devaty den na kole v beskydech, denni prumer 100,2 km, posledni 4–5 dnu ve fakt zlym hycu. ja jsem dneska proste uz fakt nemoh. a to jsem se rozhod korzovat vicemene jen po rovinkach kolem rek ostravice a moravka. marnost nad marnost. dnes me teda na rovine mj. predjeli: chlap na skladacce s nakupem, rodina s detmi, chlap s deckem vzadu na sedacce, zenska s kosikem na riditkach. prutrz mracen se tak ukazala jako zachrana. bych v zivote neveril, jak cloveka muze osvezit, kdyz durch prochcije. dokonce mi ani nevadilo, ze mi botama protekaly potoky. proste nadhera. navic nikde nikdo, cesty prazdne, pohodicka. akorat teda ty kroupy si mohli odpustit, ty me neba. chcat jako mavnutim kouzelnym klackem prestalo presne v okamziku, kdy jsem dorazil na perimetr mesta s vyhledem na beskydy. kazdopadne za tu cca ctvrthodinu se mi prsty svrastily vic nez kdyz usnu ve vane a vzbudim se az na penaltovy rozstrel. co v tomto ohledu dokaze dlouhodobe nacucana vlozka cyklogati, to tu asi ani nebudu popisovat. ale tak co uz, to je zkratka ten soulad s prirodou. aj barvu jsem tu za tu dobu trochu chytil.
pozn.: ano, tam vzadu to je capi hnizdo
pozn. 2: ani sebevetsi prutrz nedokaze umyt kolo az tak dobre, jak byste si predstavovali
pozn. 3: pivisko dnes vyslovene hralo
(vloženo 26.6.16)