Sudějov
U Padrťských rybníků - Brdy
Někde cestou
Sjezd z Brdů
Soos
Nejzápadnější bod
Krušné hory - údolí Rolavy
Krušné hory - nad Horní Blatnou
Krušné hory - Měděnec
Krušné hory - u Fojtovic
Les Království
Kdo nepoznal Kuks :-)
Velká Deštná
Orlické hory
Neratov
Včera jsem tu dával fotku z Kuksu a slíbil jsem krátký report. Nakonec jej hodím sem s pár fotkama a speciální zkušenosti doplním do jednotlivých vláken.
Jeli jsme na těžko, cílem bylo odladit kola a vybavení před delší cestou. Vezli jsme i věci, které jsme vůbec nevyužili (pravda, počasí nám přálo), nicméně jsem chtěl vychytat jejich umístění a ověřit kapacitu brašen.
Spousta lidí se ptá na hmotnost, nevážil jsem kola jako celkem, ale jednotlivé části jsem přibližně zvážil a rozepíšu to:
Moje kolo: kolo s předním a zadním nosičem a rámovými brašnami 17,1kg + věci v rámovkách 4,5kg (stativ, tyčky ke stanu, gril, nářadí na kolo, druhá sada řetězů, pumpa, zámek,…) + přední a zadní brašny cca 11kg (oblečení na kolo i mimo kolo, nízké boty, battery packy, polovina stanu, karimatka, plachta na kolo, spacák – samotné brašny mají 2,8kg) + řidítková brašna cca 2,5kg (brašna+foťák+doklady+doklady). Celkem tedy cca 35kg
Manželčino kolo: kolo 16,4kg (nemá dynamo) + věci v rámovkách 2,8kg (vaření, multifuel vařič, zámek, láhev na palivo, …) + přední a zadní brašny cca jako u mě + řidítková brašna cca 1,5kg. Celkem tedy cca 32kg.
Plus proměnné věci typu jídlo a voda v bidonech, ale jídlo jsme s sebou skoro nevezli. V brašnách bylo dost rezervy na případné jídlo.
Trasa:
pondělí – ráno na vlak cca 32km + odpoledne Pardubice-Bohdaneč (spaní u rodiny) cca 70km
úterý – pršelo, zůstali jsme u rodiny
středa – Bohdaneč – Orlík cca 125km – spaní v kempu
čtvrtek – Orlík – Stříbro cca 125km – spaní u rodiny
pátek – výlet s rodinou
sobota – Stříbro – Jesenice cca 90km – spaní v kempu
neděle – Jesenice – Luby cca 85km – spaní v penzionu
pondělí – Luby – Měděnec cca 80km – v lese
úterý – Měděnec – Habartice cca 95km – v lese
středa – Habartice – Kamenický Šenov cca 95km – v lese
čtvrtek – Kamenický Šenov – Vidlák cca 90km – tábořiště
pátek – Vidlák – Rozkoš cca 100km – v kempu
sobota Rozkoš – Neratov cca 65km – u kostela
neděle – Neratov – Radvanice cca 165km – u rodiny
pondělí – volný den
úterý Radvanice – Horní Tošanovice cca 115km – doma
Celkem tedy lehce přes 1300km za 13 dní jízdy. V podstatě jsme vyjížděli ráno kolem osmé a končili večer kolem 18. hodiny. V průměru tedy cca 8 hodin v sedle denně.
Kola šlapaly dobře, jen jsem bojoval s hlavovým složením CaneCreek. Pod spodním ložiskem je taková blbá plastová vymezovací podložka na sloupek vidlice a ta byla podle mě zdrojem vrzání. V jednom autoservise jsem si vyptal trochu vazelíny a narval jsem ji kam se vešla, bylo to lepší, ale ne 100%. Takže to vypadá, že si budu muset vytočit lepší spodní misku, která bude lisovaná na sloupek vidlice. Takže CaneCreek = dodělej doma. Na manželčině kole to občas také povrzlo, ale ne tak moc jako u mě.
Pláště se ukázaly celkem dobré, bez defektu. Manželčin zadní plášť trochu ztrácel tlak, takže jsem každé ráno cca 1atm musel dofouknout. Budu ho muset sundat a zkontrolovat pásku.
Úbytek vzorku pláště z původních cca 2,5mm na cca 1,9mm vepředu a na cca 1,7mm vzadu. Takže i pod takovým zatížením by ty cca 3–4k km mohly dát.
Řetězy jsem zhruba v půlce cesty měnil za novou sadu, abych je ojížděl rovnoměrně. Byly navoskované a co dva dny jsem vždy dokápnul trochu Squirtu a do rána nechal zaschnout. Za celou dobu ani nevrzly, Squirtované řetězy ale trochu více lepí než pouze voskované. Ale ruce čisté.
Brašny – Ortlieb a rámovky naprosto bez problémů. Řidítková SportArsenalka vyskočila hned první den manželce z držáku a válela se po cestě. Takže jsme je poté jistili gumicukem. Ale mají to už spočtené, půjdou místo nich Ortliebky.
Sedla – měl jsem z nového nezajetého Brookse respekt, ale sedli jsme si dobře. Pěknou patinu jsem mu vytvořil hned první den v dešti, nyní jsou již patrná vytlačená místa v místě sedacích kostí. Budeme si spolu rozumět.
Top oblasti – hodně se nám líbil úsek v Krušných Horách od Hory sv. Šebestiána po Adolfov (km 600–670) a úsek kolem Ralska (780–820).
Top zážitek – když jsme dojeli do Neratova a tam právě probíhala pouť o které jsme dopředu nevěděli. Takže dostatek jídla, večer koncert v kostele, spaní na place kousek za kostelem, sociální zařízení se sprchou na faře, sympatičtí lidé. Vše za dobrovolný příspěvek, takto to mám rád. Nechali jsme jim tam cca dvojnásobek běžné ceny v kempu, protože po nás nikdo nic nechtěl.
(vloženo 19.8.20)
Tak za tohle klobouk hodně dolů, hodně pěkný výkony a hodně pěkný výlet.
Velká paráda! Tak tohle jsem si moc rád u snídaně přošel a pročetl. Díky, fakt respekt! ;-)
20.8.20 08:41
Hnedle první fotka od nás, ale k další bych už nedojel. Krásný výlet, vzpomněl jsem si na prázdniny na kol s kamarády.
Krása se vším všudy.
To jsme s manželkou čučkaři. Ale už začínám spřádat plány na příští léto, víc takových inspirací :)
Parádní cesta! Super kola a dresy. Oholit vousy a vlasy tak Pantani hadr!
jako všecko hustý – denní vzdálenost, dát dokupy plán trasy, přejezdy, cílová místa… ale nejvíc kvituju ovci a ještě chytnou akci v Neratově…
19.8.20 19:27
Pěkná práce obdivují vás oba ten zápal pro danou věc, prostě super!
V Neratově v kostele naspival Krajčo píseň Srdce nehasnou co složil pro Gotta, v tom klipu neměl hotovou střechu a asi pořád nemá…
Jaká tam panuje atmosféra?
TK75: Kolo bez připomínek, pouze prý už nepojede takové bomby a chce více času na odpočinek :-)
řekl bych že takový přepočtový koeficient mezi takovýmto kolem na těžko a normálním silničním kolem je tak 1,5, v kopcovitém terénu ještě více. Stačí si poté pronásobit denní porce… Opravdu to bylo v průměru 8 hodin v sedle denně, za tuto dobu na silnici dám dvoukilo. Ale nejeli jsme takovou intenzitou, takže si myslím že ten koeficient 1,5 bude tak akorát…
Po letošní krátké dovolené a přečtení tvého reportu jsem se rozhodl, že příští rok si udělam aspoň měsíc volna.
Krásná to musela být cesta.
miťo: Dobrý postřeh, v podstatě na centimetr. Kola pro nás dva dělám se stejnou geometrií, sedlo má manželka pouze o 3mm výše. Unifikaci jsme dotáhli tak daleko, že máme i stejnou velikost bot.
Nechápu, že většina párů se na tak důležité věci jako je unifikace velikosti nedokáže shodnout. (vtip)