železniční viadukt přes údolí Chojnice u Kralic nad Oslavou
V Ivančicích jsem byla ještě za tmy
Ve stoupání na Polanku se začínalo rozednívat
Východ slunce mě zastihl na odbočce do lesa u JEDu
Chladící věže ozářené prvními paprsky slunce
Jela jsem lesní cestou podél v.n. Mohelno, v pět ráno tam bylo chladněji, ale je to moc hezká cesta :-)
Pohled na elektrárnu z hráze Dalešické přehrady
Panenku Marii s Jezulátkem mají skoro v každé vesnici. V Březníku mají Pepu :-)
Když jsem přijížděla do Kralic, právě projížděl vlak. To na mostě žádný vlak neuvidím :-(
Od nádraží v Kralicích jsem sjela do údolí říčky Chvojnice
pilíř na druhém břehu Chvojnice
kamenný pilíř viaduktu
Z Kralic jsem jela do Bíteše přes Krokočín a objevila tam kousek mimo cestu dva rybníčky
Vlkov
zámek v Osové
vypadalo to skoro jako Obecní úřad, i s úřední deskou, ale asi je to jen zastávka autobusu :-)
Pohled do údolí při sjezdu od Svatoslavi
Pepa mě inspiroval brzkým výjezdem, ale musela jsem to trochu modifikovat: je potřeba vyjet PŘED svítáním a nebude to 200 mil ani kilometrů, ale jenom 100 km do oběda, než bude horko. A protože se znám, vyjela jsem raději už po druhé ráno, kdybych zabloudila…
Za cíl jsem si vybrala kralický železniční viadukt. Trasu zvolila tak, abych se vracela s kopce, v horku mě bude ofukovat při sjezdu.
Když jsem dojela do Bíteše, přišlo mi, že je nahoře celkem přijatelně, foukalo a teplo bylo snesitelné. Tak jsem to ještě protáhla trochu po Vysočině na sever od D1. Nakonec z toho bylo rovných 130km (podle mojí Sigmy). Až k viaduktu to bylo kousek terénem (není to zaneseno v mapě), jinak vše sjízdné na silničním kole.
(vloženo 18.6.21)
Krásná práce, pěkně! Akorát ta vstávačka,no jsi dobrá.Ja na některé šichty vstávám i ve 3:15 .A když si představím, že bych místo do práce vyrazil na kolo tak proč vlastně ne :-)
Ano, čáp je z Osové. Byl tam i aspoň jeden junior, zatím takový čtvrtinový, ale chvílemi byl vidět.
A ano, je to v místě, kde jsou po jedné straně svodidla a rozbitá silnice. Přesně tady, když už jsem zastavila, tak jsem to cvakla i na silnici.. Při focení dolů jsem byla až za svodidlem.
Tak to čumím teda Báro, pěkná nálož, parádní fotky,Já smekám :-) GJ.
Je to samozřejmě tak, Báro. Teď mně již došlo, kde je to focené. Ono v tom místě je docela prudký sjezd a silnice v havarijním stavu, takže se tam nedá moc rozhlížet po okolí. Navíc mám nějak „podprahově“ v mysli uloženo, že mlýn pod kopcem je ještě Svatoslav. Proto ta zmínka o stoupání. Jo, to čapí hnízdo na komínu je mně velmi povědomé. Není to foceno někde poblíž místa, ze kterého byl focen zámek Osová?
Petře, ze Svatoslavi se přece jede dliouho dolů do toho údolí a pak táhlý kopec do Přibyslavic…
Fotila jsem to někde v místě 2, možná kousek níž, se ten průzor tam někde objeví.
Tomíku, v tom horku se ve dne nedá nic dělat a ani v noci pořádně spat.
Miťo, přemýšlela jsem o tom jet noc, ale dyť bych nic neviděla, to bych měla, jak na trenažéru v garáži, to na mě není. Takto jsem za tmy jela známou cestu, co mám okoukanou, a mohla si užít východu slunce.
Petře, odbočka do Dukovan tam zůstala z plánu, nejela jsem. Chtěla jsem si vyfotit zámek a kostel, ale nebylo světlo. Já si to plánuji hlavně kvůli výšce, abych měla představu do čeho jdu. Pak to opravuji podle reality, ale někdy něco zapomenu. Kilometry mně počítá měřák na kole. Na tu lesní cestu 11–12 bylo dost brzo, byla tam na focení tma, určitě je to příjemný relax mezi jízdou po silnici s autama..
Nádhera, to bude letos kiláků, snad je Sigma všechny pobere a nezkolabuje. Z jakého důvodu náhlá odbočka do Dukovan? A ten úsek 11–12, se přesně takto na silničce jezdí. U Svatoslavi to dobře znám, ale nemohu přijít na to, kde bylo pořízeno 17. foto. Trochu mě mate i text, podle směru jízdy je za Svatoslaví výjezd do kopce.
Barčo super, na tvoje reporty se vždycky těším ;)
Báro paráda jako vždy, krásný fotky, popisky, ale hlavně je vidět, že si to užíváš. S tím vstáváním máš ještě rezervu, vloni do Drážďan jsem vstával v 0:30 ;-)
Báro já neplánoval , ale chtěl jsem do tmy . Nakonec jsem stihnul SLUNEČNOU :-)
Pepo, já k tomu došla výpočtem: jak dlouho to pojedu a jaká je kdy teplota (na Aladinovi v 11 hodin a ve 14 hodin). Chtěla jsem se vrátit před obědem, dojela jsem až ve dvě.
Jak jsem svlíkla všechny zahřívací svršky (na hrázi Dalešické přehrady), nasadila jsem opatrné tempo, aby mě z toho nekleplo. Díky tomu jsem se ani moc neunavila, často jsem pauzírovala a do kopců jela jako obvykle krokem. Ono nahoře (na severu od D1) dost foukalo, takže pocit horka ani nebyl, akorát teda foukalo proti mě. Ale že to chadilo, tak mi to ani nevadilo.
Kožíšku, těch 130 je zatím můj strop. Jsem to zajela už jednou zjara. U mě je to otázkou vytrvalosti, rychleji nepojedu. Takže jak dlouho vydržím jet, tolik ujedu a v limitě má den 24 hodin, ještě se můžu zlepšovat -D
A seřadit fotky mi dalo fušku, takže pár snímků z cesty přikládám zvlášť.
Pepa ve 4,bára2 už raději po druhé ráno,mě asi vomejou :-))
Jinak pěkná fotojízda.
Krásné poježdění Báro. To brzké vyjetí má spoustu výhod ( nikde nikdo , chládek , nefouká ), ale v půl druhé to je teda hodně brzo . Mě manželka řekla , když jsem ji řekl , že vstávám ve 4:00 – ty jseš blázen :-)
Ano Báro techniku přivstání jsem použil, když jsem jel na vodní nádrž Vír, napadlo mě to samotnýho, před 9.30 hodin jsem byl na hrázi vodní nádrže Vír. Ještě teda otázka na Vás Báro: koliks najela za den nejvíc kilometrů na kole?