Čierna sviňa

předem se omlouvám místním koloznalcům za chyby – jsem pouze zapálený amatér. Něco z historie – kolo jsem si pořídil léta páně 2007 jako mé první vlastní kolo za první peníze z brigády. Kolům jsem rozuměl asi stejně jako jaderné fyzice, ale otec měl taky treka, tak to muselo být přece to nejlepší. Odpruženou vidlici jsem z principu nechtěl, lepší brzdy mi vnutil rozumný prodejce v krámě.

V průběhu mnoha let a ještě více kilometrů kolo doznalo pár změn v podobě nových kol, plášťů a dalších drobností a celkově se posunulo více k silničce, vzniklo z toho takové divné „pseudo-fitness“ kolo. Rád bych si ještě vyhodil z kopýtka a pořídil i karbon představec + sedlovku, ale nějak nevím jestli, jestli to pro kolodědka ještě má smysl a raději nepošetřit na nové.

Už minimálně 2 roky se i poohlížím po nástupci, žel manželka má nevyčerpatelnou studnici nápadů, co se zaručeně uvnitř/vně domu a na zahradě musí udělat, popřípadě spravit, když je to přece už hrozné, odporné a k zblití a můžou nám kvůli toho snad i vzít děti, takže ještě nějaký ten rok zůstanu u očumování a pokud bůh (ve formě manželky) dá, na důchod to snad klapne. Letos považuji za vrchol vyjednávání novou blikačku a dres (stejně si myslím, že kývla pouze proto, aby mě něco po tmě nepřizabilo a se zútulňováním by měla utrum).

Dnes jsem si při cestě z práce řekl co takhle si toho mojeho stařečka vyfotit a dát sem (taky trochu proto, že mi lasagne na oběd nějak nesedly a skoro chtěly jít ven), ať se i ostatní můžou posmát a cítit se zase o něco lépe, že na tom nejsou až tak blbě. Kolo je v provozním stavu – sem tam odřenina, sem tam špína, chybějící krytka na jednom beranu, ale celkově světla svítí, stěrače stírají, brzdy (i když blbě) brzdí.

Jinak po asfaltu letí jako divé, do kopce se drápe velmi obstojně, jediné minus je limitace pouze na asfalt, po čemkoliv jiném se s tak úzkými plášti jezdí hrozně blbě (v kombinaci s mými 187cm a 105kg živé váhy to není nic extra pohodlí)