to se to asi chová jinak.
-
podle mě nikdo neprojede zatáčku tak, aby dobře udělaný systém NT nebo UST podfoukl jen z důvodu té deformace. To dřív dostane smyk. Jak jsem psal výše, tohle se stane jen při hodně malém tlaku – menším než minimální doporučený
-
Mně se to nikdy nepodařilo, aby k tomu ufouknutí došlo. Vozím ale UST i když vozím hodně nízké tlaky. Na UST to přeci jen podrží o trochu lépe.
Nejsem ale žádný extra technik co se týká průjezdů zatáček a kolik si tam toho dovolím a ještě k tomu moc nevážím.
A tohle se také vždy bude lišit od konkrétního řešení a také na povrchu, jak moc dobře patky pláště a drží a jak velká síla ze strany k tomu bude potřeba.
Já věřím tomu, že pro někteoru konkrétní kombinaci se to stane i při tlaku, který je blízko spodní hranice doporučeného.
-
No me uz kolikrat , vim ze treba na xc v Peci musel Kulhec dofukovat skoro kazdy kolo :-D
To muzes zkusit poloz kolo na bok na asfalt a jlapni z boku na plast v tretrach a uvidis jak to odfoukne :-D
-
Tak extrémní test jsem nezkoušel. Nějaké ale méně agresvní testy typu kolo hodně na bok (výrazně více než v praxi kolo pokládám) a pak se postavit do pedálu jsem dělal.
A při takovém ani žádném jiném testu se mi kombinaci UST plášť na UST ráfku nikdy z patky nepodařilo dostat, aby to mohlo ufouknout.
Nevíš, co konkrétně tam měl za pláště na jakém ráfku?
-
Ráfek Specialized Roval SL, gumy Rubena Scylla (myslím tubeless supra) a nějaký mlíko.
-
-
-
-
-
-
-
-
Taky se mi to stava, kdyz clovek jede na hrane pres sutry, tak se plast ma tendenci zvejkat a pak to trochu uchazi. Ale znat je to az u starsich plastu s vytahanou patkou.
-
Ano, v lese na jehličí se to nestane. Jen v technický kamenitý pasáži kdy dochází k ohybu (síla nejde v ose kola)pláště. Jezdím UST pláště a stalo se i u nového. Vždy jen na předním kole při strmém klesání či schodech. Stačí jezdit na větším tlaku, ale to je zase škoda :o)
-
-
-
muj nazor je takovej, ze je jen a jen tvuj pocit, ze to vic odsejpa kdyz mas vyssi tlak. kdyz neberes uplny extremni tlaky tak to pojede stejne. Tusim, ze to i Mlok zkousel a velky rozdil 0 :)
-
Pokud to jsou nějaké závody, kde je velká část po asfaltu, tak ten vyšší tlak o trošku lépe pojede, to zase jo.
A v jeho případě je i každý malý rozdíl podstatný.
To, že v mojem případě je rozdíl minimální a s tepákem ho ani nedokážu rozlišit ještě neznamená, že jemu to nemůže přidat třeba 20s na závodu k dobru. Mně je takový minimální rozdíl zcela ukradený, v jeho případě může být zásadní.
Přeci jen on je úplně jiná výkonnostní kategorie než já.
-
aha… ja myslel, ze to byl obecnej vysledek…
pak je otazka o jakej povrch se fakt jedna…pojede mu to lip na asfaltu a tvrdym podkladu, ale treba zase bude pomalejsi v technickych pasazich kde plast nebude tolik drzet … tezko rict.
-
Proto taky neexistuje rada univerzálního tlaku, ale je potřeba volit podle trasy, počasí, váhy jezdce, šířky pláště, vzorku pláště…
-
Obecně platí, že čím tvrdší povrch a více blížící se asfaltu, tak tam je lepší vyšší tlak pro menší valivý odpor.
Čím měkčí povrch, tím je lepší menší tlak pro nižší valivý odpor.
Trošku sporné je, kde je přesně ta hranice povrchu, kde to bude ± nastejno.
I na tvrdém povrchu jako asfalt není rozdíl příliš velký (tedy ani tam se až tolik velkým tlakem nezíská, pouze při extra nízkém tlaku už může být zvýšení valivého odporu výraznější). Tedy pro nezávodní použití, kdy nejde o každou sekundu, tak vysoký tlak nemá v podstatě žádný smysl. Na asfaltu získáš jen málo a v pořádném terénu je to o hodně horší.
Ale při jeho výkonnostní úrovni a na jaké pozici jezdí závody + typ závodu, kde je hodně asfaltu, tak chápu, že má smysl nabušit pláště na max. Technické pasáže na takovém závodě v podstatě nejsou.
-
Jak v měkkém povrchu menší tlak sníží valivý odpor? nechápu…
-
Rozloží se tlak na větší plochu a tím dochází k měnší deformaci podloží, zkus si představit vjet do bahna na silničce a na bajku, pořád působíš stejnou vahou, ale na bajku rozloženou na menší ploše, takže se míň propadneš. Navíc čím nižší tlak, tím lepší grip, což je na měkkém povrchu asi ta největší výhoda.
-
… na biku na VĚTŠÍ ploše, překlepnul jsi se, ale rozumět tomu snad je. Zemědělci by řekli menší měrný tlak na půdu. Jenže deformující se plášť, který jede skvěle v měkkém na asfaltu nepojede.
-
Jo, máš pravdu, přepsal jsem se.
No, to nepojede, ale to je o kompromisech vždycky…
-
Právě, že to na tom asfaltu tak hrozné zase nebude.
Samozřejmě, že na asfaltu pojede takový plášť při tom menším tlaku o něco hůře, ale vůbec to nemusí být o moc.
Znovu odkaz na měření z praxe, který už tu několikrát byl:
http://data.mlok.net/…ustrated.pdf
A teď vezmu nějaké reálné hodnoty, co se jezdí. Menší tlak vezmu 2 bary. A teď přifouknu na více a to na 3 bary.
Na asfaltu klesnul potřebný výkon k překonání valivého odporu z cca 18W na 16W, což není nic drastického.
Na trávě narostl ten valivý odpor o mnohem více. A i na šotolině už se zvětšil o malinko více než se na asfaltu ušetřilo.
-
Je to hrozné, MlokuCz, je.
Na asfaltu prostě baňatý a ještě k tomu podhuštěný plášť nepojede, i kdyby se měřiči na hlavu stavěli.
-
Co je psáno, to je dáno. A když to změřili soudruzi z DDR, tak nenaděláš nic. :-)
-
Chceš snad rozporovat ten test pro rovnoměrnou jízdu v sedle? Pokud ano, tak napiš nějaké rozmné argumenty.
Jediné, co se tu kdy řešilo ohledně tohoto testu z praxe byly věci jako jízda ze sedla nebo nástupy. Tam souhlasím, že v tu chvíli ty výsledky neplatí a menší tlak bude mít větší vliv na zvětšení valivého odporu.
Tohle není laboratorní test, u kterých se musí brát výsledky hodně s rezervou.
-
Argument je můj slaboučký motor s nízkou momentovou přetižitelností, který zaznamená okamžitě jakoukoliv drobnou změnu jízdního odporu v řádu desetin procenta. Takže když mi to nejede na nízkým tlaku, nebo s tlustou gumou, tak to tak je a soudruzi se prostě mýlí.
-
Já jsem na tom s výkonností stejně špatně (klidně je možné že i hůře).
A nikdo netvrdí, že to na menším tlaku na asfaltu nejede hůře. A nemám ani nic proti tomu, že dokážeš poznat i menší rozdíly.
A i to měření ukazuje, že pokud se překročí určitý mezní tlak, tak zvýšení valivého odporu začíná být větší.
Pokud si dobře vybavuju, tak vážíš znatelně více než já, takže ten mezní tlak pro Tebe bude o něco větší.
Podstatné ale také je, co to vlastně Tvoje tvrzení, že to nejede znamená? Teď myslím pro asfalt a třeba RR nebo kombinaci NN/RR (teď si nevybavuju, co z toho jezdíš).
O kolik se tedy bude u Tebe bude lišit rychlost na asfaltu pro stejné pláště (tedy buď RR/RR nebo NN/RR, to je fuk, ale vždy pro stejné pláště) pro rozdílný tlak aniž by jsi šel pod nějakou tu extrémně nízkou hranici.
Když je hranice z testu kolem 2atm., tak dejme tomu pro vyšší váhu jezdce ji posuňme na 2,5atm.
Tak by mi tedy zajímal přibližný rozdíl rychlosti pokud pojedeš v sedle rovnoměrnou rychlostí po asfaltu jednou na 2,5atm. a jednou třeba na 3,5atm.
A co se týká problému přežížitelnosti motoru, tak tohle mám taky. Tenhle problém se ale projeví jen v situacích, kdy se jede už na hranici fyzičky.
Tohle tedy si dokážu představit v terénu (kde se mi to běžně stává). Ale bavíme se tu o problému nárůstu valivého odporu na asfaltu pro nižší tlaky.
Na asfaltu se stává opravdu jen ojediněle, že by kopec byl tak prudký, že bys na biku mohl mít problém s krátkodobým přetížením motoru na hranici fyzičky.
Já tedy jednoznačně menší rychlost pro stejné úseky na asfaltu při držení stejného tempa dle tepáku dokážu rozlišit až třeba mezi NN 2,4 UST x RR 2,25 UST (a ani tam to neudělá žádný až tak velký rozdíl v rychlosti). Při rozdílu jen tlaku u RR třeba 30/35psi x 45/50psi už ani nedokážu jednoznačně prokázat o kolik jedu rychleji při stejných tepech stejný asfaltový úsek jak je rozdíl valivého odporu už příliš malý.
-
Nic neměřím, cítím to v nohách :-) Výměna 2,1 NN vzadu za 2,25NN mně prakticky zastaví. Vnímám i rozdíl na stejném plášti: např: Nano, Speedmax, Hurricane a podobní „hlaďoši“, co jsem jezdil, vždycky „ztěžkly“ po částečném sjetí, kdy se středová vyvýšená část ojede a styčná plocha se rozšíří. A to je podstatný, prostě plášť musí mít ve styku s vozovkou malý radius a tím uzkou styčnou šířku, jinak nejede.
Např: Rubena (zločin na cyklistech) tím, jak má „motocyklový“ průřez, tak je to prakticky kotva, přestože vypadá hladký. Moje dcera měla jen 12 let a řekla: „To nejede“ .
-
Placaté pláště jsou úplně nejvíc do sněhu. Nepropadávají uježděnou vrstvou a když, tak stačí maličko hnout řídítky a hned zase vyjedou, ta hrana se zakousne a plášť zase vytáhne nahoru. Toto kulaté pláště neumí a proto musí být do takového sněhu širší.
-
To je sice hezké, že to cítíš v nohách a vnímáš to (i Ti to věřím). To ale přeci vůbec neznamená, že to dělá skutečně tak obrovský rozdíl na rychlosti při držení stejného výkonu jezdce.
Už jen z toho „výměna 2,1 NN vzadu za 2,25 NN mně prakticky zastaví“ je vidět, jak to přeháníš.
Dejme tomu, že na rovině na asfaltu pojedeš třeba jen 20km/h s 2,1 NN (nebo třeba 25km/h, to je fuk pro ten příklad). Z toho vyjádření, že Tě ta změna prakticky zastaví tedy usuzuju, že s 2,25 NN při stejném výkonu pojedeš třeba jen 5km/h.
A pokud to neudělá dejme tomu alespoň 10% rozdílu na průměrné rychlosti, tak kde je ten obrovský rozdíl?
Já mám podobné přehnané pocity taky (takže se jim ani nedivím). Jak už jsem tu někde psal, když střídám Sterea jedno s RR/RR 2,25 UST a druhé s NN/NN 2,4 UST, tak mi to přijde, že rozdíl, jak to jede je obrovský. A také bych pomalu dle subjektivního dojmu psal, že mi to téměř zastaví.
Přitom to ale vůbec není pravda. Když se pokusím držet na asfaltu stejnou rychlost a stejné tepy, tak s těmi NN 2,4 UST jsem jen o 1–2km/h pomalejší na rovině na asfaltu (pokud to je trasa s většinou pořádného terénu, tak většinou nedokážu ani změřit rozdíl na průměrné rychlosti a mám větší výkyvy pro různé dny než rozdíl mezi plášti). Takže i když pocitově mně to téměř zastaví, tak o téměř zastavení nemůže být žádná řeč.
Prakticky zastaví bych si neodvážil ani vzdáleně napsat pro asfalt ani při rozdílu nabušená silnička x full s NN/NN 2,4 (a že tady navíc ještě hodně udělá aerodynamika a také velký rozdíl hmotností kol).
A dokud nebudeš znát aspoň nějaká přibližná čísla minimálně pomocí tepáku (ideální by byl watmetr, ale ten skoro nikdo nemá, že), tak můžeš pouze tvrdit, že je obrovský tvůj pocit rozdílu, ale ne že to opravdu jede o tolik lépe/hůře.
-
nicmenej ten pomerne znacny narast hmotnosti ak ides trocha sviznejsie uz musi byt citit. 2.4 NN UST vazi aj s trochou tmelu pomaly tolko co dva 2.1 Evo.
zato som strasne zvedavy co zac bude to TLR od schwalbe.
-
-
No neviem. Podla znameho clanku od Schwalbe (niekto snad prispeje linkom), v kt. obhahuju, ze sirsi plast ma mensi valivy odpor (pozor, pri rovnakom tlaku!) maju okruhle plaste podobny problem ako uzke plaste – uzku, ale dlhu stopu. Na rozdiel od toho celoplosne plaste (tento termin sa pouzival v 90-tych rokoch, mozno prezil dodnes) podobne ako siroke plaste maju kratsiu ale sirsiu stopu, co podla Schwalbe robi mensi odpor ako uzka dlha stopa.
-
To by platilo pro slicky. Ale u semislicků, kde střed je hladký (nebo téměř hladký), tak vznikne problém, že i mimo zatáčky bude výrazně zvyšovat valivý odpor krajní hrubý vzorek, který by se u kulatějšího pláště mimo zatáčení neprojevil.
V tom je ten problém.
Tu Rubenu z odkazu jsem nikdy nejel, ale tady mám stejný názor, že dobře nepojede.
-
No a přesně toto je ten rozdíl mezi Schwalbe a realitou. (kup si tu Rubenu a prozřež taky :-)
-
U Schwalbe to ale není jako u té Rubeny. Jednak je tam menší rozdíl ve valivém odporu střední části pláště a krajního vzorku. A pak jsou dost kulaté, takže ani při menším tlaku není záběr krajní části zase tak významný.
-
Uváděl jsem to jen jako krajní příklad, co udělá ten plochý profil. (Jinak na tom jezdí a trpí snad půlka cyklisticko-výletního národa, včetně dětí)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Srovnání je plášť s nějakým vzorkem typu RaR, jak moc se na asfaltu liší při jakém tlaku. A tam se to prostě moc neliší, pokud se podhuštění nepřežene pod určitou hranici (což ale stejně většinou není možné, aby se neproráželo nebo bez duší neničily ráfky). Ta hranice je vidět i z toho měření, že je někde kolem 2atm. Při podhuštění z 2atm. na 1,5atm. je už zvýšení valivého odporu pro asfaltu větší.
Měření na testovacím přístroji v laboratoři nemusí zdaleka vždy sedět praxi na reálnému podkladu.
Ale tohle je měření watmetrem za jízdy v reálu, takže tam je to jednoznačné.
Pro rovnoměrnou jízdu v sedle bez nějakých nástupů to tak prostě je a žádné subjektivní dojmy to nemohou změnit.
A z praxe pro takový plášť typu RaR tvrdím to samé. RaR 2,25 UST 25/30psi x 30/35psi x 40/45psi x 45/50psi (tohle jsem na celopevňáku pořádně testoval) + váha jezdce 70–72kg. Rozdíl jak to na asfaltu jede je, ale je dost malý a s narůstajícím tlakem je čím dál menší.
U slicků nebo silničních plášťů je rozdíl větší (pro rozdílné tlaky), o těch se ale teď nebavíme, když se řeší kompromisní tlak pro bikové pláště.
-
-
takze si to shrnme, oni zmerili 3 typy plaste od jednoho vyrobce pri jedny konstantni rychlosti a z toho formuluji zavery s obecnou platnosti.. Jejich odvahu bych chtel mit.
Sorry, ale toto je ciry amaterismus a ne veda.. Napriklad vety jako „Anyone who wants to ride really fast off-road needs to decrease tyre pressure“ a „So the answer to the question of which width is best off-road clearly reads ‚fat tyre‘ ..“ takovych je tam moc, jsou perly!
Taky se mi libi toto: "The combined weight of bike and rider flattens the tyre at the point of contact with the ground (patch). Narrow tyres compress C more and thus deform more. Given identical tyre pressure the size of resulting patch does not vary with tyre width. The shape however differs. The wide tyre has also a wider, but shorter patch. This reduces level F. [az potud bez pripominek, zakladni fyzika. A ted to prijde:] Picture the process of rolling as a tilting motion with S as its anchor point. Due to the shoter level the wilder tyre then rolls more easily. [Proboha proc? Co tuto vetu dokazuje? Nejake vzorecky, vypocty? Nezapomneli nahodou na to, ze pri vetsi sirce se musi deformovat vice materialu a zavislost na typu pouziteho materialu?] Toto mi prijde jako jedna pani povidala, a takovych zaveru bez jakyhkoliv dukazu je v tom clanku plno.
Nerikam, ze je to vsechno spatne, nicmene ten clanek nedokazuje nic jineho nez to, co dokazuje a to je, jak se chovaji ve vzajemnem porovnani urcite tyty plaste od urciteho vyrobce pri urcite konstantni rychlosti. Coz je urcite zajimava informace, ale v zadne pripade nikoliv obecne platny dukaz.
Pokud Schwalbe takto pristupuje v vyvoji, tak bych se trochu bal.. Spise bych rekl, ze je to produktem marketingoveho oddeleni, ti pristupuji k faktum takto kreativne.. Takze bych rekl ze jedine co ten clanek dokazuje je, ze Schwalbe CHCE prodavat siroke plaste :)))
-
Obecně platný důkaz? To snad myslíš, že lze vůbec udělat praktický test, který obecně prokáže jakoukoliv vlastnost pro libovolný plášť, libovolnou rychlost a libovolný styl jízdy a váhu jezdce? Takový test samozřejmě nikdy existovat nebude.
Ten test jinak není vůbec od Schwalbe, takže těžko může něco říkat o tom jak Schwalbe přistupuje k vývoji. Můj odhad je, že výrobci plášťů (všichni) vůbec takové testy ani nedělají, maximálně měří v laboratorních podmínkách.
Test řeší čistě valivý odpor a neřeší aerodynamiku. Tedy co se týká šířky plášťů, tak to si musí k tomu každý doplnit sám, jak moc se ho při jeho rychlostech a stylu jízdy týká aerodynamika a jestli kvůli ní má smysl vozit užší pláště nebo ne.
„Nerikam, ze je to vsechno spatne, nicmene ten clanek nedokazuje nic jineho nez to, co dokazuje a to je, jak se chovaji ve vzajemnem porovnani urcite tyty plaste od urciteho vyrobce pri urcite konstantni rychlosti.“
A co si tak asi představuješ, že by bylo potřeba více? Chybí tam chování při dynamických situacích (zrychlování) a jízdě ze sedla. To ale změřit nepůjde a je to při běžné vyjížďce stejně minoritní část.
Možná by se hodilo více typů povrchů.
To, že jsou v testu tři konkrétní pláště nevidím jako problém. Nebude to sice pro jiné pláště totožné, ale podobné určitě ano.
-
Obecně platný důkaz? To snad myslíš, že lze vůbec udělat praktický test, který obecně prokáže jakoukoliv vlastnost pro libovolný plášť, libovolnou rychlost a libovolný styl jízdy a váhu jezdce? Takový test samozřejmě nikdy existovat nebude.
Souhlas, presne jak rikas. Precti si poradne ten clanek, oni tam tech obecnych zaveru postuluji pomerne dost. Prijde Ti to seriozni?
K aerodynamice jsem se vubec nedostal. Precti si jeste jednou toto: „Picture the process of rolling as a tilting motion with S as its anchor point. Due to the shoter lever the wilder tyre then rolls more easily.“ Koukali jsem tady na to jeste jednou s kolegou, co ma dva dokroraty z fyziky a neprisli jsme na to, co tim mysli a co by ten zaver melo dokazovat. Podle me je to fraze (v nejlepsim pripade extremni zjednoduseni).
-
Vždy beru z testů to nejpodstatnější a to samotné měření a dával jsem to sem jako konkrétní příklad srovnání těch čísel.
Závěry dělají na základě toho co naměřili a pak se to snaží nějak fyzikálně popsat, proč to tak je, což se jim už tak moc nedaří (to nás ale až tak moc zajímat nemusí, přeci tu jde o to skutečné chování a ne přesné zdůvodnění, proč to tak fyzikálně je).
Sice si nemyslím, že vše úplně vždy úplně v každém případě musí platit, ale skoro vždy to platit bude.
Z praxe s těmi jejich obecnými závěry souhlasím. Mně se tak choval zatím každý bikový plášť, co jsem jezdil.
Tenhle test jinak vzniknul na popud hromadně na hodně místech šířeného bludu, který hodně lidí prostě nesprávně převzalo ze silničních plášťů (kde to platí). A tím myslím obecné tvrzení, že vyšší tlak v plášti znamená vždy menší valivý odpor.
-
Vypadá to, žes na to kápnul (Tenhle test jinak vzniknul na popud hromadně na hodně místech šířeného bludu, který hodně lidí prostě nesprávně převzalo ze silničních plášťů (kde to platí). A tím myslím obecné tvrzení, že vyšší tlak v plášti znamená vždy menší valivý odpor.) – zadat takové podmínky testu, aby test dokázal, že širší a podhuštěná guma bude mít menší valivý odpor. Co na tom, že tak nikdo nejezdí. Důležité je, že to test prokáže a zvedne prodejnost těchti gum.
-
Spojitost s prodejností moc nechápu. Schwalbe (a i další výrobci) dělají od užších po široké a jejich cílem je prodat co nejvíce kusů a může jim být fuk, jestli širších nebo užších.
Naopak ty užší jsou pravděpodobně jednodušší na výrobu (nejen méně materiálu, ale i jakákoliv nepřesnost se tam projeví méně).
„Co na tom, že tak nikdo nejezdí.“
Já bych spíš řekl, že takhle jezdí čím dál více lidí a z BF už to bude dost velká část, v mojem okolí třeba všichni (v mojem okolí vozí někteří trochu vyšší tlaky než já, ale také jsou současně o hodně těžší, takže na jejich váhu jsou to pořád nízké tlaky).
Jak tedy můžeš napsat, že tak nikdo nejezdí?
Tím myslím vozit pláště 2,25 a širší (co se týká přímo 2,4, tak tam je to trošku omezené dalšími faktory a to šířkou ráfku na XC kolo a pak je tam velký skok nárůstu hmotnosti oproti 2,25, což může dost lidí odradit) + vozit nižší tlaky.
Dokonce tu ne tak úplně málo lidí vozí tlaky ještě znatelně nižší než třeba já. Tlaky typu 20/25psi tu od více lidí už padly. A těch 20psi je ještě méně než v tom testu vůbec měřili, tam končili na 22psi.
Jsou tu samozřejmě i ti co jezdí vyšší tlaky včetně maximálě nabušených plášťů co dovolí, moc jich tu ale není.
-
Moc to nesleduji, ale zaslech jsem, ze pro Kulhavyho vyrabela Rubena specielne varintu plaste 2.25 pro podminky mistrovstvi sveta. Do ty doby vyrabeli jen 2.1 (nebo 2.0)? Proc vsichni XC zavodnici nevozi 2.4 (a vic)? Na tech tratich preci neni zadnej asfalt…
-
Protoze jedna vec je valivy odpor a druha vec hmotnost plaste. Taky co znam par zavodniku, tak toto nikdo neresi, foukaji na sutr plaste, vidlice i tlumice.
-
Tohle už se tu dříve podrobněji rozebíralo. Důvodů je více:
- jeden jsem psal v tom příspěvku na který reaguješ, tedy u 2,4 jevelký hmotností skok oproti 2,25
- aerodynamika: to je to, co se tu v historii už rozebíralo více, závodyvyšší úrovně se jezdí s opravdu vysokým průměrem a aerodynamika je užvelmi důležitým faktorem
A i v tom samotném testu je vidět, že šířka pláště na povrchu typu šotolina (podobný typ povrchu bude na trati převažovat) hraje poměrně malou roli. Tedy rozdíly ve valivém odporu jsou pro různou šířku téměř zanedbatelné.
A měkkého povrchu typu tráva (kde by širší plášť získal více), toho na závodě bude minimum.
Takže je to jednoduché, zisk z šířky 2,4+ by sice byl, ale velmi malý, zato ztráta o hodně větší, takže na závody to nikdo nevozí.
V testu aerodynamiku neřeší vůbec (jak už jsem psal) a trošku možná podceňují hmotností nárůst.
-
asi pre to ze je to tazke zrovna na tom najcitlivejsom mieste – obvod kolesa.
-
-
Myslel jsem tím, že v podmínkách toho testu nikdo nejezdí, ne že nikdo nikdo nejezdí na širokých gumách. Výsledky takovýchto testů prostě neodpovídají praktickým zkušenostem mnoha lidí.
-
na poctivé 2,1 = 2,25 /schwalbe/ se jezdí závody normálně.
A vysoký tlaky tam bouchá dneska už jen skalní oldshooler, v reálu se při váze 70kg fouká do 2,5bar
-
V podmínkách testu se běžně jezdí. Jen samozřejmě budou velmi rozdílné poměry těch typů povrchů pro různé jezdce, podle toho co a jak jezdí.
A to každý ví nejlépe, co sám jezdí a snad každý si tedy dokáže vzít z toho testu, co je pro jeho styl podstatné (tedy když vím, že povrch typu tráva nejezdím třeba vůbec, tak měření z takto měkkého povrchu můžu v klidu ignorovat).
A pak bude spousta dalších typů povrchů, co v testu nejsou a které budou chováním někde mezi tím.
A v praxi také nejde jen o ten valivý odpor, v praxi bude pro hodně lidí důležitějším kritériem, jak ten plášť podrží v terénu. Proto pak běžně lidi vozí nižší tlaky i na trasy, kde bude více povrchu, kde by pro menší valivý odpor byl vhodný vyšší tlak.
-
-
-
-
-
Tím myslí, že „otisk“ toho tlustýho pláště bude kratší, takže jakásí „páka“ (asi rameno síly odporu) bude menší. Ale ten otisk musí mít stejnou styčnou plochu, takže bude zase širší.
Navíc užší plášť každý nafouká víc,že? A když ho víc nafouká, tak ten užší bude mít tu styčnou plochu prostě menší. S tím ovšem soudruzi kupodivu jaksi nepočítají.
-
ano, jakasi paka bude mensi. (Oni dokonce pouzivaji termin naklonena rovina (tilt)) Ale na mensi pace se bude deformovat vice materialu. A kde je dukaz ktery z techto dvou faktoru, ktere pusobi proti sobe, prevazuje?
-
-
-
-
-
hmm, zde je podobny test s podobnymi vysledky dokonce i pro silnicni kola. Vyssi tlaky, samozrejme ale princip podobny. Asi na tom neco bude.
-
Velmi pěkný test. Ještě škoda, že tam kromě toho grafu je tohle:
„For most tires and on “average” roads, this point appears to be a little higher than the 15% tire drop measured by Frank Berto.“
A nejsou tam konkrétní hodnoty, co znamená to „a little higher“.
-
Jsou tam odkazy na ty konkretni clanky, tam budou podrobnosti. Ale ty uz nejsou verejne pristupny..
-
nemohu říct na kolik to je akurátní, ale kopíruje to moji zkušenost, že při váze soustavy kolem 80kg je pro mě nejlepší foukat silnici na 90–100 PSI
-
jednako furt nechapem preco potom cim vacsi profik tym vyssi tlak. volkade tu niekto spominal ze na preteky fukali aj na 180 PSI.
-
Tak testovali pláště, u galusek to může být jinak.
-
-
-
hm, keby to aj znamenalo „0.0“ tak pre moju hmotnost suustavy obleceny clovek v tretrach + bike + plny bidon (cca nieco nad 105 kg) je pre plast typu 700c23 „optimalny“ tlak uplne mimo rozsah jak plastov tak rafikov.
-
Kde to vidíš. Vždyť to vychází jen na cca 105/135psi (přední/zadní).
-
no, namiesto 105kg som dal 110kg (kedze je to nieco medzi), dalej som rozmyslal ze 55% na zadne 45% na predne je nejak malo (fakt sa mi to zda blbost ze bych v podstate polovinu hmotnosti mal na rukach) tak som dal ze 60/40 (a aj to si myslim ze bude este nie celkom pravda a v skutocnosti to bude na ruky este menej) cize 110*.6=66 a povedzme ze jak pise " a bit higher" cize * 1.05 = cca 70kg a sme na konci tabulky kde to uz je cez 150 psi.
-
Tak si někdy zkus změřit rozložení váhy na silničce při její délce zadní stavby (podobná jako 26tkový bike), rozvor mnohem menší než 26tkový bike a spíše delší představec + berany + hodně velký hlavový úhel (mnohem větší než 26tkový bike).
A když to změřené nemáš, tak věř těm, co to změřené mají (samozřejmě mírně se to bude lišit od konkrétní geometrie).
Rozložení váhy na přední a zadní vůbec není stejné jako rozložení váhy na řídítka a sedlo.
A to „a bit higher“ není pro optimální tlak, ale pro nejmenší valivý odpor. Optimální tlak bude pro každého jiný, pro někoho to „a bit higher“, pro někoho to co je v tom grafu, pro někoho o něco méně než je v grafu.
-
som to pre srandu skusil odmerat (mam doma dve vahy) a vychadza mi to cca tych 60/40. samozrejme ze presnost moc velka nebude.
-
Při jakém úchopu?
-
za paky – jednak to jazdim najcastejsie druhak som pri inom uchope nejak nevedel udrzat rovnovahu aby sa to aspon trocha ustalilo.je mozne ze dole za barany to bude iny pomer. (viac na ruky)
-
Za páky to je ok. A předpokládám, že jsi měřil tak, že přední i zadní kolo bylo na váze současně a ve stejné výšce?
Přemýšlím, proč ti to tak mohlo vyjít. Mně by to tak nevyšlo ani náhodou, zhruba tyhle hodnoty mám u biku (u některých biků jsem si to měřil). U silničky jsem přitom měl vždy zadní náboj, střed a sedlo ± stejně jako u biku (tím myslím hlavně posun ve vodorovné ose, výška středu stejná nebude, ale ta na rozložení váhy na přední a zadní mít moc vliv nebude). A k tomu ten menší rozvor, chrtější posed, takže rozložení váhy musí být o hodně více na přední než na biku.
Hlavní vliv by mohl být výška a předozadní posun sedla, to by mohlo zahýbat s rozložením váhy na přední a zadní kolo nejvíce. Samozřejmě pak konkrétní geometrie kola a jak moc narovnaný posed taky, ale to už spíše o něco méně.
-
vysku a predozadny posuv sedla mam na biku aj silnicke identicky, vahy nie su uplne rovnake ale vyska +/- par mm hej. ono to meranie kdovie ako presne neni, ruku do ohna bych za tie cisla nedal ale skusim odmerat este aj bike.
-
Výšku a předozadní posun jsem nemyslel bike x silnička, ale pro různé vysoké a různé postavy.
-
Na Meride 23.5" som mal koniec sedla skoro presne nad zadnou osou. Podla tlakov, ktore som musel fukat do kolies, aby sa obe pri nasadnuti rozpucili rovnako bol ten pomer este horsi ako 60/40. Kedze ramom sa pri zvacsovani jazdca zvacsuje rozvor len minimalne, ale hlavne sa posuva sedlo dozadu hore, tak nikdy nebude univerzalne delenie rovnake pre vsetkych. A kedajake Genesis geometrie skracujuce zadnu stavbu a predlzujuce hlavny trojuholnik s tym tiez zahybu.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Když se prokoušeš tímhle článkem, tak tam najdeš jak na to.
-
To vypadá na dobrý čtení, až budu mít chvíli, rozhodně to pročtu…
-
-
když vynechám fakt, že váhová úspora je nulová (páska + tmel cca 50+50g jak se uvádí se rovná váze duše) a problémy s unikáním vzduchu, tak v tom nevidím žádný funkční přínos, spíš naopak – na klasických pláštích se s nízkým tlakem jako u UST jezdit nedá, protože konstrukce UST a klasického pláště je úplně jiná, nebo za cenu zhoršených jízdních vlastností pláště (např. u RR slabé boční stěny atd.)
-
tvoje zkušenost.
moje je taková, že úspora je – nevozím pásku. A na klasice bez duší se jezdit dá s tlakem od 20PSI v pohodě. Po dolití tmelu a pár vyjíždkách se to zatěsní a únik je v řádu jednotek PSI měsíčně i s „papírovými“ schwalbe RoR, RR, NN
-
Především jsi zase zapomněl na FF :-)
-
… no já nevím, 20PSI není ani 1,5 atmosféry, u běžně používaných RR 2,1 se při cca 2 atmosférách bortí boky a kolo neskutečně plave.
-
záleží na váze jezdce. 25/28 vozím normálně i závodně pokud jsou hodně obtížné podmínky nebo hodně točivé XC. Váha 75kg RoR a NN. Je jasný, že na asfalt to nebude.
V zimě na sníh 20/25.
-
Doporucene tlaky na www.schwalbe.com:
26×2,1–2,5 bar
26×2,25–2,2 bar
Na vahu 75kg,jinak se pocita dle koeficientu podle vahy ±
-
na 2.1 ust pri svojich 95kg bezne vozim vpredu nieco pod 30 a vzadu ceez 30 psi (povedzme 28/32 psi t.j. 1.9–2.2 bar) a zda sa mi to idealne. o nejakom borteni stien nemoze byt ani reci.
-
-
-
-
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
