Do Passau sme sa vybrali vlakom. pocas prestavky vo Viedni sme stihli zahajit vylet v bare u Vicky pivom a shotom Fickenu:)
Den 1: Kym sa vydame na cestu, preskumali sme samotne Passau.
Centrum Passau je male a utulne a rozklada sa na stiesnenom trojuholniku v sutoku riek Inn a Dunaj.
V pozadi Inn, tu pod nami Dunaj. Dalej pokracuje uz len Dunaj. Vystverat sa na tuto vyhliadku na hrade nad Passau dalo poriadne zabrat. Tlacili sme, funeli do schodov, ale dali sme.
Hrad na kopci nad Passau. Lakalo nas posadit sa na tie kone. To dieta to aj skusilo, ale z okna sa vyklonil daky dedko a umravnil ho.
Hrad v Passau. Prvy z asi 20 hradov, ktore sme cestou videli. Kto ma rad navstevy hradov a zrucanin, ten si v tomto kraji pride na svoje.
Dedinky v okoli su male, pekne upravene, kazdu chvilu hrad a krajina poskytuje vela peknych scenerii na fotenie a uzivanie si jarnej prirody.
Prakticky pocas celych 4 dni a 400 kilometrov vyletu viedol cyklochodnik. Dunaj je v okoli Passau az do Linzu obklopeny kopcami.
Hlavny bod prveho dna - slucka Schlogen. Dunaj sa staca o 180 stupnov v peknom esicku medzi horami. Povinny vyhlad a typicka fotka nas ale stali dva kilometre do poriadneho strmaku po lesnej ceste:)
Vytrepali sme si hore aj pivko:)
Tlacit toto hore dalo zabrat:) Dnes uz druhy stupacik po lesnych serpentinach.
Den 2: Linz a ranny ruch na hlavnom namesti. Inak mna osobne Linz velmi nezaujal. Nie ze by nebol pekny, ale predsa je to uz velke mesto a v konkurencii s tymi typicky utulnymi malymi rakuskymi mesteckami a dedinkami posobil prilis chladne.
Za Linzom sa Dunaj zmenil z horskej na nizinnu rieku. Scenerie ako u nas na hradzi pri Bratislave. Aby nam vsak nechybali kopce, dali sme si ostry stupacik k byvalemu koncentracnemu taboru Mauthausen.
Rakuske dediky su velmi pekne upravene.
Zamok vo Wallsee. Vidno ho uz z dialky ako dominuje kopcu v inak rovinatej krajine nad Dunajom.
Na tom Tecku na stodole boli zapisane znacky vysokej vody v jednotlivych rokoch. Napriklad voda v roku 2002 dosiahla az skoro na vrchol Tecka. Neviem, ci to je pravda, ale predstavit si, ze na mieste uprostred poli siahala voda do troch metrov, to musela byt riadna zaplava.
Den 3: Prespali sme pod hviezdami. Na celom vylete sme spali zasadne vonku, hoci nas miestna babka presviedcala nech ideme do penzionu. Tu flasku vina proste uz nebolo kam rano nalozit:)
Trocha pivnej poezie za rakuskych 3,50 cestou do Melku:)
Melk. Pekne male mestecko na brehu Dunaja. Dominuje mu tento klastor.
To by sa nam neratalo keby sme nevyslapali opat raz na najvyssi bod v okoli kvoli vyhladu:) Stale Melk.
Za Melkom sme prechadzali vinarskou oblastou Wachau. Na okolitych kopcoch bol kazdu chvilu nejaky hrad a zahrady a sady okolo krasne rozkvitnute.
Durnstein. Mestecko kusok pred Kremsom, typicke svojim stredovekym lookom s hradom na kopci. Chceli sme prejst kompou na druhu stranu, ale bol tam celkom natresk cakajucich na prevoz, tak sme to vzdali. Aspon mame motivaciu ist nabuduce aj druhou stranou.
Zeby capovane pivko? :)
Rakusania maju cit pre detail. Dedin cestou z Kremsu do Tullnu nebolo vela, ale vsetky vzorne upravene.
Vecer tretieho dna sme dorazili do mesta Tulln. Uz sme skoro doma. Par kilometrov pred Viednou.
Tulln. Pamatnik a fontana Nibelungov. Jedna strana popisana legendou o Nibelungoch, druha prazdna vraj symbolizuje neistotu buducnosti.
Den 4: Posledna noc pod hviezdami a ranna jazda do mestecka Klosterneuburg kusok pred Viednou.
Z Klosterneuburgu sa da vyjst na vyhliadku Kahlenberg odkial je pekny vyhlad na Vieden. A kedze na tomto tripe ziadny kopec pred nami nebol bezpecny, dali sme aj tento posledny.
Kahlenberg. Do ciela 80km. Kde sa vzalo tu sa vzalo, jedno dobre ukryte slovenske pivo, ktore sme az doteraz uchranili pred smadom.
Poslednych 80km vsak bolo najtazsich. Spustil sa silny protivietor a tak sme sa do Bratislavy dovliekli az vecer. No a kedze nasa slava nepozna hranic, spoznali nas traja cyklisti, s ktorymi sme dali zaverecne pivko. Tymto pozdravujem:)
Tentokrat jeden vylet este z jari, zahajenie sezony 2019 spolocne s priatelkou. Bolo teplo, bolo slnecno, aj sme sa pripiekli a krajina popri Dunaji stoji za spoznavanie. Dalo by sa tam prebavit aj tyzden. 4 dni a 460km.
(vloženo 31.10.19)
Za mě OK. Je vidět, že senioří FB nevedou, jinak by věděli, že tenhle report se s většinovým bahnem na FB nedá srovnávat ;-)
31.10.19 13:27
fajne
gerrard: Asi nějaký druh inspirace na zvýšení návštěvnosti webu od kolegy pár fotek zpět, který pro změnu na každou druhou fotku cpe pozadí své partnerky :). Jinak fotoreporty od Cyklocesty mám rád, toto mi ale taky připadá jako trochu přestřel.
31.10.19 12:48
Proboha !
To musel bejt krásnej vejlet! Dávám „páčik“ :)
31.10.19 12:39
:) Ja uz su asi nejaky stary ci co. Jako vsechno fajn i ten zadek zezadu jako proc ne, urcite to zvysi navstevnost, ale proboha proc do te reportaze cpete selficka? To mne to cele jaksi degraduje na uroven FB.
31.10.19 11:55
31.10.19 11:51
@p@X – to tak dopadne ked mam doma nenakalibrovany notas:)
Načasováno dokonale, hezké ohlédnutí za létem. Fajn cestopis. Těším se na další.
Hezky se na to kouká a čte, když se teď venku ochladilo :-)
31.10.19 11:14