LOL tak ty mas ranu! Rodice moc vkusu nepobrali coz
Gratuluju, je to šikulka…máte štěstí, já ty „své“ dostávám horkotěžko i jen na projížďku po rovince…a to jsou kluci!
mohlo by jich být víc, momentálně je smutná, že na tábor s Trunschkou jede bez kámošky, žádnou jinou takhle potrefenou prostě nemá:-(
zatím i přes rozbitá kolena ano, odrazují ji dlouhé nudné rovinky, ale jak vidí šílenej kopec dolů, je štěstím bez sebe a naštvaná, když jí ho zakážeme sjíždět – viz. trasa extrem bike most pod Resslem:-)
Taky jsem jí původně nechtěl – do okamžiku, než jsem začal jezdit na kole. Třeba snížení bazální dávky na 20% před závodem dělá pravé divy-neřešíš pořád hypo,jakmile dojedeš, zase zvýšíš bazál na původní hodnotu apod. PS.Po 14 dnech překážet přestane
Krabička by u mě nevydržela ani týden a překážela by. Pero je pro mě ideálnější.
Tak jestli máš možnost, do té „krabice“ jdi. Jsou to naprosto nesrovnatelné možnosti kompenzace oproti perům. Pokud máš zájem, podrobnosti asi raději mailem…
Ta krabička je super, Martinčin táta ji má taky, na sport naprosto ideální, kompenzace skvělá…
Říkal jsem si, kde bych tu krabici dal a už to vidím, no rád zůstanu u pera. Tož přeji dceři klidný a vyrovnaný cukr a co nejméně hypoglykémií. Kolo je naprosto ideální k nerovnému boji s cukrem.