Tak mě to dneska dostalo. Po celkem náročném pracovním týdnu v téhle úchylné době je konečně pátek odpoledne, sedám na kolo a nechávám nemocniční blázinec za sebou. První myšlenka – nejkratší cestou domů… Ale pak se kousnu, vystrkám kolo na kopec a vezmu to lesem. Atmosféra jak na vraždu, mokro, šerotma, mlha, mrholení a z něj občas drobný déšť, že nevíte, jestli prší shora nebo odkud vlastně… Na lesních cestách se doširoka roztahují louže, kterým už se nedá ani vyhnout, navíc už na ně skoro nevidím. Z kopce, kde to jindy pustím, jedu skoro krokem.
Rozumní lidé už dávno sedí doma u svých radiátorů ústředního topení a plných lednic, nikde ani noha. Podzimní večer je těžký a vlhce lezavý jako zmoklá deka…
A zajímavý paradox: čím déle se plžím marastem a tmou, tím lepší mám náladu a víc si to užívám. Větrovku už mám na ždímání a bláto všude, ale blahořečím kolu a tomu, že je mi dopřáno díky němu zažít něco tak opravdového a bezprostředního…
(vloženo 16.10.20)
To zlaté podzimní kapradí jsem včera potkal a bylo ta fakt moc pěkný.Jsem musel i zastavit
Bonde, dík :-) Určitě hoď, jsem jedno ucho, jedno oko :-D
Wow… to je takový Hrabalovský. A souhlas, když už člověk vyjede, tak pak, ať je slota jaká chce, tak je to paráda… asi sem taky něco hodím, z minulýho víkendu…
Ufoncz: díky a mám radost :-) krásné nedělní poježdění přeju, kolo je prostě BOŽÍ záležitost :-)
Kali: no, už je to tak :-) Neboj, taky na ni tady dojde… až spolu něco najezdíme…
Báro, děkuju. Myslím, že i ty jsi taková nezávislá osoba, proto tě to oslovuje… držím ti palce na tu tvou desititisícovku ;-)
Fotky jako dokumentace atmosféry naprosto cajk. Pohled do profilu nejvíc (a tady nejčastěji) kritizujícího ti kdyžtak zvedne sebevědomí. Text se hodně povedl a jako celek mě to utvrdilo – marast, nemarast, povinnosti, nepovinnosti, zejtra jedu taky.
17.10.20 21:10
Mum, speciálně 1,3,6. Technickou úroveň nesoudím, ani neumím, ale je na nich zachycený vzduch, je tam, to se mi líbí.
Chose: skvělý, mám radost :-) Tak ještě máme neděli, co? Dneska jsem testovala silničku (spíš ona mě), zítra dojde zase na bajka ;-)))
Pepo, tak ještě žes nějak dojel v pořádku dom, to je vždycky to hlavní. Drábské světničky – znám! Bydlíš v krásném kraji, ještě s tou Jizerkou za domem… :-)))
Doubku, s malým synkem musí jít všechno trochu stranou, taky jsem to tak měla. O to víc a zhluboka se potom nadechneš a všechno se zase vrátí ;-)
Alexru, díky :-)
Tak jsem se také kousnul , ale na report to není . U Drábských světniček jsem začal mít divný pocit ze zadního kola. Nové kolo se mě začlo rozplétat. Tak místo focení jsem v každé vesnici poptával centrklíč. V Sobotce jsem uspěl a mazal nejkratší cestou domů bez focení. Dříve jsem klíč vozil ,ale letos ne. Už je v bidonu. :,–)
17.10.20 16:38
17.10.20 14:34
Složité je to jen tak, jak si to člověk udělá. U mnoha lidí je to myslím spíš kvantita věcí, které musíme denně udělat a už nezbude na naší osobní radost. Ale není všem dnům konec a člověk musí brát za vděk i málo.
17.10.20 13:37
Jj, taky jezdím, dokud to aspoň trochu jde. Je zvláštní, jak má člověk ten pravý, ale dnes už bohužel „jiný“ svět, tu realitu, alternativní k dnešním standardům, vlastně pořád na dosah ruky. Jak nás ten mainstream zahlcuje a oslepuje a budí falešný dojem, jak je všechno těžké a složité…
Kolo, koně, vše bezprostřední a přímé, bez falešného okudrlinkování a přibarvení… to je cesta, jak se vrátit k sobě, k podstatě.
PS na boha někde mimo nás nevěřím :-)
17.10.20 12:03
Tr35: čéče, já Tě nepoznávám :-) Když zalistuju v mých starých fotkách a Tvých komentech pod nimi… no, díky teda :-)
17.10.20 11:45
hmm: jo, teď jsem to sem psala Báře, za fotky se technicky stydím… hlavně před těmi fotomachry tady (žádná ironie)
Báro, fotky jsou naprostá mizérie, jen starý vyšeptalý mobil samsung… radši moc nezvětšovat :-D Kdybych měla foťák, bylo by jich víc a lepších… ;-)
Děkuju všem a jestli to někoho pošťouchlo jet ven, o to líp :-)
p@x: tybrďo, hlavně jestli to nebyla cévka v mozku! Abys tak ještě ze mě měl smrt! :-D
To je prostě nádhera, fotky teda hrozný ale obsahově dokonalé. Vyjížďka spíš podvečerní. Večerní je že je tma a potkáváš srnky a divočáky tam je to ale podmíněné vybavením pro případný defekt v noci či náhlé překážky na cestě.
No osobně na tyhle zákazy už kašlu, zakazovat člověku, aby jel sám od lidí je blbost a ani nepředpokládám, že to někdo bude vymáhat po osamocených sportovních.
„zajtra“ bude mozna na dlouho naposledy ,protoze cekam v pondeli nejaky prohlaseni u nas 14denni opatreni trvaji vetsinou 2dny :) jinak romantika akorad lepsi v teple a v lete,ted v tom pocasi by me to asi nebavilo ale taky jezdim co cloveku zbyva :D
Na začátku si člověk někdy říká,proč to vlastně dělá............ a na konci nechce přestat :-D
:-)
Moc hezky popsané. A fotky teda závidím, s takovým osvětením to můj foťák teda neumí, nádhera.
Úplně cítím tu atmosféru v mokrém lese, já to mám ráda. Takové to správní podzimní počasí na hony :-)
Zejtra se po měsíci se zejtra chystám na kolo, tohle je provokace :-D
17.10.20 09:13
Stává se s tebe noční jezdec. Krásné fotky a report prostě počteníčko.
17.10.20 08:22
Super, kolo je proste nejsvobodnejsi, nejuniverzalnejsi a nejlepci sportovni prostredek! Bez diskuze:-)
17.10.20 06:01
16.10.20 23:17
Díky díky :-)))
Midlandere, ty si mě nepřej! :-D
Tahle atmosféra je právě boží :-). Taky mě to lákalo, ale děti mě dneska odpoledne zaměstnali naplno.
Já jsem po práci taky vyrazil. Mrholilo, byly kaluže, bláto, ale kolo zas moc špinavé nebylo. Bylo to fajn.
16.10.20 23:01
A tak je to správné a tak to má být :-) Paráda mamko, fotky parádní :-)