Měsíc svítil na cestu jak lucerna ve Vladislavi.
sv. Martin v Třebíči za svítání
Východ slunce
ranní světlo na cestě
silnička do Dašova
Mařenka
Mařenka nahoře
Mařenka dole
ze spodního ochozu
Nová Říše
Oslednice
Telč z Oslednice
:-)
Brána do nebe nad Novou Říší
Takto si představuji skopec.
Park u zámku v Jaroměřicích
zámek v Jaroměřicích
Tuhle jsem nemohla vynechat, zbytek nechám na Aduldinho
Novodobý kostel v Tulešicích
Pohled na Dukovany od jihu
Poslední občerstvení pod Polánkou. Začíná zlatá hodina.
Skály u řeky Jihlavy mezi Řeznovicemi a Ivančicemi. Takto je ten záběr lepší, jak když jsem to sem dávala minule ;-)
Stejný záběr ve stejném čase. Zvláštní, jak si ten chip ve foťáku dělá co chce. Jak tato, tak předchozí fotka jsou zcela bez úprav. Možná mráček, možná, že jsem kousek popošla...
Dlouhé dny už za chvíli nebudou, máme měsíc po slunovratu, tak jsem se rozhodla využít akční slevu a zajet si na tu zmrzlinu, přece jen to mám kapku z ruky. Ale měla jsem ji o kilo levněji, jak Mum, no nekupte to, že jo :-)
Abych mohla využít k cestě tam slušnou silnici, vyrazila jsem už v noci po státní č.23. Oproti nedělním nadránům jezdí v sobotu pekaři, ale i tak byl na silnici klid a pěkně se ve známé krajině ozářené úplňkem jelo. Žádné divadlo s východem slunce se tentokrát nekonalo, hned za Třebíčí vylezl oranžový kotouč na čisté obloze nad polem.
Díky brzkému příjezdu do lokality jsem dopoledne mohla využít k návštěvě rozhleden. Mařenka je kousek za Třebíčí a je to krasavice. Ze silnice 23 jsem odbočila na jih po, až romantické, silničce do osady Dašov. Hned za domy odbočuje doprava k rozhledně naučná stezka. Kousek jsem po ní kolo vedla, ale to je cesta pouze pro pěší. Vrátila jsem se na asfalt a pokračovala dál na jih. Asi pětset metrů před ústím této lesní asfaltky na silnici 410 vede k rozhledně značená cyklostezka 5216. Odbočka je vyznačena šipkama. Po prašné, široké a uježděné lesní cestě jsem i se silničním kolem dojela prakticky po rovině až k závoře pod rozhlednou. Vůkol ani živáčka, nechala jsem Messnera u závory a ten kousek do kopce došla po svých sama. Samotná rozhledna je skvostná stavba a stojí za shlédnutí. Asi v polovině schodiště už jsem se začala bát větru a sedla si na schod, ale cukr z tatranky a doušek kafe mně dodaly odvahu a vylezla jsem až na horní ochoz. Parádní vyhlídka.
Před vjezdem do Telče je rozhledna Oslednice. Taky pěkná, ale chybí jí dřevo Mařenky. Oslednici jsem až nahoru nedala. Jak jsem se dostala nad úroveň korun okolních stromů, fučelo, cítila jsem, že se ta konstrukce hýbe a při pohledu na Telč dole jsem usoudila, že o pět metrů výš to o moc lepší vyhlídka nebude. Mně vyhovují rozhledny s uzavřeným vnitřním schodištěm. Na těchto otevřených se mi při výstupu točí hlava, a když ještě k tomu ucítím, že se to kýve, dostanu strach.
Ve městě byl jarmark, náměstí zaskládané stánkama a chvíli trvalo, než jsem našla tu správnou zmrzlinárnu. Dala jsem si vanilkovou a višňovou. Dobrá byla.
Zpáteční cestu jsem si naplánovala po neznámé trase tak, aby mi to vyšlo na 200km, když už mám tu „formu“ vydržet točit klikama celý den… Při průjezdu obcemi s malebnými názvy jsem si vzpomněla na Aduldinho, ten by se vyřádil, a pokud pojede do Telče, měl by jet jednu cestu po mé jižní trase. Asfalt je tam velmi dobrý, provoz téměř nulový, ale pozor, nejsou tam na venkově otevřené obchody ani benzínky. Nakonec jsem vodu do bidonů vyprosila od hodných lidí v Cidlině. Je tam dost větrno, jak je to blíž k Palavě, otevřený kraj, kde je vidět daleko po zvlněném okolí. Vlastně poprvé jsem se dívala na Dukovany z jihu. Podle výškového profilu v mapy.cz to mělo být od Želetavy až do Bránic pořád s kopce. Nebylo. Je pravda, že skopce možná převažovaly, ale celá cesta byla imrvére nahoru a dolů, což mně bralo jak sílu, tak čas. Poslední stoupání z Bránic a nahoru nad Radostice jsem se za soumraku už jen plížila. Ale dojela jsem to a na Sigmě mi to naměřilo 203km, řetěz už volal po mazivu a tvrdit mi Sigma, že to bylo jen 196km, nechám to tak :-)
V noci na neděli bouřilo a vzbudila jsem se do kalného deštivého dne. Ještěže jsem jela už v sobotu! Pro letošek toho bylo dost, nemám posečenou trávu, není ostříhané křoví, není dovezené dřevo… je potřeba začít něco dělat, na moc dlouhé výlety už to stejně nebude i s ohledem na světlo. A začnou zrát špendlíky a ostružiny, nebudu stíhat.
trasa je tady:
(vloženo 25.7.21)
Báro, výborný výkon, dvoustovka je doma! Fakt jsi dobrá, takhle se rozjezdit, mnohé mladší chlapy bys strčila do kapsy ;-) Zmrzlina byla teda fakt zasloužená!
26.7.21 11:23
Paráda jako vždycky . Včera jsem se ženou také narazili na malinovou plantáž ,bodlo to :-)
Opylovači, dík. Jaks k tomu nicku přišel? Včelaříš?
Zoidbergu, určitě by bylo co fotit. Ráda jezdím na jih od Náměšti buď k Dalešické přehradě nebo na Divokou Oslavu. Obě údolí, jak Jihlavy, tak Oslavy jsou moc pěkná, patří na Vysočinu, ale jinou, než je na sever od D1. Asi to dělá to podloží, je tam sušeji a tepleji, než třeba za Tišnovem, o Žďársku nemluvě. Kolem Mor.Krumlova je zase jiné klima, akátové lesy a jiný svět co už voní Pálavou.
Aduldinho, však ono by ti to nedalo. Stačí, abys tama jel.
Perceptio, děkuji. Brána je na kopci za kostelem v Nové Říši a fakt vede do nebe. A máš pravdu, výsledek stojí za to.
Kotewe, ty bys stačil vedle mě celou cestu jít, ani by ses nezadejchal a kolo bys mohl nechat doma. Od tebe pochvala potěší :-)
Babičáku, dík. Včera mi to přišlo jako už moc, ale dneska jsem s Růženkou v pohodě jela do Radostic ke mlýnu a nic mě nebolelo, tak jednou za rok to jde. Ale lesem by to teda nešlo..
Radovane, děkuji :-)
Tak to čumím jak péro z gauče :-) teda. Parádní fotky Báro a trasa super. Poklona až k zemi, fakt :-)
Super výkon teda. Brána do nebe je moc pěkná. Jojo, pořád je co dělat a pokud je ovoce na zpracování, tak to zabere času… Ale ten výsledek stojí za to.
25.7.21 20:24
25.7.21 19:46
Baruš, pěkně si mi to naplánovala, ale to bych nedělal nic než zastavoval, vymejšlel a fotil a já chci většinou jezdit na tom kole :-)
Báro je pravda, že na silničku to není. Šotolinu jsem jel na horákovi dolů a ani na něm to nebylo pro jezdce mých kvalit nic moc, dvoupístkové brzdy měly s mojí váhou (90 kg) co dělat… Budu muset zvážit jejich upgrade, jednak brzdičů a i kotoučů, nejlépe kombinace 180/160 mm, to by mělo pomoct.
Kocoure, tohle je mapka skutečné trasy na Marušku. Úsek 2–3–4 a 6–7–8 jsem většinou vedla. Správná cesta k závoře je po cyklotrase 10–11–12.
Pepo, dík za uznání, tvoje kilometry (a nejen tvoje) podělené patřičným koeficientem jsou mi inspirací :-)
Aduldinho, od tebe očekávám fotoreport s aspoň deseti cedulema v té lokalitě, je jich tam plno, namátkou: Vystrčenovice, Zdeňkov, Lesonice, Příštpo, Kratochvilka, Dobronice, Tavíkovice, Čermákovice…u každé jsem si dokázala představit tvé pitvoření a nějakou humornou hlášku. Prostě to ber jako bojovej úkol ;-)
Jano, tam už jsem měla na dohled rozhlednu na Hlíně a trefila bych i poslepu. Taky už jsem věděla, že od tama to bude přes dvěstě. Na Polanku občas jezdím do cyklošopu a vím, jak je to domů od tama daleko.
Kocoure, přikládám fotku cykotrasy k rozhledně od křižovatky s asfaltem k závoře (první foto), skoro rovina a uježděná hlína, po tom se dalo. Rozhledna je vidět nahoře na kopci. Po drobném štěrku závěrečné stoupání od závory k rozhledně jsem šla pěšky, na silničku je to sypké, po tom by se dalo jen s nějakým traktorovým vzorkem.. S kolem se nedá po té naučné stezce hned u Dašova, tam se nedá v horní části snad ani pěšky. I tu jsem zkusila, ze začátku se tak pár set metrů dalo i jet, ale pak to bylo čím dál horší a vrátila jsem se. Druhá a třetí fotka je ze slepého pokusu, kde jsem pak odbočila moc brzo (netušila jsem, že je ta cyklotrasa označená), vyměkla jsem a vrátila se, ale dovedlo by mě to k té závoře taky a jet se dalo. Na to jsem ale přišla až při pohledu shora, vzdala jsem to u oplocenky, která je vidět vpravo u závory, chybělo popojet ještě tak sto metrů… V mapě to zanesené nemám, plánuju silniční kolo, a pro to se všechny cesty zadat nedají. To jsou pak částečně ty kilometry, o které mám víc na Sigmě oproti mapám.
Learito, bylo hezky, ale už to bylo na hraně. Ne, že bych nemohla točit nohama, ale bolela mě prdel a vážně jsem zauvažovala, jestli bych se neměla naučit šlapat ze sedla :-))) Aspoň pár otáček, dýl bych stejně nevydržela… Ostružiny snad nějaký budou, špendlíkama jsou všude obsypané keře, cukru jsem nakoupila v akcích, pektin taky mám, už jen vařit a plnit flašky. Nejen v zimě, ale vlastně celej rok, jak když najdeš. Si někdy otevřu skleničku a sním ju jen tak lžičkou dřív, než začnu vůbec míchat těsto na palačinky, a pak musím otevřít další . Marmelád není nikdy dost.
Báro ty jsi nezmar. Pěkný výlet. Fajn fotky.
Teď si borci jako Mito či Kotew budou k tobě jezdit na ty ostružiny :-)
Báro a ještě dotaz jak se ti jela ta šotolina k rozhledně, koukal jsem na mapu, ale ta trasa je z plánovače a ta vede mimo cestu k rozhledně…
Baruš, jako vždy parádní výkon, fotoreport a cyklopříběh, vystihne to prostě jen jedno slovo: „ROZKOŠ“ ;-)
Neskutečný výkon. Je neuvěřitelně co člověk ujede kilometrů kvůli zmrzlině:-))))) Klobouček Báro.
Kožíšku, proto jedu prakticky ještě v noci. Před svítáním není na silnicích žádný provoz a v těchto letních vedrech se dobře jede. Bylo až chladno, měla jsem návleky a větrovku až do Třebíče, návleky jsem sundávala za Želetavou. Odpoledne jsem sice jela po slunku, ale foukalo tam, horko mi nebylo.
Miťo, děkuji :-)
Kocoure, protože jezdím pomalu, tak tam do té dálky (pro mě dálky) bych víckrát za sebou mockrát nedojela. Stejně nevydržím tolik kilometrů jet, tak si to plánuju jako jednodenní etapák To mi docela funguje, při delších zastávkách se protáhnu, projdu, posilním a odpočinu od šlapání. Akorát to teda žere čas, cyklisti dvěstě ujedou za odpoledne aji v zimě a stíhaj to za světla…
Doubku, děkuji. Přidala jsem tam ještě jednu fotku těch skal, ta vyšla domodra… Škoda, že to není ostré, světlo bylo parádní a byla jsem na správném místě. Napráskala jsem tam aspoň deset snímků a je zajímavé, že ve foťáku se modrá s oranžovou střídaly.
Báro, normálně mi spadla čelist! Obdivuji tvůj výkon, já si takové množství cílů, musím rozložit alespoň do tří vyjížděk… Na tohle prostě nemám ;(
Tý silnici Vladislav-Třebíč a jízdě po Třebíči na kole tomu se vyhýbám jako čert kříži, protože je tam hrozný provoz i o víkendu. Ale ono to někdy jinak nejde! Ty jo Báro v tom včerejším pařáku ujet skoro 200km, to jste musela být pěkně zpocená. Já jsem včera exkurýroval po Brně bez kola Vaňkovka, Olympia atd. najíst a napít se. Bral jsem všechno sebou, protože certifikát o očkování Covid mě začně platit až za dva týdny. Příští víkend už někam vyrazím na kole už se těším snad to počasí dovolí.