Mám štěstí. Zatracené a nezasloužené štěstí…
To je logické i pocitové vyústění všech mých mělko- i hlubokomyslných úvah tento týden. Zase jezdím své denní přesuny na kole a to, co je v autě otravnou cestou do práce a zpět, dostává díky tomu nový rozměr a stává se světlým bodem, skoro až smyslem celého dne. To, od čeho se mě civilizace se svou pragmatickou účelovostí snaží odstřihnout, ten pot, únava, špína a taky ta čistá prvoplánová radost z překonání sama sebe, to mám teď vrchovatou měrou dvakrát denně :-)
Ranní teploty tento týden nepřelezly šestku, dnes byla dokonce nula. Příroda se ale chová, jako by se nechumelilo, což musím s vděčností konstatovat, že opravdu konečně nechumelí. Ráno vídám celkově tři východy slunce, jak sjíždím do údolí a zase vyjíždím na kopce. Když se vracím domů, vidím slunce zase zapadat. Každý den cestou plaším stádečka srn a sem tam nějakého toho zajíce. Vyfotit je ani nezkouším, na to jsem moc pomalá. Každý den mě udivuje, jak krajina mění nálady, jak ji dokáže podvečerní světlo rozsvítit nebo naopak nízké mraky roztesknit. A jak je těžké to zachytit. A každý den taky s blizzem schytáváme každý svoji dávku bahna :-)
Pokusím se vám tu kousek té atmosféry zprostředkovat. Je to výběr z cca 250-ti fotek pořízených ve čtyřech dnech. Po neděli už nechávám foťák doma. Jak správně řekl dolomiti, je to vopruz :-D
(vloženo 23.4.21)
Děkuji všem, fotky mě trochu potrápily, ale snad to stálo za to :-)
Tvoje reporty se mi taky moc líbí, enduristko :-)
Jinak blizz je trpělivej, i když občas nespolupracuje, padá z klacíku a tak.. na té osmnáctce obzvlášť. A teď ještě spěcháš, aby ti neuteklo světlo, no děsběs :-D
Zvěř mi někdy připadá přímo odrzlá, ale když jde o to udělat fotku, jak kdyby to věděli, prevíti :-) Ti zajíci jsou super Zoidbergu, jak z photoshopu :-)
crome, 250 fotek, to né, to bys nechtěl ;-D a stejně už jsou ve fotografickém nebíčku :-)
Kozy jsou mufloňata v takové pidiobůrce nad Prachaticemi. Ochočené a kousek od plotu, takže konečně sukces! ;-D
Jinak pracovní cesty to celkem jsou, to zas jo kotwíku ;-) Ve čtyřech dnech sice jen mizerných 132km, ale 3700m nastoupáno..
Tak ještě jednou děkuju a užívejte jaro a přírodu!
Mámko, pěkné pracovní cesty, jen co je pravda :-) GJ.
Každodenní ježdění stejnou cestou umožňuje sledovat změny. Žádný den to není stejné. Pěkné fotky jsi nasbírala, za mě vedou ty dvě malý kozy :-)
24.4.21 21:04
24.4.21 17:53
Tak to je dokonalost. Je to jako pohlazení. Děkuju ti za to.
Díky moc za reakce :-) Mám tohle ježdění vážně moc ráda a ten titulek je samozřejmě ironická nadsázka, Oldo ;-) Za Králíčka Petra děkuji satchi! Už jsem si to našla a určitě si to pustím, tyhle filmy já můžu :-) Tady to byla citace z cimrmanů.. Ty záběry z téměř letecké vyhlídky s dělníkem, co se pobavil Pepu, jsou ze startoviště paraglidů. Zrovna dnes tam mají letecký den, tak to tam pán ladil :-) Hned jsem dostala nabídku, nechci-li to taky zkusit, je to prý bezpečnější než kolo :-D No, mají to tam krásné, letci… a vlastně díky těžařům, ten svah byl ještě vloni celý zalesněný. Ta mnohotvářnost jedné cesty, to je velká pravda, bernie. A nikdy se to neomrzí. Jinak mám to štěstí, že přes hřeben, který každý den přejíždím, je těch cest a různých možností, jak je zkombinovat, snad tisíc. Tak si každý den rozmařile vybírám, kudy to vezmu :-) No, a pokud jsem pro vás rozpoznatelná podle „rukopisu“… to už si opravdu považuji. Díky ještě jednou :-)
Pěkné ..... a potvrzují slova learity, už jsi poznat po pár fotkách, ještě než doscrolluji k textu.
Už podle fotek jsem poznal kdo to sem vložil. Text mi to potvrdil.
Taky bych se chtěl takto nudit :-)
Pravidelné dojíždění mi vytvořilo toto pořekadlo: I když je silnice pořád stejná, cesta se každý den mění.
A ty máš prostě oko. Díky za ten exkurz.
Mum: nuda a šeď? A jde jako? Tvoje reporty mají duši a cit pro zachycené obrázky, takže žádná šeď, natož nuda. Skvělý report, díky!
Udělat pár fotek to vopruz určitě není.
Krásné fotky. Hned se mi lépe pracuje. Super dělník na 17 :-)