Určitě máme každý nějaké zážitky z ježdění, ve kterých účinkují dvounozí, čtyřnozí, čestinozí, osminozí a vícenocí spoluobyvatelé naší krásné Země.Tak šup sem s nimi!
O tohle se s vámi chci podělit já:
Vracím se ze švihu, sluníčko paří, v lese je příjemný chládek a božský klid a mír. Přede mnou je asfaltová silnice s krásnýma serpentýnama a příjemným klesáním. Zalehlý do beranů si to svištím do zatáčky, když najednou přede mnou vidím malinkou zrzavou veveřičku chrupkající nějaký vořech (či co to bylo :). Reflexivně chytám obě brzdy a Mavicy při tom vyluzují ten známý ječivý zvuk. Zadní guma to samozřejmě nepobírá a okamžitě jde do smyku. Já v neblahé předzvěsti asfaltového lišeje zase brzdy pouštím. Co v tom momentě udělala ta chuděrka veveřička do smrti nezapomenu. Napřed se pokusila utéct, ale po pár krocích si asi uvědomila, že to brutálně nestíhá. Tak se schoulila do klubíčka, ocásek si omotala kolem hlavičky a začala příšerně vřeštět. Já ji v tom momentě minul asi o půl metru a když jsem se ohlédnul, tak pořád seděla na silnici, už neřvala, ale celá se klepala. Já nevím proč, ale celou cestu domů mě při pomyšlení na to, jak tam sedí schoulená šíleně přitom vřeští chytaly záchvaty smíchu. Vlastně mi koutky cukají ještě teď. Tak veveřičko, ať to na tobě nezanechá následky, protože na mě zanechalo.
:-)
