Jeseníky, kolem Černé stráně (1237 m) po stopách zaniklých lesních drah
Přidat foto
Vyrazil jsem ze zastávky Nové Losiny směrem k Františkovu, kde se nachází zaniklé překladiště dřeva z lesní dráhy na normálněrozchodnou železnici. Do dneška je pěkně dochovalá rampa i kus tělesa lesní dráhy.
Kdysi to tam vypadalo takto.
Stopy po lesní dráze se však pak velmi rychle ztrácí. Trať pokračovala údolím Hučavy, kde je dnes většinou už zcela překrytá asfaltovou cestou.
Zátiší s kapličkou, seníkem a lávkou. Tady už to začíná být docela zajímavé a objeví se první delší úsek trati na náspu.
Jeden z nejzachovalejších úseků zaniklé železničky hned za kapličkou. Trať nabírala výškové metry na dlouhém obloukovém náspu.
Těleso trati s propustkem. U bývalého Büchackerova mlýna se trať větvila. Jedna kolej vedla do Josefové, druhá pod Černou stráň k tzv. Kasperově strouze.
Kdysi to tam vypadalo asi takhle.
Kolem dalších propustků a dokonce i úvratě jsem došel ke kamennému mostu přes Hučavu u Josefové. Tady začínala pozemní gravitační lanovka spojující dolní úsek trati s horní přísunovou etáží.
Kdysi to tam vypadalo takto.
Lanovka vedla nejdříve zářezem, pak náspem přes dřevěný mostek, který byl nedávno pěkně rekonstruován.
Kousek nad mostkem lanovka končí a je zde kamenná rovnanina, na které byly umístěny brzdové bubny dráhy.
Horní etáž železnice je také pěkně zachovalá a dá se po ní dojít až ke kaskádám Hučavy.
Po průzkumu Josefové a okolí jsem se vrátil k odbočce u Büchackerova mlýna a pokračoval po trati ke Kasperově strouze. Bohužel, většina 5,7 km dlouhé úzkokolejky kromě jednoho 1,5 km dlouhého úseku (no obr.) je schována pod asfaltem lesní cesty.
Od Kasperovy strouhy jsem se vyšplhal starým úvozem na 4. etáž (nejvyšší) rozsáhlého systému lesních drah na jižním úbočí Černé stráně.
4. etáž, dnes už místy jen pěšina vede v nadmořské výšce nad 1000 metrů.
Precizně z kamenů na sucho vyskládané těleso dráhy 4. etáže.
Na kamenných základech brzdových bubnů nejvyšší 4. svážnice – pozemní kolejové lanovky (bremsbergu) pod Čerrnou strání stojí dnes lesní chata zvaná Bremsberská bouda.
Kdysi to tam vypadalo takto.
Výhled z třetí etáže. Po tělesech čtyřech na sebe navazujících lanových drah jsem seběhl až k dolní Bremsberkové boudě a do Rejhotic na vlak.
Kdysi to tam vypadalo takto.
Na sněžnice je málo sněhu, tak jsem se vydal jen tak pěšky ze zastávky Nové Losiny do Loučné nad Desnou kolem Černé stráně (1237 m), přičemž jsem se snažil jít co možná nejvíce po tratích zaniklých lesních úzkokolejek a lesních kolejových lanovek z počátku 20. století.
(vloženo 8.1.22)
Komentáře
Krásnej počin, výletní i reportážní. Nejsem zrovna fanda na historii, ale tohle mě zaujalo. Poklona :-)
Jo jasne, to tady je konezprezka, to jsem pochopil. Ja jsem reagoval na HonzuRez pode mnou, co zminoval report z jine zanikle trate, ze o nich neco napise.
Jakobo:ano občas tyto tratě takhle skončily.Ale tady tento přísěvek od Singlespeeda není o tarti po které by jezdili lok.s vagóny ,ale měly čistě účel pro svážení dřeva-lok. tam nejezdily ani nemohly..
Pamatuju 2 byvale zeleznicni trate, ktere se po zaniknuti prebudovaly na cyklostezku. Nebylo to v CR, ale v Norsku. Jedna vede z mesta Moss par km smerem k Oslo a dalsi nekudy z Gjoviku ci co. Bylo to paradni, pac se jen zalil svrsek asfaltem (mozna i koleje) a vsechny ty puvodni znacky, sranky, ruzne ty vechtrovske zvonky a tak to vsechno zustalo. Projizdelo se vystrilenymi skalami apod. Bohuzel fotky nemam. Tyto zanikle trate maji atmosferu.
Skvělý report, přímo začátek seriálu o zaniklých železnicích. Možná přidám něco k tématu, když nebudu lenoch, vím o jednom bývalém kolejišti v mé oblasti…
Obdobná lesní železnice po kalamitě ve 30.letech byla i u Žďáru nad Sázavou, v okolí Cikháje.
Perfektně udělaný fotoreport a okénko do historie. Zrovna před chvíli jsem po shlédnutí jednoho dokumentu listoval fotkama jak to vypadalo před stavbou a během výstavby Slezské Harty. Je zajímavé sledovat jak se některé místa časem mění.
BTom1: To jsem, pochopitelně, předpokládal ;-).
Singlespeed:Ta knížka je o obci Josefová o celè historii nejenom o dráze..
BTom1: To může být velmi zajímavá publikace. Kdysi vyšla knížka přímo o jesenických úzkokolejkách, ta by mě taky převelice zajímala :-) .
A nebo v hezčím obale a v němčině(když si to sami zaplatili) pro bývalé potomky odejitých obyvatel Josefové.
Super.O Josefové to hezky sepsal p.Mareš.Škoda ,že už Cargo nejezdí přes Rámovou jako dřív.
Tak to je pěkný fotoreport, krásná práce.
Ahoj, díky za připomenutí mých oblibených mist, po celý rok, na kole, pěšky. Zejmena mezi Brannou/ CHS/ Loučnou. Pro mne spjato i s několika osobními momenty.Zajímám se trochu o „vlastivědu“ a nedávno jsem z různých pramenů zjistil, že rodina švagrové pochází z Německa, z rodiny jednoho ze sklářů, kteří byli v 1. polovine 18. stol. pozváni zbudovat sklářskou huť v Josefové. Po zániku obce se potomci usídlili v podhůří a dál nemigrovali. A jejich dodnes německy znějící příjmení se v rámci ČR vyskytuje prakticky jen na Šumpersku. Jo, a kdybys náhodou našel peněženku s doklady, je moje. Ztracena právě místech kterými jsi procházel v lednu 2019.
