Naše základna, Dorbringen Chalet ( https://www.dobringers.at/ )
¨Nechyběl biotop na koupání a povalování se.
Horní stanice Millenium express-Madritschen. Poprvé v životě jsem k výjezdu na kopec použil lanovku. No, špatný to nebylo!
Výhledy parádní, ale krapet nám to kazilo šílený značení.
Takže jsme na samotném vrcholu krapet kufrovali.
Spadli jsme potom do Sonnleitn, ale cesta to byla dolů a zábavná.
Zato potom následoval mordor v podobě výmrsku na původně plánovanou trasu.
Šotolina HP 7, kterou jsme na vrcholu netrefili.
Tady už je nám hej, teď jenom dolů až do Tröpolachu
Další den a škrábeme se po úbočí Weisensee.po trase značené jako W 10
Na techniku nenáročná šotolinka, jenom ten sklon!
Výhledy na okolní kopce opět super. Voda to jenom umocňuje.
Opouštíme úbočí, dorážíme až dolů k vodě a dál si to vyprašujeme směrem na Fischeralm po W 10
Cesta se mírně zvedá kolem Tscherniheimer Bach
Konečně oddych na statku Fischeralm. Každej po dvou kávách a k tomu palačinky. Hlad je svině, kór v takovým vedru.
Zápraží statku.
Od statku pokračujeme stále vzhůru po W 10, nic náročnýho. To údolí bylo překrásný. Minuly jsme Kapelle Tscherniheim a další statek Hermagorer Bodenalm. Dál už jenom kalup z kopce až na pláže jezera.
Most přes Weissensee, náš skoro výchozí bod a cíl.
Jeden den jsme věnovali výjezdu na Egger Alm. Místo pěkný, ale toho asfaltu až moc, na náš vkus
Pomalu, ale jistě ukrajujeme výškové metry po trase HP 2
Výhled do údolí směrem na Pressegger See
Na Egger Almu chvíli zevlujeme, dáváme oběd a někteří se dávají do kupy z toho trháku.
Chajdy k pronajmutí
A všude kravky
Tolik koníků jsem pohromadě ve volné přírodě neviděl, nejvíc jich bylo kolem jezírka Egger Alm See. A pořád jedem po asfaltu i ve výšce kolem 1450 m
Konečně trochu terénu začíná u Dellacher Alm
Ale nic netrvá věčně a po pár kilometrech zase narážíme na lesní asfatku. Sklon měla řádnej, tak to aspoň upalovalo
Kolem cesty opět výhledy na všechny ty krásy.
A než jsme se nadáli, byli jsme zase u řeky Gail.
Podél řeky Gail jsme využili cyklostezky a šupali směrem k ubikacím.
Trochu taškařice na soutoku Garnitzenbach a Gailu.
Poměrně dlouhej brod, ale vody málo a dal se v pohodě přejet "suchou tretrou"
Týden courání v Korutanech v okolí Hermagoru. Myslím, že bychom se tam měli ještě někdy vrátit, hlavně kvůli cestám nad Weissensee. Ty stály za to. Jinak Korutany bez lidí, chvílemi to bylo až depresívní. Počasí vyšlo na jedničku a i když jsme tam byli jako skupina s různou výkonností a zaměřením, bylo to fajn. Akorát toho asfaltu je tam až moc.
(vloženo 29.7.20)