Zřídka se tu projevuji, ale dnes se potřebuju svěřit se svojí křivdou.
Vraceli sme se dopoledne z vyjížďky ve dvou. Jeli sme za sebou a už v obci sme se přehoupli přes horizont a spustili se dolu z kopce do prudký pravý zatáčky, jedu tak metr od kraje plnýho písku a vidim že mě předjíždí auto, NEMOH vidět za zatáčku i kdyby byl vědma, taky proti němu vyrazil modrej bramborák. Strhnul to pěkně předemě, minul mě asi o půl metru a já balancoval ve čtyřicítce v tom štěrku na hraně pádu. Jak sem chitil rovnováhu, ukazuju mu že je jednička a nadávam. Poprvé se dneska podíval do zpětnýho zrcátka a zjistil to. Pod kopcem (100m) zastavil. Stojíme za nim, já hulákam nadávky a čekáme co bude. Odepíná pásy, něco si šteluje a pak konečně vyleze. Už sem se chystal na inzultaci, sundal sem si brejle a představoval si jak mu rozbiju toho drahýho nablejskanýho snobskýho folkswágna jeho nablejskanou hlavou. Asi bych měl dost práce se 150kg drahýho ovaru. Hned vytáh nějakou zlatou placku, zamával s ní předemnou a povídá:
„Pane, víte co jste provedl?“
já: „JÁ!? No tyvole… "
on: "Vy jste jednal protizákoně“
já: „No to snad ne, víte co ste udělal vy? Dyť vy se chováte jak idiot“
on: „Vy jste záměrně zrychlil abych vás nemoh předjet. Legitimujte se mi!“
já: „Já tu vaši snobárnu neslyšel. Nezdá se vám že ste ohrozil vy mě? Jel ste jak debil a málem ste mě srazil“
on: „Okamžitě se mi legitimujte“
placku sem zahlíd asi vteřinu, nešlo nic přečíst, polda by neměl WV za třičtvrtě míče.
já: „Ani náhodou, no to neni možný“
on: „Vy se mi nelegitimujete? Jste si vědom chyby?“
já: „Nelegitimuju. Chybu ste udělal vy, předjíždět v zatáčce, to udělá jen *******“
on: „Máte štěstí že jedu na pohřeb a nehodlam vás teď řešit“
já: „No to mam štěstí, moh ste jet na muj“
Ještě sem nadával a on už se chystal k odjezdu když sem asi řek něco o bezohlednosti ještě se vrátil, znova pohrozil „řešením“ to sem přidal obrátky i nadávky. Nased, já taky a když mě pak zas předjížděl, uhnul sem a zpomalil, radši. Za 5 minut mi ještě na druhým konci města u hřbitova málem vjel při parkování do cesty, jen sem na něj po italsku mávnul a mizel.
Proč to píšu? Vidim to subjektivně a fakt si nejsem jistej jestli v našem státě tváří v tvář nějakýmu mocnýmu bezohlednýmu zmrdovi by se mohlo stát že by si jeho kámoši v rouchách vyložili moje chování jako přestupek či ohrožení a on by si na mě zahojil nějakej mindrák na kterej mu nestačí hovadský auto, zvenku velký, ale uvnitř směšně malý, tudíž zbytečný. Zrychlil sem, ale za to může síla zvaná gravitace, ale ta funguje i při protekci, asi sem měl šetřit vulgarismy a zůstat klidnej, ale to po takovým rychlostním tréninku jde těžko. Svědka sem měl, kámoš jel kousek za mnou a viděl to líp něž já. Nebudu záměrně bránit nikomu v předjíždění v takovým místě, kdo by to asi vodnes tu mojí bezohlednost, kousek karbonu a šlach nebo sádlo v plechu. Tak byla to od pana blbce obrana útokem nebo sem zaujatej? Blbej? Sem ve špatným státě?
