Po 30 minutách jízdy už bylo vidět schované slunce. Dvě světla byla ideální. Fenix na střední vzálenost a do šířky, Yinding pak jako dál
Příště to bude chtít nějakou nem
Přímo do náruče sluníčka.
Nově objevený úse
Už při návratu
Vyrazil jsem něco před 6. ráno. Díky mrazu konečně nebyl problém s blátem, na druhou stranu všudepřítomné valchy od kol traktorů ze mně málem vytřásly duši. Nakonec z toho byly necelé 2 hodiny okolo komína a pár nově objevených cestiček. Nikde nikdo, krásný klid.
(vloženo 22.11.20)
Koukám, ty si nedáš pokoj :-)
Já startoval až kolem půl osmé a to už bylo teplo – kolem nuly, jelikož jsem první hodinu a půl jen stoupal, tak to i celou dobu vydrželo. A v dlouhém sjezdu se člověk moc nezahřeje.
No, ty popisky… dávám za každej několik mezerníků, ukousne to mezery a text zůstane celej
nooski, já ty zkrácený texty dodatečně edituju, někdy je potřeba i nadvakrát, jsem to vzala jako vlastnost místního fotoalba a neřeším to.
Takhle po ránu tě obdivuju, pěkné ranní fotečky.
Hezky Pěkně.
Ráno by se mi asi vstávat nechtělo.
Já včera večer dal dvě hodiny ve tmě a bylo moc fajn, teplota –4° tak akorát
Máš můj obdiv za brzské vstávání. Do takové zimy a ještě po tmě to bych nedal.
Klobouk dolů, u nás dneska ráno –2°C a jen jsem zachumlaný v županu pozoroval lidi venčící psy a litoval je :D
Jsem rád že se líbí. Holt končí mi homeoffice a zase začne dojíždění 35 km jedním směrem. Vyjíždím teda až tak kolem 6:10, ale je to po asfaltu a to se zima vůbec nedá srovnat s mrcasením se na krosce. A taky se blíží doba, kdy obě cesty budou prakticky ve tmě, to už je hodně na morál. Ale tak aklimatizace probíhala průběžně, fous má zase zimní délku, nová světla pořešená, tak už jen doufat v absenci bílého marasu, mrznoucího deště, silného protivětru atd. :-)
Brrrr je mi zima i když jen hledím na ty fotky :-)V 6 ráno to děkuji pěkně.
Tohle je moje krevní skupina. Super!
Jo, když si člověk přehodí ten pocit, že za tmy je třeba být doma… svět ve tmě je jako nějaká paralelní realita, věci se jeví jinak, nepodstatnosti jsou skryté a hvězdy se snáší až do větví stromů nad hlavou… Včera jsem strávila odpoledne v lese, bohužel jen pěšo, 24km, návrat v osm. Baterku jsem vůbec nerozsvítila, ta nejlepší noční lampička mě celou dobu doprovázela na nebi. Jako by se člověk ocitl v jiném vesmíru…
Pěkný nooski, ty seš můj člověk :-)
Ty jsi frajer! Marně se zatím odhodlávám vyjet ven a točím nohama denně na trenažeru. Tohle je motivace jako hrom:o)
Super, atmosféra, ranní vstávání, kroska na ráfkovejch brzdách. Paráda! Teda až na tu Kampu :D
Pěšinky jak vínko a fotky parádní. Kolo a slunko, to je dar :-)