Tišnov

18.- 20.10. 2019

Výlet na Moravu, nebo spíše cyklovýlet z Moravy začal úplně jinde a jinak. Původně jsem měl být na kolaudaci stavby srubu u Rokycan. Ta se však pro liknavost stavbařů odsunula o měsíc, a tak jsem vyslyšel volání party kamarádů na setkání poblíž Brna. Ve 13h odjezd metrem na Hlavák, chvíli po 14h odjezd rychlíkem a pak 3 hodiny cesty. Lístek byl koupen přes appku ČD v mobilu za 405,– takže to vlastně ani nebyl lístek. Dnes vše možné je jen virtuálně. Vlak byl narvaný, lidi stáli v uličkách. Přečetl jsem časopis, vypil plzničku a zdárně za 3h dorazil do Tišnova. Pochopitelně první cesta vedla do pivovaru. Jsou zde 3, ale jen jeden má restauraci. Grádo, restaurace Červený mlýn. Dvanáctička nefiltr trochu jiná než euro žbrďoly, člověk to musí mít rád. Obsluha velmi příjemná, chtěl jsem tácek pro kolegu, nic za to nechtěla, většinou se platí, samo že dýško bylo.

Na šestou večerní byl sraz přátel v penzionu Laskala. Drobet jsem partu překvapil neohlášeným příjezdem. Hezky jsme si poklábosili, dva odjeli trochu dřív autem na Brno, ostatní měli ubytování v místě. Já vydržel zhruba do 11h, pak se rozloučil a jel 3km na rozhlednu Klucanina (konec vyšel, bo na to nemám nohy a v půlnoci ani morál), vynesl kolo do 1. patra a tam bivakoval.

Ráno bohužel nízká oblačnost, vidět bylo s bídou město a kus kopce. Sjezd k pekárně po cestě po osmé a kafe s koláčkem, byl takový hezký start dne. Po 10km malý pivovar v Lomnici, na fasádě mají sochu Gambrinuse, jen na okuk zvenčí. Vedle na návsi nohy Járy Cimrmana a k tomu stezka. Na ni bohužel nebyl čas. Pak 53km do Svitav do minipivovaru Na kopečku. Ochutnávka proběhla úspěšně, kousek grilovaného sýru na zelenině taky přišlo k duhu. Konečně bylo i vidět na okolí po solidní mlze od rána. Za půl hodiny jsem byl v Poličce u tety, kterou jsem neviděl dobře 15let. Poklábosili jsme, také s jejím synem. Měl před časem cykloservis a tak bylo o čem povídat. Omrkl jsem místní pivovar, ale na ochutnávku bylo třeba do hospody Střelnice. Už se soumrakem cesta pokračovala 10km do malé hospůdky v obci Borová. Tam bylo vedro a narváno. Ale měli slušné dobré porce (pizza plněná až do kraje). Po deváté jsem vyrazil dál. Spát se mi ještě nechtělo, nohy točily, takže plánované místo v lese pod přístřeškem jsem minul a po hodině projel Hlinskem. Nakonec mne to přestalo bavit pár km za ním, tak šup do lesa.

Sobota 118km 1560m.

Probudil jsem se někdy v noci, nějak to tak poslední dobou mám. Vstávání v osm, sbalit a vyrazit. Vyfotil jsem hráz Sečské přehrady, přečetl ceduli, jak to stavěli, ve městě vyfotil kus původního dřevěného potrubí o průměru asi 2metry a na náměstí posnídal kávičku, výpečky s knedlem, zelím a pivem. Další zastávka byla na Lichnici. Zbořenina to není moc velká, zbyla půlka věže, kde je rekonstruovaná rozhlednička, několik zdí je pěkných, a i kus sklepení. Tam byla k dispozici ruční svítilna, která však skoro nesvítila, pomohl mobil. Pak jsem to vzal lesem, že jako objedu tu naprosto hnusnou rozmlácenou silnici. Takže jsem se drncal polňačkou, pak tlačil chroštím, pak zase drncal lesem, a nakonec hodně drncal v prudším sjezdu. Sice mám gravel, ale na tohle to není. Ve Žlebských Chvalovicích už pivovar zahájil zimní sezónu, takže netočí, jen prodávají. Narval jsem tedy 2 petky do brašen (v rámci tréninku) a jel do Čáslavi na jedno. Docela to odsejpalo, ale udělala se mi žízeň na pivo. Další bylo tradičně v Malešově v pivovárku. Ještě to nějakou dobu jelo, ale za Uhlířskými Janovicemi už méně. Za Sázavou jsem vyhodnotil situaci a zapíchl to na véču a pivko Na Marjánce. Doma stejně není nic připraveno a bylo třeba dát oddych. Dorazil jsem lesem kolem hotelu Legner těsně před soumrakem ve třičtvrtě na šest, vše nutno vybalit, dát schnout hadry, spacák, sebe osprchovat, uvařit horký čaj a jít uložit fotky na Rajče a trasu na Stravu.

Neděle 112km, 1300m.

fotky Rajče zde