Zdravím ,jaké zlepšení můžu očekávat při použití nášlapných pedálů v kopcích a rychlosti na rovině ? Slyšel jsem , že až 10 % , je to možné , nebo jen přehnané ? Jaký je rozdíl mezi silničními a MTB pedály ?
Zdravím ,jaké zlepšení můžu očekávat při použití nášlapných pedálů v kopcích a rychlosti na rovině ? Slyšel jsem , že až 10 % , je to možné , nebo jen přehnané ? Jaký je rozdíl mezi silničními a MTB pedály ?
Nevím, o kolik procentních bodů jsou nášlapy lepší než klasika, ale rozhodně se s nimi jezdí mnohem lépe. MTB pedály jsou většinou oboustranné, malé a kufry, které se montují na tretry (zarážky), jsou na 2 šrouby. Silniční pedály bývají větší, jednostranné a kufry jsou na 3 díry (jsou výjimky např. Speedplay, které mají všechno jinak).
No zajímavý, že já mám silniční pedály mnohem menší než ty na bajku :) Používám spd silniční pedály.
Nenazval bych to silničními pedály. Se silničními to má společné akorát to, že jsou jednostranné. Na nějaké lepší tretry by ani nešel namontovat kufr.
Ale ale, to jsou zase moudra :)
Tož čistá pravda a fakta ;-)
jen konstatoval realitu. na mtb naslapech se slape nakokot oproti silnicnim pedalum. a ty tvy jednostranny musis jako bonus trefit na spravnou stranu. vpodstate si nedovedu predstavit horsi pedaly. :-D
přehnané to není, je to rozhodně dost znát
kdyz mam auto s motorem o urcitem vykonu zvysi se mi vykon motoru kdyz si do auta koupim nove sedačky? ;-)
kdyz si potunis zpusob jakym se prenasi vykon motoru na kola, tak ano a to je to oc jde. Sedacky jsou prirovnani naprosto mimo.
vykon motoru se ale ani tak nezmeni ne? ;-)
a on se nekde pta, jak se zlepsi jeho vykon? Vykon zustane stejny, ale rychlost se zvysi
ja teda vidim tohle :)
Zlepšení výkonnosti díky nášlapným pedálům?
ja cetl obsah prispevku. A vubec – nepovedene prirovnani nevyslo, vtipne to taky nebylo tak uz nemel kravoviny.
ja se jen sluse zeptal nic vic… :)
V tomhle vyjimecne souhlasim s noxem :)
Jeho vykonnost (okamzite) se nezlepsi, ale zlepsi (muze) se vysledek :)
Casem se muze zlepsi i vykonnost, kdyz se nauci kruhove slapat atd :)
vykonnost a vykon jsou imho dve ruzne veci. cyklista s nizsim vykonem muze mit lepsi vykonnost nez druhy s vyssim vykonem. ;-)
jakou to má souvislost? Když už přirovnání, tak aby odpovídalo…
sedlo zůstává
zvysi se ti vykon na kg pokud novy sedacky budou lehci a nekdy by slo usetrit i pul metraku :D
Na rovině a z kopců ti nášlapy umožní drtit těžké převody, vyžaduje to ale trénink, který dost bolí. Pak to ale frčí. V kopcích jedeš, kolik udýcháš, takže význam nášlapů je zde hlavně v lepším využití svalů a tím oddálení únavy. V terénu pak nášlapy v kopci umožňují snadnější překonávání nerovností.
Díky za odpovědi i těm , které to tak pobavilo . Jde mi jen o to , zda má význam investovat do nášlapů , treter a učit se vycvakávat nohu , když jezdím okolo 5000Km ročně jen rekreačně .
Já bych to viděl tak, že jo. 5000 je hodně pěknej nájezd (co bych za něj teďka dal). Moje žena najede za rok tak tisícku, z toho půlku s prckem v sedačce a odmítá jezdit bez nášlapů. Kvůli (svému) pocitu, když začínala jezdit s klukem, jsem jí do nich na jednu stranu cvaknul ohrádky. Jednou to zkusila a už mě hnala je sundat. Z druhé strany, já na jaře měl tu čest dát trapných snad 20km na kámošově kole s úplně obyč plastovými pedály a celou dobu jsem si připadal jak koza na ledě. Nohu jsem na tom nedokázal rozumě udržet.
„Vyznam“? Co si pod tim predstavujes? Neco, jako zvyseni vykonu od toho necekej, to je porad v nohach. Ale jizda s naslapy je jina, hladsi, efektivnejsi.
rozhodně, i kdybys jezdil třeba jen tisíc km, slušný pedály + boty koupíš teď do 2 tísíc korun, horší i za míň, stojí to za to
ma.
To házíš od oka nebo to máš změřený? 5000 je docela neobvyklý na člověka, co do teď jezdil bez nášlapů :) (Ano, závist. :D )
proc? jezdil sem 10–15 tisic km rocne a naslapy k tomu rozhodne nepotreboval…
Ale ty si nepotřeboval ani MTB jako my ostatní,tobě na všechno stačil Cross:-D
Neobvyklé?Já nevím,taky to jezdím-a také bez nášlapů-a jen MTB.
Ne mám to podle tachometru . Začalo to nevině , když mi loni bylo 45 let ,tak jsem se po 30 letech kouření (25–30 cigaret denně )rozhodl s tím přestat . Vážil jsem 95 kg a měřím 176 tak jsem chtěl i zhubnout . Tak jsem si koupil levné crossové kolo (Felt QX65 za 7400Kč )a v létě na něm začal jezdit do práce .Začalo mě to bavit a jezdil jsem i přes zimu .Teď mám už rok 72–75 kg a a skoro 2 roky nekouřím a od ledna mám na tom kole najeto 5150Km a chci to letos dotáhnout na 6000 Km .Co bude příští rok uvidím , láká mě pořád silniční kolo , ale uvidím podle peněz.
Aha, tak to dává smysl, zmátlo mě to „jen rekreačně“ :)
tak to nášlapy v každém případě … a až je vyzkoušíš na tom kole tak to nabere klasickej průběh, takže si začni dělat finanční rezervu, protože za chvíli proběhne další upgrade, který se zpravidla už nikdy nezastaví, maximálně na chvíli zpomalí u novýho kola
Kup si ty nášlapy s tretrama a přestaň číst tohle forum, jinak zjistíš, co všechno ti vlastně chybí :-D
Určitě.
5000 km je už celkem hodně, zvlášť když nemáš nášlapy ;) Investice to není tak velká (dá se vejít zhruba do 500 za pedály a 1300 za tretry při rozumném SPD řešení), když zohledníš, že ušetříš jedny civilní boty.
Učení vycvakávání není těžký a troufnu si říct, že Tě to posune i v odhodlání do zdolávání technických pasáží, protože se Ti nebude chtít vycvakávat.
Rychlost to taky dokáže mírně zvednout, jen to neočekávej hned, může dost trvat, než se naučíš šlapat tak, abys výhod nášlapů využil.
Podle me to byla nejlepsi a nejvyhodnejsi investice do kola…
Už jsem myslel,že jsem snad poslední člověk ve střední Evropě jezdící bez nášlapů…
Nejses. Baby s taskama na riditkach tak jezdej furt.
Divné,ale méněcenně si kvůli tomu vážně nepřipadám:-).
no a jeste to chce namazat zadek … samozrejme … kdo maze, ten jede
Já jezdil bez SPDéček 5 let až do letošního června, kdy jsem si je konečně pořídil. Přišlo mi zbytečný je pořizovat, ta představa být „přivázaný“ ke kolu byla naprosto šílená, proto jsem tak dlouho vydržel jezdit bez nich a že jsem toho na platformách najezdil (loni na biku nějakých 8 tisíc km :-D). V červnu jsem tedy přezul, zhruba první 3 týdny jsem si musel dávat trochu pozor a myslet na to, že je mám a že při zastavení musím vycvaknout a od té doby už to dělám automaticky a nemyslím na to. Co je ale důležitý, že to skutečně přináší výkonnostní zlepšení, kterému jsem já sám nevěřil. Ono když přezuješ, tak ti to ze začátku ani nepřijde, protože zprvu šlapeš stejným stylem jako na platformách. Postupem času ale začneš využívat sám od sebe ty SPDa efektivněji a uvidíš sám, až třeba po 2 měsících nazuješ opět obyčejný platformy, že to najednou bude naprosto šílený a budeš se divit, jak si vůbec mohl jezdit na obyčejných šlapkách:-) SPDéčka tě budou bavit, budeš moci najednou přeskakovat překázky, rychleji a zároveň bezpečněji pouštět techničtější sjezdy, šlapat efektivně i na hrbolech a kořenech a rvát to hrubou silou do kopců. Díky SPDéčkám jsem na 2hodinové netechnické trati (trasa Pražské padesátky) zrychlil o 2 minuty, čili výkonnostně tě to posune zhruba o 2 % výše! V technice – na kořenech, kamenech, krkolomných sjezdech tě to posune ještě více, ale jak už jsem psal, chvíli bude trvat, než si na ně zvykneš a než je začneš využívat opravdu efektivně.
Souhlas se vším až na to přeskakování překážek. Pokud to člověk neuměl na platformách, tak na nášlapech to díky nim jen tahá a o nějakém efektivním přeskočení nemůže být řeč.
Já bunny hop neumím, ale ten právě ani umět s SPDéčkama nemusíš, prostě se odrazíš a s tebou jde i kolo :-) Najednou člověk může přeskakovat retardéry, obrubníky a podobný překážky, což se někdy hodí.
Zdravím,tvou genezi znám ze čtení tvého blogu velmi dobře – koneckonců i u sebe předpoklám,že jednou si ty SPDčka pořídím,ale zatím to pro mně není priorita. Mám spíš otázku – osobně mám problémy s rovinama a sjezdama kde se vždycky zoufale snažím udržet ostatních (třeba P50 byla z mý strany v tomhle směru naprostá tragédie:- ) )zatímco do kopců mi to jde vcelku dobře. Jak velký mají právě na tohle vliv nášlapy? Neočekávám sice,že nějak závratný,přesto by mně to čistě teoreticky zajímalo…
to je normální.
naučit se jezdit trošku líp do kopce se dá jen tím, že jezdíš často, z hlediska motivů je jedno co.
naučit se rovinky už vyžaduje specifický trénink a sjezdy také.
SPDéčka ti zaručí o něco lepší zrychlení, když je potřeba, ale zrovna na rovinkách a v netechnických sjezdech je jejich přínos maličký. Bez SPDéček jsem nikdy neměl problémy na rovině a v jednoduchých sjezdech uviset svou skupinu, naopak v kopcích jsem býval pomalejší. S SPDéčkama jsem najednou schopen držet krok se skupinou naprosto v pohodě i ve stoupáních, čili jejich přínos podle mého názoru oceníš hlavně ve výšlapech. To, že ti to na rovinkách tolik nejede, může být daný klidně i pláštěm a tlakem v kolech. Foukám do duší vždy kolem 2,8 – 3,0 barů, na předním i na zadním mám, koukám, už pěkně ojetý Racing Ralphy :-)
Aha – a já si právě naopak vždycky myslel,že přínos SPDček do kopce je relativně menší než pro drtivé tempo-šlapání po rovině.I proto,že jsem v kopcích nikdy neměl problémy se někoho uviset…na druhou stranu je fakt,že teď dojíždím staré totálně sjeté 700g pláště,což má asi také vliv.Ale asi to bude spíš otázka pro jiné vlákno..
Bez nášlapů se na rovině nedostaneš do tepů a tedy nemůžeš jet rychle. Kdo chce jezdit na rovině rychle, bez nášlapů se neobejde.
kolik lidi odsud umi jezdit na rovine rychle ? 10? a taky bys mel dodat ze to boli a ne kazdy jezdi na kole proto aby ho to bolelo… :)
Tak to pak jezdí blbě. No pain no gain.
leda, pokud neumis slapat do kruhu ;-)
Díky SPDéčkám jsem na 2hodinové netechnické trati … zrychlil o 2 minuty
… bych řekl, že na tak dlouhé trati tak malý rozdíl může kromě spd mít na svědomí také jiný momentální výkon, stav tratě, počasí apod. než že to měly na svědomí zrovna jenom SPD – předpokládám, že ani teď s spd těch 50 km nezajedeš pokaždý stejně.
Samozřejmě tím nijak nezpochybňuji přínos SPD.
Ano, dávám ti za pravdu, že zrovna na takovéto trati je to špatně měřitelné a ten svůj komentář jsem velmi velmi zjednodušil. Moje tvrzení ovšem vychází z mých mnoha dat (s GPSkou a tepákem jsem jel trasu P50 už dohromady 50krát :-D) a statistik, které se mi i potvrdily mojí první testovací analýzou, kdy jsem porovnával výkonnostní rozdíl při daných tepech mezi mým starým 14 kg Authorem na platformách a 11 kg Scottem na SPDéčkách. Ještě tohle srovnání nemám hotové, ale už teď můžu říct, že výhoda SPDéček se na takovéto trati skutečně bude blížit možná až ke 2 minutám.
Otázkou je, jaký podíl na tom zlepšení má současné lehčí kolo a jeho komponenty…
Tahle čísla mi dávají smysl a mohlo by to tak opravdu být.
Jen bych doplnil, že pro každého jezdce bude ten rozdíl s a bez spd určitě jiný v závislosti jakým stylem šlapem (jak kadence, tak jak dobře do kruhu).
Dokážu si představit i styl šlapání, kdy bude nebude rozdíl vůbec žádný.
poprvé s SPD…„pěkně s rozmyslem, když budeš chtít zastavit, tak dopředu vycvaknut“, pak mi zazvonil v kapse mobil, zajel jsem ke kraji, vyřídil hovor a pak si teprve všiml, že stojím nohama na zemi. Na to konto jsem usoudil, že vycvakáváni není až takový problém. A druhý den jsem se válel ve škarpě, protože jsem vycvakl druhou nohu, než na kterou jsem padal…
Ja se po nekolikalete zkusenosti s SPD vratim pristi sezonu zpet k platformam.
Je na nich vic srandy a vic jistoty v pomalych rychlostech.
Nejaky clanky tady, nebo na strance pod klicovym slovem „clipless“:
To je zase dotaz.
Nášlapy jsou strašně otravné a jezdit s nima je hrozná nuda…ale projít by si tím měl snad každý, aby zjistil že o nic nepřišel.
Pokud člověk jezdí do kopců lanovkou, dá se s tím souhlasit. Jinak to je nesmysl :)
Třeba jednou přijdeš na to, že to zase takový nesmysl být nemusí.
Ale chápu,tady na bf jsou nášlapy děsně v módě.Ono bez nich tady nejsi ani biker nebo se maximálně necháš tahat lanem:)
ackoliv jezdim spd tak s tebou souhlasim strasne se to precenuje a vyzdvihuje…
Nášlapy můžou být užitečné,můžou se hodit.
Na druhou stranu to ale není jediná cesta.Ono jezdit na kole nemusí znamenat za každou cenu jen co nejefektivnější jízdu z bodu A do bodu B.
Stejně tak se strašně vyzdvihují drahá lehká kola. Gramo-honiči jsou pro mě opravdu zábavná stvoření :-D 3 kila rozdílu ve váze kola budou dělat možná tak 0,5 % (půl procenta) rozdílu v čase. V každém případě nikdy bych nevěřil, že to někdy řeknu, ale jízda bez SPDéček mě tolik nebaví jako s nima. S nima si můžu sem tam z vesela povyskočit, dělat blbinky, je to super!
tim jak tu hazes tema procentama me fakt bavis :D
3kg na kole poznas o tom netreba diskutovat…
tvuj zkresleny pohled vychazi hlavne z toho ze na kole neumis jezdit a spd pouzivas jako „berlicky“ stejne tak jako kdybys neumel olie na skateboardu a resil to tak ze si k nemu prilepis nohy…
spd ti ze zacatku rychle daji pocit ze s kolem umis vic nez na normalnich pedalech casem ale zjistis ze te i v necem omezujou.. asi 6 let vozim spd a tedka uz se nechci ucit od znova vsechno tak u nich zustavam ale ucit se s spd manual nebo bunny hop je hodne velky problem…
To, že neumím bunny hop nebo skákat po předním či zadním kole a podobný hovadiny, ještě neznamená, že neumím jezdit :-D Od roku 2008 jsem do letošního června najezdil na horským kole na platformách 25 tisíc km a zrovna já byl ten, kdo tak vychvaloval platformy, protože se mi na nich jezdilo dobře. Přešel jsem na SPDéčka a jezdí se mi na nich ještě líp a to rozhodně není zkreslený pohled…zatímco na platformách jsem v krkolomných sjezdech musel téměř vždy sedět, protože jinak jsem ve stoje riskoval, že mi ujede na kořenech noha, tak tady si v klídku můžu jet ve stoje a ještě třeba i do toho šlapat či skákat překážky :-D V technice to má rozhodně znatelnou výhodu! Ale když pominu techniku, stoupání či spurt a jízdu ze sedla, tak pocitová či výkonnostní výhoda SPDéček se skutečně blíží nule.
Kdybys jezdit uměl, tak nepíšeš věci typu:„na platformách jsem v krkolomných sjezdech musel téměř vždy sedět, protože jinak jsem ve stoje riskoval, že mi ujede na kořenech noha, tak tady si v klídku můžu jet ve stoje a ještě třeba i do toho šlapat či skákat!“, ale ve sjezdech na platformáš normálně stojíš, šlapeš a skáčeš :D
vlakno vtipy je vedle :D
Dobře!
prazak a jejich pojeti terenu :D
bavis nas dobre dekujeme :)
bez si nekdy zajezdit s cromem a spol a uvidis prazsky pojeti terenu :))
jmenovaneho neznam ale v 90% pripadu sem vkladaji takove prispevky lidi z prahy, hradce a olomouce – treba je to jen nahoda ja nevim ale je to zvlastni… :)
Kolem prahy je terenu dost (nesmis jezdit po polnackach a taktorcestach), sice nejedes hodinu dokopce a pak pulhodiny z kopce, ale mas to furt nahoru dolu. Chce to hledat.
A schuminier je kapitola sama pro sebe :) vsak se podivej na jeho prispevky a reporty se zavodu :)
Koukám, kluci, že jste teprve u druhého stupně sjíždění sjezdů :-D 1. stupeň v sedě – pohoda, cigárko, nízká rychlost, 2. stupeň ze sedla – slušná rychlost, 3. stupeň opět v sedě – extrémní rychlost! Vleťte si ve vysoký rychlosti na sérii kořenů ve stoje na platformách, to přece nemůže dopadnout dobře. Pokud jste se nedostali ke 3. stupni, tak je jezdíte pomalu :-D
Komik :)
To bys tedy sjezdařům na svěťáku, kteří vozí platformy (vozí se tam jak nášlapy, tak platformy, jak kdo) měl říct, že musí jezdit více v sedě a budou tak pořád na bedně :-)
Tak teď nevím, jestli si z nás děláš srandu, nebo vážně neumíš jezdit :-D
Pravda je někde mezi. Letos jsem si byl s parťákama v květnu projet trasu KPŽ Trans Brdy, abychom jí měli najetou. To jsem ještě jezdil na platformách. Kluci ty sjezdy ale pouštěli neskutečně rychle a abych je uvisel, tak jsem musel opravdu 2, 3 sjezdy jet na těch kořenech v sedle, jinak bych z toho kola ulítl a to si srandu nedělám :-)
tak a ted nam rekni, cos mel za platformy a co za boty na ne?
Tak to už se mě moc ptáš, ale skutečně je to tak, že když jsem některý sjezdy pouštěl už hodně rychle, tak jsem se prostě neodvážil jít ze sedla. Teď jsem si vzpomněl na jednu zajímavou událost – před 2 roky jsem potkal při tréninku na P50 Tatíčka (vítěze jednoho ročníku), jel jsem s ním několik km až ke sjezdu do Šárky. Tam to pustil pro mě v té době naprosto nepochopitelně, jel přes 50 km/h, ale přesto mi tolik neujel (já tam dosáhl 47 km/h) a dokonce jsme tam poodjeli jeho parťákovi. Co je důležitý dodat, že tenhle rychlý i když místy trochu kamenitý hrbolatý sjezd jsem vždycky jezdil v sedle :-) Ale co mám SPDa, tak jezdím neohroženě na stojáka :-)
neni to zvlastni nevedet na cem jedis a jeste ani nevedet jake mas na nohach boty ? ;-)
No asi ne,protoze tipuju, ze mel nejake genericke pedaly, co dostane s koupi levnych kol a k tomu dycky vzal doma tenisky, co mu prisly pod ruku :)
pak tady ale celou dobu lze kdyz mluvi o platformach.. ne? ;-)
k levnym kolum se ted dvaji i platformy, co jsem tak videl. Casto celoplastove :) V lepsim pripade alu odlitek, kde jsou piny soucasti.
Vy si někdo vážně myslíte, že mluví o platformách?
Vždyť už v tom prvním příspěvku píše:
//a budeš se divit, jak si vůbec mohl jezdit na obyčejných šlapkách:-) //
kořeny a šutry z kopce v sedě na HT jezdit rychle?
technicky si to neumím představit, že bych nerozštípal zadní ráfek.
Musis poradne nabusit plaste.
prave v tom bych mozna videl kamen urazu + asi i chrti posed… me teda platformy taky nevyhovujou(mam na nich takovej pata styl), ale ja vzdy, od prvniho slapnuti na mtb jezdil s naslapama, ale mohu potvrdit, ze meka bota a vostre piny drzej fest, až mě vadi, jak z nich nejde sundat noha tim spdstylem, kterej mam automaticky zafixovanej:)
Já jezdím celou dobu na platformách a když jsem měl ještě HTčko, tak nebyl problém v kamenitým sjezdu stíhat kámošovi s nášlapama na AM fullu…
Vidíš to, to jsem vůbec neřekl a to mě možná trochu očistí :-) že mi u Authora téměř nefungovala vidlice, takže jsem jezdil v podstatě na pevňákovi. Asi to mohlo vypadat srandovně, že si v těch sjezdech sedím, ale mělo to svůj význam … cítil jsem se mnohem bezpečněji.
Hele to samý :D Jelikož mám 72kg a 192cm, potřeboval jsem xlko a u toho byla analogicky tvrdá pružina, takže jsem neměl žádnej sag a i při hodně velkým prasení jsem využíval tak 7cm:)
chčiju magi v kostkách!!!
Jenže těch 0,5% rozdílu času (při stejném výkonu jezdce) při 3kg rozdílu hmotnosti kola je zcela reálných na málo kopcovité trati.
Na hodně kopcovité trase to bude o něco více třeba kolem 2–3% (hodně bude záviset na hmotnosti celé soustavy jezdec + kolo a trochu ještě na tom kolik z těch 3kg bude rotační hmotnosti na obvodu kol).
nekde tady psal ze resi XC HT a to co mel predtim melo 14kg tzn da se usuzovat ze ten nejvetsi low end kolem 10k tzn nefunkcni vidlice tezke kola plaste co nejednou obecne mekke kolo..
a tohle ti oproti funkcnimu kolu ktere je navic o 3kg lehci udela rozdil obrovsky…
on tvrdi ze je to skoro zanedbatelne, ja rikam ze takovy rozdil bude znat a za tim si stojim..
A četl jsi tu vše podrobně včetně jeho reportů ze závodů a časů jakých na těch obou kolech zajel?
To srovnání samozřejmě nebude úplně přesné, protože tam bude spousta dalších faktorů jako jaké chytil při závodu skupinky, jakou měl aktuálně formu.
Na tom lehčím kole ale jel v době, kdy by na tom měl být výkonnostně nejlépe nebo aspoň ne hůře než dříve a v tom dalším vláknu i rozebíral, že tu trasu nejel jen párkrát při závodu, ale už aspoň 50× s tepákem…
Naopak si myslím, že ta jeho srovnání ohledně toho jak ta kola jedou jsou slušně vypovýdající.
Mimochodem já mám třeba dost malý rozdíl i při srovnání 150mm full x celopevňák, kde mám také rozdíl kolem 3kg. Srovnání bylo dělané pro stejné pláště.
A na dost kopcovité trase to bylo jen 10% ve prospěch celopevňáku.
A to tady budou i trošku nějaké ztráty v odpružení a ještě k tomu na fullu mírně narovnanější posed, takže mírně horší aerodynamika.
necetl…vychazim z toho co tu pise a myslim si ze pise dost kraviny
zadne jeho reporty jsem nezkoumal a rikam ze clovek pozna jestli jede na 11kg ht nebo jestli jede na 14kg (uz jen funkcni vs. nefunkcni vidlice musi udelat slusny rozdil..) a ten rozdil poznat jde…
Funkční vidlice je určitě poznat, ale vliv na čas a umístěný na závodu typu P50, na kterém to měřil, bude mít minimální.
26. místo za 1:45:47, 8 minut ztráta na Rybaříka (7% ztráta). To tu nezajede z ostatních téměř nikdo.
Před ním tady z BF byl McBlacky a to jen o 3min. Ještě určitě Beeda by to zajel rychleji. A pak možná ještě další 2–3 lidi z BF a to bude všechno.
Takže je to srovnáváno u jezdce velmi slušné výkonnosti.
Jiná věc je, co tu píše ohledně technicky. Technicky na tom bude lépe tady už daleko více lidí a to někteří s obrovským rozdílem.
To ale pro hodnocení toho jak ta kola jedou není podstatné. A to co psal ohledně vlastnostní nášlapů pro techniku nekomentuju.
bavim se o jezdeni na biku nevim jak vypada P50 nikdy jsem ji nejel…
takze ma vlastne techniku jizdy duchodce na cyklostezce a vykonnost dobreho zavodnika a k tomu tady pise poradne nesmysly chapu to dobre?
tim padem je ale hodnoceni dost zavadejici protoze z kopce pojede uplne stejne s nefunkcni vidlici stejne tak jako s funkcni…
on asi ale tim padem technicke veci ani nejezdi a vsechny by je behal a tam by prece melo jit poznat ze nese na zadech o 3kg vice ne? ;-)
Neznám tu trať, předpokládám, že bude převážně po rychlých pěkných cestách a opravdu terénu minimum.
Na srovnání vlivu nášlapů a vlivu hmotnosti biku na výkon je to ideální, protože tam nebude moc do hry vstupovat faktor techniky jezdce.
Takže nevadí ať už techniku má nebo nemá (nehodlám nikoho hodnotit jen dle toho co píše, když jsem ho nikdy nic technického jet neviděl).
ja s tebou vicemene souhlasim ale zeptam se jinak..
kdyz ti nekdo napise ze do terenu je nejlepsi dat dopredu slick a dozadu poradny drapak a jeste k tomu plaste nabouchat na 4atm tak si budes myslet co? budes toho cloveka brat tak ze se v bikach vyzna ?
pokud reknes ze z toho tvrzeni nevyvodis zadny zamer tak jsi na tom mentalne daleko dale nez ja a ja jsem uplny debil.. :D
Rozhodně si netřídím lidi na vyzná x nevyzná. U každého si udělám názor, že třeba v téhle části problematiky vyzná dobře, v jiné části o něco hůře a v další třeba úplně blbě.
To co tu srovnává ohldně vlivu nášlapů a hmotnosti na výsledek v závodě, to mi připadá velmi rozumné.
A zase z jiného soudku, do bikeparku bych si ho jako učitele určitě nevzal :-)
Rychlej turista napsal ze 3kg jdou znat hodne, Schuminier tvrdi ze skoro vubec… ale jen jeden z nich muze mit pravdu nemyslis… ?
ja vim hadame se o kravinach ale ja na to mam cele dny tydny a mesice ted :D
Zatím tu nenapsal žádné konkrétní srovnání. Nemám tušení, co znamená hodně.
Jinak RT tu je v tomhle skoro ještě větším extrém, když tu srovnávám bike x silničku a má rozdíl jen 5%.
I v tomhle případě určitě byla silnička znatelně lehčí i když to mohlo být i o něco méně než 3kg.
Mám tady jedno srovnání stejné trati s odstupem 1 roku. „3.6.2006 So 138 km“: http://www.bikebase.cz/article.php… životní forma a kolo Trek 6500, asi 12 – 13 kg a „12.5.2007 So 133 km“: http://www.bikebase.cz/article.php… a kolo Trek 8900, asi 9 kg – fazóna o dost slabší, v dubnu jsem najížděl s rukou v gypsu.
Tak jsem na to mrknul, rozdíl v tepech máš 12,2 % a v rychlosti 16,2 % … byl jsi sice rychlejší, ale částečně to bylo dáno právě těmi vyššími tepy. Když se to tak nějak vykrátí, tak je to jen několik procent rozdílu a to je reálný, kór když si jel furt jen nahoru dolu.
A když si k tomu připočteš, ten rozdíl ve výkonnosti, tak by ten rozdíl byl ještě větší. A v rychlém závodě je to pak znát ještě mnohem více, protože hbité a lehké kolo ti umožní zachytit nástupy nebo uviset ve skupině a to pak ve výsledku dělá klidně rozdíl třídy.
To mi přijde jako už příliš neporovnatelné. Jiné tepy, úplně jiný typ trati (i když ve výsledku podobné nastoupané metry).
To už mi na srovnání nepřijde vůbec dobré, aby se z toho dalo vůbec jen odhadovat kolik z toho udělal rozdíl těch kol.
P50 není v podstatě závod který by o něčem vypovídal. Terén tam není žádný, kopce tam jsou krátké do 3 minut úsilí maximálně, ale spíš méně. Převýšení na 50km je myslím 650m, prostě skoro rovina.
Kdo se vychcaně veze v háku tam dokáže zajet třeba deset minut nad svůj čas kdyby jel sám totální hranu.
my si třeba vezli 9 lidí co nestřídali a tahali jsme ve třech a není šance se jich zbavit, pokud nejsi o dvě třídy jinde.
S tím hákem souhlas, ale to už upřesňoval, že v obou případech měl ± nastejno.
S převýšením souhlas, je tam kopců málo, takže to rozdíl sníží a na hodně kopcovité trase bude větší.
Ale nikdy nepůjde přes ty spočítané teoretické hodnoty, kde jsem to bral pro nejhorší možnost tedy kopec kde jsem uvažoval jen gravitaci (tedy čistě jen nárůst práce pro překonání gravitace a zanedbání valivého odporu a aerodynamiky).
Já neříkám, že 3 kila poznat nejsou, ale není to tak propastný rozdíl, jak si někteří můžou myslet, kupodivu!! Celkově jsem na novém kole s SPDéčkama zhruba jen o 2 minuty na 2 hodinách (trasa P50) rychlejší než na tom starém a to jsou tu hned 2 faktory, které by to měly zlepšovat – váha (- 3 kg) a SPDéčka. Čili i kdyby to bylo půl na půl, tak je to 1 % pro SPDa a 1 % pro váhu :-) Realita nebude daleko!
3 kila se projeví hlavně ve stoupáních, samozřejmě čím prudších, tím víc, ale nemyslete si, že to bude v řádku desítek procent :-) V podstatě nejprudší stoupání, které se dá s kolem zdolat, jsou dejme tomu schody (s kolem na rameni). Každý den jsem vybíhal schody do pátýho patra a divil se, že s novým kolem dosahuju téměř stejných tepů jako s tím starým a těžkým. Ano, rozdíl tam byl, ale v řádu procent, rozhodně ne v řádu desítek procent. Z toho vyvozuji závěr, že na takovém závodě jako je např. P50 ta výhoda díky nižší hmotnosti (o 3 kg) bude v řádu maximálně desítek sekund. No do konce října to všechno změřím, otestuju, zanalyzuju a uvidí se. Mně samotného to hrozně zajímá, proto si prostě ten čas a prostor na to vyhradím a změřím to.
3 kila jsou u kola hodně znát.
Tak zatím tu máme jeho výsledky z P50, kdy na tom lepším o 3kg lehčím kole zajel jen o 2 minuty lepší čas, který byl těch uvedených 26. místo za 1:45:47.
A výkonnostně pokud neměl letos nějaký výpadek by na tom měl být teď minimálně stejně nebo spíš lépe než předchozí roky.
Každý závod je jiný a na krátké rychlé trati bude rozhodující, do jaké grupy se zařadí a jak ta spolupracuje. Pokud se mu to na těžkém kolem podaří dobře natrefit, zajede lepší výsledek, než na lehkém, kde pojede víceméně sám a s lidmi, co mrší tempo.
Taky jsem první rok na bajku jezdil na kole o 3 – 4 kg těžším, než pak a ten rozdíl je opravdu veliký. Ale měl jsem na něm mefaformní rok a tak ten přechod to pak vyrovnal, že to znát ve výsledku moc nebylo :-)
Ehm, megaformní rok. Tedy, že jsem ten rok měl ukrutnou formu :-)
jak píšeš v prvním odstavci, přesně tak to je
Podle loňských i letošních výsledků lidí z prvních 50 míst se zajížděly velmi podobné časy, nicméně letos přeci jen byly o něco málo horší podmínky. Foukal vítr ze severozápadu, loni nefoukalo vůbec. Na druhou stranu se loni muselo jet do Nebušic po hrbolatém poli a tam se ta výhoda loňských podmínek téměř smazala. Čili letos mohla být trasa o něco pomalejší, ale maximálně o minutu! Na druhou stranu letos i podle hodin strávených tréninkem jsem prostě musel mít nepatrně vyšší výkonnost než loni – řekněme právě o tu minutu. Tepy loni a letos stejné (loni 176, letos 175 v průměru), čili když se to vykrátí, tak ty 2 minuty rozdílu v časech (loni a letos) jsou zhruba rozdílem výkonností těch 2 kol. Myslím, že zrovna trasa Pražské padesátky je pro tohle srovnání dobrým ukazatelem – ano, je to jeden z těch jednodušších závodů (na 50 km jen 750 m převýšení, žádná technika), na druhou stranu tenhle profil aspoň tedy u mě už patří spíš mezi ty nepatrně náročnější vyjížďky (v průměru na 50 km nastoupávám 600 m).
A pokud jde o to, kolik jsem strávil na P50 na špici loni a letos (skupinku jsem loni a letos měl zhruba stejně velkou – cca 12 lidí), tak to vyjde téměř nastejno, spíš loni nepatrně víc (musel jsem si hned 3krát pracně skupinu sjíždět), což by nahrávalo spíše ještě o něco menšímu než většímu výkonnostnímu rozdílu mezi těmi koly, ale zatím se můžeme spokojit s těmi 2 minutami a z nich část půjde na SPDéčka a část na hmotnost :-) Sorry, že jsem to tady tak rozpitval, ale bylo to potřeba :-D
U stoupání je to jednoduché. Pokud bude stoupání dostatečně prudké, aby se jelo rychlostí, kde je už zanedbatelná aerodynamika, tak už bude vliv pouze gravitace a valivého odporu.
A čím prudší, tím více bude z toho vliv gravitace oproti valivému odporu.
A pro modelový příklad 75kg jezdec + 11/14kg kolo může být nejhorší případ v hodně prudkém kopci blízký situaci, že vše závisí na gravitaci (tak to nikdy nebude, ale bude se to tomu blížit).
A když z těch 3kg ještě nechám celý 1kg na rotačních částech u obvodu kola (tolik to určitě ani nebude, ale vezmu to trošku do extrému).
Tak i pro takový extrémní případ to dá rozdíl maximálně 4,5%.
V reálu pak určitě o něco méně (přestřelný 1kg že bude na rotační hmotnosti na obvodu kol a pak tam nějaký vliv valivého odporu zůstane.
Takže v prudkých kopcích to bude třeba něco kolem 3%.
Hohooooo, tak tenhle komentář se ti fakt povedl. Svou odborností mě vážně pobavil (v dobrém slova smyslu) a potěšil, protože by nahrával spíše mému tvrzení … Dík :-)
Mám alternativní způsob výpočtu.
Řekněme, že ujel tu P50 za 1,75 hodiny na průměrných 180 W (co já vím, třeba je to reálné). To dělá celkovou práci 1134 kJ.
Kdyby byla celková hmotnost soustavy o tři kila vyšší a na trati měl nastoupáno 1000 výškových metrů, dá to na potenciální energii 29,43 kJ. Na to by nemělo mít rozložení rotující / nerotující hmota vliv.
Na náklady na zrychlování předpokládejme 1 kg z těch 3 kg na obvodu kol, tedy ekvivalent 4 kg nerotující hmotnosti. Pokud by se rozjel na každém kilometru jednou z nuly na 36 km / h, tak to dělá 10 kJ.
Ztráta energie kvůli hmotnosti by tak vyšla na 39,43 kJ, což je oproti celkově vynaloženým 1134 kJ cca 3,5 %. Což mě až překvapuje, jak dobře odpovídá Tvým odhadům.
celý to nečtu, ale malá poznámka k výkonu. na čas kolem 1:50 potřebuješ spíš kolem 280w. Hruška když to jeden rok vyhrál, měl průměr dost přes 300
Diky za upresneni, v tomhle jsem strilel hodne od boku. V tom pripade by byl vyznam zvyseni hmotnosti o ty 3 kg jeste mensi, nekde okolo dvou procent celkove prace.
To by taky bylo přehnané, kdyby se na 3,5% rozdílu dostal za celou trať.
Navíc konkrétně pro tu P50 to bude daleko méně, protože je tam daleko méně nastoupaných metrů.
když jdeme do detailů trati jako je P50 tak by to naopak bylo víc. Protože prvních 14 minut máš tři kopce a 3 sjezdy. Tady ale ztráta řekněme 2% je 17sekund.
jenže těch 17sekund znamená, že jsi o 1–3 skupinky v rozhodujícím okamžiku pozadu. A pak díky háku atd už udržíš skupinku až pod závěrečný kopec. Po cestě jsou kopečky jen dva, jeden krátký jezdivý asfalt a druhý velmi jezdivý lesem.
ty skupinky pak v cíli mají mezi sebou už minuty.
osobně teda 3 kg na kole poznáš neskutečně. Stídám neustále 3 kola a mezi HT a Epicem mám tak 2,5kg. Závoďák letí a epic je kotva. Rozdíl na ráfku 70gr kus, na plášti 50–100gr kus zbytek nerotační hmota
Taktika v závodě je samozřejmě věc jiná a vliv má, já (a myslím že i Mlok) chci jen ukázat, že to pro normální vyjížďky netvoří i výrazný hmotnostní handicap rozdíl třídy, jak si spousta lidí myslí, ale opravdu maximálně jednotky procent.
Lehké kolo je znát spíše na pocitu při manipulaci s ním, ať v klidu či za jízdy, a tenhle pocit pak ovlivní úsudek a člověk si myslí, že to letí. V konečném výkonu to ale objektivně není zdaleka takový rozdíl, jak se zdá.
Subjetkivní pocity jsou často velmi zavádějící, to nepíšu tady poprvé.
A i tenhle příklad jsem tu psal možná už i vícekrát:
Na celopevňáku mám téměř vždy pocit jak to opravdu letí. A to včetně jednoho úseku blízko místa kde bydlím a kde začínám hodně vyjížděk. Je to z části rovina, z části mírně z kopce (opravdu jen náznak klesání, rozdíl rychosti opačným směrem je hodně malý v řádu jednotek km/h).
A to si tak jedu tenhle úsek (mnohkrát, v řádu už stovek opakování) na celopevňáku a říkám si jak to letí na daných tepech a jedu třeba 30km/h (jezdím tam různě, někdy těsně před 30, někdy těsně přes 30).
A pak zase při mnoha opakováních tam jedu na fullu na stejných tepech, mám pocit že to oproti tomu celopevňáku vůbec nejede a ono na tachometru 29,5–30km/h, tedy v podstatě totéž :-)
To je přesně to, co mám na mysli, a přijde mi dobré na to v případě hmotnosti upozornit především s ohledem na to, kolik každé ušetřené deko stojí. Lehké kolo je samozřejmě úžasná věc, ale je třeba si uvědomit, že větší část té investice jde do právě do toho pocitu, než do objektivního zrychlení. Pokud to tak někdo chce a má na to, tak ok, jízdu na kole si pravděpodobně užije víc na kole lehčím. Pokud by si někdo ale myslel, že si za své peníze kupuje radikální zrychlení, byl by nejspíš zklamán.
já s tímhle prostě nesouhlasím. Možná ten rozdíl není poznat při jízdě v pásmu AP-ANP, ale při ANP-MAX je rozdíl ve váze, zvlášť kol obrovský. Střídám skoro denně 2XC kola a těch 2,5kg poznám až se mi to nelíbí. Zvlášť když si chci třeba dát ostře kratší kopečky, nebo jedu techniku stylem brzda-plyn.
Styl brzda-plyn a kopce efekt hmotnosti samozřejmě maximalizují, ale stejně bych byl velmi překvapen, kdyby se objektivní rozdíl dostal přes 5 %, a to si nechávám veeelkou rezervu, protože v technických pasážích může byt unavující i manipulace a řízení těžšího kola.
Těď ale mluvíš právě o svém pocitu. Bez údajů tepy vs. čas na stejné trati, nebo lépe výkon vs. čas na stejné trati, to nemáme šanci rozsoudit.
Tady jde hlavně o to, že člověk není motor, který nezná únavu a nevnímá ani jízdní projev. A v těchto situacích, kdy se jede hrana a hmotnost se etrémně projevuje, toto rozhoduje. Co je ti platné, že už zase vidíš, když ti právě skupina odjela a je 20 m před tebou. Motor, neznající únavu, by to docvakl, ale ty už na to většinou prostě mít nebudeš a v cíli tě těch 20 m bude stát několik minut. A to jsou ta procenta, o kterých se bavíme :-)
Finta je v tom, že Blacky ti píše jak to je a má to i podložené, a ty píšeš, jak si myslíš že to asi bude.
Hele, nic ve zlým, ale tyhle Tvoje komentáře mě nebaví. S Blackym se bavíme o stejné věci, každý z jiného pohledu, a to, že on píše svoje zkušenosti a dojmy a já prezentuju svoje výpočty, nerozhoduje o tom, kdo má pravdu. Tak se do toho prosím nepleť se zkratkovitými černobílými úvahami, když jsi v jiném vlákně volal po tom, jak chceš diskutovat.
Výpočet a odhad není žádné věštění, stejně jako dojem jezdce a závodní zkušenost nejsou objektivní pravda. Solidní experimentální data nemá ani jeden z nás. Navíc myslím, že to, co jsem napsal níž, naše názory s Blackym relativně sjednocuje..
Ty tvoje výpočty jsou věštění jako prase, a když ty jsi takový borec, tak bys to měl vědět :-)
Tak napiš, kde jsou chyby, určitě je tam vidíš, když jseš si jistej, že to je špatně. O konstruktivních námitkách se rád pobavím.
V podstatě jsi měl rovnou napsat, že ta hmotnost je vlasně konstanta a tak ji můžeme ve výpočtech zanedbat a dojít ke stejnému výsledku pro obě kola.
To je marny, evidentne Te stve vic muj teoreticky pristup a forma, kterou se vyjadruju, nez obsah a podstata problemu. To se muze stat, nize Blackymu vysvetluju, proc pisu to, co pisu, a tak, jak to pisu. Pokud ale v tomhle neprekousnes svoje ego a nebudes se vyjadrovat k veci, postradaji Tvoje reakce smysl a muzes se jich zdrzet.
Jinak s těmi tepovými zónami je to trochu jiná věc. Při strmosti laktátové křivky blízko maxima je jasné, že přidat třeba ty 2 % potřebného výkonu navíc stojí nad ANP daleko větší kyslíkové zadlužení, než na nízkých tepech, kde je závislost daleko plošší.
Vlastně se dá říct, že nad ANP je třeba důsledně rozlišovat, na které straně se ta procenta přidají / uberou.
Modelový případ:
Ten rozdíl prostě poblíž maxima znásobuje nelinearita vztahu výkon / únava (laktát). Každý už si pak musí vybrat, který způsob vnímání odpovídá jeho využití kola.
máš pravdu, mě se líbí, jak na to jdeš vědecky. Já si to spočítat neumím, nebo tedy ne bez nastudování potřebných znalostí. Empiricky vím, že když jedu vyjíždku v pohodovým tempu, tak je mi jedno jaký mám kolo. Čím víc se přibližuji k maximálnímu výkonu, tím je to ale důležitější. Což dokládá tu nelinearitu.
když třeba porovnám Loudání, to jsem jel na těžším kole a ještě naložený a bylo mi to jedno, výkon se pohyboval kolem AP ale spíš pod a prudké kopce se chodily pěšky. Proti tomu hodinové XC bych si jet na výsledek na jiném než lehkém HT neuměl představit.
Vedecky na to jdu proste proto, ze jsem takovy typ cloveka – premyslim o podstate tech veci, abych prakticke zkusenosti dokazal rozebrat, zhodnotit, kde se berou, a pochpit souvislosti. Mam takovou potrebu a zalibu. Taky je to profesionalni deformace.
Je mi jasne, ze dlouhe a suche „vedatorske“ prispevky mohou drazdit, ze to vypada jako bych se povysoval a myslel si osobe buh vi co, kdyz pisu takove „ucebnice“. Tak to neni, jen se snazim vyjadrit co nejpresneji a vysvetlit, jak jsem ke svym zaverum dosel, aby bylo mozne se o nich dal bavit.
To, jak jsi popsal sve zkusenosti, se shoduje s mymi teoretickymi zavery, takze jsme si sve nazory nakonec vzajemne potvrdili a tak to ma byt. Me to pomohlo si uvedomit tu nelinaritu diky laktatove krivce, na kterou jsem pred tim nemyslel, takze diky.
Já to bral dle výpočtu pouze pro překonávání gravitace v kopci, abych to měl co nejjedonušší a spočítal tím mezní situaci, kterou to nikdy nemůže překročit.
Tam je to úplně nejjedondušší, přesně to roste lienárně s nárůstem hmotnosti soustavy jezdec + kolo. A akorát jsem ještě vzal i dvojnásobek za rotační hmotnost (tedy i zcela nerovnoměrné šlapání a zrychlování je v tom započteno).
Pak stačí jen poměry hmotností (tedy 90/86).
V reálu pak ten rozdíl může být pouze menší jak do toho začne vstupovat navíc aerodynamika a valivý odpor a nebudou všude kopce.
Sice mi přijde, žes to zjednodušil až trochu moc, protože zrychlování a kopce spolu teoreticky nesouvisí, tak je to trochu matoucí to shrnout dohromady do jediného poměru a trochu mě to dřáždí. Ale chápu, že Ti šlo právě o ten mezní případ, zatímco odhady v mém výpočtu mohou být nižší i vyšší. Závěr je ale stejný a pro představu to stačí.
jízda do kopce je neustálá akcelerace
V kopci zrychluješ neustále. Ani při velmi slušném kruhovém šlapání se nikdo nedostane k tomu, aby to byl opravdu rovnoměrný pohyb. To by byl pouze v případě, že by trvale celý kopec působil jezdec stejnou silou na pedál po celou otočku pedálu (a to je samozřejmě nereálné).
A třeba při silovějším šlapání s nízkou kadencí a hodně prudké pasáži to bude mít od rovnoměrného pohybu už opravdu hodně daleko a blízko čistému zrychlování.
A protože se nedá jednoduše určit jak daleko to je od rovnoměrného pohybu k čistému zrychlování, tak tu rotační hmotnost beru raději rovnou jako čisté zrychlování, tedy nejhorší možný případ.
Ve všech výpočtech co se tu dříve už řešily (třeba když se počítal rozdíl 29" x 26", kde ten rozdíl dělá právě hlavně ta vyšší hmotnost na obvodu) vždy beru tenhle mezní případ a pak v reálu je to o něco méně.
Pro přesnější hodnoty už jedině v reálu s watmetrem. Stejně to pak ale bude platit jen pro toho jednoho jezdce a jiný to bude mít dle stylu šlapání trochu jinak.
Bez experimentálních dat to asi nerozlouskneme, ani důkaz mě teď nenapadá, zkusím to propočítat, ale intuice mi napovídá, že při solidní kadenci a rozumném stoupání těžší kola způsobí svou setrvačností menší výkyvy rychlosti, což akorát vyrovná zvýšenou práci nutnou k jejich opětovnému roztáčení.
Energie se ztrácí pouze při brzdění. Pokud se nebrzdí, tak je pro celkovou spotřebu energie naprosto jedno, kde v soustavě se ta váha nachází.
No to si právě taky myslim…
To zní logicky a tak to určitě bude.
A to jsem právě myslel tím, že spolu kopce a zrychlování nesouvisí – zatímco u energetických nároků na zrychlování po brzdění je třeba zahrnout zvýšený efekt rotující hmoty, u kopců investuješ ve výsledku jen do konečné potenciální energie, která nesouvisí s tím, jestli se jedná o rotující hmotu nebo ne.
Lépe řečeno jsem chtěl jen upřesnit, že když jsi bral jako modelovou situaci pouze stoupání do kopce, tak počítat tam dvakrát rotující hmotu kvůli oscilacím rychlosti v kopci nedává smysl, protože v tomhle případě rotující hmota nemá vliv, i když dochází k neustálým změnám rychlosti – v duchu toho, co říkal výše RT, pokles rychlosti při těch oscilacích neznamená ztrátu energie, ale jen přeměnu z kinetické na potenciální, takže se to nedá započítat stejně jako spotřeba energie na zrychlování po té, co se část energie protopí v brzdách, kde už rotující hmota vliv samozřejmě má. A pokud jsi to přihodil jako sichr rezervu pro průběžné změny tempa, tak jsem to z toho nepochopil :)
Jinak s těmi oscilacemi to tak opravdu vychází, přikládám výsledky simulací. Nastavení modelu:
První graf ukazuje situaci s vyšší počáteční rychlostí, než odpovídá rovnováze s daným výkonem a sklonem. Těžší kola s větší setrvačností déle udrží vyšší rychlost a vyvezou jezdce dál (což ovšem není žádný zisk, protože o to těžší je bude za kopcem rozjet), nicméně za chvíli se rychlosti ustálí v oscilacích okolo stejné průměrné hodnoty. Jízda do kopce tedy po ustálení probíhá při stejném výkonu stejnou průměrnou rychlostí ať už hmota rotuje, nebo ne – záleží jen na celkové hmotnosti soustavy.
Druhý graf – to samé, jen začínáme na nižší rychlosti, aby bylo vidět, že to taky funguje – těžká kola zrychlují pomaleji, ale ustálí se okolo stejné průměrné rychlosti jako kola lehká.
Tím vším chci říct jen to, že pro vrchařské schopnosti kola není důležitější rotující hmota než nerotující, jde jen a jen o celkovou hmotnost. Rotující hmota tak má zvýšený efekt pouze na akceleraci (samozřejmě nemluvím o odpružení a dalších efektech).
Souhlas. A přihodil jsem to opravdu zbytečně, stačilo tedy počítat jen s reálným rozdílem hmotností jako takových.
Nejdřív jsem kouknul na grafy a bylo mi divné, že by tam byl až tak velký rozdíl jen pro 1kg rozdílu hmotnosti na obvodu kol. Jsem si říkal, že v grafu to nebude skoro ani vidět.
A pak koukám, že právě aby to bylo hezky vidět jsi to modeloval pro všechnu hmotu jako rotující.
Pěkná práce :-)
Udělej ještě srovnávací grafy pro rozdílnou spotřebu energie, kdy se brzdí na určitou rychlost a znovu rozjíždí na původní rychlost (stejná průměrná rychlost v obou případech). Tady se budou lidi hodně divit a mnozí konečně snad pochopí mou upřímnou nenávist k brzdám :-)
Nebo to můžeš srovnat jednak pro konstantní spotřebu energie (rozdíl bude v průměrné rychlosti) a druhak pro stejnou průměrnou rychlost (rozdíl bude ve spotřebě energie). Pokud se ti bude teda chtít :-)
Díky.
Tak v tom prvním případě je to jasné, tam bude poměr vynaložené práce pro různé rozložení hmotnosti (i úplně různé hmotnosti) vždy odpovídat poměru ekvivalentních hmotností (tedy hmotností, kde se rotující hmota na obvodu kol započítá dvakrát). Tedy pro situaci 90 kg a z toho 2 kg rotujících je ekvivalentní hmotnost 92 kg a pro situaci 90 kg a z toho 4 kg rotující 94 kg. Při stejném průběhu rychlosti (takovém, kde se neustále zrychluje a brzdí, aby „investice“ do zrychlování dominovala a bylo možné zanedbat ostatní ztráty) je pak třeba o (94/92 – 1) * 100 % = 2,2 % energie více. Ve skutečnosti méně, protože hmotnost kol není přesně na obvodu atd. Je to v podstatě stejné jako to, co už tu zaznělo.
Bude průběh úhrnné vykonané práce (J) v obou případech (90+2 kg žlutá, 90+4 kg fialová) následující.
Asi jsem to tu nějak úplně přetížil, nebo co, tenhle příspěvek má být tam dole, jak je, tak tuto jeho instanci ignorujte :)
Měl jsem na mysli srovnání vlivu rozložení hmotnosti na rotujících/pevných částech při brzdění brzdou (skutečná ztráta energie), ne při zpomalení setrvačností, kdy se ta energie neztrácí. Kdy při stejných hmotnostech obou soustav se ztrácí více energie, pokud je více váhy na rotujících částech. A kdy k rozjetí na původní rychlost po použití brzdy je tedy třeba tuto energii zase vydat navíc.
Já vím, na to jsem Ti právě odpověděl :) Soustava o hmotnosti 90 kg, čehož jsou 4 kg rotující obsahuje o 2,2 % více energie, než soustava stejné hmotnosti, kde jsou rotující jen 2 kg, pokud jedou stejnou rychlostí. Pokud zabrzdíš na libovolnou nižší rychlost, tak v případě soustavy 90+4 kg vyhodíš o ty 2,2 % více energie.
Jinak energii neztrácíš jen brzdou, ale překonáváním veškerých odporových sil – odvalování, aerodynamika, tření atd., a to jak při jízdě konstantní rychlostí, tak při zpomalování. Takže i když necháš kolo po rovině dojet setrvačností bez dotyku brzdy, přichází soustava o energii. Akorát na rozdíl od brzdy je to nevyhnutelné.
Jo, jsem to ale nechápavá roura, musel jsem si to přečíst znovu a zhluboka se nad tím zamyslet, jsi prostě jiný myšlenkový level :-)
Prostě soustava která váží 90 kg, z nichž je uloženo 4 kg v rotujících kolech schroustá při zabrzdění a opětovném rozjetí o 2,2% více energie, než stejně těžká soustava, kde je v kolech jen 2 kg.
Samo, že to není přesné, protože to rozložení je i v těch kolech různé, kde narůstá vliv se vzdáleností od středu (aspoň si to teda myslím). Stejně tak tady neberu v potaz i ty další vlivy, kde jsem nezmínil ani tu aerodymaniku :-)
Přesně tak. Těch 2,2 % je maximum pro nekonečně tenkou obruč, reálné kolo je něco mezi tou obručí a plným diskem, který má moment setrvačnosti poloviční, takže by to ve výsledku mohlo být někde okolo 1,7 % (teda kdyby to byly ty dvoukilový vs. čtyřkilový kola, což je taky samozřejmě ukrutně moc).
Ostatní odporové síly můžeš zanedbat v momentě, kdy se soustředíš jen na to, kolik jsi protopil v samotném okamžiku brzdění, protože brzdy jejich vliv řádově převyšují. Pokud jde o setrvalou jízdu nebo bilanci celé vyjížďky, tak je samozřejmě nutné s nimi počítat.
Pokud chceš grafy, tak při takovémto časovém (s) průběhu rychlosti (m/s)
Zvonu. Takovémto časovém (s) průběhu rychlosti (m/s)
Samozřejmě tam, kde se rychlost zvyšuje, se počítá s tím, že cyklista šlape a vynaložená práce se akumuluje do grafu níže. Tam, kde rychlost padá, se jedná o brzdění, energie systému klesá, jezdec nešlape a na grafu práce níže jsou plochá místa.
Bude úhrnná vynaložená práce (J) v čase (s) vypadat takto (žlutá 90+2 kg, fialová 90+4 kg).
Asijura ma tezsi kolo nez my a stejne nam natrhne prdel jak do kopce tak z kopce a to vozi platformy a na nich boty na behani :D
Asijura se nepočítá, ten se těžce vymyká z průměru :D
Dobřé :-) Máš bod, vidím to stejně.
100
Takže přátelé, dnešní malinká analýza
11 kg Scott + SPD versus 14 kg Author + šlapky
dopadla následovně:
každém kole pouze jednou:
Scott 10 minut
Author 10:05
Rozdíl 0,8 %
měřeno na každém kole 3krát:
Scott 3:53 (plus minus jedna sekunda)
Author 4:14 (plus minus dvě sekundy)
Rozdíl 9,0 %
Na rovince je tedy ten rozdíl téměř nezměřitelný, kola jsou zde víceméně identická. Ovšem v prudkém kopci (průměrná rychlost pouze kolem 10 km/h), to je jiná!
Jsou tu tedy 2 hlavní faktory, které to ovlivňují:
A ještě dost možná nepatrně 3. faktor, který jsem si dneska uvědomil – zvyknutí na kolo. Přeci jen na Authorovi nejezdím 4 měsíce a každý to kolo má jinou geometrii rámu.
Pokud dneska nezahučím v hospodě, tak zítra bych chtěl porovnat rozdíl v pedálech (SPD versus šlapky), díky čemuž zjistím odečtením od celkového rozdílu i přínos nižší hmotnosti kola.
pekne ale tak nejak to potvrzuje i to co jsem rikal ja a mam tu vysvetleni, s tim ze mi to mlok vyvrati silne pocitam :)
blacky rikal ze tam na te trase ani poradny kopec neni jestli jsem pochopil takze si vem moji trasu kterou zvolim nahoru peknou cestou dejme tomu 1h do kopce zbytek technicky z kopce a technicky po rovine…
do kopce ti to udela rozdil tvych 9% v technickem sjezdu ti to udela rozdil ve vyslednem case ve sjezdu 10% min a po rovine berme hravy trail zrychlovani lehke skočky prudke zatacky, akcelerace brzdeni…udela vysledny cas rozdil nejakych 15%
takze pokud to jen tak placnu tak mi vyjde ze realny rozdil bude cca 11–13% a to je podle me ku*va velky rozdil…
tohle si dej do zavodu na 2h kde ti kolo da ve vysledku 15min pokud pojedes sam, skupiny a spoluprace s ostatnima ten cas jeste natahne…
ano jiste to trochu prehanim ale kdyz se chytim tvych cisel a pridam svou trasu tak to muze byt aspon teoreticky podle me ne? :)
Ten poslední výšlap na P50 má 75 výškových metrů a 750 m na délku, průměrný sklon tedy 10 %. Na prvních 400 m je ten sklon ale 13 % v průměru, 15 % v maximu, což už je celkem dost. Pokud bych jezdil tenhle výšlap stále nahoru a dolu, tak by to dalo na 50 km převýšení 2500 m, což jako upřímně zatím jsem žádnou takhle kopcovitou trasu nejel. Čili můžeme považovat toto měření tak trochu za extrém, který se nedá úplně dobře přeformovat na celou dlouhou vyjížďku. Navíc pokud bych jezdil tento výšlap nahoru a dolu, tak ve sjezdu bych neztratil vůbec nic (není technický) a tudíž by rozdíl činil v celkovém čase jen 4,5 %. A já tvrdím, že moje nové kolo mi zlepšilo čas na celé P50 o 1 – 2 %, což se na takto jednoduché trati skutečně zakládá na pravdě. Ale ani na té nejtěžší závodní trase, co jsem zatím jel, bych se dle mého názoru nedostal nad 4 % (nejtěžší asi KPŽ Ještěd či dlouhý Podkrkonošský maraton). Opravdu nevím, co by to muselo být za trasu (asi vyloženě nějaká těžká speciální XC trasa nebo ta nejtěžší část rally Sudety), abych se dostal na 10 % :-) Zkus mi nějakou najít, já jí rád otestuju :-D
Jen jedna zásadní technická připomínka. Takle se průměrná rychlost opravdu nepočítá.
Pokud jedeš směrem nahoru o 9% pomaleji a směrem dolu stejně rychle, tak v průměru neztratíš rozhodně 4,5%, ale klidně 8%.
Bude to v závislosti na časech strávených ve výjezdu a sjezdu. Aby se to dalo průměrovat, tak bys musel jet výjezd i sjezd stejnou dobu (ne stejnou vdálenost) a v tom případě by ten sjezd musel být mnohem delší.
Pravda pravda,to jsem se nechal nachytat zrovna na věc, kterou tak hrozně rád připomínám ostatním :-D
Čím více brzdíš, tím více narůstá význam hmotnosti celé soustavy pro celkovou spotřebu energie. Čím větší podíl hmotnosti této soustavy je v pohybujících se součástech celé soustavy, tím je celková spotřeba energie větší. Největší ztráty v těchto pohybujících se součástech zpravidla vznikají v součástech deformačních a rotujících.
Abych to shrnul – pokud máš těžké kolo, sám se na něm pohybuješ odpudivým způsobem, kolo se ti kroutí v rámu a výpletu, hýbe nahoru a dolů vpředu i vzadu a jako bonus máš ukrutně těžké ráfky a obutí a podhuštěné nepoddajné pláště a navíc hodně brzdíš, tak budeš rád, že vůbec jedeš :-)
Ten popis trasy závodu, to máš z nějaký sci-fi literatury nebo kde jsi takový závod u nás sehnal? :-)
A kdyby už takový závod existoval, tak mi to nějak nejde dohromady s tím skupina a spolupráce.
Takový závod by nikde žádné skupiny na trase neměl dle popisu takové trati.
A jakmile tam budou skupiny (které v reálu jsou), tak jsme zase zpět u té P50 a rozdílu 2 minut…
Je jasné, že se najde i reálný závod, kde rozdíl o něoc naroste oproti těm 2 minutám.
A ono to nebude ani tak černobílé. Nefungující vidlice ubere v těžších pasážích, ale na druhou stranu je plusem při akceleraci (tady by to převážil jen nějaký teralogic nebo jiná automatika, ručně to zdaleka ne vždy stihneš zamykat/odemykat).
bral jsem to jako beznou vyjizdku to s tim zavodem jsem tam dopsal az nakonec, mas pravdu neresme teda zavod… :)
pisu ze jsem to vzal v extremu :)
porad proste 3kg do prudkeho kopce poznam, 3kg poznam i na hravem trailu :)