od Bílé Hory

Bílá Hora

9.11.2019

Původně jsem chtěl prozkoumat hospodu v Přední Kopanině, kde mají kapesní orloj. Ale dle info, v neděli nepremávajú. A v sobotu pršelo, to zas nejsem takovej masochista, abych jel.

Nedělní ráno bylo krásné, slunečné, počasí přímo zvalo na výlet. Před devátou rychle obléknout a mazat na vlak do Mnichovic směr Praha (52,– + 30,– kolo). Na poslední chvíli ještě vzít Lítačku na MHD. U nás na kopci krásně, avšak v údolích mha přede mnou, mha za mnou. Ještě jsem stihl foto, většinou jezdím na poslední chvíli a nestíhám. Na hlavák jsme dojeli o několik minut déle, šel jsem najít pamětní desku Wodrowa Wilsona a vedle nějaký památníček Wintonových děti. Pak na metro a dojezd na Petřiny. Tam začal vlastní výlet.

Nejprve k letohrádku Hvězda, vyjet na Bílou Horu, omrknout památník bitvy, dál bylo vypuštěné jezírko s kameny a vílou. No a konečně pivovar Řeporyje. Měli svatomartinské hody, ale dal jsem jen kaldoun – velice dobrý. No a nějaká ta piva. Skončil jsem 17° 40 IBU – dostatečná hořkost. Vlastně jen 3 malá, jako nic. Za podjezdem doleva na lom Požár, kde byla technická zajímavost – tunel pro malodrážku, vozili tam vláčkem vápenec z lomu. To už sice nefunguje, ale tunel je průchozí. A vedlejší lom funkční. Vyběhl na mě hlídač z maringotky, co že tam hledám, já jen na podívání a foto. Tak prej že podívání může být za 15 tisíc. Já se zasmál, on asi ne a po rozloučení – oboustranném, jsem sešel houštím přes trať na cestu do prokopáku. Hnedle u trati je zchátralá vápenka, sloužící jako paintballová střelnice (údajně). Ve sjezdu na Velkou Chuchli je zachovalejší Pacoldova vápenka. Konečně jsem se po několika letech podíval na vyhlídkové věže na Lahovickém mostě, zatím jsem vždy profrčel autem. Přes řeku na podvěšené lávce Radotínského mostu a dost mne překvapily retardéry. Jsou tam cikcak zábradlí, musí se jet fakt pomalu, chápal bych třeba jeden, ale tři za sebou je blbost.

Cesta pokračovala směr Zbraslav. Břežanské údolí jsem vzal taky konečně po stezce, omrkl prasátka se selaty v minizoo a zdárně dorazil do Olivova pivovaru. Tam tedy na stojáka jedno polotmavé, ale sednout by se dalo. Jen obsluha nechtěla. Pak, stále v mlze, na Velké Popovice, kde jsem se po dlouhé době nezastavil, bo potmě se mi nechtělo, ale takový problém by to asi nebyl. Dorazil jsem za šera. Tak akorát. Jen poněkud zpocený, z těch závěrečných kopců. V bundě s membránou to tak je, i když byly 2° až 3°C celý den.

Najeto 63km, 1000m,

foto zde Rajče