Fotohlášení z výletu Tábor → Blaník

Opět z Tábora, tentokrát „východní“ varianta. Už jsem to párkát jel, ale i tak je to vždycky porod. Jednou ze sbírky mých špatných vlastností je nekoukat do mapy, když „to dobře jede“. Vlastně nekoukám nalevo ani napravo, takže vždycky sjedu ze značky, zpravidla pod kopec, který poté musím šlapat zpět anebo, protože se velmi nerad vracím, začnu hledat alternativní trasy, které se ukáží být natolik „kvalitní“, že by se bývalo vyplatilo přeci jen vrátit se na kopec. Včera jsem si toho užil vrchovatě.

Z Tábora do Záluží a hurá do lesa, víceméně typické jihočeské rovinky. Přes Stříbrnou Huť a Dobronice na Dubský Vrch, po značce okolo Chýnovské jeskyně do dolní Hořice kde začíná Polánka. Polánka je krásný, evidentně prozatím kůrovci převážně odolávající les. Krom úvodních stoupání ze JZ je to skoro placka. Včera byla i dosti „nacucaná“, takže v potůčcích spousty vody, nasátý mech atd.. paráda.

Oproti minulým předchozím návštěvám jsem si včera přihodil inpekci východních rybníků, takže z Hartvíkova směr Vodice…nestálo to za to, mě to nijak nezaujalo ale pro někoho jiného to může být zajímavá oblast. Silnice celkem cyklisticky aktivní, potkal jsem tři cyklisty a dva ekolisty.

Takže zpět na Polánku k prameni Blanice – ok, viděl, jsem, mám odškrtnuto, už tam nemusím :) . Nic jsem nečekal, nic jsem nedostal…přeci jen to není Vltava atd..

Od červeného kříže je na výběr do Blaničky anebo lipovou alejí do Rodné. Nechal jsem se zlákat „inzercí“ a volil Blaničku, kde by se měla nacházet kapitální lípa se 450cm obvodu a pramen vyvěrající někomu ze zahrady. Lípu jsem buďto nenašel anebo nebyla tak impozatní, pramen…no opláchl jsem se když už jsem tam byl ale na dně byl takový šedivý šlém, jako když se za komančů vypouštěly pračky do rybníků..spíše jen náhoda, pochybuji, že to dnes ještě někdo dělá. Nicméně, jako lokální zajímavost OK. Z mého pohledu jsem měl volit obvyklou lipovou alej do Rodné, obzvláště teď když kvetou a tak voní.

Z Rodné na sjezdovku nad Horním Bostovem odkud je nádherný výhled na SZ, příjemný sjezd dolů po značce a následné stoupání pěkným lesem na Vrchou. Cesta vede podél potoka, místy rozdvojeného ( možná jsou dva, nejsem si jist), pokaždé mě to tam potěší. Tentokrát jsem nejel přímo přes Vrchou ale odbočil k rybníkům směr Těchobuz. Rekreačně asi velmi aktivní oblast, několik kempů u rybníků, chatky atd.. ale celkově jsem moc lidí nepotkával. Vzhledem k tomu, že jsou již prázdniny, bylo pěkně atd,. mě to celkem překvapilo. Asi nejzajímavější mi přišel hned ten první, Budař. Čistá, tmavá „lesní“ voda. Dalším bodem byla Bolzanova studánka. Shocart i Cykloatlas ji mají vyznačenou výrazně špatně…takže další půlhodina v hajzlu. Na Mapy.cz je zanesena přesně a víceméně stačí koukat kolem sebe ( což já moc nedělám ) a neignorovat ceduli u cesty. Voda evidentně bez problémů pitná, nemám zrovna kachní žaludek a nebyl hnědý poplach. Od ní je pak příjemná stezka do Těchobuzi. Pravděpodobně příjemné místo k žití, líbilo se mi tam. Oblast Budař – Těchobuz je pravděpodobně zajímavá i pro cyklovýlety s dětmi, cesty v lesích okolo rybníků jsou spíše rovinaté a až na vyjímky bez problémů průjezdné.

Po severní straně rybníků zpět a směr Smilovy Hory. Z nich potom na značku k Horsku a příjemným sešupem nad Staniměřice. Les z jihu na sever průjezdný, cesty čisté až na asi dvě setkání s technikou ( krátké přenesení kola ). Nikdy se mi nepodařilo trefit SV výjezd z tohoto lesa tak jak jsem plánoval. Severní zelenou jsem jel před rokem a ten konec byl utrpení – krpál, kopřivy, ostružiny. Druhý pokus na podzim byl úspěšnější, vyjeli jsme celkem bez problému mimo značku. Včera si říkal, že jsem to trefil ještě lépe ale zarazilo mě, že na horizontu nevidím Blaníky – což bych měl. Pokládál jsem to za nějakou lokální anomálii a svištěl dál abych nakonec zjistil, že jsem po cca hodině a půl kilometr od Smilových hor. No…nepotěšilo mě to ale část z toho ( průjezd lesem) jsem chtěl, tak jsem to bez hledání nějaké zajímavější trasy vzal po silnici do Řísnice a pak po zelené na Načeradec. Bohužel, les nad Načeradcem je aktuálně celkem peklo. Těžce poznamenaný těžbou, dlouhé kaluže neověřené hloubky až ke křížové cestě. V Načeradci velké zklamání. Benzinka na kterou jsem se tak těšil a spoléha na nil měla už přes hodinu zavřeno, takže přede mnou vidina cca 20km domů s 2dcl vody. Nejsem moc ochotnej prosit o vodu, v Býkovicích jsem míjel nějakou vesnickou zábavu ale stále jsem se ještě necítil jít tam nakoupit pití. Zablácenej, smradlavej… Velký Blaník jsem už vzdal předem – síly / čas. Osobně za nejvíce nepřátelský povrch pro moje pojetí cyklistiky pokládám posečenou louku a její HC variantu – posečenou a ještě neshrabanou louku. Cesta která tam je vyjetá není vidět a každý jeden usečený stvol „brzdí“. Ofc, takových úseků bylo včera více ale tady už jsem domílal a tak příjezd a výjezd ( nakonec výtlač) na Malý Blaník byl pro mě téměř konec. Nějak to na mě nějak dolehlo, padnul jsem do jehličí, sežvejkal poslední ( třetí) housku, dopil vodu a oddával se trudnomyslnosti :).

Kaple na Malém Blaníku je do 2024 uzavřena…vy­padá to celkem komicky, je to rozpadlá zřícenina, plánují ji „zakonzervovat“ víceméně v tomto stavu. Velký mnich ( smrk vyrůstající z kaple) se zatím drží ale lesy na Blanících už také začínají rezavět, snad to dá.

V Louňovicích spása z nebe, hospoda se zahrádkou a obsluhou i ven, takže Birel, půl litru Coly, vodu do báglu a hurá domů.Červená v lese Hřívy totální tragédie, značka nesedí, část lesa je vytěžená a zbytky „rozštěpkovány“­..,moc to nejelo. Po zbytek cesty už se nic zajímavého nepřihodilo a jestli přihodilo, tak jsem to neviděl protože už byla tma. Tímto se omlouvám všem těm žabičkám atd..

Příště se do trasy pokusím zakomponovat Strážiště nad Pacovem, hřeben vypadal z dálky celkem „vyzývavě“.

Celkově se mi výlet líbil, především díky aktuálně podešťovému rázu, kdy krajina není tak zdecimována sluneční výhní, tak jak jsme si užili za 2015–2018 a především díky vůním posečených luk a „všeobjímající“ vůni rozkvetlých lip a s tím spojeným bzukotem v jejich korunách.

Jen to celý mohlo být tak o dvě hodiny a 20km kratší.