východ slunce na Jizeře

Nejdřív se mi do toho moc nechtělo. Bál jsem se, že se sám budu nudit, bude mi to připadat moc dlouhý, budu se chtít vrátit, a tak…prostě že pohodlí doma je holt jistota :-)

Nakonec se ale ukázalo, že to byl nejlepší nápad letošního léta.

Minulej čtvrtek jsem sbalil spacák, karimatku, teplý podvlíkačky, peněženku, a po západu slunce osedlal kolo a vyrazil na nocovku na vrchol Jizery.

V plánu jsem měl véču a pár piv (aby se mi pak líp spalo) na Šámalce. Ale nějak jsem v lese loudal a na Šámalku dorazil v 21,05 abych se už jen dozvěděl, že nebyli žádní hosté , tak zavřeli fakt podle otvírací ( teda zavírací ) doby v 21,00. V lahvi jsem měl ještě cca 2 deci vody, a to mi holt do rána muselo stačit. Cesta byla ok, akorát ten poslední 1,5 km od Knajpy na vrchol Jizery po balvanech byl potmě docela drsnej. Myslím, že jsem si nic nezlomil jen právě díky tomu, že mi na Šámalce už nenalili, jinak bych tam někde ležel ještě dneska. Propocenej skrz naskrz jsem dorazil na vrchol ve 22,30.Jako vůl jsem táhnul kolo sebou až nahoru. Bál jsem se , že jinak bych ho ráno musel v lese dlouho hledat. Ale myslím, že jednodušší a rychlejší by bylo vydělat si na nový, než ho táhnout nahoru a zas pak dolů.

Připravil jsem si super bivak na terase srubu horský služby. Nejdřív teda proběhl lehkej duel s netopýrem o klidné místo v závětří. Krásná obloha plná hvězd a les plnej podivnejch zvuků. Pod tou terasou tutově něco žije. Něco mezi myšičkou, tchořem a uprchlickým táborem v Calais. Naštěstí do rána se ke mně nic skrz prkna nestihlo prohrabat. Ale snažilo se to pilně celou noc. Zrovna nedávno jsem někde četl, že když spí člověk poprvé na neznámém místě, tak spí jen jedna polovina jeho mozku a ta druhá hlídá. Bohužel to četly obě poloviny mého mozku, takže jsem celou noc jen tak poklimbával. Příšte si vemu placatici ořechovky, to by mohlo oklamat obě půlky mozku. A taky by mne neznervózňovalo to vytí. Ale pravda, možná to nebylo vytí, možná mi jen kručelo v břiše.

Ráno, za šera, ještě před východem slunce, krásný rozhled dokola kolem. Vlastně odtamtud není vidět žádné město, kolem jen hory a lesy. A ten klid! A pak pomalu vylézající slunce za Krkonošema !!! Fakt super zážitek, člověk by ani nevěřil, že tam dole je nějakej Liberec, Jablonec, továrny, obchoďáky a jiný voloviny… potom sbalit svěci, snýst všecko zas dolů, a od Knajpy jsem byl za cca 50 min doma ve vaně. A i se snídaní jsem byl v 9,00 normálně v práci.

Akorát mne děsně sr*li jeleni. Řvali celou noc, i ráno! Já teda chápu, že si už skoro rok nezašukali, tak se docela těšej, ale kdyby měl takhle řvát každej, kdo si rok nezašuká …